Vyhláška č. 143/1965 Sb.

Nemocenské

Nemocenské při souběhu pojištění z několika zaměstnání

Započitatelný příjem

Pracovní úraz

Poskytování nemocenského

Započitatelný příjem¹) se zjišťuje v organizaci, ve které je zaměstnanec zaměstnán v době vzniku nároku na nemocenské, popřípadě vznikl-li tento nárok po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě,^***) v organizaci, ve které byl zaměstnán naposledy.

Rozhodné období

Jestliže zaměstnanec měl v rozhodném období započitatelný příjem, avšak podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., není ani jeden kalendářní den, kterým by se dělil vyměřovací základ, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.

Denní vyměřovací základ

(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni zaměstnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku pracovní neschopnosti (karantény), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

(2) U zaměstnance, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,⁴¹) za něž nenáležel započitatelný příjem.

(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského je úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání zakládajícím nemocenské pojištění nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

(2) Pracovnímu úrazu se klade naroveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.^**)

(3) Vznikla-li pracovní neschopnost jako bezprostřední následek ochranného očkování nebo jiného preventivního zdravotnického úkonu, kterým se zaměstnanec podrobil v souvislosti se svým zaměstnáním, postupuje se při poskytování nemocenského jako při pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.

Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu (úrazového děje). Nastoupil-li zaměstnanec po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.

(1) Jestliže se zaměstnanec stal neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa za trvání neplaceného volna (neplacené dovolené), neposkytuje se mu nemocenské za dobu, po kterou toto volno (dovolená) trvá.

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká pracovního volna poskytovaného zaměstnancům podle předpisů o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání nebo podle obdobných předpisů; toto volno není překážkou pro poskytování nemocenského.

(3) Nezískala-li zaměstnankyně v mateřské dovolené nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí nemocenské po dobu, po kterou je neschopna práce nebo je ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, a to i v souvislosti s porodem. Zaměstnankyni v mateřské nebo rodičovské dovolené náleží nemocenské, jestliže jsou splněny podmínky nároku na ně a poskytování peněžité pomoci v mateřství bylo přerušeno; to platí obdobně pro zaměstnance, kterému bylo přerušeno poskytování peněžité pomoci.

(1) Náleží-li pracovníku za některý den v období pracovní neschopnosti (karantény) mzda nebo náhrada mzdy, popřípadě byla-li mu mzda nebo náhrada mzdy za takový den poskytnuta, neposkytne se nemocenské za tento den.

(2) Má-li pracovník za první den pracovní neschopnosti (karantény) nárok na mzdu nebo náhradu mzdy za část pracovní doby, poskytne se mu z nemocenského za tento den jen poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo náhrada mzdy.

Pracovní neschopností ani ústavní péčí ve zdravotnickém zařízení z hlediska poskytování nemocenského není ošetřování zaměstnance

- v nočním sanatoriu,

- v nočním psychiatrickém sanatoriu,

- v protialkoholním zařízení určeném pro ošetření občanů po požití alkoholických nápojů za náhradu nákladů (v tzv. protialkoholní záchytné stanici),

- v kosmetickém ústavě za náhradu nákladů.

Nemocenské se při ošetřování v těchto zařízeních neposkytuje.

(1) Podkladů zjištěných podle předchozích ustanovení (započitatelného výdělku, rozhodného období a počtu pracovních dnů, podle kterých se počítá průměrná čistá denní mzda) se použije pro stanovení nemocenského při všech pracovních neschopnostech vzniklých do konce běžného kalendářního roku. Podklady zjištěné při vzniku pracovní neschopnosti platí pro celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost i do příštího kalendářního roku.

(2) Vznikla-li pracovní neschopnost po některé změně uvedené v § 4 odst. 3, zjišťují se podklady uvedené v odstavci 1 znovu za rozhodné období po této změně. Jestliže v období plynoucím od této změny nebyly pracovníku ještě zúčtovány prémie a odměny na celé toto období připadající a jejich výše není známa ani do dne, kdy se v organizaci má přistoupit po vzniku pracovní neschopnosti k výpočtu nemocenského, stanoví se nemocenské podle té části rozhodného období, za které jsou již zúčtovány, popřípadě známy i uvedené prémie a odměny; nejsou-li dosud vůbec zúčtovány ani známy, zahrne se do započitatelného výdělku poměrná část pracovníkových prémií a odměn z předchozího rozhodného období, jestliže mu podle mzdových předpisů mohou náležet i na pracovním místě (funkci), na kterém je činný po uvedené změně.

