Vyhláška č. 128/1975 Sb.

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 172 odst. 1 až 5 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon“), v dohodě s federálními ministerstvy národní obrany, vnitra a zemědělství a výživy, s ministerstvy práce a sociálních věcí a spravedlnosti republik, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů, a pokud jde o důchod za výsluhu let, též v dohodě s ministerstvy kultury republik a podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky:

Pracovní uplatnění

K § 85 a 87 zákona

(1) Výběr vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností provádí kvalifikovaný pracovník, pověřený organizací, se závodním obvodním lékařem, popřípadě s územním obvodním lékařem nebo s jiným lékařem určeným ředitelem okresního ústavu národního zdraví, za účasti funkcionáře základní organizace Revolučního odborového hnutí, popřípadě obdobného orgánu členů výrobního družstva, a jde-li o jednotné zemědělské družstvo, za účasti člena sociální komise tohoto družstva; zástupce národního výboru se může vždy účastnit tohoto výběru.

(2) Plánem zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností stanoví každoročně příslušný národní výbor organizaci, kolik občanů se změněnou pracovní schopností je povinna celkem zaměstnávat na vhodných pracovních místech; přitom přihlíží k potřebám národního hospodářství a k místním podmínkám. Ústředním orgánům, národním výborům, soudům, prokuraturám, rozpočtovým organizacím federálních ministerstev národní obrany a vnitra, ministerstev vnitra a spravedlnosti republik a společenským organizacím se plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností nestanoví.

(3) Technickými a organizačními opatřeními zajišťují organizace na svůj náklad zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek (např. zaměstnávání na kratší pracovní dobu), úpravu pracovišť, zařízení chráněných dílen (pracovišť), přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností a zvyšování kvalifikace těchto občanů při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

(4) Národní výbory ve spolupráci s orgány výrobního družstevnictví dbají, aby složení členské základny v družstvech invalidů odpovídalo vzorovým stanovám; ve spolupráci s orgány svazů invalidů dbají, aby v jejich hospodářských zařízeních byli převážně zaměstnáváni občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (§ 88 zákona) a aby jiní pracující byli v těchto zařízeních zaměstnáváni, jen pokud je to k provozu nezbytně nutné.

VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ

DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ

Náhradní doby

Pracovní kategorie

Doba zaměstnání

Průměrný měsíční výdělek

Plná (částečná) invalidita

Úprava nároků pracujících při přestupu z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících

K § 10 odst. 4 větě druhé zákona

(1) Dobou důchodového zabezpečení (pojištění) členů jednotných zemědělských družstev se rozumí od 1. října 1948 též doba

a) před 1. lednem 1957, po kterou žena, aniž byla členkou jednotného zemědělského družstva, trvale a soustavně v něm pracovala ve stanoveném rozsahu, i když tato doba nebyla započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev;

b) před 1.lednem 1969, po kterou členka jednotného zemědělského družstva před vstupem do takového družstva byla účastna na výdělečné činnosti svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, a splňovala v té době podmínky stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny (§ 98 odst. 3) nebo byla ve stanoveném rozsahu pracovně činná v jednotném zemědělském družstvu I. nebo II. typu.

(2) Dobou důchodového zabezpečení (pojištění) členů jednotného zemědělského družstva se rozumí v období od 1. ledna 1957 do 31. března 1962 též doba, po kterou člen jednotného zemědělského družstva nebyl důchodově pojištěn proto, že pobíral částečný invalidní důchod nebo obdobný důchod z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), jestliže současně vykonával v družstvu pracovní činnost aspoň v rozsahu zakládajícím zabezpečení v nemoci podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(3) Doba pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu před 1. dubnem 1962 se pro nároky vzniklé za účinnosti zákona hodnotí jako doba zaměstnání, i když nebylo za tuto dobu zaplaceno pojistné, jestliže byly splněny ostatní podmínky pro započtení této doby podle dosavadních předpisů.

K § 10 odst. 5 písm. a) zákona

Za dobu zaměstnání se považuje též

a) doba, po kterou byl pracující veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání

- po skončení zaměstnání v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy,¹)

- po skončení služebního poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy v souvislosti se zásadními organizačními změnami v ozbrojených silách (sborech),²)

b) doba soustavné pracovní činnosti vykonávané v ústavech sociální péče občany (i mladistvými), kteří jsou umístěni v těchto ústavech pro velmi těžké tělesné (smyslové) nebo mentální postižení (§ 93 odst. 3 a § 94 zákona), jestliže pracovní odměna dosahuje aspoň 120 Kčs měsíčně,

c) doba pracovní výchovy v diagnostických ústavech pro mládež,

d) doba, po kterou byl pracující zařazen do pracovního útvaru podle vládního nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech, a doba, po kterou byl pracující začleněn okupanty v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely.

K § 10 odst. 5 písm. c) zákona

(1) Členu jednotného zemědělského družstva se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši kalendářní rok, jestliže v něm odpracoval

a) všechny pracovní dny, které pro něj vyplývají z jeho pracovního zařazení, anebo

b) aspoň 150 pracovních dnů, jde-li o člena činného jen v rostlinné výrobě,

pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Pracoval-li člen jednotného zemědělského družstva po část kalendářního roku v rostlinné výrobě a po část kalendářního roku v jiném pracovním zařízení, započítává se kalendářní rok, jestliže odpracoval počet pracovních dnů uvedený v předchozím odstavci pod písm. a); tento počet pracovních dnů se snižuje o 9 dnů za každý kalendářní měsíc, po který člen jednotného zemědělského družstva pracoval v rostlinné výrobě.

(3) Odpracovaným dnům se kladou naroveň dny

a) po které člen jednotného zemědělského družstva pracoval se souhlasem družstva mimo družstvo,

b) za které se poskytují peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nahrazující mzdu,

c) ošetřování nebo péče o dítě mladší než 10 let nebo ošetřování jiného nemocného člena rodiny, za podmínek uvedených v § 16 zákona o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, po uplynutí doby, po kterou se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny,

d) řádné dovolené na zotavenou a dny lázeňské péče,

e) po které člen jednotného zemědělského družstva vykonával veřejnou funkci, plnil občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, konal službu v ozbrojených silách včetně dnů potřebného volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,

f) po které člen jednotného zemědělského družstva prokazatelně nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní vlivy, popřípadě pro překážku na straně družstva,

g) pracovního volna poskytovaného podle předpisů o studiu při zaměstnání a dny účasti na odborném nebo politickém školení,

h) za které se podle platných předpisů poskytuje pracovníkům náhrada mzdy, popřípadě mzda, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy nenáleží jen proto, že pracovník nesplňuje požadovanou podmínku doby zaměstnání.

(4) Členu jednotného zemědělského družstva se změněnou pracovní schopností a člence jednotného zemědělského družstva, která pečuje aspoň o jedno dítě předškolního věku starší tří let nebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebuje stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši kalendářní rok, jestliže v něm odpracovali aspoň 100 pracovních dnů (odstavce 1 až 3).

(5) Neodpracoval-li člen jednotného zemědělského družstva počet pracovních dnů potřebný podle předchozích odstavců pro zápočet celého kalendářního roku, započítávají se pro vznik nároku na důchod a jeho výši jen odpracované dny, popřípadě dny, které se jim kladou naroveň, pokud pracovní činnost člena jednotného zemědělského družstva zakládala zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.³)

(6) Odpracovaným dnem se rozumí den, v němž člen jednotného zemědělského družstva pracoval v družstvu v rozsahu stanoveném předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.^3a)

(7) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o zápočtu náhradních dob do doby pracovní činnosti pro účely důchodového zabezpečení.

Hodnocení doby zaměstnání vykonávaného v cizině

K § 10 odst. 2 písm. a) zákona

Jde-li o dobu zaměstnání vykonávaného československým občanem v cizině před 1. lednem 1947, má se za to, že se občan zdržoval v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu.

(1) Pracujícímu, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod podle předpisů platných pro pracující, jestliže nepobíral po dobu zaměstnání starobní důchod; zvýšení nároku na starobní důchod se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

(2) Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost pracujícího, který pokračuje v zaměstnání, obnoví se výplata důchodu nejdříve po uplynutí tří měsíců.

K § 11 odst. 1 písm. a) a b) zákona

(1) Jako náhradní doba se započítává doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v československých ozbrojených silách od 9. května 1945, pokud tato doba není již hodnocena jako služba vojáka z povolání.

(2) Dobou jiné vojenské služby je:

a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 1. ledna 1923 do 21. června 1941,

b) doba vojenské služby v československých legiích po 11.listopadu 1918,

c) doba vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,

d) doba výkonu služby na hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu.

