Vyhláška č. 149/1988 Sb.

DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

Důchodové zabezpečení pro případ úrazu utrpěného při zvláštních druzích činností

K § 8 a 9 zákona

Za zaměstnání se považuje též doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí (§ 43) nebo (§ 44). Tato doba se prokazuje potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí. Pro zjišťování průměrného měsíčního výdělku se však tato doba posuzuje jako náhradní doba.

(1) Občan uplatňující nárok podle § 59 oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci uvedení v § 59 odst. 1 písm. d) ohlásí úraz příslušnému ústavu národního zdraví. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.

(2) Organizace uvedená v odstavci 1 je povinna ohlásit úraz po provedeném šetření, nejpozději do osmi dnů, příslušnému orgánu s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Jde-li o účastníky krátkodobých nebo bezplatných brigád, je povinna organizace, pro kterou brigádníci pracují, vést, uschovávat a předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení jejich evidenci, včetně odpracovaných dnů; potřebné podklady pro splnění těchto úkolů je povinen této organizaci poskytnout organizátor brigády.

K § 8 odst. 1 písm. f) zákona

Studium se započítává v rozsahu, v jakém se hodnotí jako soustavná příprava na budoucí povolání podle § 24, a za stejných podmínek.

K § 8 odst. 4 zákona

(1) Jako zaměstnání se hodnotí důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící po 30. září 1948, jestliže občan

a) získal v zaměstnání uvedeném v § 8 odst. 1 zákona dobu potřebnou pro nárok na starobní důchod nebo, jde-li o nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod,

b) byl po skončení pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jiné osoby samostatně hospodařící zaměstnán podle § 8 odst. 1 zákona po dobu aspoň pěti roků, nebo po dobu kratší, vznikl-li mu nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod pro invaliditu (částečnou invaliditu) následkem pracovního úrazu utrpěného v zaměstnání, nebo

c) se stal členem jednotného zemědělského družstva nebo pracovníkem jiné socialistické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou a odevzdal své hospodářství některé z těchto organizací.

(2) Pro splnění podmínky získání potřebné doby zaměstnání podle odstavce 1 se započítávají i náhradní doby.

(3) Podmínkou pro hodnocení doby pojištění podle odstavce 1 je zaplacení pojistného; zaplacení pojistného se však nevyžaduje, jde-li o činnost manželky jednotlivě hospodařícího rolníka před 1. lednem 1969. K době, za niž nebylo zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává důchod, se přihlédne jako k době pojištění až ode dne zaplacení pojistného.

(4) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící získá ke dni splnění podmínek nároku na poměrný starobní důchod dobu zaměstnání aspoň 25 let, stanoví se výše důchodu podle ustanovení zákona o starobním důchodu.

K § 9 odst. 1 písm. b) zákona

(1) Dobou jiné vojenské služby je doba

a) vojenské služby v Rudé armádě do 21. června 1941,

b) vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,

c) výkonu služby na státních hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu,

d) vojenské služby v československé nebo spojenecké armádě v době nesvobody, nejsou-li splněny podmínky stanovené v § 59 odst. 1 zákona.

(2) Jako doba jiné vojenské služby může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí), nejdéle však do 9. května 1945, v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů²) nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů.³)

(3) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

K § 9 odst. 1 písm. c) a § 59 zákona

(1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí

a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 22. června 1941 do 9. května 1945,

b) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,

c) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,

d) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele na území československého státu, Svazu sovětských socialistických republik a jiné evropské země,

e) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,

f) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané perzekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,

g) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,

h) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,

i) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba, nikoliv však jako doba odbojové činnosti.

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských socialistických republik v době od 22. června 1941 do 9. května 1945,

b) v jednotkách 1. československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,

c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,

d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,

e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,

f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,

g) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. d).

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

(4) Doby odbojové činnosti a polní služby se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

K § 9 odst. 1 písm. d) zákona

(1) Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání⁴) po

a) ukončení povinné školní docházky,

b) ukončení nebo přerušení studia na středních a vysokých školách, odborné přípravy ve zvláštních odborných učilištích nebo přípravy pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči,

c) uvolnění ze zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 2 písm. a) a b) zákona proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesměl konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice,⁵)

d) skončení zaměstnání v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními⁶) a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy⁷) a v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů,⁸)

e) skončení služebního poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy, jestliže tito mají nárok na zabezpečení přiměřeného umístění v občanském povolání⁹) a dosud nebyli umístěni.

Každá z uvedených dob se započte vždy nejvýše v rozsahu jednoho roku; přitom se přednostně započítává doba spadající do rozhodného období.

(2) Dobou nezaměstnanosti je též jiná doba než doba uvedená v odstavci 1, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání; tato doba se však započte celkově nejvýše v rozsahu jednoho roku.

(3) Dobou nezaměstnanosti je též doba,

a) po kterou po 30. září 1988 manželka vojáka z povolání nebo příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebyla zaměstnána proto, že následovala manžela do místa posádky (útvaru, jednotky) určeného federálním ministerstvem národní obrany nebo federálním ministerstvem vnitra a byla vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání,⁴)

b) před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí.

(4) Doba, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením národního výboru, a jde-li o dobu uvedenou v odstavci 3 písm. a), ještě potvrzením příslušného vojenského útvaru nebo útvaru Sboru národní bezpečnosti.

K § 9 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2, § 49 odst. 1 a § 71 odst. 2 zákona

(1) Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

K § 9 odst. 1 písm. i) a k) zákona

(1) Doba přípravy pro pracovní uplatnění se započítává jako náhradní doba, byla-li prováděna podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(2) Za blízké osoby se považují manželé a příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 7 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Podmínka osobní péče o blízkou osobu při výkonu zaměstnání se považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno za takových podmínek, zejména se zkrácením pracovní doby, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.

Hrubé výdělky

(1) Hrubými výdělky jsou ze zaměstnání vykonávaného

a) v pracovním poměru:

1. hrubá mzda (příjem), jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy;¹⁰) prémie, odměny a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,

2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,

3. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách;¹¹) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,

4. mzdové vyrovnání poskytované občanům uvolněným nebo převedeným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními,⁶) občanům uvolněným v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů⁸) nebo pracovníkům v hornictví uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů,¹²)

5. příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory¹³) a příspěvek vyplácený organizací dlouhodobě uvolněným poslancům národního výboru,¹⁴)

6. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,¹⁵)

7. věrnostní přídavek horníků,¹⁶) odměny členů báňských záchranných sborů při záchranářských zásazích,¹⁷) stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně,¹⁸) i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny; věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;

b) v poměru člena výrobního družstva:

1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a),

2. doplňková odměna za práci; tato odměna se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena;

c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:

1. pracovní odměna včetně příplatků a doplatků k této odměně,

2. prémie a výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti,

3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace vyplácené z prostředků na odměňování v družstvu; peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení a odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru;¹⁹)

příjmy uvedené v č. 2 a 3 se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,

4. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách; náhrada pracovní odměny za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,

5. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,

6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem;²⁰) před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši stanovené podle předpisů platných před tímto dnem. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 12 odst. 6 zákona;

d) v činnostech uvedených v části první hlavě druhé a v části druhé hlavě první a druhé příjmy tam uvedené.