(1) Vznikla-li pracovní neschopnost pracovníka již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž u něho došlo ke změně uvedené v § 4 odst. 3 nebo nekonal-li pracovník v rozhodném období práci ani po 25 pracovních dnů, vychází se při stanovení nemocenského ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhl, kdyby v organizaci pracoval podle svého pracovního úvazku po celý měsíc. Jde-li však přitom také o neomluvenou nepřítomnost v práci, sníží se pravděpodobný měsíční výdělek o částku odpovídající neomluvené nepřítomnosti v práci.

(2) Podklady (započitatelný výdělek, rozhodné období a počet pracovních dnů, podle kterých se počítá průměrná čistá denní mzda) zjištěné podle odstavce 1 jsou základem pro stanovení nemocenského jen při pracovních neschopnostech vzniklých v témž kalendářním měsíci jako pracovní neschopnost, pro kterou byly poprvé takto zjištěny; toto omezení platí také, je-li rozhodné období pro pracovníka kratší než tři měsíce. Při další pracovní neschopnosti vzniklé po uplynutí kalendářního měsíce se podklady zjišťují nově. Jakmile jsou podklady zjištěny za rozhodné období trvající aspoň tři měsíce a za aspoň 25 v něm odpracovaných dnů, platí pro pracovní neschopnosti vzniklé až do konce běžného kalendářního roku (§ 8).

Koná-li zaměstnanec souběžně práci v několika zaměstnáních zakládajících nemocenské pojištění, náleží mu nemocenské z každého takového zaměstnání. Podmínky pro poskytování nemocenského se v každém z těchto zaměstnání posuzují samostatně s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. a nemocenské se také v každém z nich samostatně vyplácí.

(1) Byla-li pracovnice v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím převedena na jinou práci^*) a vznikla-li její pracovní neschopnost v době, kdy je takto převedena, nebo potom, kdy takové převedení skončilo, nepřihlíží se při stanovení nemocenského, je-li to pro pracovnici příznivější, k době, po kterou byla převedena na jinou práci, a k výdělku za tuto dobu.

(2) Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské ze započitatelného výdělku, který byl základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

(1) Jestliže zaměstnanec za trvání zaměstnání vstoupil do dalšího zaměstnání, ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, nikoliv souběžně s ním, a pracovní neschopnost vznikla za trvání dalšího zaměstnání, náleží mu nemocenské jen z tohoto dalšího zaměstnání.

(2) Vstoupil-li zaměstnanec do dalšího zaměstnání v době, kdy má ve svém základním zaměstnání dovolenou na zotavenou, posuzují se podmínky pro poskytování nemocenského v každém z obou těchto zaměstnání samostatně. Nemocenské z důvodu zaměstnání, vykonávaného v době dovolené na zotavenou, se však poskytne, jen vznikla-li pracovní neschopnost (karanténa) v době, kdy toto zaměstnání trvalo; poskytuje se jen do dne, kdy zaměstnání mělo skončit, ne však déle než do dne, kdy měla skončit dovolená na zotavenou.

(1) Ústřední rada odborů může vydat pro výpočet nemocenského závazné tabulky rozdílné podle délky a rozvržení pracovní doby. V tabulkách mohou být určeny částky denního nemocenského zaokrouhlené na celé koruny odpovídající průměrným hrubým mzdám (hodinovým, denním, měsíčním) a příslušným sazbám daně ze mzdy a procentním sazbám nemocenského, popřípadě i poměrně určené částky směnového nebo hodinového nemocenského.

(2) Výsledné částky jednotlivých výplat nemocenského se zaokrouhlují na celé koruny.

(3) Pro zaokrouhlování podle předchozích odstavců platí, že haléřové částky do 50 haléřů se zaokrouhlují směrem dolů a haléřové částky nad 50 haléřů směrem nahoru.

Podpůrčí doba

(1) Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského^*) počíná dnem, od kterého zaměstnanec byl uznán neschopným práce. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem, od něhož zaměstnanci náleží nemocenské (např. vznikla-li v době neplacené dovolené, v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.

(2) Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele k tomu, zda zaměstnanec byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo nemocenské péče v ozbrojených silách.

(3) Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény. Období pracovní neschopnosti spadající do doby mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené se nezapočítávají do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto nemocenské (§ 25 odst. 3).