(3) Jako náhradní doba může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí) v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů⁴) nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů.⁵)

(4) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

K § 11 odst. 1 písm. c) a § 51 zákona

(1) Dobou odbojové činnosti a vězení (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí:

a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,

i) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,

j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,

k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba (§ 11 odst. 1 zákona), nikoli však jako doba odbojové činnosti.

b) doba vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918,

c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,

d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války,

e) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,

f) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,

g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele jak na území československého státu a Svazu sovětských socialistických republik, tak i v jiné evropské zemi,

h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,

ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských republik (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,

b) v jednotkách 1.československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,

c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17.června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,

d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,

e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,

f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,

g) u polních útvarů československých legií nebo ve spojeneckých armádách v době od 1.srpna 1914 do 11. listopadu 1918,

h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g).

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

(4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a polní služby (odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

K § 11 odst. 1 písm. k) zákona

Blízkými osobami se rozumějí manželé, děti, rodiče, prarodiče, tchán a tchýně kteréhokoliv z manželů. Za děti se považují též osvojené děti a děti převzaté do péče nahrazující péči rodičů podle § 11 odst. 2 zákona; pečuje-li osobně o blízkou osobu muž, platí toto ustanovení zákona obdobně.

(1) Doba učebního poměru učně vychovávaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se v rámci učebního plánu pravidelně provádí odborný výcvik učně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonává zaměstnání. I. (II.) pracovní kategorie.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro pracující, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením mimo učební poměr⁶)

(1) Poslancům národního výboru a členům orgánům lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání (§ 54 a 57), a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, pokud úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Socialistického svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3) Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu pracovníků v hornictví a energetice, Odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu a Odborového svazu pracovníků ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 20 roků a u nichž s výkonem nynějšího zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

Rok prvního vstupu do zaměstnání

Rok výstupu ze zaměstnání

(1) Jestliže rok prvního vstupu do zaměstnání (§ 10 zákona) spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních roků, za které se vypočítává průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu kratší 10 (5) roků z hrubých výdělků dosažených za kalendářní roky po roce prvního vstupu do zaměstnání. Jde-li o člena jednotného zemědělského družstva, je rokem jeho prvního vstupu do zaměstnání kalendářní rok, v němž počal pracovat v rozsahu stanoveném v § 10 odst. 4 větě první zákona.

(2) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době zaměstnání ani k výdělkům dosažených v kalendářním roce,

a) v němž pracující poprvé vstoupil do zaměstnání,

b) v němž vznikl pracujícímu nárok na důchod nebo v němž pracující skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (§ 14 odst. 2 a 3 zákona);

trvalo-li však zaměstnání po celý tento rok, hledí se i k výdělkům v něm dosaženým.

(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvního vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je současně rokem prvního vstupu do zaměstnání.

Výchova dítěte

K § 16 odst. 3 a 4 § 37 odst. 2 zákona

(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.

(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě bylo delší dobu v ústavní péči nebo zemřelo.Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

K § 20 až 22 zákona

Pro účely zvýšení nároku na starobní důchod se posuzuje zaměstnání, vykonávané v cizině po vzniku tohoto nároku, stejně jako zaměstnání v Československé socialistické republice, jen jestliže to vyplývá z mezistátní úmluvy nebo jde-li o pracovníky v zahraničí (§ 48), experty (§ 50) a občany uvedené v § 52.

K § 25 odst. 3 zákona

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.

(2) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracujícího; takovým zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá nemocenské pojištění (zabezpečení v nemoci).

(3) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je pracujícímu zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společenských zájmů se nevyžaduje, aby pracující vykonával takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracujícího se rozumějí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v organizacích nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem zaměstnání.

K § 25 odst. 4 zákona

(1) Za podstatný pokles výdělku pracujícího se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků za posledních šest měsíců (§ 14 a 15) je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 zákona. Jde-li však o důchod, který podle dřívějších předpisů nebyl stanoven z průměrného měsíčního (ročního) výdělku (průměrné měsíční pracovní odměny), nebo jestliže se pracující stal částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracujících, srovnává se průměr hrubých výdělků pracujícího zpravidla za posledních šest měsíců s průměrnou mzdou obvykle dosahovanou v zaměstnání, které pracující konal v době vzniku nároku na důchod.

(2) Jde-li o člena jednotného zemědělského družstva, zjišťuje se pro posouzení podstatného poklesu výdělku průměr jeho hrubých výdělků za posledních 12 měsíců.

(3) Nečiní-li hrubý výdělek pracujícího (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1200 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou.

(4) Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na zdatnost pracujícího a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání.

(5) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon pracujícího v úkolu apod.

(6) Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž pracující stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost pracujícího, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.

K § 27 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona

(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracující též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 67. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 14 zákona) považuje nejméně částka 1200 Kčs.

(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

ZABEZPEČENÍ DŮCHODCŮ NĚKTERÝMI DALŠÍMI DÁVKAMI

Služba v ozbrojených silách

K § 73 odst. 1, § 77 odst. 2 a § 78 zákona

(1) Službou v ozbrojených silách Československé socialistické republiky, pokud nejde o službu vojáka z povolání, se rozumí

a) v § 73 odst. 1 zákona základní služba (§ 27 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění zákona č. 19/1958 Sb.) a náhradní služba (§ 28 branného zákona),

b) v § 77 odst. 2 a § 78 zákona tyto služby:

1. vojenské cvičení (§ 39 branného zákona),

2. další služba (§ 37 branného zákona), pokud voják není hmotně zabezpečen obdobně jako voják z povolání,

3. mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),

4. zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti,

5. osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného zákona).

(2) Vykonává-li voják po skončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároků na zaopatřovací příspěvek jako pokračování předcházející služby.

Výklad některých pojmů

K § 73 odst. 2 písm. b), c) a e) zákona

(1) Za vážný důvod, pro který manželka nemůže být výdělečně činnou, se považuje např. těhotenství počínajíc třináctým týdnem, soustavná příprava na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem, péče o dítě předškolního věku starší tří let, které není invalidní (odstavec 2), jestliže nelze péči o ně zajistit jinak. U družky se za takový vážný důvod považuje jen těhotenství, počínajíc třináctým týdnem, jestliže voják uznal podle zákona své otcovství k počatému dítěti, nebo péče družky o dítě vojáka za podmínek uvedených v předchozí větě.

(2) Péči o dítě ve věku do tří let se klade naroveň péče o invalidní dítě nejdéle do 26. roku věku, jestliže potřebuje stálé péče a není umístěno v ústavu sociální péče.

Příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka

K § 73 odst. 4 zákona

Příspěvek na úhradu za užívání bytu a za služby s tím spojené může být poskytován až do částky 150 Kčs měsíčně

a) svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo jinak osamělému vojáku, jehož bytu v době výkonu základní (náhradní) služby vojáka neužívá nikdo jiný,

b) vojáku, jestliže z čistého příjmu členů společné domácnosti vojáka připadá na jednoho člena nejvýše 620 Kčs měsíčně;²⁴) je-li manželka (družka) těhotná, přičítá se jeden člen domácnosti navíc.

Hrubý výdělek

K § 74 odst. 3 zákona

(1) Hrubými výdělky vojáka pro účely zaopatřovacího příspěvku jsou výdělky, které jsou započitatelné pro stanovení průměrného měsíčního výdělku v důchodovém zabezpečení s výjimkou částky příspěvku uvedeného v § 14 odst. 1 písm. c) č. 6; pro určení hrubých výdělků učňů platí ustanovení § 45, a jde-li o studenty, ustanovení § 60. Jde-li o umělce (§ 39 odst. 1), rozumí se hrubými výdělky roční příjem, podle něhož byl umělec zařazen ke dni nástupu základní (náhradní) služby do příjmového stupně pro účely důchodového zabezpečení (§ 75 odst. 1 a 2). Je-li vojákem jednotlivě hospodařící rolník, jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící, rozumí se hrubými výdělky částka 1000 Kčs měsíčně.

(2) Z doby rozhodné pro výpočet průměru hrubých výdělků vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba odborného a politického školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se ani příjmy v nich dosažené.

Krácení zaopatřovacího příspěvku manželky (družky)

K § 74 odst. 4 zákona

Pro krácení zaopatřovacího příspěvku manželky (družky) vojáka při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti platí obdobně ustanovení platná pro krácení vdovského důchodu (§ 24) s tou odchylkou, že se průměr hrubých příjmů z výdělečné činnosti manželky (družky) vojáka zjišťuje za období šesti měsíců.

Výplata zaopatřovacího příspěvku a náhrady příjmu umělce

K § 75 odst. 1 zákona

Zaopatřovací příspěvek (náhrada příjmu umělce) se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a vyplácí se ve stanoveném výplatním termínu na běžný měsíc. Za část kalendářního měsíce se vyplácí za každý den služby v ozbrojených silách třicetina měsíčního zaopatřovacího příspěvku (náhrady příjmu umělce).

Příjmy započitatelné pro náhradu ušlé pracovní odměny

K § 78 odst. 4 a 6 zákona

(1) Příjmem z pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva se rozumějí příjmy uvedené v § 14 odst. 1 písm. c) č. 1 až 5.