(2) Hrubými výdělky jsou též

a) odměny vyplacené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;²¹) tyto odměny se započítávají v rozsahu, v němž podléhají dani, v tom roce, v němž byly vyplaceny,

b) částečný invalidní důchod, a to ve výši, v níž byl vyplacen,

c) zvláštní příspěvek horníkům,²²)

d) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz²³) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě.²⁴)

(3) Hrubými výdělky občana, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

(4) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 60 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, které účastník odboje dříve vykonával, dosahované v rozhodném období.

(5) Za hrubý výdělek občana, který byl pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se za dobu samostatné výdělečné činnosti považuje částka 1000 Kčs měsíčně.

(6) Považuje-li se za hrubé výdělky u některých skupin občanů pevně stanovená částka (dále jen „fiktivní výdělek“), činí tato částka 1600 Kčs měsíčně, a jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách podle § 34 a 38 zákona nebo invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje podle § 63 odst. 4 zákona, činí tato částka 2000 Kčs měsíčně.

Invalidní a částečný invalidní důchod občana, kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let, a občana, který utrpěl úraz při zvláštních druzích činností za okolností uvedených v § 59, se vyměřuje z fiktivního výdělku, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

K § 19 zákona

(1) Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním se posuzuje podle pracovněprávních předpisů.

(2) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(3) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl příslušník závodního požárního sboru při zásahu.

(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených. Jde-li u občana o nemoc z povolání, posuzuje a hlášení podává příslušný orgán státní zdravotní správy.

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

K § 23 a § 27 odst. 2 a 3 zákona

(1) Pro zvýšení starobního důchodu za další zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v cizině po vzniku nároku na tento důchod jako zaměstnání vykonávané v Československé socialistické republice, jde-li o pracovníky v zahraničí, experty v zahraničí a občany uvedené v § 45.

(2) Občanu, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící, se zvyšuje starobní důchod za dobu zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod podle § 23 zákona; starobní důchod se zvyšuje z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

(1) Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo byla zjištěna nemoc z povolání.

(2) Stejně kvalifikované zaměstnání je zaměstnání, které klade podobné požadavky na občana jako dosavadní zaměstnání, zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku a není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání.

(3) Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména

a) zkrácení pracovní doby nebo snížení požadavků na pracovní výkon občana pracujícího v úkolu aspoň o třetinu,

b) zvláštní úprava pracoviště,

c) výkon práce v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), ve výrobních družstvech invalidů a v provozovnách hospodářských zařízení svazů invalidů.

Za zvlášť ulehčené pracovní podmínky se však nepovažuje zákaz výkonu jen některých prací nebo pracovních úkonů, práce v určitém pracovním prostředí nebo v noci nebo změna pracovní náplně neodůvodněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

(4) Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.

(5) Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání (§ 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

a) studium na středních a vysokých školách²⁷) s výjimkou studia při zaměstnání, kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,

b) odborná příprava ve zvláštních odborných učilištích,

c) příprava k výkonu povolání zaškolením,²⁸)

d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle odstavce 1 písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,

c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,

d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky postaveno naroveň studia na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).

(4) Do doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se započítávají i opakované ročníky studia. Při neukončeném studiu se posuzuje jako doba studia na střední a vysoké škole doba do dne, který je vyznačen na potvrzení školy o studiu. Dobou studia není doba, po kterou bylo studium přerušeno.

(5) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba studia při zaměstnání, pokud žák (student) není v této době zaměstnán.

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se pro účely sociálního zabezpečení považuje též doba školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

Sociální důchod

K § 52 zákona

(1) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

a) občan je odkázán na příjem uvedený v § 28 odst. 1 nedosahující částek uvedených v § 54 odst. 1 a 2 zákona,

b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos z půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,4 ha.

(2) Pro přiznání a výši sociálního důchodu se nepřihlíží k pracovní činnosti občana a jeho rodinného příslušníka nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(3) Pro účely poskytování sociálního důchodu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

Úprava důchodu, který je jediným zdrojem příjmu

K § 54 zákona

(1) Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí

a) čistý příjem z jakékoliv výdělečné činnosti,

j) stipendium, s výjimkou prospěchového stipendia,

k) příjem (odměna) žáka (studenta) v období odborného rozvoje,

l) částka daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za vyživovanou osobu, nebo je-li částka daňové úlevy menší než 100 Kčs, částka 100 Kčs měsíčně,

m) naturální požitky, a to hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy,

n) příjem dobrovolné pečovatelky přesahující 600 Kčs měsíčně,

o) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění.

b) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

c) čistý příjem z nemovitosti,

d) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,

e) náhrada za ztrátu na výdělku,

f) náhrada za ztrátu na důchodu,

g) důchod vyplácený z ciziny a dávka poskytovaná z ciziny jako odškodnění za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením (renta),

h) výsluhový přídavek ve stavebnictví a jiné obdobné příspěvky k důchodu poskytované organizacemi podle zvláštních předpisů, s výjimkou příspěvků k důchodům družstevních rolníků,

i) mateřský příspěvek,

(2) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, z příjmů obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje příjem ze záhumenku.

(3) Za občana, který plní vyživovací povinnost, se vždy považují manžel (manželka) a občan, který pobírá výchovné nebo přídavky na děti nebo kterému se vyplácí sirotčí důchod na vlastní (osvojené) dítě.

(4) Podmínka společné domácnosti se nepovažuje za splněnou, jestliže důchodce nebo jeho rodinný příslušník uvedený v § 54 odst. 8 zákona je umístěn v ústavu sociální péče, jde-li o celoroční nebo týdenní pobyt, v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a to ode dne splatnosti čtvrté splátky důchodu po dni umístění.

(5) Pro účely úpravy důchodu jako jediného zdroje příjmu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

Souběh nároků na starobní a vdovský důchod

Úprava starobního důchodu pro souběh s vyšším vdovským důchodem se nemění, pokud po zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod jeho výše přesáhne výši vdovského důchodu.

Souběh nároků na důchody a zvláštní příspěvek horníkům

Jestliže se přiznává starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod za dobu, po kterou byl poskytován zvláštní příspěvek horníkům,³¹) zúčtuje se doplatek těchto důchodů s vyplaceným příspěvkem; případný přeplatek zvláštního příspěvku horníkům se na žádost plátci této dávky vrátí.

Souběh nároků na invalidní důchod a přídavky na děti nebo výchovné

Jestliže se přiznává invalidní důchod dítěti zpětně i za dobu, po kterou na ně byly poskytovány přídavky na děti nebo výchovné, zúčtuje se doplatek důchodu s těmito vyplacenými dávkami; náležel-li příplatek k přídavkům na děti nebo k výchovnému, zúčtuje se doplatek důchodu i s tímto příplatkem.

Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou

K § 9 odst. 1 písm. e) a § 71 odst. 5 zákona

(1) Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož onemocnění nebo stav uvedený v příloze č. 3 této vyhlášky potrvá déle než jeden rok.

(2) Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem a intenzitou značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování v průběhu dne, popřípadě soustavné (většinou každodenní) rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči je zpravidla schopno navštěvovat předškolní a školní zařízení určená pro takové děti nebo výjimečně i předškolní a školní zařízení pro zdravé děti, pokud pro to rodina dítěte a příslušné zařízení vytvoří potřebné podmínky.

