Vyhláška č. 13/1970 Sb.

(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru,^*) hradí výdělek, který jim ušel vykonáváním soudcovské funkce, stát.

(2) Jsou-li soudci z lidu zaměstnáni v poměru obdobném pracovnímu poměru^**) podle zákoníku práce nebo podle jiného zvláštního předpisu, patří jim náhrada ve výši průměrného výdělku.^***)

(3) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, přísluší – pokud jsou výdělečně činní – náhrada ušlého výdělku ve výši stanovené podle průměrného ročního příjmu uplynulého kalendářního roku; jinak místo náhrady ušlého výdělku přísluší náhrada výdajů, které jim vznikly vzhledem k výkonu soudcovské funkce.

(1) Výši ušlého výdělku je nutno prokázat dokladem organizace, ve které soudci z lidu pracují, popřípadě ve které jsou sdruženi nebo která je pro ně platebním místem; není-li takové organizace, je nutno prokázat výši ušlého výdělku potvrzením místního národního výboru v obci, ve které má soudce z lidu bydliště.

(2) Není-li možno u soudců z lidu uvedených v § 1 odst. 3 z předloženého dokladu s ohledem na povahu jejich zaměstnání spolehlivě zjistit výši ušlého výdělku, může být náhrada přiznána s přihlédnutím k celkovým poměrům soudce z lidu, nejvýše však částkou 6 Kčs za hodinu a nejvýše částkou 48 Kčs za jeden pracovní den.

Hotové výdaje, které vznikly soudci z lidu vykonáváním soudcovské funkce, tj. cestovní výdaje, stravné, nocležné, popřípadě i další výdaje, nahrazují se jim podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Hotové výdaje nahrazuje stát. Při posouzení nároku na náhradu těchto výdajů a při určování výše náhrady použije se obdobně předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.^†)

Soudcům z lidu přísluší mimo náhradu ušlého výdělku a náhradu hotových výdajů paušální náhrada za každý den jejich jednání ve výši 15 Kčs, kterou poskytuje stát.

Vykonáváním soudcovských funkcí se rozumí kromě jednání též účast soudců z lidu na školeních, aktivech a jiných akcích, které mají vztah k funkci soudců z lidu a náležejí k jejich úkolům.

Náhrada ušlého výdělku a paušální náhrada za jednání je funkčním požitkem podrobeným dani ze mzdy.

Nárok na náhradu ušlého výdělku, kterou poskytuje stát (§ 1), na náhradu hotových výdajů (§ 3) a na paušální náhradu (§ 4) musí být uplatněn do 15 dnů od výkonu soudcovské funkce u orgánu správy soudu, pro který je soudce z lidu zvolen.

Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 64/1961 Sb., o náhradách příslušejících soudcům, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání, pozbývá účinnosti pro území Slovenské socialistické republiky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1970.