(2) Při stanovení náhrady ušlé pracovní odměny člena jednotného zemědělského družstva se do vlastního příjmu zletilých dětí a jiných občanů uvedených v § 78 odst. 5 písm. b), c) a e) zákona nezahrnují příjmy uvedené v § 26 odst. 1; dále se nepřihlíží k přídavkům na děti, výchovnému, sirotčímu důchodu a k odměně za výkon pěstounské péče.

Zajištění pracovního poměru

K § 86 zákona

(1) Při rozhodování o návrhu organizace na udělení předchozího souhlasu k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností přihlíží okresní národní výbor⁴⁴) zejména,

a) zda lze převést pracujícího na jiné vhodné pracovní místo v organizaci a to popřípadě po předchozí přípravě pro pracovní uplatnění,

b) zda lze opatřit pracujícímu vhodné zaměstnání v jiné organizaci,

c) k sociálním poměrům pracujícího.

Národní výbor může organizaci uložit, aby provedla vhodná opatření, která umožní setrvání občana se změněnou pracovní schopností v pracovním poměru.

(2) Organizace je povinna předběžně oznámit národnímu výboru, kdy se má skončit pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností jiným způsobem než výpovědí danou organizací, a sdělit důvody.

(3) Organizace, v níž je vhodné místo (§ 132), smí odmítnout sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností, kterého jí doporučil národní výbor, pouze tehdy, jestliže

a) občan nemá odbornou způsobilost vyžadovanou povahou pracovního místa a organizace mu nemůže poskytnout přípravu pro pracovní uplatnění, nebo

b) nesplňuje ostatní podmínky vyžadované povahou práce a pracoviště, anebo

c) jeho přijetí by bylo v rozporu s obecnými předpisy o vzniku pracovního poměru.

(4) Organizace je povinna sdělit národnímu výboru důvody, pro které odmítla sjednat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, jenž jí byl doporučen k přijetí. Nesouhlasí-li národní výbor s důvody odmítnutí, rozhodne o povinnosti organizace přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání.⁴⁵)

Pracovníci na nepravidelnou výpomoc

(1) Za dobu zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc²⁸) se považuje každý kalendářní měsíc, v němž pracoval více než šest dnů a dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs.

(2) Ustanovení § 46 odst. 2 platí tu obdobně.

(1) Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany, mají bydliště v Československé socialistické republice a jsou přiděleni nebo přijati po 30. září 1948 k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.

(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se pro účely důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.

(4) Je-li hrubý výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.

(5) Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do hrubého výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.

Do doby zaměstnání domáckého pracovníka se započítávají jen kalendářní měsíce, za které dosáhl domácký pracovník výdělku aspoň 120 Kčs. Kalendářní měsíce, za které domácký pracovník nedosáhl tohoto výdělku, se však započítávají též, jestliže

a) domácký pracovník byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracující v pracovním poměru nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské, nebo nemohl konat práci z jiných důvodů, avšak po dobu, kdy práci nekonal, měl nárok na náhradu mzdy,

b) domácký pracovník během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,

c) domácká pracovnice byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

(1) Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni po 30. září 1948 v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).

(2) Stejně jako experti se v důchodovém zabezpečení posuzují pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu v zahraničí a pobírají v zahraničí stipendium.

(3) Pro účely důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito pracovníci jsou zabezpečeni podle § 48 a 49.

Za hrubý výdělek experta se pro účely důchodového zabezpečení považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí. Ustanovení § 48 odst. 4 části věty za středníkem platí i tu.

Poslanci zákonodárných sborů

(1) Poslancům zákonodárných sborů, kteří jsou účastni důchodového zabezpečení z důvodu svého zaměstnání a nejsou plně uvolněni pro výkon poslanecké funkce, se započítává pro zjištění průměrného měsíčního výdělku třetina náhrady, která jim náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce; byl-li místo této náhrady přiznán neuvolněnému místopředsedovi zákonodárného sboru osobní funkční příplatek, započítává se i třetina tohoto příplatku. Funkční odměny poskytované poslancům, jež jsou podrobeny dani ze mzdy, se pro zjištění průměrného měsíčního výdělku započítávají v plném rozsahu.

(2) Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

(1) Důchodového zabezpečení jsou s účinností od 9. května 1945 účastni předseda národního výboru, jeho místopředsedové (náměstkové), tajemník, další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže

a) jsou plně uvolněni pro výkon této funkce ze svého zaměstnání nebo z jiné činnosti (dlouhodobě uvolnění poslanci), nebo

b) pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti a jsou již z důvodu zaměstnání důchodově zabezpečeni jako pracující, nebo

c) jsou poživateli invalidního (částečného invalidního) důchodu nebo částečného důchodu za výsluhu let a vykonávají funkci aspoň po polovinu nezkrácené pracovní doby, nebo

d) splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo požívají jiný důchod z důchodového zabezpečení a vykonávají funkci plně uvolněného funkcionáře.

(2) Úraz, který utrpí poslanec při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

(1) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 54 ani z jiného důvodu a stal se následkem tohoto úrazu plně (částečně) invalidním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs.

(2) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 54 a jemuž tento úraz způsobil plnou (částečnou) invaliditu, vyměří se mu invalidní (částečný invalidní) důchod náležející při pracovním úrazu z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs.

(3) Zemře-li následkem úrazu poslanec národního výboru, který byl pro případ úrazu zabezpečen podle předchozích odstavců, náležejí pozůstalým po něm dávky pozůstalých vyměřené z důchodu stanoveného podle těchto odstavců.

(4) Úrazem se tu rozumí úraz utrpěný za okolností uvedených v § 54 odst. 2.

(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 54, ale je důchodově zabezpečen jako pracující, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku; poslancům národního výboru uvedeným v § 54 odst. 1 pod písm. b) a c),^28a) se tyto odměny započítávají včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy. Jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu nebo částečného důchodu za výsluhu let, nehledí se však k těmto odměnám pro zjištění, zda trvá pokles výdělku jako podmínka nároku na částečný invalidní důchod.

(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v předchozím odstavci, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku.

(3) Orgán, který poskytl odměnu nebo náhradu ušlého výdělku podle předchozích odstavců, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost nebo příslušnému orgánu důchodového zabezpečení písemně sdělit výši odměn, popřípadě náhrad ušlého výdělku poskytnutých za období rozhodné pro zjištění průměrného měsíčního výdělku (§ 14 odst. 3 zákona).

Členové orgánů lidové kontroly

Pro důchodové zabezpečení členů orgánů lidové kontroly²⁹) platí obdobně ustanovení o důchodovém zabezpečení poslanců národních výborů.

Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (pečovatelů) se od 1. ledna 1957 započítává každý kalendářní měsíc, za který pečovatel dosáhl odměny za výkon pečovatelské služby aspoň 400 Kčs. Kalendářní měsíce, za které pečovatel nedosáhl této odměny, se však započítávají též, jestliže

a) byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské,

b) během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,

c) byla mu poskytována lázeňská péče podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky,

d) pečovatelka byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

(1) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

(2) Při stanovení průměrného měsíčního výdělku se započítávají též odměny, které nedosahují částky 400 Kčs měsíčně; měsíce, za které dosáhl pečovatel této nižší odměny, se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

Odsouzení

(1) Důchodové zabezpečení odsouzeného, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu obvyklém u pracovníků v pracovním poměru, vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953; přitom nerozhoduje, zda odsouzený pracuje v nápravě výchovném ústavu nebo mimo tento ústav. Důchodové zabezpečení zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán. Důchodové zabezpečení se nevztahuje na odsouzené, kteří vykonávají jen příležitostné práce, jejichž výkon nezakládá nemocenské pojištění.

(2) Doba, po kterou byl odsouzený důchodově zabezpečen, se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

(3) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje hrubá pracovní odměna za vykonanou práci. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za trest, započítává se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku (§ 14 odst. 4 zákona) náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.

(4) Pro odsouzeného, který je v době výkonu trestu odnětí svobody v učebním poměru, platí ustanovení § 45.

(5) Při posuzování plné (částečné) invalidity odsouzeného se za dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. Zdravotnická služba sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení správní komise národního výboru o plné (částečné) invaliditě odsouzeného.

(6) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravě výchovného ústavu. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 153 odst. 1, § 154 odst. 1, § 155, § 156 odst. 1, § 157, 158 a 159. Vyplácí-li se podle § 32 manželce a dětem odsouzeného část jeho důchodu, je nápravně výchovný ústav povinen hlásit orgánu důchodového zabezpečení, který vyplácí důchod, výši pracovních odměn odsouzeného vždy za období šesti měsíců. Propuštění důchodce z výkonu trestu je tento ústav povinen neprodleně ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení ve všech případech.

(7) Důchodově zabezpečeni podle předchozích odstavců jsou též obvinění ve vazbě, pokud jsou zařazeni do práce za podmínek uvedených v odstavci 1. Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen do jednoho týdne ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení vzetí do vazby (propuštění z vazby) obviněného, který je poživatelem jakékoliv dávky důchodového zabezpečení.