(3) Mimořádnou péčí zvlášť náročnou o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí péče uvedená v odstavci 2, jestliže je ve zvýšeném rozsahu potřebná v průběhu dne, popřípadě, pokud jde o ošetřování, i v noci, anebo jde-li o dítě, které vyžaduje nepřetržitý dohled nebo je odkázáno na pomoc jiné osoby při většině či všech nezbytných životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči není schopno navštěvovat zařízení uvedená v odstavci 2 s výjimkou zařízení pro zrakově postižené, jde-li o dítě úplně nevidomé ve věku do 14 let.

(4) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

(5) Výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) s týdenním pobytem, se vyplácí tomuto ústavu (zařízení) jen tehdy, jestliže ústav (zařízení) poskytuje dítěti plné přímé zaopatření. Plným přímým zaopatřením se rozumí stravování, ubytování a ošacení.

Pracovníci, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením

(1) Za měsíční hrubý výdělek pracovníka, který se připravuje k výkonu povolání zaškolením,³²) se považuje fiktivní výdělek, pokud skutečný hrubý výdělek z výkonu zaměstnání není vyšší.

(2) Stal-li se tento pracovník invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před měsícem, v němž došlo k pracovnímu úrazu.

Občané činní na základě dohody o pracovní činnosti

(1) Za hrubý výdělek občana činného na základě dohody o pracovní činnosti³⁵) se považuje odměna za sjednané práce podrobená dani ze mzdy.

(2) Ustanovení § 40 odst. 2 platí obdobně, pokud občan činný na základě dohody o pracovní činnosti není již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírání starobního nebo invalidního důchodu.

(3) Jestliže občan činný na základě dohody o pracovní činnosti je již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.

Poslanci zákonodárných sborů

(1) Poslancům zákonodárných sborů, kteří jsou účastni důchodového zabezpečení z důvodu svého zaměstnání a nejsou plně uvolněni pro výkon poslanecké funkce, se zahrnuje do hrubých výdělků třetina náhrady, která jim náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce; byl-li místo této náhrady přiznán neuvolněnému místopředsedovi zákonodárného sboru osobní funkční příplatek, zahrnuje se do hrubých výdělků i třetina tohoto příplatku. Funkční odměny poskytované poslancům, které podléhají dani ze mzdy, se zahrnují do hrubých výdělků v plném rozsahu.

(2) Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Pracovníci v zahraničí

(1) Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.

(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.

(4) Je-li hrubý výdělek podle odstavců 2 a 3 nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.

(5) Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiný příplatek nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí, se do hrubého výdělku podle odstavců 2 až 4 nezapočítává.

(6) Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení organizaci, která plní povinnosti organizace pro účely sociálního zabezpečení.

Experti v zahraničí

(1) Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).

(2) Stejně jako experti v zahraničí se posuzují českoslovenští občané, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu, popřípadě ke studiu v zahraničí, a pobírají v zahraničí stipendium od československé nebo zahraniční organizace.

(3) Za experty v zahraničí se nepovažují českoslovenští občané, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni výhradně československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito občané - pokud jsou československými občany - jsou zabezpečeni podle § 43.

(4) Za hrubý výdělek experta v zahraničí se považuje jeho měsíční hrubý výdělek, který mu náležel v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí. Ustanovení § 43 odst. 4 části věty za středníkem platí i zde.

(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 47, ale je důchodově zabezpečen z jiné činnosti, se započítávají do hrubých výdělků; poslancům národního výboru uvedeným v § 47 odst. 1 písm. b) a c) se tyto odměny započítávají včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy. Jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, nezahrnují se tyto odměny do hrubých výdělků při posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku.

(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v odstavci 1 a příspěvky poskytované národním výborem dlouhodobě uvolněnému poslanci, který přešel na národní výbor nižšího stupně,¹⁴) se započítávají do hrubých výdělků.

(3) Orgán, který poskytl odměnu, náhradu ušlého výdělku nebo příspěvek podle odstavců 1 a 2, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost písemně sdělit jejich výši.

Členové výborů lidové kontroly

Pro důchodové zabezpečení členů výborů lidové kontroly³⁶) platí obdobně § 47 až 49.

(1) Za měsíční hrubý výdělek žáka a studenta se považuje fiktivní výdělek. Náleží-li žáku nebo studentu odměna³⁷) nebo hrubý výdělek ze zaměstnání v některém měsíci vyšší, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci skutečně dosažený hrubý výdělek (odměna).

(2) Stal-li se žák nebo student invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za jeho hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.

(3) Úraz, který žák nebo student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

(1) Pro občany, kteří jsou účastníky studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia a jsou zaměstnáni, neplatí ustanovení § 52 odst. 1 a 2.

(2) Utrpí-li občan, který je účastníkem studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia, úraz za okolností uvedených v § 52 odst. 3, považuje se takový úraz za pracovní úraz utrpěný v zaměstnání.

Interní vědečtí a umělečtí aspiranti

(1) Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta³⁸) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměna, popřípadě prémie, za úspěšné řešení úkolů.³⁹)

(2) Za hrubý výdělek interního uměleckého aspiranta⁴⁰) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.⁴¹)

(3) Za hrubý výdělek interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo v Československé socialistické republice.

(4) Úraz, který interní vědecký nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

(5) Úraz, který utrpěl externí vědecký nebo umělecký aspirant, který je důchodově zabezpečen z důvodu jiné činnosti, při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby

(1) Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby organizované národním výborem (dále jen „pečovatelé“) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pečovatel účasten nemocenského zabezpečení⁴³) aspoň část měsíce.

(2) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

(3) Za hrubé výdělky se považují též odměny za kalendářní měsíce, ve kterých pečovatel nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se zahrnují též do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.

(4) Úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů národního výboru nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

(5) Jestliže se pečovatel stal invalidním (částečně invalidním), vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.

Advokáti

(1) Členství advokáta v advokátní organizaci se považuje za zaměstnání.

(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy.

SOCIÁLNÍ PÉČE

(1) Příjmem umělce je jeho hrubý příjem z umělecké činnosti, snížený o skutečné režijní náklady spojené s touto činností, jestliže podléhá dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.

(2) Příjem se započítává v kalendářním roce, v němž byl vyplacen; to platí i pro zálohu.

(3) Za příjem umělce v prvním roce zabezpečení se považuje částka 12 000 Kčs, pokud skutečně dosažený příjem není vyšší. Jestliže nárok na dávku vznikne v prvním roce výkonu umělecké činnosti, je příjmem umělce v tomto roce částka 12 000 Kčs.

Spolupůsobící organizace umělců

(1) Při provádění zabezpečení umělců spolupůsobí u

a) spisovatelů, překladatelů slovesných děl, scénáristů, hudebních skladatelů, režisérů, choreografů, výtvarných umělců, restaurátorů děl výtvarných umění, architektů a výkonných umělců, s výjimkou hudebníků z povolání, estrádních umělců a artistů příslušné kulturní fondy podle zásad dohodnutých s uměleckými svazy,

b) novinářů Svaz českých novinářů a Svaz slovenských novinářů,

c) hudebníků z povolání, estrádních umělců a artistů organizace oprávněné ke zprostředkování jejich činnosti.⁴⁵)

(2) Spolupůsobící organizace sledují činnost umělců a poskytují národnímu výboru, který rozhoduje o zabezpečení umělce, podklady a informace potřebné pro provádění zabezpečení, zejména

a) že umělec vykonává soustavně uměleckou činnost jako své povolání tvořící trvalý zdroj příjmu,

b) o počátku a skončení výkonu umělecké činnosti pro vznik a zánik zabezpečení,

c) o výši hrubých příjmů umělce, které byly podrobeny dani z příjmů z literární a umělecké činnosti za kalendářní rok, o výši této daně, o výši čistých příjmů a výši režijních nákladů spojených s uměleckou činností v tomto roce, a to nejpozději do 31. března následujícího roku,

d) o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na dávky při pracovním úrazu,

e) o skutečnostech rozhodných pro plnění ohlašovací povinnosti podle § 150 a 153.