Poskytování nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby

Má-li zaměstnanec vyčerpánu podpůrčí dobu (§ 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb.), zastaví se mu poskytování nemocenského ode dne následujícího po posledním dnu podpůrčí doby. Je-li však možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude opět pracovní schopnosti, lze prodloužit poskytování nemocenského i na další dobu k tomu potřebnou. Poskytování nemocenského se zpravidla prodlouží nejprve na dobu ne delší než tři měsíce; po uplynutí povolené doby lze podle zdravotních poměrů zaměstnance poskytování nemocenského případně dále prodloužit. Nemocenské je možno takto poskytovat nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

Pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem platí předchozí ustanovení obdobně.

Výplata nemocenského

Nemocenské se vyplácí ve dnech, které jsou v organizaci stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy za uplynulé měsíční období; zúčtuje se při zúčtování doplatku mzdy za tento měsíc.

(1) Matce nebo ženě, která převzala dítě do trvalé péče, se do doby zaměstnání započítává také doba, po kterou pečovala o dítě mladší než tři roky.

(2) U pracovníků, kteří pracují v zemědělství nebo v lesnictví, se jako doba zaměstnání posuzuje také doba, po kterou takový pracovník byl členem jednotného zemědělského družstva; to platí obdobně také pro občany, kteří trvale v družstvu pracovali podle pracovních příkazů družstva a nebyli přitom ani jeho členy ani v pracovním poměru k družstvu.^***) K době těchto činností se přihlíží, pokud zakládaly účast na sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(3) Doby získané podle odstavce 1 nebo 2 před 1. lednem 1966 se pracovníkům, kteří jsou toho dne zaměstnáni, započtou k tomuto dni, jinak ke dni vstupu do zaměstnání.

(1) Nemocenské se poskytuje za pracovní dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů. Má-li však pracovník pracovní dobu závazně rozvrženou jinak než na všechny obecně stanovené pracovní dny (§ 6 odst. 2), poskytuje se mu nemocenské za ty pracovní dny, ve kterých měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény, pracovat podle rozvrhu pracovní doby pro něj určeného v době vzniku pracovní neschopnosti (karantény).

(2) Stanoví-li se nemocenské na směny nebo na hodiny (§ 11), poskytuje se za směny, popřípadě za hodiny, ve kterých pracovník měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény, pracovat podle rozvrhu pracovní doby pro něj určeného.

(3) Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za které by pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

Nemocenské při lázeňské péči

(1) Při lázeňské péči náleží pracovníku nemocenské, byla-li mu tato péče v souladu s předpisy o lázeňské péči povolena na účet nemocenského pojištění na dobu mimo dovolenou na zotavenou a uznává-li se pracovník přitom za práce neschopného.^*)

(2) Pracovníku, kterému byla na účet nemocenského pojištění povolena lázeňská péče na dobu dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, o které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytuje za pracovní dny, o které pracovník má v kalendářním roce dovolenou zkrácenou z důvodů, které sám zavinil, popřípadě ji z takových důvodů vůbec nemá. Nemocenské se také neposkytuje za pracovní dny, které si pracovník před nástupem lázeňské péče vybral na jiné účely, ani za pracovní dny, které mu při změně zaměstnání náleží z dovolené v jiné organizaci než v té, v níž je zaměstnán v době pobytu na lázeňské péči, popřípadě za pracovní dny, za které se mu poskytne nebo poskytla náhrada za nevyčerpanou dovolenou.

Nemocenské při školení

Má-li pracovník při účasti na školení jen sníženou náhradu mzdy,^**) nesmí jeho nemocenské za pracovní dny, ve kterých i v době pracovní neschopnosti (karantény) zůstává v zařízení, v němž se pořádá školení, přesáhnout částku, která z poskytované náhrady mzdy připadá po odečtení daně ze mzdy na jeden pracovní den.

Nemocenské při souběhu zaměstnání s pracovní činností v jednotném zemědělském družstvu

(1) Je-li pracovník souběžně s činností v zaměstnání, které má trvalou povahu, činný také jako družstevní rolník (tj. jako člen jednotného zemědělského družstva nebo jako občan trvale v něm pracující) a je tam účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, nepřihlíží se při stanovení nemocenského, které mu náleží z důvodu zaměstnání, k rozsahu jeho činnosti a k výši výdělku v družstvu. Stanovení nemocenského z činnosti v jednotném zemědělském družstvu v takových případech upravují předpisy o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(2) Za zaměstnání trvalé povahy se považuje zaměstnání, které bylo sjednáno na dobu delší než šest měsíců nebo které již trvá déle než šest měsíců, jestliže přitom pracovník má pracovní úvazek požadovaný pro vznik nároku na přídavky na děti.