Důchodové zabezpečení pro případ úrazu utrpěného za zvláštních okolností

(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod se poskytuje pro plnou (částečnou) invaliditu způsobenou úrazem, který utrpěli

a) členové komisí národních výborů, spolupracovníci orgánů lidové kontroly, soudci z lidu a jiní funkcionáři při výkonu veřejné funkce nebo v přímé souvislosti s ní, pokud nejsou důchodově zabezpečeni již podle předchozích ustanovení;

i) občané při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při jiné záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku.

b) dobrovolní požárníci, jakož i občané, kteří byli přibráni ku pomoci nebo konají povinnost v oboru požární ochrany, při plnění úkolů v oboru požární ochrany, čítající v to i potřebný výcvik, anebo při zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám a při odstraňování jejich následků;

c) zdravotníci, funkcionáři a členové Československého červeného kříže při přímé účasti na provádění této organizace, čítajíc v to i potřebný výcvik, jakož i dobrovolní spolupracovníci, přibrání k pomocným akcím spadajícím do působnosti Československého červeného kříže, při součinnosti na provádění těchto úkonů;

d) dárci krve při účasti na všech úkonech potřebných k splnění úkolů organizovaného dárcovství krve;

e) dobrovolní členové Horské služby při plnění úkolů Horské služby;

f) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby při úkonu této služby prováděné podle pokynů daných národním výborem nebo v přímé souvislosti s takovým úkonem, pokud nejsou zabezpečeni podle předchozích ustanovení (§ 63 až 65);

g) občané se změněnou pracovní schopností při provádění přípravy pro pracovní uplatnění;

h) účastníci organizované tělesné výchovy, kteří dokončili povinnou školní docházku, s výjimkou účastníků ze zahraničí, jestliže se jim úraz přihodil jako cvičencům, sportovcům, turistům nebo jako dobrovolným organizačním a výchovným pracovníkům při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost k této činnosti v souladu s příslušnými pravidly a řády;

ch) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád (§ 69);

(2) Úrazu uvedenému v předchozím odstavci se klade naroveň onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v předchozím odstavci.

(1) Krátkodobá ani neplacená brigádnická činnost³²) se nepovažuje pro účely důchodového zabezpečení za zaměstnání. Jestliže však pracovní poměr brigádníka k dosavadní organizaci trvá a organizace poskytla brigádníkovi neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnují se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, za niž se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

(2) Za brigádníky se považují též občané vypomáhající při svépomocné bytové výstavbě (prováděné organizací nebo občanem) v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(3) Utrpěl-li brigádník při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li nemocí z povolání v přímé souvislosti s brigádnickou činností, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky.

(4) Byl-li brigádník bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci důchodově zabezpečen jako pracující, vyměřuje se důchod z jeho průměrného měsíčního výdělku; jestliže je to pro brigádníka příznivější, vyměřuje se důchod z průměrného měsíčního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav pracující vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs. Nebyl-li brigádník důchodově zabezpečen jako pracující nebo nebyl-li důchodově zabezpečen vůbec, vyměří se důchod z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs.

Uplatnění nároku při úrazu

Kdo uplatňuje nárok podle § 67 až 70, oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci nebo její složce. Tato organizace ohlásí úraz po provedeném šetření nejpozději do 8 dnů příslušnému národnímu výboru s výstižným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Dárce krve ohlásí úraz transfúzní stanice, kde daroval krev, nebo u ústavu národního zdraví, u něhož byl ošetřován; toto zařízení plní povinnosti náležejících podle předchozí věty organizaci. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil úkoly pečovatelské služby.

ZABEZPEČENÍ V NEMOCI, ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE A DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ UMĚLCŮ

Důchodové zabezpečení

Základní ustanovení

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

(1) Umělci, kteří

a) podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců (§ 84 odst. 1) vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů, avšak nikoliv v pracovním poměru,

b) nejsou již z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení,

c) nepožívají důchod starobní, invalidní, důchod za výsluhu let, ani osobní důchod,

jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení jako pracující s odchylkami uvedenými v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení).

(2) Umělci, kteří

a) jsou účastni důchodového zabezpečení, nebo

b) požívají některý z důchodů uvedených v odstavci 1 písm. c),

jsou s odchylkami stanovenými v tomto díle vyhlášky zabezpečeni, jestliže podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru, a přihlásí se k zabezpečení (dobrovolné zabezpečení).

(3) Vykonává-li umělec uvedený v odstavci 1 souběžnou činnost uvedenou v § 94, popřípadě v § 97, je účasten důchodového zabezpečení jako umělec podle tohoto dílu vyhlášky.

Příjmové stupně

(1) Povinně zabezpečení umělci se zařazují podle výše ročního příjmu plynoucího z jejich činností do příjmových stupňů určených těmito pevnými měsíčními částkami:

(2) Za roční příjem umělce se považuje hrubý příjem z umělecké činnosti (vědecké nebo novinářské činnosti) podrobený dani za kalendářní rok, snížený o skutečné režijní náklady spojené s výkonem této činnosti, nejvýše však

a) o 60 % při umělecké činnosti v oboru sochařství,

b) o 50 % při jiné výtvarné činnosti a při umělecké fotografii a

c) o 40 % při ostatní umělecké činnosti.

(3) Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky po vyjádření příslušné organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců. V prvém roce zabezpečení se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změna v zařazení do příjmového stupně se provádí při podstatné změně příjmu vždy od počátku tohoto kalendářního roku, který následuje po roce, kdy ke změně došlo.

(4) Dobrovolně zabezpečený umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců.

Úhrada dlužného příspěvku

Příslušný národní výbor může příspěvek dlužný za dobu před 1.lednem 1969 vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu soudních rozhodnutí.³⁴) Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami z vyplacené dávky důchodového zabezpečení; vyplácená částka však nesmí klesnout pod nejnižší výměru důchodu.

Dávky

(1) Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se poskytují tyto dávky:

a) lázeňská péče,

b) nemocenské,

c) peněžitá pomoc v mateřství,

d) podpora při narození dítěte,

e) přídavky na děti,

f) pohřebné.

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, řídí se poskytování dávek uvedených v předchozím odstavci předpisy o poskytování obdobných dávek platnými pro pracující v pracovním poměru.³⁵)

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za kalendářní dny podle příjmových stupňů ve výši stanovené v § 79 odst. 3.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i umělkyni, které náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů; ustanovení § 79 odst. 6 platí obdobně.

Jednorázové dávky

Podpora při narození dítěte se neposkytne, pokud náležejí umělkyni nebo rodinné příslušnici umělce obdobné dávky z nemocenského pojištění (zabezpečení matky a dítěte, nemocenské péče) podle jiných předpisů nebo jiných ustanovení této vyhlášky; to platí též o nároku umělce nebo jeho pozůstalých na pohřebné.

Starobní důchod

(1) Netrvalo-li zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 10 let, nepřihlíží se při stanovení průměrného měsíčního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně. Jestliže umělec dovrší dobu 10 let nepřetržitého zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky teprve po vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby zabezpečení, jestliže to je pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni vzniku nároku na důchod z průměrného měsíčního výdělku, při jehož stanovení se přihlédne i k příjmu dosaženému umělcem v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně. To platí též, jestliže byl starobní důchod vyměřen z průměrného měsíčního výdělku zjištěného za období podle § 14 odst. 3 zákona.

(2) Umělci, který vykonává svou činnost po vzniku nároku na starobní důchod a má z ní po srážce skutečných režijních nákladů (§ 75 odst. 2) příjem vyšší než 12 000 Kčs ročně, se starobní důchod neposkytuje. V období, po které se starobní důchod neposkytuje, zvyšuje se nárok na tento důchod za dobu další činností, pro niž je umělec zabezpečen a která je vykonávána po vzniku nároku na starobní důchod, podle předpisů platných pro pracující v pracovním poměru.

DŮCHOD ZA VÝSLUHU LET

Společná ustanovení

Důchod za výsluhu let vojáků z povolání a příslušníků Sboru národní bezpečnosti

Důchod za výsluhu let výkonných letců

Důchod za výsluhu let umělců

(1) základní výměra důchodu za výsluhu let činí za 25 roků zaměstnání výkonného letce (§ 86) 50 % průměrného měsíčního výdělku a zvyšuje se za každý další rok takového zaměstnání o 3 % průměrného měsíčního výdělku.

(2) Důchod za výsluhu let spolu se zvýšením podle předchozího odstavce činí 75 % průměrného měsíčního výdělku.