(1) Průměrný čistý denní příjem se stanoví z příjmu umělce za období kalendářního roku nebo tří kalendářních roků, podle toho, co je pro umělce výhodnější, předcházející roku, v němž vznikl nárok na nemocenské.

(2) Průměrný čistý denní příjem se vypočte tak, že se příjem umělce uvedený v § 62 odst. 1 po odečtení daně z příjmů z literární a umělecké činnosti dělí počtem kalendářních dnů připadajících na období, za které se tento příjem zjišťuje; do počtu kalendářních dnů se přitom nezahrnují doby uvedené v odstavci 3.

(3) U umělce, který uplatňuje nárok na nemocenské v prvním roce zabezpečení, a u umělce, který nemohl vykonávat uměleckou činnost po celý kalendářní rok, protože

a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,

b) byl na lázeňské péči,

c) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách, nebo

d) pečoval o dítě ve věku do tří let,

se za příjem považuje částka 12 000 Kčs, pokud skutečně dosažený příjem není vyšší.

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud umělec je účasten zabezpečení podle této hlavy.

Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytnou, pokud náležejí obdobné dávky z nemocenského zabezpečení podle jiných předpisů.

Za hrubé výdělky umělce se považuje příjem uvedený v § 62 odst. 1.

Starobní a vdovský důchod se poskytuje umělcům při dalším výkonu umělecké činnosti za podmínek stanovených pro poskytování těchto důchodů v § 3 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům, s tím, že se podmínka sjednání zaměstnání na dobu určitou, nejvýše na dobu jednoho roku, považuje za splněnou; příjmy, které podléhají dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se přitom započítávají v tom měsíci, ve kterém byly vyplaceny.

PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění

(1) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění náleží občanu se změněnou pracovní schopností, který se v rámci pracovní rehabilitace připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení příslušného orgánu a nepobírá po dobu přípravy mzdu (pracovní odměnu, náhradu mzdy, podnikové nebo krajské stipendium) nebo dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem.

(2) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se připravuje pro povolání (včetně zaškolení), náleží příspěvek ve výši mzdového tarifu stanoveného podle mzdových předpisů pro odměňování práce, pro kterou se připravuje, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, až do středu rozpětí. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o částku, o niž součet příspěvku a vypláceného důchodu (úhrnu důchodů) převyšuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl důchod vyměřen, nebo, jestliže je to pro občana výhodnější, o tento důchod (úhrn důchodů). Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.

(3) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se účastní přípravy k práci, náleží příspěvek ve výši příspěvku před umístěním zvýšený o 200 Kčs měsíčně. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o výši vypláceného důchodu (úhrnu důchodů), popřípadě o výši odměny. Příspěvek po snížení nesmí činit méně než 300 Kčs měsíčně. Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.

(4) Občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let náleží příspěvek v částce 300 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti.

(5) Je-li občan se změněnou pracovní schopností starší 18 let při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován, náleží mu příspěvek ve výši 400 Kčs měsíčně. Občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá důchod nebo na něhož náležejí přídavky na děti a občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let, který se připravuje pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), náleží příspěvek ve výši 100 Kčs měsíčně.

(7) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění může příslušný orgán zvýšit až o 20 %, a jde-li o příspěvek poskytovaný podle odstavce 5 občanům starším 18 let, až o 100 Kčs měsíčně, dosahuje-li občan v této přípravě výsledků hodných uznání. Neplní-li účastník přípravy pro pracovní uplatnění uložené povinnosti, může být příspěvek snížen, popřípadě jeho výplata zastavena.

(8) V době pracovní neschopnosti nebo po dobu karantény se vyplácí příspěvek občanům se změněnou pracovní schopností starším 18 let nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce a občanům mladším 18 let po dobu po kterou by se poskytovalo nemocenské⁵⁶); jestliže občan dovrší v době pracovní neschopnosti 18 let věku, výše příspěvku se do skončení pracovní neschopnosti nemění.

(9) O přiznání příspěvku rozhoduje na žádost příslušný orgán. Příspěvek se poskytuje ode dne, kdy občan se změněnou pracovní schopností nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, do dne skončení přípravy; vyplácí se v měsíčních splátkách pozadu.

Nemocenské zabezpečení

Nemocenské

PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC

Nemocenské zabezpečení

Nemocenské

(1) Občanu poskytujícímu služby náleží místo příjmu nemocenské, je-li pro nemoc úraz, po dobu karantény nebo po dobu lázeňské péče uznán dočasně neschopným k výkonu povolené činnosti, jestliže během této doby občan nebo někdo jiný v jeho prospěch tuto činnost nevykonává.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrného čistého denního příjmu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

(3) Výše denní částky nemocenského za prvé tři kalendářní dny neschopnosti k výkonu povolené činnosti činí 70 % průměrného čistého denního příjmu a za čtvrtý a každý další kalendářní den této neschopnosti činí 90 % průměrného čistého denního příjmu. Při neschopnosti k výkonu povolené činnosti pro úraz utrpěný při výkonu této činnosti náleží nemocenské ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu od prvního dne neschopnosti.

(1) Průměrný čistý denní příjem se stanoví z příjmu dosaženého výkonem povolené činnosti za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na nemocenské, a to po odečtení výdajů spojených s výkonem této činnosti a daně z příjmů obyvatelstva.

(2) U občana poskytujícího služby,

a) který nemohl vykonávat povolenou činnost po celý kalendářní rok z důvodů uvedených v § 73 odst. 2,

b) kterému bylo uděleno povolení až po 30. září kalendářního roku, nebo

c) kterému vznikl nárok na nemocenské v kalendářním roce, v němž mu bylo uděleno povolení,

se za dosažený příjem považuje pravděpodobný roční příjem stanovený národním výborem. Při stanovení pravděpodobného ročního příjmu národní výbor vychází z předpokládaného příjmu, kterého by občan mohl dosáhnout, kdyby povolenou činnost vykonával po celý kalendářní rok, po odečtení předpokládaných výdajů a odpovídající daně z příjmů obyvatelstva.

(3) Průměrný čistý denní příjem se vypočte tak, že se dosažený příjem dělí počtem kalendářních dnů připadajících na kalendářní rok, za který se zjišťuje započitatelný příjem; do počtu kalendářních dnů se přitom nezahrnují doby uvedené v § 73 odst. 2, popřípadě doba před vydáním povolení.

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud občan poskytující služby je účasten zabezpečení podle této hlavy.

Důchodové zabezpečení

(1) Za hrubé výdělky občana poskytujícího služby se považují příjmy dosažené výkonem povolené činnosti po odečtení výdajů spojených s výkonem této činnosti.