(3) Je-li zaměstnání, které družstevní rolník vykonává v pracovním poměru z hlediska odstavce 2 jen krátkodobé (např. na dobu vegetačního klidu), náleží mu nemocenské z důvodu takového zaměstnání, jen vznikla-li jeho pracovní neschopnost (karanténa) za trvání tohoto zaměstnání. Ústřední rada odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení mohou stanovit, v kterých případech, za jakých podmínek a od kterého časového termínu budou orgány sociálního zabezpečení družstevních rolníků namísto nemocenského z nemocenského pojištění poskytovat těmto pracovníkům nemocenské podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(4) Je-li družstevní rolník pracovně činný v organizaci na základě dohody jednotného zemědělského družstva s organizací, podle které družstvo organizaci poskytuje práci svých členů, zůstává i při výkonu práce v organizaci zabezpečen pouze podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků; nemocenské pojištění z důvodu činnosti v organizaci nevzniká a nenáleží z něho nemocenské.

Nemocenské učňů

(1) Za započitatelný výdělek učně se považují peněžité požitky, které mu náležejí podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení učňů^***) a které jsou započitatelné podle § 1 až 3. Hodnota naturálních požitků (hmotného zabezpečení) učňů se nezahrnuje do započitatelného výdělku.

(2) Pro učně, u kterého před vznikem pracovní neschopnosti (karantény) skončilo přípravné období, se nemocenské určí jen podle období odborného rozvoje.

(3) Nemocenské se učni poskytuje teprve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení učňů přestala poskytovat odměna. Podpůrčí doba se však počítá vždy od vzniku pracovní neschopnosti.

(4) Účastní-li se učeň vyučování organizovaného cyklickou formou,^†) nepřihlíží se při stanovení nemocenského (§ 6 a násl.) k počtu pracovních dnů, v nichž se v rozhodném období účastnil tohoto způsobu vyučování, ani k peněžitým požitkům za tyto dny. Za pracovní dny, ve kterých se učeň měl v době, kdy je neschopen práce (je v karanténě), účastnit vyučování organizovaného cyklickou formou, nesmí nemocenské, pokud učni se zřetelem k odstavci 3 vůbec náleží, přesáhnout výši peněžitých požitků, které by mu za tyto dny jinak náležely (tj. výši poměrné části měsíční odměny).

(5) Dohodl-li se učeň a jeho zákonný zástupce s organizací, že náklady za ubytování a stravování budou hrazeny srážkou z výdělku učně,^*) platí tato dohoda také pro úhradu těchto nákladů srážkou z nemocenského, jestliže ubytování a stravování se učni poskytuje za nezměněných podmínek dále i v době pracovní neschopnosti (karantény).

Uplatňování nemocenského

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje pracovník tak, že předloží závodu, popřípadě orgánu provádějícímu jeho nemocenské pojištění, potvrzení pracovní neschopnosti vydané podle předpisů o uznávání pracovní neschopnosti^*); při karanténě předloží potvrzení o nařízení karantény vydané způsobem určeným ministerstvem zdravotnictví. Tyto doklady, jakož i hlášení o ukončení pracovní neschopnosti (karantény) je pracovník povinen předložit bez zbytečného průtahu, pokud je nepředkládá samo příslušné zdravotnické zařízení.

(2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období způsobem stanoveným Ústřední radou odborů v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

(3) Nárok na nemocenské za dobu, o kterou lázeňská péče přesáhla celkovou vyměru zákonné dovolené na zotavenou (§ 27 odst. 2), uplatňuje pracovník způsobem určeným v předpisech o lázeňské péči.

Povolení odchylek

Ústřední rada odborů může pro skupiny pracovníků, u nichž je to odůvodněno zvláštní povahou pracovní činnosti, zvláštním rozvržením pracovní doby, zvláštním způsobem odměňování nebo jinými zvláštními okolnostmi stanovení mezd, jakož i pro pracovníky závodů, ve kterých se neprovádí nemocenské pojištění,^**) povolit odchylky od rozhodného období (§ 4), od způsobu výpočtu nemocenského (§ 6 až 12) a jeho poskytování (§ 23 a 24).