(1) Za umělce (§ 35 zákona) se považuje též, kdo je zaměstnán (§ 10 odst. 3 zákona) jako

a) dirigent nebo člen symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a Vojenského uměleckého souboru kapitána Jána Nálepky (včetně vokálních sólistů) nebo taneční umělec (sólista baletu, choreograf, člen baletu) těchto souborů;

b) sólista pantomimy;

c) artista, jehož zaměstnání je zařazeno do II. pracovní kategorie;

d) dirigent nebo člen orchestru jiné než státní operní scény nebo jiného než státního symfonického orchestru, pokud přiznání důchodu za výsluhu let doporučí ministerstvo kultury republiky po projednání s příslušným výborem odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací a s příslušným uměleckým svazem podle umělecké úrovně umělce a uměleckého tělesa, jehož byl členem; jde-li o dirigenta nebo člena orchestru, který je vojákem z povolání nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, vykonává tuto působnost příslušný orgán federálních ministerstev národní obrany nebo vnitra po projednání s příslušným ministerstvem kultury republiky;

e) taneční umělec reprezentačního uměleckého státního souboru určeného ministerstvem kultury republiky po projednání s příslušným výborem Odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací a s příslušným uměleckým svazem.

(2) Za taneční umělce státních divadel [§ 35 odst. 1 písm. b) zákona] se považují sólisté baletu, choreografové a členové baletního sboru.

Průměrný měsíční výdělek

Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítávají pouze výdělky (§ 14) dosažené v zaměstnáních zakládajících nárok na důchod za výsluhu let.

Ustanovení tohoto dílu platí též pro nárok na důchod za výsluhu let a jeho výši vojáků z povolání a příslušníků Sboru národní bezpečnosti, uvedených v § 35 odst. 1 písm. a) a c) zákona, s tím, že okruh funkcí výkonných letců, výsadkářů a funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, jakož i rozsah započitatelnosti doby výkonu těchto funkcí do doby zaměstnání upravují předpisy vydané ministry národní obrany a vnitra Československé socialistické republiky v oborech jejich působnosti.

PRACUJÍCÍ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI

PRACUJÍCÍ POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY A OPRAVY NA ZÁKLADĚ POVOLENÍ NÁRODNÍHO VÝBORU

Důchodové zabezpečení pracujících na základě dohody o pracovní činnosti

Zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení pracujících poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru

(1) Pracující, kteří jsou činni na základě dohody o pracovní činnosti mimo pracovní poměr uzavřené s organizací za podmínek stanovených zákoníkem práce (dále jen „pracující na dohodu“) jsou s odchylkami dále uvedenými účastni důchodového zabezpečení³⁷) jako pracující, jestliže,

a) nejsou zabezpečeni (pojištěni) již z důvodu jiné činnosti,

b) nepobírají starobní ani invalidní důchod,

c) příjem z této pracovní činnosti podrobený dani ze mzdy činí aspoň 400 Kčs měsíčně, nebo

d) jsou povinni platit z příjmu z této pracovní činnosti daň z příjmu obyvatelstva částkou odpovídající příjmu aspoň 400 Kčs měsíčně.

(2) Uzavře-li pracující na dohodu, účastný důchodového zabezpečení podle předchozího odstavce, další dohodu o pracovní činnosti s touže nebo jinou organizací, je účasten důchodového zabezpečení z činnosti vykonávané na základě této další dohody jen za podmínek uvedených v předchozím odstavci pod písm. c) nebo d).

(1) Jestliže pracující na dohodu není účasten důchodového zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky proto, že je již zabezpečen (pojištěn) z důvodu jiné činnosti [§ 94 odst. 1 písm. a)], posuzuje se úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz v jeho zaměstnání (činnosti).

(2) Jestliže pracující na dohodu splňuje podmínky uvedené v § 94 odst. 1 písm. c) a d), není však účasten důchodového zabezpečení proto, že pobírá starobní nebo invalidní důchod [ 94 odst. 1 písm. b)], posuzuje se úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním jako úraz v zaměstnání (činnosti), z něhož mu byl přiznán důchod.

Péče o mladistvé

K § 87 zákona

(1) Organizace jsou povinny přijímat na místa vyhrazená pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností přednostně tyto mladistvé. Školy přijímají přednostně mladistvé občany se změněnou pracovní schopností, v souladu s doporučením národního výboru, jestliže mladiství splňují i ostatní podmínky pro přijetí ke studiu.

(2) Mladistvým občanům se změněnou pracovní schopností se po dobu přípravy pro pracovní uplatnění ve výcvikových střediscích nebo zařízeních národních výborů poskytuje stravování, popřípadě bydlení, bezplatně.

Vznik pojištění

(1) Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků vzniká

a) dnem, od kterého jsou osobně výdělečně činní na vlastní vrub,

b) jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, který byl zároveň v trvalém pracovním poměru, prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž jeho pracovní poměr byl rozvázán nebo přestal být trvalý; důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka však nevzniká, jestliže po skončení pracovního poměru vstoupil do jednoho měsíce znovu do trvalého pracovního poměru,

c) dnem, kterým jednotlivě hospodařícímu rolníku zanikl nárok na invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění).

(2) Pojištění spolupracujících členů rodiny vzniká dnem, k němuž byly splněny všechny podmínky pro jejich pojištění; ustanovení předchozího odstavce pod písm. b) a c) platí obdobně.

(3) Ustanovení § 11 zákona o náhradních dobách a § 13 zákona o přerušení zaměstnání platí tu obdobně.

Zánik pojištění

Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů rodin zaniká

a) dnem, kterým přestali natrvalo vykonávat činnost zakládající pojištění,

b) dnem, kterým jim byl přiznán starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění),

c) dnem, kterým jim vzniklo nemocenské pojištění jako pracujícím v trvalém pracovním poměru (§ 98 odst. 1) nebo zabezpečení v nemoci podle předpisů platných pro členy jednotných zemědělských družstev, popřípadě zabezpečení podle § 73 odst. 1.

Druhy dávek

Z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků se poskytují:

a) důchody

1. starobní,

2. invalidní,

3. vdovské,

4. sirotčí;

b) dávky při pracovním úrazu;

c) výchovné k důchodům;

d) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost;

e) některé další dávky důchodcům.

Všeobecná podmínka nároku na dávku

Dávka důchodového pojištění náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je-li zaplaceno splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění. Pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před splněním ostatních podmínek pro nárok na dávku může však být doplaceno do tří měsíců po jejich splnění.

Vyměřovací základ

(1) Vyměřovací základ stanovený pro provozovatele zemědělského závodu ke dni 30. června 1964 podle předpisů platných toho dne platí nadále pro dosavadního i každého pozdějšího provozovatele tohoto zemědělského závodu, a to i v případě, že se změní rozsah započtené zemědělské půdy změnou její výměry nebo změnou druhu pěstovaných zemědělských plodin.

(2) Nebyl-li vyměřovací základ stanoven do 30. června 1964, stanoví jej po tomto dni příslušný národní výbor se zřetelem na místní podmínky a na rozsah obhospodařované půdy podle předpisů platných před 1. červencem 1964.⁴²)

Starobní důchod

Starobní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který je pojištěn aspoň 15 roků, v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku aspoň 65 let a nepožívá invalidní důchod.

Invalidní důchod

(1) Invalidní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který získal potřebnou dobu pojištění, jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stal plně invalidním; přitom se potřebná doba pojištění posuzuje obdobně podle § 26 zákona.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník je plně invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stal neschopným vykonávat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

Výše starobního (invalidního) důchodu

(1) Starobní (invalidní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí:

(2) Průměrný roční vyměřovací základ se stanoví průměrem vyměřovacích základů za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro jednotlivě hospodařícího rolníka výhodnější.

Důchody pozůstalých

(1) Vdovský a sirotčí důchod náleží pozůstalým po jednotlivě hospodařícím rolníku za podmínek stanovených v § 37, 38 a 40 zákona.

(2) Vdovský a sirotčí důchod se vyměřuje ze starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 108 odst. 3.

(3) Vdovský důchod činí 60 % starobního (invalidního) důchodu; ustanovení § 38 odst. 4 a 5 a § 39 zákona platí obdobně.

(4) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % a oboustranně osiřelého dítěte 50 % starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka; sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 300 Kčs měsíčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně 500 Kčs měsíčně. Ustanovení § 41 odst. 5 zákona platí obdobně.

Výchovné

(1) Výchovné náleží poživateli starobního nebo invalidního důchodu na každé dítě, které by mělo při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka nárok na sirotčí důchod (§ 40 zákona).

(2) Výchovné činí měsíčně

a zvyšuje se na každé další dítě měsíčně o 240 Kčs.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jinak platí o výchovném ustanovení § 46 zákona.

Zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost

(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhy jinou osobou, zvyšuje se mu důchod

při částečné bezmocnosti o 200 Kčs,

při převážné bezmocnosti o 300 Kčs,

při úplné bezmocnosti o 400 Kčs měsíčně;

přitom důchod spolu se zvýšením pro bezmocnost nesmí přesáhnout částku 1800 Kčs měsíčně.

(2) Sirotčí důchod se zvyšuje pro bezmocnost dítěte až od sedmého roku jeho věku; obdobně se zvyšuje i výchovné.

(3) Ustanovení § 29 o stupních bezmocnosti platí i tu.