(2) Do hrubých výdělků se započítává též příjem z povolené činnosti po odečtení výdajů spojených s jejím výkonem dosažený v kalendářním roce, ve kterém občan poskytující služby nebyl účasten zabezpečení podle této hlavy jen proto, že jeho příjem nedosáhl zdanitelné výše.

(3) Ustanovení § 42 odst. 3 platí i zde.

Zabezpečení při službě v ozbrojených silách

ÚHRADA ZA POBYT V ÚSTAVECH SOCIÁLNÍ PÉČE

Úhrada za pobyt v ústavech sociální péče pro mládež

(1) Měsíční (denní) částka úhrady nákladů v Kčs placená rodičem za pobyt dítěte

a) v ústavu sociální péče s celoročním pobytem činí:

b) v ústavu sociální péče s týdenním pobytem činí:

c) v ústavu sociální péče s denním pobytem činí:

(2) Průměrný čistý měsíční příjem rodiče se zjišťuje z jeho příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž bylo dítě umístěno v ústavu. Znovu se průměrný čistý měsíční příjem rodiče zjišťuje vždy po uplynutí dalších 12 kalendářních měsíců nebo dříve, jestliže u rodiče dojde k takové změně příjmu, která odůvodňuje změnu výše úhrady nákladů; to však neplatí, jestliže se za pobyt dítěte platí nejvyšší částka úhrady nákladů.

(3) Příjmem rodiče se rozumí příjem uvedený v § 109 odst. 1.

(4) Rodič dítěte je povinen do osmi dnů ohlásit národnímu výboru změnu v počtu nezaopatřených dětí, k nimž plní vyživovací povinnost.

(5) Dítěti umístěnému v ústavu sociální péče pro mládež, s výjimkou dítěte umístěného v ústavu pro mentálně postiženou mládež, které není poživatelem důchodu a k němuž nemá nikdo vyživovací povinnost, poskytuje ústav kapesné ve výši měsíčně

a) 15 Kčs, jde-li o dítě ve věku od 3 do 6 let,

b) 30 Kčs, jde-li o dítě ve věku od 6 do 15 let, a

c) 80 Kčs, jde-li o dítě starší 15 let.

Jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny a jiná osoba samostatně hospodařící jsou pojištěni na dávky důchodového a nemocenského zabezpečení podle této hlavy.

(1) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je osobně výdělečně činný ve svém hospodářství na vlastní účet a obhospodařuje nejméně 0,4 ha zemědělské půdy.

(2) Spolupracujícími členy rodiny jsou, jestliže se trvale účastní výdělečné činnosti jednotlivě hospodařícího rolníka, manželka (manžel), děti a sourozenci od skončení povinné školní docházky, rodiče, tchán, tchyně, zeť a snacha, družka (druh) jednotlivě hospodařícího rolníka, jakož i manželka (manžel) spolupracujícího člena rodiny.

(3) Jestliže hospodářství provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo hospodářství spravuje, a ostatní členové rodiny se považují za spolupracující členy rodiny. V pochybnosti se má za to, že hospodářství spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.

Jinou osobou samostatně hospodařící je osoba, která na základě povolení příslušného orgánu

a) prodává vlastní po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky,⁴⁹)

b) provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby,⁵⁰)

c) vyučuje za úplatu,⁵¹)

d) poskytuje dočasné ubytování v soukromí,⁵²) nebo

e) provozuje technickou zábavnou činnost.⁵³)

Jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny a jiná osoba samostatně hospodařící (dále jen „osoba samostatně hospodařící“) jsou pojištěni, jestliže

a) nejsou zabezpečeni z jiné činnosti; překážkou v pojištění však není zaměstnání, které netrvá déle než šest měsíců po sobě následujících,

b) nepobírají důchod starobní, invalidní nebo za výsluhu let, a

c) zaplatili pojistné.

(1) Pojistné činí 50 Kčs měsíčně za každou pojištěnou osobu a platí se národnímu výboru bez zvláštního vyměření do 15. dne následujícího měsíce. Povolí-li to národní výbor, platí se pojistné v jiných než měsíčních lhůtách.

(2) Osoba samostatně hospodařící je povinna podat u národního výboru do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.

(1) Úhrada nákladů se platí měsíčně předem od čtvrté měsíční splátky důchodu splatné po dni umístění občana v ústavu, jde-li o ústav s celoročním a týdenním pobytem. Jde-li o ústav s denním pobytem a při přechodném pobytu občana v ústavu se úhrada nákladů platí měsíčně předem ode dne nástupu do ústavu.

(2) Zaplacená úhrada se nevrací,

a) zemře-li občan nebo skončí-li pobyt v ústavu z jiného důvodu, a

b) za dobu pobytu občana mimo ústav s celoročním nebo týdenním pobytem, a jde-li o ústav s denním pobytem nebo o přechodný pobyt občana v ústavu, za dobu, po kterou se občan zdržuje mimo ústav bez povolení.

(3) Zaplacená úhrada se vrací za dobu povoleného pobytu mimo ústav s denním pobytem; to platí též při přechodném pobytu občana v ústavu.

(4) Úhrada nákladů za pobyt občana v ústavu s celoročním pobytem se provádí tak, že plátce důchodu snižuje výplatu důchodu o částku úhrady stanovenou rozhodnutím národního výboru. Zůstatek důchodu vyplácí plátce důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v ústavu k 15. dni kalendářního měsíce. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

(5) Ustanovení § 34 odst. 4 platí obdobně, pokud byl občan přemístěn do ústavu sociální péče pro dospělé z psychiatrické léčebny nebo z léčebny pro dlouhodobě nemocné, a pro vzájemné přechody mezi ústavem s celoročním pobytem a ústavem s týdenním pobytem.

Zápočet doby

(1) Pro nárok na důchod a jeho výši se započítává jen doba výdělečné činnosti, za niž bylo zaplaceno pojistné. K době, za niž nebylo zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává důchod, se přihlédne jako k době pojištění až ode dne zaplacení pojistného.

(2) Jestliže občan, který získal dobu důchodového pojištění i dobu důchodového zabezpečení podle § 6 odst. 1 zákona, nesplňuje podmínky nároku na přiznání dávky důchodového zabezpečení podle zákona, hodnotí se pro nárok a výši dávek podle této hlavy doba důchodového zabezpečení podle § 6 zákona jako doba důchodového pojištění.

Příspěvek při povoleném pobytu mimo ústav

Občanu umístěnému v ústavu s celoročním nebo týdenním pobytem poskytne ústav od čtvrté měsíční splátky důchodu splatné po dni umístění v ústavu za každý den povoleného pobytu mimo ústav příspěvek ve výši 25 Kčs. Za tento pobyt se však nepovažuje pobyt občana v ústavním zařízení léčebně preventivní péče.

Invalidní důchod

(1) Osoba samostatně hospodařící má nárok na invalidní důchod, jestliže je invalidní a získala potřebnou dobu pojištění; potřebná doba pojištění se posuzuje obdobně podle § 29 zákona.

(2) Osoba samostatně hospodařící je invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stala neschopnou vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil její zdravotní stav.

Výše starobního a invalidního důchodu

(1) Starobní a invalidní důchod činí 550 Kčs měsíčně a získala-li osoba samostatně hospodařící více než 15 roků pojištění, 630 Kčs měsíčně.