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Pro stanovení, poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni vzniku potřeby ošetřování člena rodiny.

(2) Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny ošetřování člena rodiny a péče o dítě mladší 10 let, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem.

(1) Nemůže-li žena, která jinak pečuje o zaměstnancovo dítě mladší než 10 let, o ně pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o dítě jako při onemocnění takové ženy (§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.).

(2) Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci (§ 25 odst. 1 č. 3 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.

(3) Za zaměstnance jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje zaměstnanec (zaměstnankyně) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem)¹²) nebo v registrovaném partnerství.

(4) Za povinnou školní docházku se pro účely podpory při ošetřování člena rodiny považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, ani nezačalo pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje pracovník na předepsaném tiskopise, který mu vydá a potvrdí příslušný lékař podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví. Uplatňuje-li pracovník nárok na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vydá a potvrdí mu tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.

Peněžitá pomoc v mateřství

Podklady pro peněžitou pomoc v mateřství a její poskytování

Porod a potrat

Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je předpokladem, že zaměstnankyně porodila. Za porod se z tohoto hlediska považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě.^*) Při potratu nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká.

Pro stanovení, poskytování a výplatu peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení prvního oddílu, s výjimkou § 25.

(1) Je-li pracovnice v době, kdy pečuje o své dítě v prvním roce jeho života, opětovně těhotná a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí při trvání zaměstnání v téže organizaci, popřípadě v ochranné lhůtě po jeho skončení peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené, jestliže nastoupila novou mateřskou dovolenou

a) nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, nebo

b) sice později, ale ode dne, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po dobu 25 dnů a ostatní dny jí organizace omluvila.

Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže vykonávala práci v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené.

(2) Nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 1 a pracovnice, která jinak splňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, před nástupem mateřské dovolené nevykonávala práci v organizaci, ve které její pracovní poměr bez přerušení trvá, popřípadě trval až do počátku ochranné lhůty, ani po 25 pracovních dnů v období 12 měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství podle započitatelného výdělku v těchto 12 měsících; přitom neplatí ustanovení § 9 a do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, se zahrnují i dny neplaceného pracovního volna.

(3) Při postupu podle předchozích odstavců se dnům skutečného výkonu práce kladou naroveň dny, za které pracovnici náležela náhrada mzdy, dny, za které jí náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny, popřípadě pracovní dny, ve kterých pokračovala v ošetřování po vyčerpání této podpory, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

(4) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytne také absolventce vysoké školy nebo školy poskytující střední nebo vyšší vzdělání, jestliže nemohla nastoupit pro těhotenství nebo mateřství do zaměstnání sjednaného podle předpisů o umisťování absolventů^*) a jestliže splňuje včetně doby studia podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem. Základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství je započitatelný výdělek, kterého by absolventka pravděpodobně dosáhla, kdyby nastoupila do sjednaného zaměstnání. Peněžitou pomoc v mateřství poskytuje takové absolventce okresní odborová rada příslušná podle místa jejího bydliště. Takto poskytnutá peněžitá pomoc v mateřství nastupuje i místo peněžité pomoci, která by absolventce jinak náležela z pojištění z důvodu studia.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Výpočet a poskytování vyrovnávacího příspěvku

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná zaměstnankyně je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám^**) nebo

b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě^***)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před převedením.

(2) Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li zaměstnankyně činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci, poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.

(3) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže zaměstnankyně je v období do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení^2a) převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu^**) nebo v době kojení nebo

b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její osobě^***)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před převedením.

(4) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - taková úprava pracovních podmínek, která spočívá

a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu obsluhovaných strojů, snížení rychlosti obsluhovaného zařízení, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoli však ve zkrácení pracovního úvazku;

b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;

c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení;

d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení je zproštěna výkonu noční práce.