Zhodnocení dob důchodového zabezpečení získaných podle jiných předpisů

(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků člen jednotného zemědělského družstva, pracující v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení (pojištění) jako doba důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků. Průměrný roční vyměřovací základ z období posledních 10 (5) roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, se stanoví z úhrnu ročních hrubých výdělků a ročních vyměřovacích základů; do období 10 (5) roků se nezahrnují náhradní doby.

(2) Získal-li jednotlivě hospodařící rolník, který byl bezprostředně před započetím samostatné výdělečné činnosti pracujícím (§ 3 zákona), ke dni započetí samostatné výdělečné činnosti dobu potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracující a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby přerušením zaměstnání (§ 13 zákona), posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou roků od výstupu ze zaměstnání podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracující.

Pojistné

(1) Pojistné za pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka činí 10,8 % jeho vyměřovacího základu a za pojištění spolupracujících členů rodiny 11,4 % jejich vyměřovacího základu.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník platí pojistné za sebe a spolupracujícího člena rodiny příslušnému národnímu výboru bez zvláštního vyměření.

(3) Pojistné za uplynulý měsíc je splatné do 15. dne následujícího měsíce. Nebylo-li splatné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, je plátce pojistného povinen platit od 16. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se platí, penále ve výši 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení. Příslušný národní výbor může povolit, aby pojistné bylo odváděno v jiných než měsíčních lhůtách.

(4) Manželka (manžel) bydlící s plátcem pojistného ve společné domácnosti ručí za pojistné, které se stalo splatným v době trvání společné domácnosti. Spoluprovozovatelé zemědělského závodu ručí za pojistné společně a nerozdílně.

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ HOSPODAŘÍCÍCH, KTERÉ NEJSOU JEDNOTLIVĚ HOSPODAŘÍCÍMI ROLNÍKY

Věk potřebný pro nárok na starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické persekuce, činní 64 let.

Zvýšení starobního a invalidního důchodu

Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje důchod účastníka odboje

ZABEZPEČENÍ DŮCHODCŮ NĚKTERÝMI DALŠÍMI DÁVKAMI

Ustanovení § 72 zákona a § 33 o zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami platí též pro důchodce, jimž byl přiznán důchod podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a pro jejich rodinné příslušníky (§ 33 odst. 3) včetně rozvedené manželky (manžela) za podmínky uvedené v § 33 odst. 4.

ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Povinnosti organizací

SOCIÁLNÍ PÉČE

PÉČE O RODINU A DÍTĚ

K § 90 zákona

(1) Organizace doplňují stav svých kvalifikovaných pracovníků přednostně občany se změněnou pracovní schopností, kterým poskytly přípravu pro pracovní uplatnění.

(2) Organizace zadávají domáckou a příležitostnou práci přednostně občanům se změněnou pracovní schopností.

(3) Organizace je povinna do 3 dnů ohlásit příslušnému národnímu výboru sjednání a skončení pracovního (učebního) poměru s občanem se změněnou pracovní schopností; v téže lhůtě je povinna ohlásit uvolněná místa uvedená v seznamu vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a do 8 dnů ode dne doručení ohlášení národnímu výboru nesmí tato místa obsadit bez souhlasu příslušného národního výboru.

(4) Evidence, kterou organizace vedou o svých pracujících, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností, obsahuje zejména osobní data, bydliště, označení rozhodnutí, podle něhož se pracující považuje za občana se změněnou pracovní schopností, a údaje o původní kvalifikaci, o poskytnuté přípravě pro pracovní uplatnění a o druhu vykonávané práce s označením pracoviště, popřípadě o druhu důchodu, který pracující pobírá.

Příspěvek na výživu

K § 81 odst. 1 a § 172 odst. 1 písm. b) zákona

(1) Dětem, které nemají postačující příjem nebo majetek a o něž není jinak náležitě postaráno, zejména osobami, které k nim mají vyživovací povinnost, poskytují příslušné národní výbory pravidelný příspěvek na výživu až do částky 400 Kčs měsíčně, a je-li dítě starší 10 let, až do částky 500 Kčs měsíčně.

(2) Příspěvek lze poskytovat dítěti až do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky lze příspěvek poskytovat nejdéle do dosažení 26 let věku dítěte, jestliže dítě

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo

b) nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo

c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat k budoucímu povolání anebo je schopno se k němu připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo

d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

(3) Má-li dítě, jemuž je poskytován příspěvek, vůči někomu nárok na výživné určené soudním rozhodnutím, předchází tento nárok na stát, a to až do výše poskytnutého příspěvku. Úhradu poskytnutého příspěvku vymáhají příslušné národní výbory; je-li výživné určené soudním rozhodnutím řádně placeno, tato úhrada se nevyžaduje.

Nezaopatřenost dítěte

K § 81 odst. 2 zákona

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě ve věku do skončení povinné školní docházky; poté platí ustanovení § 40 odst. 3, 4 a 6 zákona obdobně.

PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

Hmotné zabezpečení

Občané se změněnou pracovní schopností; jejich evidence

K § 83 a 88 zákona

(1) Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 19 odst. 1) podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují vykonávat jen podstatně menší okruh zaměstnání [§ 9 odst. 2 písm. a) zákona] ve srovnání se zdravým pracujícím.

(2) Za občany se změněnou pracovní schopností se považují vždy občané, kteří mají

a) podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, protože

1. jsou plně invalidní podle ustanovení § 25 odst. 3 písm. c) a d) zákona, nebo

2. jsou plně invalidní podle ustanovení § 25 odst. 3 písm. a) nebo § 40 odst. 3 písm. d) zákona, ale jejich zachované funkční schopnosti po potřebné léčbě, popřípadě po léčebné rehabilitaci, připouštějí provádět pracovní rehabilitaci, nebo

3. jsou poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného důchodu za výsluhu let, nebo

4. byli uznáni částečně invalidními, i když jim z jiných důvodů než pro nesplnění podmínky podstatného poklesu výdělku nevznikl nárok na částečný invalidní důchod, nebo

5. mají značně ztížené obecné životní podmínky, anebo

6. mohou vykonávat soustavné zaměstnání jen po zvláštní přípravě pro pracovní uplatnění;

b) podstatně omezenou možnost přípravy pro pracovní uplatnění, protože

1. se mohou připravovat jen k podstatně omezenému okruhu povolání, nebo

2. mohou vykonávat po potřebné přípravě jen podstatně omezený okruh zaměstnání, nebo

3. se mohou připravovat pro pracovní uplatnění jen ve zvláštních zařízeních státní správy, anebo

4. jsou schopni se připravovat pro budoucí povolání jen za mimořádných podmínek [§ 40 odst. 3 písm. c) zákona].

(3) K zajištění řádné péče o občany se změněnou pracovní schopností vedou národní výbory zvláštní evidenci o těchto občanech s údaji o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých organizacích svého obvodu.

Pracovní rehabilitace

(1) Pracovní rehabilitace se provádí zejména tím, že se občanům se změněnou pracovní schopností

a) poskytují odborné porady při volbě povolání nebo pří přípravě pro pracovní uplatnění a informace o volných vhodných pracovních (učebních) místech,

b) doporučují vhodná zaměstnání a zabezpečuje umístění na vhodná pracovní místa,

c) poskytuje příprava pro pracovní uplatnění a umožňuje získat potřebnou kvalifikaci.

(2) Národní výbory zajišťují ve spolupráci s organizacemi zúčastněnými na provádění péče o občany se změněnou pracovní schopností vypracování ročních plánů úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace těchto občanů. V těchto plánech je třeba sledovat zejména vyhledávání a vytváření dalších pracovních příležitostí pro občany se změněnou pracovní schopností, rozšiřování výukových oborů pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností, rozvoj výrobních družstev invalidů a hospodářských zařízení Svazu invalidů v České socialistické republice a Svazu invalidů ve Slovenské socialistické republice a spolupráci zařízení zdravotnických a sociální péče při provádění rehabilitace.

Úhrada nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění

(1) Organizace, která provádí přípravu pro pracovní uplatnění podle § 130 odst. 4 písm. a) a c), hradí náklady spojené s přípravou vlastních pracovníků. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění pracujícím jiné organizace, uhradí náklady spojené s jejich přípravou tato organizace. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění občanům, kteří nejsou v pracovním (učebním) poměru, uhradí náklady (kursovné) národní výbor, který je vyslal k této přípravě.

(2) Úhradu nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění podle § 130 odst. 4 písm. b), jakož i náklady na zařízení a provoz výcvikových středisek a zařízení, hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro pracovní uplatnění nebo který provozuje výcvikové středisko, popřípadě zařízení.

(3) Provádí-li se příprava pro pracovní uplatnění podle § 130 odst. 4 písm. d), uhradí náklady (školné, kursovné) národní výbor, který vyslal občany k této přípravě.

(4) Jestliže se příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady národní výbor, který přípravu organizuje, spolu s léčebným zařízením.

(5) Náklady podle předchozích odstavců se neuhrazují občanu se změněnou pracovní schopností, zvyšuje-li si kvalifikaci při výkonu svého pravidelného zaměstnání.