(2) Invalidní důchod osoby samostatně hospodařící, která se stala invalidní následkem pracovního úrazu, je o 50 Kčs měsíčně vyšší než důchod stanovený podle odstavce 1. Ustanovení § 30 odst. 7 věty druhé zákona platí i zde.

Částečný invalidní důchod při pracovním úrazu

(1) Osoba samostatně hospodařící má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stala částečně invalidní následkem pracovního úrazu.

(2) Osoba samostatně hospodařící je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav její pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.

(3) Částečný invalidní důchod činí 300 Kčs měsíčně.

Vdovský a sirotčí důchod

(1) Pozůstalí po osobě samostatně hospodařící mají nárok na vdovský a sirotčí důchod za podmínek stanovených v § 45, 46 a 49 zákona.

(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního nebo invalidního důchodu osoby samostatně hospodařící a činí 60 % z důchodů uvedených v § 92; ustanovení § 47 odst. 5 a 6 a § 48zákona platí obdobně.

(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 400 Kčs měsíčně a oboustranně osiřelého dítěte 600 Kčs měsíčně; ustanovení § 50 odst. 3 zákona platí obdobně.

Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu

Důchody přiznané podle této hlavy, které jsou jediným zdrojem příjmu, se upravují za podmínek stanovených v § 54 zákona.

Zvýšení důchodu pro bezmocnost

Zvýšení důchodu pro bezmocnost se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených v § 70 zákona.

Výchovné

Poživateli starobního a invalidního důchodu a poživatelce vdovského důchodu náleží výchovné a příplatek k výchovnému za podmínek a ve výši stanovených v § 71 zákona.

Pro důchodové pojištění osob samostatně hospodařících, které jsou účastníky odboje, a pozůstalých po nich, platí obdobně ustanovení zákona o skupinách účastníků odboje, o invalidním a částečném invalidním důchodu účastníka odboje, vznikla-li invalidita, popřípadě částečná invalidita, v souvislosti s odbojovou činností, o nejvyšší a nejnižší výměře starobního a invalidního důchodu účastníka odboje, o nejnižší výměře vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje nebo vdovy, která je účastnicí odboje, a o opětném vzniku nároku těchto vdov na vdovský důchod, o krácení jejího vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, o nejnižších výměrách starobního a invalidního důchodu vdovy po účastníku odboje, která nemá nárok na vdovský důchod, o výši sirotčího důchodu dítěte po účastníku odboje a o výši důchodů rodičů účastníka odboje a o úpravě důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, a o zvýšení důchodu pro bezmocnost; jinak platí ustanovení této hlavy s odchylkami dále uvedenými.

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 64 let.

Nemocenské pojištění

Rozsah poskytované péče

(1) V domovech - penziónech pro důchodce (dále jen „penzión“) hradí obyvatelé náklady za ubytování a základní péči. Základní péče zahrnuje vytápění obytné jednotky, dodávku elektrické, popřípadě jiné energie, vody, čtvrtletní úklid obytné jednotky, úklid společných a provozních prostor, praní a žehlení ložního prádla a záclon, vymalování obytné jednotky jednou za tři až čtyři roky a užívání výtahu. Za vymalování obytné jednotky se úhrada nevyžaduje.

(2) Další služby v penziónech se poskytují v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí republik.

Podpora při narození dítěte

Podpora při narození dítěte náleží ve výši 2000 Kčs na každé dítě narozené osobě samostatně hospodařící nebo její rodinné příslušnici, jestliže porod nastal v době trvání důchodového pojištění nebo nejpozději do šesti měsíců po jeho skončení a pojistné je zaplaceno. Manželce nebo družce zemřelé osoby samostatně hospodařící náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí a pojistné je zaplaceno.

Přídavky na děti

(1) Přídavky na děti náležejí osobě samostatně hospodařící, jestliže má nezaopatřené děti a pojistné je zaplaceno.

(2) Osobě samostatně hospodařící povolané ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byla pojištěna v době nástupu služby nebo v době, kdy byla povolána k výkonu služby.

(3) Jinak platí o poskytování přídavků na děti a příplatku na dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě obdobně předpisy o poskytování těchto dávek pracovníkům v pracovním poměru.

Základní provozní zařízení a vybavení

(1) Základním provozním zařízením obytné jednotky se rozumí zařízení potřebné k vaření, k uskladnění potravin, hygienické zařízení, sklep, rozvody elektrické energie a vody, odvod odpadních vod.

(2) Vybavením obytné jednotky se rozumí kuchyňská linka se skříňkami nebo bez skříněk, vestavěná skříň, chladnička, balkón nebo lodžie.

(3) Obytná jednotka může být též vybavena lůžkem, závěsy, záclonami, stolem, židlí, křeslem, prádelníkem a botníkem.

Sazby za vybavení obytné jednotky

(1) Sazby za vybavení obytné jednotky činí

(2) Ve dvoulůžkové obytné jednotce se počítá úhrada za vybavení každému obyvateli jednou polovinou, jestliže je užívají společně.

(3) Za vybavení obytné jednotky uvedené v § 131 odst. 3 se úhrada nepožaduje.

Sazby za služby základní péče

(1) Sazby za služby základní péče činí měsíčně pro jednoho obyvatele:

a) 1. za čtvrtletní úklid obytné jednotky

(2) Pokud ústav zabezpečuje přemístění nábytku a úklid po malování, činí úhrada u jednolůžkové obytné jednotky 60 Kčs a u dvoulůžkové obytné jednotky pro jednoho obyvatele 50 Kčs.

Společné ustanovení

Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, platí pro zabezpečení osob samostatně hospodařících ustanovení zákona.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

VÝPLATA DÁVEK

Povinnosti občanů

(1) Dávky do ciziny se vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předchozím potvrzení o žití oprávněného.

(2) Dávky, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až při nejbližším vyúčtování.

Vdovecký příspěvek

K § 75 zákona

(1) Příjmem ovdovělého muže se rozumějí

a) příjmy započitatelné pro účely důchodového zabezpečení po odečtení příslušné daně nebo příspěvku placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení,

b) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,

c) příspěvek za službu, platové vyrovnání a hodnostní plat při skončení služebního poměru,⁵⁴)

d) důchody.

(2) Příjem ovdovělého muže se zjišťuje jako měsíční průměr za období posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na vdovecký příspěvek. Změnil-li ovdovělý muž zaměstnání nebo mu byla povolena kratší pracovní doba, zjišťuje se příjem od této změny. Znovu se výše tohoto příjmu zkoumá vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců trvání nároku na vdovecký příspěvek. Zjištěný příjem se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

Evidence občanů se změněnou pracovní schopností

Občan se změněnou pracovní schopností se zařazuje do zvláštní evidence občanů se změněnou pracovní schopností vedené národním výborem. Zvláštní evidence o občanech se změněnou pracovní schopností je rozdělena na evidenci pracujících vedenou podle sídla zaměstnavatelské organizace, evidenci připravujících se pro pracovní uplatnění včetně mladistvých připravujících se pro povolání a evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou vedeny podle místa jejich trvalého pobytu.

Příprava pro pracovní uplatnění

(1) Příprava pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností se provádí zejména se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu. Příprava pro pracovní uplatnění zahrnuje přípravu pro povolání včetně zaškolení a přípravu k práci.