Dřívější mzda

Dřívější mzda se zjišťuje obdobně podle ustanovení § 6 a § 8 odst. 2 ze započitatelného výdělku, který pracovnice měla v rozhodném období před převedením na jinou práci (§ 1 až 4); přitom platí tyto odchylky:

a) Dřívější mzda se zjišťuje, pokud není dále stanoveno jinak, průměrem připadajícím ze započitatelného výdělku v rozhodném období na jednu pracovní hodinu.

b) Daň ze mzdy se odečte podle daňové sazby platné pro pracovnici v kalendářním měsíci, ve kterém byla převedena na jinou práci.

c) K částkám, o které dřívější mzda přesahuje 13 Kčs za jednu hodinu^†) se nepřihlíží; při zkrácené pracovní době se tato částka úměrně zvyšuje.

d) Byla-li pracovnice před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve převedena na jinou práci nebo byl-li jí z tohoto důvodu již dříve zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepovažuje se to za změnu, od které plyne nové rozhodné období (§ 4 odst. 3). K dobám po takových změnách ani k výdělku v nich se však při stanovení dřívější mzdy nepřihlíží.

e) Má-li pracovnice po převedení na jinou práci delší pracovní úvazek než před převedením,^*) dělí se započitatelný výdělek za rozhodné období před převedením počtem hodin, který odpovídá jejímu pracovnímu úvazku po převedení.

f) Nekonala-li pracovnice práci, ze které byla v organizaci převedena, do dne převedení ani měsíc, stanoví se dřívější mzda za období tří kalendářních měsíců předcházejících bezprostředně před převedením pracovnice na jinou práci.

(1) Při stanovení průměru započitatelných příjmů podle § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 308/1993 Sb., u zaměstnankyně převedené na jinou práci se za den, který se vylučuje z počtu dnů v kalendářním měsíci, považuje i den, v němž měla zaměstnankyně neomluvenou nepřítomnost v práci jen po část pracovní doby; za takový den se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství neposkytuje.

(2) Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Běžná mzda

Běžná mzda pro jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých byla pracovnice převedena na jinou práci, se zjišťuje obdobně podle ustanovení § 6 ze započitatelného výdělku, který pracovnice měla v takovém kalendářním měsíci; přitom platí tyto odchylky:

a) Běžná mzda se zjišťuje, pokud není dále stanoveno jinak, průměrem připadajícím ze započitatelného výdělku na jednu pracovní hodinu; přitom se vyloučí hodiny, za které pracovnice měla mzdu sníženou z vlastního zavinění, a výdělek za tyto hodiny, jakož i hodiny neomluvené nepřítomnosti v práci.

b) Daň ze mzdy se odečte podle daňové sazby platné pro pracovnici v každém jednotlivém kalendářním měsíci.

c) Běžná mzda se zjišťuje vždy za celý kalendářní měsíc, i když pracovnice byla převedena na jinou práci teprve v jeho průběhu, nebo i když převedení v jeho průběhu skončilo.

Výplata vyrovnávacího příspěvku

Vyrovnávací příspěvek se vyplácí jednou měsíčně při výplatě doplatku mzdy za uplynulý kalendářní měsíc.

(1) Vyrovnávací příspěvek se vypočítává a poskytuje vždy za celý kalendářní měsíc, a to i tehdy, jestliže v jeho průběhu pracovnice byla převedena na jinou práci nebo její převedení skončilo.

(2) Při převedení na jinou práci v těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené, při převedení po porodu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž uplynulo devět měsíců od porodu.

Ústřední rada odborů může k výpočtu vyrovnávacího příspěvku vydat závazné tabulky pro převod hrubé hodinové mzdy na čistou, a to s přihlédnutím k příslušným sazbám daně ze mzdy. Ústřední rada odborů může také povolit odchylný způsob určování výše vyrovnávacího příspěvku, popřípadě dřívější nebo běžné mzdy v případech, ve kterých je to odůvodněno úpravou nebo rozvržením pracovní doby, zvláštní úpravou odměňování za práci apod.

Uplatňování vyrovnávacího příspěvku

(1) Pracovnice uplatňuje nárok na vyrovnávací příspěvek na předepsaném tiskopise, který jí vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.^*)

(2) Organizace, ve které je pracovnice zaměstnána, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla pracovnice převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnávány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

Započitatelnost pro účely přídavků na děti

Vyrovnávací příspěvek poskytovaný pracovnici se započítává do výdělku rozhodného u pracovnice pro nárok na přídavky na děti a pro jejich výši.^**)

Jednorázové dávky nemocenského pojištění

(podpora při narození dítěte a pohřebné)

Předpokladem pro vznik nároku na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu (§ 43). Při potratu podpora nenáleží.