Chráněné dílny

K § 88 a § 90 odst. 1 písm. g) zákona

(1) Chráněné dílny (chráněná pracoviště) jsou určeny především pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (§ 88 zákona). V chráněných dílnách mohou pracovat též

a) občané, jimž se poskytuje příprava k práci (§ 130 odst. 3),

b) občané se změněnou pracovní schopností,

c) pracující, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní zaměstnání,

pokud pro občany (pracující) uvedené pod písm. b) a c) nemá organizace jiné vhodné pracovní uplatnění.

Ostatní pracující mohou konat v chráněných dílnách (pracovištích) jen takové práce, které nelze zabezpečit občany se změněnou pracovní schopností.

(2) V chráněných dílnách (chráněných pracovištích) se výrobní program a pracovní podmínky přizpůsobují zdravotnímu stavu pracujících. Chráněné dílny zřizují především hospodářské organizace; mohou je však zřizovat i národní výbory.

Příspěvek před umístěním do zaměstnání

(9) O přiznání příspěvku rozhoduje na žádost příslušný národní výbor. Příspěvek se poskytuje ode dne, kdy občan požádal u příslušného národního výboru o umístění nebo o přípravu pro pracovní uplatnění, jestliže mu nebylo zajištěno do 15 dnů ode dne podání této žádosti vhodné pracovní místo nebo příprava pro pracovní uplatnění. Příspěvek se poskytuje do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro pracovní uplatnění; vyplácí se v měsíčních splátkách pozadu.

(1) Občanu se změněnou pracovní schopností, který není zaměstnán a jemuž nelze zajistit vhodné pracovní místo nebo přípravu pro pracovní uplatnění, náleží za podmínek dále uvedených příspěvek před umístěním do zaměstnání.

(2) Občanu se změněnou pracovní schopností, který v posledních 12 kalendářních měsících před podáním žádosti o umístění skončil povinnou školní docházku, byl zaměstnán nebo se připravoval pro pracovní uplatnění, požíval nebo požívá invalidní (částečný invalidní) důchod anebo částečný důchod za výsluhu let a je

a) starší 18 let, náleží příspěvek ve výši 60 % průměrného měsíčního výdělku, a jestliže se připravoval pro pracovní uplatnění, 60 % příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění podle § 137 odst. 2, nejméně však 600 Kčs a nejvýše 1200 Kčs měsíčně; průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hrubých výdělků za posledních 6 nebo, jestliže je to pro občana výhodnější, 12 kalendářních měsíců přede dnem podání žádosti o umístění, a to způsobem stanoveným pro výpočet průměrného měsíčního výdělku pro účely důchodového zabezpečení. Jde-li o poživatele invalidního (částečného invalidního) důchodu nebo částečného důchodu za výsluhu let, je tímto průměrným měsíčním výdělkem průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen důchod, jestliže je to výhodnější než průměrný měsíční výdělek zjištěný podle předchozí věty;

b) ve věku do 18 let, náleží příspěvek v částce 140 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti (výchovné).

(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem jiného důchodu než důchodů uvedených v odstavci 7 nebo má-li jiný zdroj příjmu, snižuje se příspěvek o výši důchodu, popřípadě jiného příjmu; je-li však poživatelem sirotčího důchodu, příspěvek se nesnižuje.

(4) K příspěvku před umístěním do zaměstnání náleží zvýšení na manželku, jestliže žije s oprávněným ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 620 Kčs měsíčně, a na nezaopatřené děti občana se změněnou pracovní schopností nebo jeho manželky (i děti osvojené nebo převzaté do péče nahrazující péči rodičů), na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně; tato částka se snižuje o částku, kterou úhrn příspěvku a hrubého příjmu manželky převyšuje 620 Kčs měsíčně. Zvýšení na děti se poskytuje v částce odpovídající výši přídavků na děti. Nezaopatřenými dětmi se rozumějí děti do skončení povinné školní docházky, poté za obdobných podmínek, jaké jsou stanoveny v § 40 odst. 3 a 4 zákona.

(5) Občanu se změněnou pracovní schopností, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a žádá o umístění, může být s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům přiznán příspěvek před umístěním do zaměstnání až do výše 400 Kčs měsíčně, popřípadě se zvýšením na děti podle předchozího odstavce.

(6) Stane-li se žadatel o umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu v době pracovní neschopnosti příspěvek nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(7) Příspěvek nenáleží občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá starobní důchod, důchod za výsluhu let nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu anebo který si zavinil ztrátu posledního zaměstnání (předčasné ukončení přípravy pro pracovní uplatnění), sám bez vážného důvodu rozvázal pracovní poměr nebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo, popřípadě přípravu pro pracovní uplatnění doporučené národním výborem.

(8) Jde-li o občana se změněnou pracovní schopností, který byl uvolněn v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídicího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy,⁴⁶) náleží mu příspěvek před nástupem nového zaměstnání podle zvláštních předpisů,⁴⁷) pokud je vyšší než příspěvek před umístěním podle předchozích odstavců.

Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění

(9) O přiznání příspěvku rozhoduje na žádost příslušný národní výbor. Příspěvek se poskytuje ode dne, kdy občan se změněnou pracovní schopností nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, do dne skončení přípravy; vyplácí se v měsíčních splátkách pozadu.

(1) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění náleží občanu se změněnou pracovní schopností, který se připravuje pro pracovní uplatnění (§ 130) podle doporučení správní komise národního výboru a nepobírá po dobu přípravy mzdu (náhradu mzdy, závodní stipendium) nebo dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte) nahrazující mzdu (pracovní odměnu).

(2) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se připravuje pro povolání (včetně zaškolení), náleží příspěvek ve výši mzdového tarifu stanoveného podle mzdových předpisů pro odměňování práce, pro kterou se připravuje, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, až do středu rozpětí. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o částku, o niž součet příspěvku a vypláceného důchodu (úhrn důchodů), převyšuje průměrný měsíční výdělek, z něhož je důchod vyměřen. Jestliže důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku nebo jestliže je to pro důchodce výhodnější než úprava příspěvku podle předchozí věty, snižuje se příspěvek o tento (úhrn důchodů); dostává-li tento občan odměnu za práci vykonávanou během přípravy, snižuje se příspěvek též o tuto odměnu. Příspěvek se snižuje o sirotčí důchod.

(3) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se účastní přípravy k práci (§ 130 odst. 3), náleží příspěvek ve výši příspěvku před umístěním zvýšený o 200 Kčs měsíčně. Jestliže tento občan pobírá důchod nebo odměnu za práci vykonávanou během přípravy, snižuje se příspěvek o výši vypláceného důchodu (úhrn důchodů), popřípadě o výši odměny. Příspěvek po snížení nesmí činit méně než 200 Kčs měsíčně. Příspěvek se nesnižuje o sirotčí důchod.

(4) Občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let náleží příspěvek v částce 140 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti (výchovné).

(5) Je-li občan se změněnou pracovní schopností, starší 18 let, při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován nebo jen bezplatně stravován, náleží mu příspěvek ve výši 300 Kčs měsíčně. Občanu se změněnou pracovní schopností, který požívá důchod nebo na něhož náležejí přídavky na děti (výchovné), a občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let, který se připravuje pro pracovní uplatnění podle § 130 odst. 4 písm. b), náleží příspěvek ve výši 100 Kčs měsíčně.

(6) O zvýšení příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění na manželku a děti platí § 136 odst. 4.

(7) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění může národní výbor zvýšit až o 10 % jeho výše, dosahuje-li občan v této přípravě výsledků hodných uznání. Neplní-li účastník přípravy pro pracovní uplatnění uložené mu povinnosti, může být příspěvek snížen, popřípadě jeho výplata zastavena.

(8) Pro výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění při neschopnosti k práci platí obdobně § 136 odst. 6.

Náhrada nutných výloh

Občanům se změněnou pracovní schopností se při přípravě pro pracovní uplatnění poskytují bezplatně nutné školní potřeby a učebnice a ochranné pracovní prostředky. Dále se jim poskytuje zejména

a) úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro pracovní uplatnění až do výše 400 Kčs,

b) jízdné a stravné a podle potřeby i nocležné za cestu z bydliště do místa přípravy pro pracovní uplatnění a zpět při přijímacím řízení, zahájení a ukončení přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada těchto výdajů se poskytuje podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.⁴⁸)

Příspěvek v ústavech pro dospělé občany

(1) Příspěvek v ústavech pro dospělé občany postižené tělesně, smyslově nebo mentálně a v domovech důchodců se stanoví až do výše provozních výdajů, připadajících v průměru na jednoho obyvatele. Nejvyšší částku příspěvku, popřípadě příspěvku v odlišné výši podle způsobu ubytování a vybavenosti ústavu, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí se zřetelem na provozní výdaje všech těchto ústavů za kalendářní rok připadající v průměru na jeden ubytovací den. Z důchodu nebo z jiného pravidelného příjmu musí zůstat obyvateli ústavu aspoň 15 %, nejméně však 120 Kčs měsíčně.

