Vyhláška č. 112/1971 Sb.

(K § 2 zákona)

(9) Odvody provádí organizace jako celek i za odštěpné závody, popř. za vnitropodnikové útvary, a to způsobem a ve výši, které platí pro celou organizaci.

(10) Podnikem se pro účely zákona rozumí i oborový podnik bez přidružených podniků a účelových organizací.

(1) Za průmyslovou činnost podle zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; činnost podniků Filmový průmysl, Filmové laboratoře, Ústředí uměleckých řemesel, Ústředí lidové umělecké výroby a Divadelní služba se za průmyslovou činnost nepovažuje.

(2) Organizacemi zahraničního obchodu jsou organizace (podniky) provádějící zahraniční obchod jako hlavní činnost, s výjimkou družstevních organizací zahraničního obchodu a Československého filmexportu Praha.

(3) Státními hospodářskými organizacemi s převážně obchodní činností jsou organizace, u nichž činí tržby z obchodní činnosti za předcházející kalendářní rok více než polovinu z tržeb organizace z výrobních činností, nevýrobních činností a dotací zvyšujících tržby (dále jen „celkové tržby“); u organizací, jejichž odvodová povinnost vznikla v průběhu odvodového období, je rozhodný podíl těchto tržeb v plánu organizace. Při tom nerozhoduje, kterým orgánem jsou tyto organizace řízeny. Za obchodní činnost se považuje maloobchodní a velkoobchodní činnost, veřejné stravování, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, propagační, reklamní a inzertní služby (včetně průzkumu trhu, komerčního výtvarnictví a aranžování). Za obchodní činnost se však nepovažuje sběrová činnost podniků.

(4) Státními odbytovými a zásobovacími organizacemi jsou státní hospodářské organizace, které provádějí odbytovou nebo zásobovací činnost jako hlavní činnost, s výjimkou státních hospodářských organizací zemědělského zásobování a nákupu.

(5) Hospodářskými organizacemi státních lázní jsou lázeňské podniky a podnik Balnea, reprezentace československých lázní a zřídel Praha, řízené generálním ředitelstvím Československých lázní a zřídel pro Českou socialistickou republiku v Praze, a lázeňské podniky řízené Slovakothermou, generálním ředitelstvím československých státních lázní a zřídel pro Slovenskou socialistickou republiku v Bratislavě.

(6) Státními hospodářskými organizacemi v oblasti kultury se rozumějí státní nakladatelské a vydavatelské organizace bez ohledu na to, který orgán je řídí, jakož i tyto státní hospodářské organizace: Divadelní služba, n. p., Praha, Ústředí lidové umělecké výroby Praha, Pragokoncert Praha, Transfera Praha, Výstavnictví, n. p., Praha, Ústředí uměleckých řemesel Praha, Divadelní služba, n. p., Martin, Výstavnictví, n. p., Bratislava, Ústředí uměleckých řemesel Bratislava a krajské podniky pro film, koncerty a estrády.

(7) Státními hospodářskými organizacemi civilního letectví jsou Čs. aerolinie Praha a Slov-air Bratislava.

(8) Pro posouzení, zda odvodu ze zisku nebo z jmění podléhají generální ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací, které podléhají odvodu ze zisku nebo odvodu z jmění na počátku odvodového období.

Základ odvodu ze zisku

(K § 4 zákona)

(1) Podmínkou řádně vedeného účetnictví je též účtování nákladů a výnosů v jejich časové a hospodářské souvislosti.

Připočitatelné položky

(K § 5 zákona)

(1) Příspěvky a subvence (§ 5 odst. 1 písm. a) zákona), k jejichž úhradě není organizace podle právních předpisů povinna, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky placené v povinné výši generálním ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti.

(2) Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit.

(3) Za placené penále se považuje též penále fakturované za nevrácení obalů.^***)

Sazba odvodu

(K § 7 zákona)

(2) Sazba podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona se vztahuje na organizace zabývající se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu, a to: Stavokonstrukce Uhříněves, Kovona-Karviná, Závody stavební prefabrikace Boletice a Ocelové konstrukce Žilina.

(3) Pro posouzení, jde-li o převážnou činnost podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona, je rozhodná skutečnost, zda u organizace převyšují tržby z činnosti rozhodující pro určení sazby odvodu ze zisku polovinu celkových tržeb, dosažených v předcházejícím kalendářním roce. U organizací, jejichž povinnost odvodu ze zisku vznikla v průběhu odvodového období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.