(1) Nastala-li smrt následkem úrazu, který utrpěl

a) poslanec nebo člen komise národního výboru, člen komise lidové kontroly, soudce, který vykonává funkci vedle svého zaměstnání, soudce místního lidového soudu nebo jiný funkcionář při výkonu funkce nebo v souvislosti s ní,

b) dobrovolný požárník nebo občan, který byl přibrán k pomoci nebo konal povinnost v oboru požární ochrany, při plnění úkolů požární ochrany včetně potřebného výcviku nebo zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám a odstraňování jejich následků,

c) zdravotník, funkcionář nebo člen Československého červeného kříže při přímé účasti na provádění úkolů této organizace, počítaje v to i potřebný výcvik, jakož i dobrovolný spolupracovník přibraný k pomocným akcím v rámci působnosti Čs. červeného kříže při součinnosti na provádění těchto úkonů,

d) dárce krve při účasti na všech úkonech potřebných k splnění úkolů organizovaného dárcovství krve,

e) dobrovolný člen Horské služby při plnění úkolů Horské služby zejména v souvislosti se záchrannými akcemi,

f) dobrovolný spolupracovník pečovatelské služby při úkonu této služby prováděné podle pokynů daných národním výborem,

g) občan se změněnou pracovní schopností při provádění přípravy k povolání podle předpisů o sociálním zabezpečení,

h) účastník organizované tělesné výchovy, který dokončil povinnou školní docházku (s výjimkou účastníků ze zahraničí), jako cvičenec, sportovec, turista nebo jako dobrovolný organizační nebo výkonný pracovník při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného vedoucího nebo tělovýchovné složky,

a jestliže nevznikl po takovém občanu nárok na pohřebné z jeho vlastního nemocenského pojištění nebo jiného zabezpečení, poskytne se jeho pozůstalým, popřípadě jiným osobám, které mu vypravily pohřeb, pohřebné z prostředků nemocenského pojištění obdobně podle ustanovení § 29 zákona č. 54/1956 Sb.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, nastala-li smrt občana následkem jeho onemocnění přenosnou nebo parazitární nemocí, která vznikla v příčinné souvislosti s činností uvedenou v předchozím odstavci.

(1) Podpora při narození dítěte a pohřebné se uplatňují na předepsaných tiskopisech, které vydávají místní národní výbory pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých. Na tiskopise příslušný místní národní výbor potvrdí údaje o narození dítěte nebo o úmrtí.

(2) Není-li v některém z případů uvedených v § 58 nárok na pohřebné z vlastního nemocenského pojištění nebo jiného zabezpečení zemřelého občana, uplatňují jeho pozůstalí nárok na pohřebné u okresní odborové rady příslušné podle bydliště zemřelého.

(3) Podpora při narození dítěte a pohřebné se v závodě vyplácí ve dnech, které jsou tam stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy; v případě naléhavé potřeby mohou být vyplaceny i mimo tyto termíny.

Společná ustanovení

Ochranná lhůta^††)

Nároky z nemocenského pojištění při službě v ozbrojených silách

Nároky zaměstnanců při vazbě

Nároky zaměstnanců v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody

Byl-li zaměstnanec povolán k výkonu služby v ozbrojených silách České republiky s výjimkou služby vojáků z povolání, nenáleží mu za dobu výkonu takové služby peněžité dávky, které by jinak příslušely z jeho nemocenského pojištění jemu osobně.^*)

Po skončení služby v ozbrojených silách České republiky s výjimkou služby vojáků z povolání náleží zaměstnanci, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro zaměstnance, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.

(1) Byl-li zaměstnanec vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely.

(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům zaměstnance vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.

(3) Byl-li zaměstnanec propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.

(1) Nemocenské pojištění zaměstnance, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.

(2) Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům, a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.^*) To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství; ženě ve výkonu trestu odnětí svobody, která má u sebe své dítě, o které se stará,^40a) může být vyplácena peněžitá pomoc v mateřství až do výše tří čtvrtin.

Trvá-li dřívější pracovní vztah³) odsouzeného zaměstnance i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z důvodu tohoto zaměstnání dnem, kdy byl propuštěn na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než zaměstnanec nastoupil opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy pojištění odsouzených.

Souběh nemocenského a důchodu^***)

Zaměstnanec se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na výplatu některého důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění; učiní-li tak, zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se zaměstnanec nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).

(1) Zaměstnanci, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu z důchodového pojištění, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li zaměstnankyni po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.

(3) Skončilo-li zaměstnání zaměstnance, který za trvání tohoto zaměstnání byl poživatelem důchodu z důchodového pojištění, plyne mu po skončení zaměstnání ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm. c).