(2) Příprava pro povolání se provádí podle učebních plánů a osnov a ukončuje se stanovenou zkouškou. Zaškolováním se umožňuje získat vědomosti a dovednosti požadované pro jednotlivá povolání občanům se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou schopni se podrobit dlouhodobé přípravě pro povolání, popřípadě u nichž tento způsob přípravy není nutný; ukončuje se zpravidla zkouškou.

(3) Občanům se změněnou pracovní schopností, kteří se vracejí do zaměstnání a pro déletrvající pracovní neschopnost nebo v důsledku vážnějšího zdravotního postižení potřebují zvláštní přípravu umožňující postupné přizpůsobení se k výkonu práce, se poskytuje příprava k práci.

(4) Příprava pro pracovní uplatnění se provádí

a) v organizacích výcvikem na pracovištích, v kursech nebo ve výcvikových nebo jiných zařízeních organizací,

b) ve výcvikových kursech, střediscích nebo jiných zařízeních národních výborů,

c) v kursech společenských nebo jiných organizací,

d) studiem.

Úhrada nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění

(1) Organizace, která provádí přípravu pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. a) a c), hradí náklady spojené s přípravou vlastních pracovníků. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění pracujícím jiné organizace, uhradí náklady spojené s jejich přípravou tato organizace. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady (kursovné) národní výbor, který je vyslal k této přípravě.

(2) Národní výbor může organizaci, která podle jeho doporučení přijala, popřípadě převedla, a zaškoluje občana se změněnou pracovní schopností, zejména občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, poskytnout na zaškolování každého z nich příspěvek v částce 700 Kčs, jestliže doba zaškolení nepřesahovala 4 týdny, 1200 Kčs, jestliže doba zaškolení nepřesahovala 8 týdnů, a 1600 Kčs, jestliže doba zaškolení trvala déle než 8 týdnů.

(3) Úhradu nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek a zařízení hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro pracovní uplatnění nebo který provozuje výcvikové středisko, popřípadě zařízení.

(4) Jestliže se příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady národní výbor, který přípravu organizuje, spolu s léčebným zařízením.

ŘÍZENÍ

Zahájení řízení a rozhodování

Zaopatřovací příspěvek

K § 76 odst. 1 a § 77 odst. 3 zákona

(1) Za vážný důvod, pro který manželka nemůže být výdělečně činnou, se považuje zejména těhotenství počínajíc třináctým týdnem, soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší tří let, pokud ji nelze zajistit jinak.

(2) Péči o dítě ve věku do tří let se klade naroveň péče o nezaopatřené dítě uvedené v § 37, jestliže není umístěno v zařízení s celoročním nebo týdenním pobytem pro takové děti.

(3) Pro krácení zaopatřovacího příspěvku pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti platí obdobně § 23.

Podávání žádostí o dávky a služby

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o dávku nebo službu sociální péče, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

Povinnost příjemce dávky podat hlášení se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.

Náhrada nákladů řízení

Organizace plnící povinnosti v sociálním zabezpečení

Povinnosti v sociálním zabezpečení plní

a) u pracovníků v pracovním poměru organizace, u níž je pracovník zaměstnán,

j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby národní výbor, popřípadě jeho zařízení, které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

k) u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela s občanem tuto dohodu,

l) u občanů poskytujících služby národní výbor, který provádí jejich zabezpečení,

m) u jednotlivě hospodařících rolníků, spolupracujících členů jejich rodin a jiných osob samostatně hospodařících národní výbor, který provádí jejich zabezpečení,

n) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,

o) u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění národní výbor, v jehož obvodu se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,

p) u sportovců tělovýchovná jednota, která vyplácí odměny.

b) u členů jednotných zemědělských družstev a u členů výrobních družstev jejich družstvo,

c) u pracovníků v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě vysílající nebo zprostředkující organizace nebo organizace, která převzala povinnosti vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty v zahraničí,

d) u poslanců zákonodárných sborů zákonodárný sbor, o jehož poslance jde, a u poslanců národního výboru národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde,

e) u členů výborů lidové kontroly výbor, jehož jsou členy,

f) u advokátů krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě příslušné ústředí advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře,

g) u žáků a studentů středních škol, zvláštních odborných učilišť a vysokých škol škola. V době, kdy žáci a studenti, s výjimkou účastníků studia při zaměstnání, jsou zaměstnáni v organizaci, vede záznamy tato organizace a sděluje je na výzvu orgánu důchodového zabezpečení až v případném řízení o dávku důchodového zabezpečení; obdobně na výzvu, jde-li o žáky středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť, podává hlášení pro účely důchodového zabezpečení organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno,

h) u interních vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského a důchodového zabezpečení svých pracovníků a studentů; u vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky anebo jimi pověřené organizace,

i) u umělců národní výbor, který provádí jejich zabezpečení,

Osobní rozsah

Náhrada nákladů řízení ve věcech sociální péče náleží

a) žadatelům o dávky nebo služby sociální péče a rodinným příslušníkům těchto občanů, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání dostavili k jednání příslušného orgánu nebo se pro potřeby příslušného orgánu podrobili vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“),

b) průvodcům občanů uvedených v ustanovení písmene a), potvrdil-li lékař, že tito občané potřebují průvodce k cestě k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,

c) zákonným zástupcům občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu

(dále jen „účastníci řízení“).

Náhrada jízdních výdajů

(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3) Má-li účastník řízení možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla, se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Náhrada ušlého výdělku

(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním ušel účastníku řízení výdělek.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou účastníku řízení náleží nemocenské nebo za kterou mu organizace poskytne náhradu mzdy (pracovní odměny).

Stravné a nocležné

(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle obecných předpisů o cestovních náhradách.⁶⁴)

(2) Nocležné náleží, jestliže účastník řízení by se nemohl při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto bezplatně.

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měli účastníci řízení, se nahrazují v prokázané výši.

Uplatnění nároků na náhrady

Nároky na náhrady se uplatňují do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u příslušného orgánu, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření; žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.

(1) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (uzávěrce mzdových listů), nejpozději do 30. dubna následujícího roku,

a) doba trvání zaměstnání,

b) hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1,

c) náhradní doby a další doby uvedené v § 12 odst. 7.

(2) U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují dále

a) doba zaměstnání započitatelná v I. a II. pracovní kategorii; u vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona se zapisuje doba zaměstnání započitatelná v I. pracovní kategorii počtem kalendářních dnů stanovených přepočtem skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

b) pořadové číslo druhu činnosti podle resortního seznamu, popřípadě druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a zaměstnání I. pracovní kategorie s různými věkovými podmínkami stanovenými pro nárok na starobní důchod,

c) označení resortu a datum účinnosti resortního seznamu, popřípadě datum účinnosti změny (doplňku) resortního seznamu, podle kterého se zařazení provádí.