(2) Poskytuje-li se ústavní zaopatření manželům, bere se za základ pro stanovení příspěvku každého z nich jedna polovina úhrnu jejich důchodů (příjmů); má-li důchod (příjem) jen jeden z manželů, polovina jeho důchodu (příjmu).

(3) Pro určení výše příspěvku se do příjmu nezahrnují

a) částky poskytované osobám, které je obyvatel ústavu povinen vyživovat,

b) odměny za práce konané při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství,

c) odměny za jiné práce, konané se souhlasem vedoucího ústavu a nepřesahující 100 Kčs měsíčně; z vyšších odměn se nezahrnuje polovina čisté odměny převyšující 100 Kčs měsíčně.

(4) Národní výbor nepřihlíží v odůvodněných případech při určení výše příspěvku k pracovním odměnám nevidomých nebo občanů zvlášť těžce postižených na zdraví a k odměnám za práce v zemědělství, jsou-li organizovány ústavem.

Příspěvek při pobytu obyvatel mimo ústav

(1) Zdržuje-li se obyvatel ústavu pro dospělé občany postižené tělesně, smyslově nebo mentálně nebo obyvatel domova důchodců přechodně se souhlasem vedoucího mimo ústav, platí se příspěvek nejvýše 5 Kčs denně.

(2) Je-li obyvatel ústavu pro dospělé občany postižené tělesně, smyslově nebo mentálně nebo obyvatel domova důchodců v bezplatném zaopatření léčebného zařízení, platí se po dobu, po kterou se důchod vyplácí v plné výši (§ 63 odst. 2 a 3 zákona), stanovený příspěvek, nejvýše však 10 Kčs denně.

(3) V případech uvedených v předchozích odstavcích se nepožaduje placení doplatku od občanů, kteří mají vůči obyvateli ústavu vyživovací povinnost (§ 102 odst. 2 zákona).

Úhrada v domovech - pensionech

Úhrada za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech - pensionech, které jsou buď samostatným zařízením ústavní sociální péče nebo součástí domova důchodců, se stanoví podle rozsahu obytné jednotky, jejího základního provozního zařízení a vybavení, podle ostatních nákladů spojených s ubytováním a rozsahu základní péče, která je všem obyvatelům domova - pensionu poskytována. Základní sazbu a postup pro výpočet této úhrady stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kapesné

Obyvatelům ústavů pro dospělé občany postižené tělesně, smyslově nebo mentálně a obyvatelům domova důchodců, kteří nemají prostředky na úhradu drobných a osobních potřeb, se poskytuje kapesné ve výši 120 Kčs měsíčně.

ÚHRADA NÁKLADŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ČLENŮ JEDNOTNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH DRUŽSTEV

Výpočet příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení a způsob jeho odvádění

Sociální zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti a příslušníků sborů nápravné výchovy

Je-li pracující v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo organizace, nebo bydlí-li pozůstalý po pracujícím v jiném okrese, než v kterém je sídlo organizace, v níž byl pracující zaměstnán, může být podána žádost o důchod u příslušného národního výboru bydliště žadatele.

Za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se pracující (pozůstalý po pracujícím) poprvé obrátil na příslušný orgán (§ 110 zákona) se žádostí o důchod. Den uplatnění nároku musí být vyznačen v žádosti.

Hlášení vstupu do zaměstnání a některých změn ve výkonu zaměstnání

(1) Organizace (občan) má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění).

(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracujícího, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. Jde-li o pracujícího, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo občana, který pobírá výchovné. U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace povinna hlásit vždy za 12 kalendářních měsíců, a jde-li o poživatele částečného důchodu za výsluhu let, za 6 kalendářních měsíců, výši dosaženého hrubého výdělku a výši vyplaceného nemocenského, a to odděleně.

(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(4) Organizace (občan) má povinnost odeslat hlášení do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, orgánu důchodového zabezpečení republiky nebo příslušnému národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce. Hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy je organizace povinna v uvedené lhůtě odeslat orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán přiznal důchod.

(5) Předložením evidenčního listu podle § 155 není splněna povinnost uložená organizaci (občanu) v předchozích odstavcích.

Opravné řízení

K § 116 odst. 3 a 4 zákona

(1) Rozhodnutí národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; to platí též, bylo-li rozhodnutí národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat orgánu důchodového zabezpečení republiky, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat k národnímu výboru vyššího stupně. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o dávce.

(2) Rozhodnutí národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o dávce.

Náhrada jízdného

(1) Občanům uvedeným v § 162 náleží náhrada jízdného při použití veřejných hromadných dopravních prostředků za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.

(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík na cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného hromadného dopravního prostředku musel nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohl včas dostavit k vyšetření nebo k jednání správní komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

(3) Má-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy.⁵⁴)

(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje, jen jsou-li prokázány.

Náhrada ušlého výdělku

(1) Pracujícím, kteří se v řízení o dávkách nebo službách sociální péče na vyzvání podrobili vyšetření nebo se na vyzvání dostavili k jednání správní komise, náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou pracujícímu náleží nemocenské nebo za kterou mu organizace poskytne náhradu mzdy (pracovní odměny).

(3) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům občanů, kteří se na vyzvání podrobili vyšetření nebo se dostavili k jednání správní komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k vyšetření nebo k jednání správní komise bez průvodce.

(4) Nárok na náhradu ušlého výdělku je nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření nebo jednání správní komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením organizace obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše.

(5) Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena správní komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.

Závěrečná ustanovení

Sociální péče

K § 129 zákona

(1) Peněžité příspěvky se poskytují na žádost oprávněného nebo z vlastního podnětu příslušného orgánu federálních ministerstev národní obrany a vnitra, popřípadě ministerstev vnitra republik, nebo z podnětu společenské organizace. Žádost o poskytnutí příspěvku se podává u toho orgánu, který přiznal důchod.

(2) Ostatní služby a dávky sociální péče poskytují poživatelům důchodů vyplácených orgány uvedenými v předchozím odstavci národní výbory.

Odchylky pro řízení

K § 130 zákona

(1) Orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra republik rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky sociálního zabezpečení, jestliže

a) žadatel konal aspoň 20 roků službu v ozbrojených silách; to platí též v případech uvedených v § 163 zákona,

b) žadatel splnil podmínky nároku na invalidní (částečný invalidní) důchod v době služby v ozbrojených silách nebo nejpozději do dvou roků od skončení služebního poměru anebo se stal plně (částečně) invalidním následkem onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

c) jde o občany uvedené v § 165 zákona a o občany, kterým je k 1. lednu 1976 vyplácen orgány uvedených ministerstev jakýkoliv důchod,

d) jde o pozůstalé po vojácích z povolání nebo po občanech uvedených pod písm. a) až c).

(2) Vedení záznamů (§ 151 a násl.) v době trvání služebního poměru vojáka z povolání upravují předpisy federálních ministerstev národní obrany a vnitra.

(3) Dobu služby vojáků z povolání, kterým nevznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, oznamují orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra republik orgánům důchodového zabezpečení republik. Hrubý výdělek se oznamuje orgánům důchodového zabezpečení republik na jejich žádost, pokud je to pro rozhodnutí o dávce potřebné.

(4) Při krácení vdovského důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se postupuje podle § 24 odst. 4 s tou odchylkou, že se krácení důchodu a zúčtování vyplacených záloh může provádět po uplynutí kalendářního roku.

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. vyhláška č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 124/1967 Sb., č. 91/1968 Sb., č. 179/1968 Sb., č. 75/1970 Sb. a č. 108/1971 Sb.;

2. ustanovení vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb. a č. 76/1970 Sb., pokud upravují důchodové zabezpečení družstevních rolníků, zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách, zabezpečení důchodců v nemoci a služby sociálního zabezpečení družstevníků, a to § 37 až 79, § 82 odst. 4 písm. a), c) a f), § 92 až 98 a § 99b. V důsledku toho se název vyhlášky mění a zní: „Vyhláška, kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte“ a slova „sociální zabezpečení“ se v této vyhlášce nahrazují slovy „zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte“;

3. vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb., č. 181/1968 Sb., č. 77/1970 Sb., č. 109/1971 Sb. a č. 100/1972 Sb.;

4. vyhláška č. 195/1964 Sb., o rozsahu pracovní činnosti potřebné pro zápočet kalendářního roku v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků;

5. směrnice č. 20/1964 Sb. N. V. o uznávání jednotných zemědělských družstev za družstva s vyšší úrovní hospodaření pro účely sociálního zabezpečení družstevních rolníků;

6. vyhláška č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, ve znění vyhlášky č. 94/1968 Sb., pokud upravuje důchodové zabezpečení těchto občanů a nároky na podporu při narození dítěte a přídavky na děti občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru;

7. vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, pokud upravuje nároky ze sociálního zabezpečení.

Tabulka pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev

Příloha k vyhlášce č. 128/1975 Sb.

Seznam nemocí z povolání