Do doby zaměstnání, podle které se stanoví procentní sazby peněžitých dávek, se odsouzenému pracovníku nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; to platí, i když pracovní poměr zůstal po dobu výkonu trestu zachován a i když odsouzený pracovník byl v této době pojištěn podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.

(1) Ochranná lhůta neplyne:

a) ze zaměstnání, do kterého zaměstnanec nastoupil za trvání svého základního zaměstnání (pracovního poměru) a ve kterém práci nevykonává souběžně s prací v tomto základním zaměstnání, ale místo ní (§ 32 odst. 1);

b) z dočasného zaměstnání, do kterého zaměstnanec vstoupil na dobu své dovolené na zotavenou (§ 32 odst. 2);

c) ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, při kterém se mu dále podle zvláštních předpisů¹⁰) poskytuje důchod v nezměněné výši.

(2) Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula již dříve, posledním dnem školních prázdnin.

Stanovení peněžitých dávek při výkonu trestu nápravného opatření a při výkonu kárného opatření

Při výpočtu čisté denní mzdy, jakož i dřívější a běžné mzdy pro vyrovnávací příspěvek se nepřihlíží k době, po kterou pracovníku byla v rozhodném období prováděna srážka ze mzdy z důvodu trestu nápravného opatření,^*) ani k době, po kterou mu byly sníženy nebo odňaty některé složky mzdy z důvodu kárného opatření,^**) popřípadě po kterou pracovník byl z těchto důvodů převeden na méně placenou práci, ani k výdělku za tuto dobu.

(1) Pracovníku, který se stal po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty účastným sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě osob samostatně hospodařících nebo nemocenské péče v ozbrojených silách z důvodu služby z povolání, zaniká ochranná lhůta uplynutím posledního dne přede dnem, kdy podle příslušných předpisů vzniká účast na takovém pojištění (zabezpečení, péči).

(2) Je-li pracovník, který má zaměstnání trvalé povahy (§ 33 odst. 2), souběžně činný také jako člen jednotného zemědělského družstva, popřípadě jako občan trvale v družstvu pracující nebo jako občan samostatně hospodařící a je-li z tohoto důvodu účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, plyne mu po skončení takového zaměstnání ochranná lhůta.

Společná ustanovení o výplatě dávek

(4) Dávky se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout, poukáže mu ji závod neprodleně poštou; poštovné hradí závod ze svých prostředků. Na žádost oprávněného je závod povinen po provedení případných srážek podle příslušných právních předpisů²) poukazovat dávky na jeho účet u československého peněžního ústavu.

(1) Kde se v této vyhlášce mluví o zaměstnanci (zaměstnankyni), rozumí se tím osoby uvedené v § 2 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Kde se v této vyhlášce mluví o organizaci nebo závodu, rozumí se tím právnické a fyzické osoby uvedené v § 17 odst. 1 nebo odst. 3 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.

Platnost pro další skupiny zaměstnanců

Pro chovance, kteří jsou vychováváni k povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče, platí právní úprava platná pro žáky středních odborných učilišť,⁴) pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Byla-li peněžitá dávka nemocenského pojištění přiznána před 1. lednem 1966, posuzuje se její další poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů. Procentní sazba, podle které se stanoví výše dávky, se však od 1. ledna 1966 nově určí podle doby zaměstnání, kterou by zaměstnanec dovršil podle této vyhlášky k 31. prosinci 1966 (§ 19).

(2) Vyrovnávací příspěvek se podle § 4 zákona č. 67/1965 Sb. a podle této vyhlášky poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také zaměstnankyni, která byla již před 1. lednem 1966 převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.

(3) Pro uplatňování, stanovení, poskytování a výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění, o kterých se rozhoduje po 31. prosinci 1965, platí ustanovení této vyhlášky, i když skutečnosti odůvodňující nárok na ně nastaly před 1. lednem 1966.

Zrušuje se:

a) vyhláška č. 258/1956 Ú. l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú. l.;

b) vyhláška č. 26/1957 Ú. l., o zvýšení nemocenského při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu;

c) vyhláška č. 238/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění dobrovolných požárníků, příslušníků civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže, dárců krve, členů Horské služby a spolupracovníků pečovatelské služby;

d) vyhláška č. 94/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění advokátů - členů advokátních poraden;

e) ustanovení § 14, 15, 16 a 20 vyhlášky č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění odsouzených;

f) vyhláška č. 147/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění účastníků organizované tělesné výchovy;

g) vyhláška č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění učňů.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.