Jmění organizace

(K § 10 zákona)

(1) Splátky poskytnuté investory dodavatelům^**) nesnižují základ odvodu z jmění.

(2) Zůstatková cena vestavěných objektů, které slouží výlučně pro účely civilní obrany a pro zvláštní úkoly odečítá se z jmění organizace také jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv ve výši kryté úvěry nebo jinými zdroji.

(3) Od stavu fondu výstavby nelze odečítat prostředky investičního účtu.

(4) Ostatními fondy organizace jsou u generálních ředitelství i centralizované zdroje, a to i tehdy, když jich bylo použito k poskytnutí návratných půjček (třeba i bezúročných) organizacím.

(5) Ostatními fondy, které tvoří jmění organizací u oběžných prostředků, nejsou rezervy na náklady vytvořené v účetnictví organizace v souladu s platnými předpisy.

(7) U organizací veřejné automobilové dopravy se za jmění sloužící převážně osobní dopravě považují autobusy, nádraží, zastávky sloužící osobní dopravě, stavby a budovy sloužící garážování a opravám motorových vozidel osobní dopravy, jsou-li samostatným inventárním předmětem.

(K § 23 zákona)

Za likvidaci organizace podle zákona se považuje též zrušení organizace bez likvidace opatřením oprávněného orgánu.^*) V těchto případech přechází povinnost podle § 23 zákona na organizaci, kterou stanovil orgán rušící státní hospodářskou organizaci.

(K § 26 zákona)

(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na odvod ze zisku, na odvod z jmění, a na příspěvek na sociální zabezpečení je schválený roční finanční plán organizace. Do doby, než schválí tento plán nadřízený orgán, platí předběžný plán organizace.

(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je organizace povinna předložit do osmi dnů po schválení změny orgánu vykonávajícímu správu odvodů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu odvodu ze zisku se po uplynutí každého čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky (§ 5 a 6 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.

(4) Zjistí-li orgán vykonávající správu odvodů, že organizace si vypočetla zálohy podle plánu nesprávně nebo na základě nesprávně stanoveného plánu, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nově zálohy podle vlastního výpočtu a uloží organizaci doplatit rozdíl do 15 dnů.

(7) Odvody podle § 1 písm. a) až c) zákona se platí na příslušné účty státního rozpočtu nebo národního výboru vedené u Státní banky československé pro orgán vykonávající správu odvodů. Příspěvek na sociální zabezpečení se odvádí na samostatný účet státního rozpočtu vedený Státní bankou československou pro orgán vykonávající správu příspěvku.

Základ odvodu z objemu mezd

(K § 14 zákona)

(1) Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předcházejícího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle předpisů federálního ministerstva práce a sociálních věcí a podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok. Průměrnou mzdou pro účely odvodu z objemu mezd je průměrná roční mzda pracovníka organizace.

(2) Praporem, popřípadě standartou postavenými na roveň Rudému praporu páté pětiletky jsou: Standarta Klementa Gottwalda, Rudý prapor sovětských horníků, Rudý prapor budovatelů tranzitního plynovodu, Standarta rudného hornictví, Rudý prapor sovětských železničářů, popřípadě další, o nichž tak bude rozhodnuto.

(K § 27 zákona)

Penále ukládané zvýšením odvodu nebo příspěvku na sociální zabezpečení (§ 27 odst. 2 zákona) se předepíše jak z rozdílu, o který jsou odvod nebo příspěvek na sociální zabezpečení vyměřené platebním výměrem vyšší než odvod nebo příspěvek na sociální zabezpečení, které si organizace sama vypočetla ve vyúčtování, tak i z rozdílů stanovených dodatečným platebním výměrem na základě kontroly nebo revize provedené po vyměření. Nezaplatila-li organizace rozdíl včetně zvýšení (§ 27 odst. 2 zákona) do 15 dnů po doručení platebního výměru, je povinna platit z nedoplatku ke lhůtě splatnosti penále podle § 27 odst. 1 zákona.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.

(K § 36 zákona)

(1) Částkou ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků (§ 36 zákona), poskytnutou nebo přislíbenou v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí, je částka ve výši 2 % ze zůstatkové ceny základních prostředků, na jejichž částečnou úhradu byla poskytnuta ze státního rozpočtu výše uvedená dotace.

(2) Po 1. lednu 1972 si může organizace snížit odvod z jmění o částku podle odstavce 1 po dobu pěti let od roku, v němž byla poskytnuta první sleva z odvodu ze základních prostředků, popřípadě odpočítána poprvé sleva od daně z jmění ve smyslu § 36 zákona.