§ 1
§ 1.
Rozhodčí komise, zřízené podle článku 13, odst. 5., úmluvy u obou zúčtovacích míst, jsou povolány, aby rozhodovaly o rozkladech, které byly podány proti platebním rozkazům vydaným zúčtovacími místy.
§ 2
§ 2.
Rozhodnutí přísluší rozhodčí komisi zřízené při zúčtovacím místě dlužníkově.
§ 3
§ 3.
Rozklad jest podati u zúčtovacího místa dlužníkova do 30 dnů ode dne, kdy v odpor vzatý platební rozkaz byl stěžovateli doručen.
Věřitel může podati rozklad též u svého zúčtovacího místa.
Lhůty počínají běžeti ode dne, který následuje bezprostředně po dni doručení (na zpáteční lístek).
Do lhůt nezapočítávají se dni poštovní dopravy, je-li prokázáno, že rozklad byl u poštovního úřadu podán ve stanovené lhůtě. Připadne-li konec lhůty na neděli nebo na svátek v jednom z obou smluvních států zákonem uznaný, jest považovati za poslední den lhůty příští den všední.
§ 4
§ 4.
Rozklad, který podle článku 19 úmluvy jest kolku prostý, musí obsahovati:
a) označení stran nebo případně jejich zmocněnců (jméno a příjmení, bydliště),
b) stručné vylíčení skutkové podstaty,
c) případné návrhy průvodní,
d) určitou žádost (petit),
e) podpis stěžovatelův nebo jeho zákonného zástupce nebo jeho zmocněnce.
Rozklad jest podati ve 4 opisech, z nichž jeden jest určen pro spisy rozhodčí komise a ostatní tři pro strany (věřitel, dlužník) a zúčtovací místa, pokud strany a zúčtovací místa nevystupují jako stěžovatelé.
Je-li odpůrcem několik osob, jest pro každou osobu podati další opis.
§ 5
§ 5.
Strana, která podala rozklad, má jako jistotu za náklady řízení složiti 1% sporné částky, nejméně však 5 pengö nebo 30 Kč a nejvýše 100 pengö nebo 600 Kč.
Jistotu předepíše zúčtovací místo, u kterého rozklad byl podán.
Pro složení jistoty jest určiti propadnou lhůtu 30 dní. Nebude-li jistota v této lhůtě složena, bude rozklad považován za nepodaný.
Strany bydlící v Československu skládají jistotu u filiálky Zemské banky v Bratislavě, strany bydlící v Maďarsku u Ústředí peněžních ústavů (Penzintézeti Központ) v Budapešti.
Vyhoví-li se rozkladu, vrátí se jistota straně, která ji složila.
§ 6
§ 6.
Trpí-li rozklad formálními nedostatky, které překážejí řádnému projednání, vrátí jej zúčtovací místo dlužníkovo podateli, aby tyto závady odstranil a rozklad opět předložil v krátké propadné lhůtě. Má-li podatel bydliště v území druhého státu, stane se tak prostřednictvím příslušného zúčtovacího místa.
Nevyhoví-li se ve stanovené lhůtě opravnému příkazu, bude se považovati rozklad za nepodaný.
§ 7
§ 7.
Druhá strana a zúčtovací místa mají právo do 30 dnů po doručení rozkladu podati písemná vyjádření.
§ 8
§ 8.
Jednání rozhodčích komisí nejsou veřejná a strany nejsou oprávněny se jich súčastniti, avšak rozhodčí komise má právo vyzvati strany, aby se osobně nebo svými zástupci před ni dostavily, a vyslechnouti je.
§ 9
§ 9.
Rozklad, který byl podán opožděně (§ 3), nebo který pokládá se za nepodaný (§ 5, odst. 3., a § 6, odst. 2.), jest rozhodčí komisi bez dalšího řízení usnesením odmítnouti.
§ 10
§ 10.
V rozhodnutích rozhodčí komise jest také usnésti se o nákladech řízení a o tom, která strana je má hraditi.
Zároveň se rozhodne o vrácení jistoty nebo jejím upotřebení k úhradě nákladů řízení (§ 5).
Totéž platí také pro rozhodnutí, ve kterých rozhodčí komise béře na vědomí odvolání rozkladu.
§ 11
§ 11.
Zúčtovací místo dlužníkovo vypraví a dodá rozhodnutí rozhodčí komise stěžovateli, odpůrci a druhému místu zúčtovacímu.
§ 12
§ 12.
Proti rozhodnutí rozhodčí komise není žádný právní prostředek přípustný. Rozhodnutí jsou v obou smluvních státech proveditelna (článek 13, odst. 5. a 8., úmluvy).
§ 13
§ 13.
Tento jednací řád vydá se v jazyku českém a maďarském, při čemž oba texty jsou stejně autentické.
Jednací řád nabude platnosti v den, kdy bude zároveň vyhlášen v Praze a v Budapešti.