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení čj. S/1-8301 z 28. 9. 1964 o ústavní sociální péči, ve znění pozdějších předpisů;

2. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení o provádění posudkové činnosti sociálního zabezpečení a péče o občany se změněnou pracovní schopností (Věstník SÚSZ č. 1/1965 poř. č. 13) - (reg.) - částka 45/1965 Sb.;

3. § 1 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 5 písm. b) a § 3 odst. 1 vyhlášky ministerstev školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež;

4. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 108/1979 Sb., č. 164/1979 Sb., č. 15/1982 Sb., č. 78/1982 Sb., č. 141/1983 Sb., č. 144/1983 Sb., č. 73/1984 Sb., č. 131/1984 Sb. a č. 57/1987 Sb., s výjimkou § 132 až 134, § 139, části páté a přílohy č. 2;

5. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. prosince 1975 čj. V/2-1614/75-1102(2276) o započítávání doby zaměstnání výkonných letců pro nárok na důchod za výsluhu let - (reg.) - částka 35/1975 Sb.;

6. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. července 1980 čj. F 32-867/80-1110 o poskytování výhod ze sociálního zabezpečení pracovníkům zaměstnaným v hornictví pod zemí v hlubinných dolech;

7. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstev školství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, ministerstev zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky čj. 42-317/80-8314 o změnách ve výši úhrady nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež - (reg.) - částka 34/1980 Sb., a to v části upravující úhradu nákladů za péči poskytovanou v ústavech sociální péče pro mládež;

8. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. června 1984 čj. F 72-10727-4303 o úhradách za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech - penziónech pro důchodce - (reg.) - částka 20/1984 Sb.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.

Součinnost zdravotnických zařízení

(1) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna o přijetí do ústavní péče a propuštění z ní podávat hlášení o důchodcích, kterým je s důchodem vypláceno zvýšení pro bezmocnost. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než tři měsíce, a to poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v ústavním zařízení. Hlášení o propuštění se podává v těch případech, kdy bylo podáno hlášení o přijetí, a to příslušnému úřadu důchodového zabezpečení ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění. Ustanovení § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(2) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou povinny podávat hlášení o všech důchodcích přijatých nebo propuštěných z léčebny. Hlášení o přijetí se podává poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do osmi dnů ode dne přijetí. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je důchod vyplácen, datum narození, stav, místo trvalého pobytu důchodce, den, kdy byl přijat do ústavní péče nebo léčebny nebo den, kdy byl propuštěn z těchto zařízení, a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Ustanovení § 153 odst. 6 platí zde obdobně. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo léčebny nebo jejich rodinných příslušníků.

(4) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou dále povinny hlásit na předepsaném tiskopisu požadavky důchodců nebo jejich zákonných zástupců na zvýšení důchodu upraveného podle § 99 zákona s uvedením výše závazků důchodce mimo léčebnu podle § 34 odst. 1 věty druhé. Hlášení zasílá léčebna příslušnému úřadu důchodového zabezpečení do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v léčebně; ustanovení § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(5) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do 15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění dítěte.

PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

(1) Za sociálně potřebného se považuje občan, jehož příjem nestačí k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb a nákladů na domácnost, jestliže si nemůže tento příjem pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit vlastní prací. Tato možnost se nezkoumá, jde-li o

a) poživatele důchodu starobního nebo invalidního,

b) občana staršího 65 let,

c) rodiče (osvojitele, občana, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů, pěstouna) celodenně osobně pečujícího aspoň o jedno dítě do dvou let věku nebo starší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, nebo aspoň o tři a více dětí do osmi let věku anebo o dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči,

d) nezaopatřené dítě.

(2) Příjmem občana se rozumějí

a) příjem započitatelný pro účely důchodového zabezpečení po odečtení daně nebo příspěvku placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení a jiný příjem z jakékoliv výdělečné činnosti po odečtení daně, s výjimkou výdělku nezaopatřených dětí za práce konané v době školních prázdnin a jejich výdělku z příležitostného zaměstnání,

j) vdovecký příspěvek,

k) částka daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání občana za vyživovanou osobu, nebo, je-li částka daňové úlevy menší než 100 Kčs, částka 100 Kčs měsíčně,

l) příspěvky z hmotného zabezpečení občanů se změněnou pracovní schopností,

m) náhrada za ztrátu na důchodu,

n) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění,

o) stipendia žáků a studentů, s výjimkou prospěchového stipendia, a odměny žáků středního odborného učiliště a zvláštního odborného učiliště,

p) pravidelné příspěvky k důchodům družstevních rolníků poskytované podle zvláštních předpisů,⁵⁹) výsluhový přídavek ve stavebnictví a další přídavky k důchodům poskytované z prostředků organizací,

r) čisté příjmy z nemovitostí a ze zemědělské výroby,

s) zvýšení důchodu pro bezmocnost a příplatek k přídavkům na děti a k výchovnému k důchodům, jde-li o poskytnutí pečovatelské služby.

b) důchody z důchodového zabezpečení a dávky uvedené v § 28 odst. 1 písm. g),

c) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,

d) přídavky na děti a výchovné k důchodům,

e) mateřský příspěvek,

f) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

g) odměna pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči,

h) zaopatřovací příspěvek členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka,

i) příspěvek za službu, platové vyrovnání a hodnostní plat při skončení služebního poměru⁵⁴),

(3) Z příjmu určeného podle odstavce 2 se odečítá výživné placené jiným osobám.

(4) Příjem se zjišťuje za posledních šest kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku nebo službu, popřípadě dojde-li v této době k podstatné změně poměrů, ke dni podání žádosti.

(5) Pro zjištění příjmu občana se započítávají

a) u rodičů s nezaopatřenými dětmi příjmy rodičů a nezaopatřených dětí žijících ve společné domácnosti,

b) u rodičů, kteří jsou ještě sami nezaopatřenými dětmi, jejich vlastní příjmy a příjmy včetně daňové úlevy, které na ně pobírá jiná osoba,

c) u nezaopatřeného dítěte jeho vlastní příjem a příjem jeho rodičů, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti; žije-li toto dítě ve společné domácnosti jen s jedním z rodičů, s jiným občanem nebo samostatně, vlastní příjem dítěte, příjem tohoto rodiče a příjem, který na dítě pobírá jiná osoba,

d) u ostatních občanů příjem posuzovaného občana, jeho manžela (druha) a jiné osoby, která s občanem žije ve společné domácnosti a má k němu vyživovací povinnost; jsou-li však oba manželé účastníky odboje, posuzují se jejich příjmy pro splnění podmínek u každého manžela samostatně.

Úhrada nákladů za pobyt v ústavech sociální péče pro dospělé

Úhrada nákladů za ubytování a základní péči v domovech - penziónech pro důchodce

Výpočet úhrady

(1) V odůvodněných případech se může dávka nebo služba sociální péče, pokud jsou podmíněny sociální potřebností, poskytnout i při příjmu převyšujícím částku uvedenou v § 140 s ohledem na vyšší náklady na uspokojování životních potřeb; národní výbor přihlíží rovněž k tomu, zda jde o účastníka odboje nebo o pozůstalého manžela po účastníku odboje.

(2) Při rozhodování o výši dávky národní výbor přihlíží ke skutečným nákladům na uspokojování životních potřeb a na domácnost posuzovaného občana.

(1) Od osoby povinné výživou příjemce dávky nebo služby sociální péče, jejichž poskytnutí je podmíněno sociální potřebností, se nepožaduje úhrada nákladů, jestliže příjem této osoby nepřesahuje částku 2800 Kčs měsíčně. Tato částka se zvyšuje za každou osobu, která je na ni odkázána výživou a jejíž příjem je nižší než 1200 Kčs měsíčně, a to o částku rozdílu mezi částkou 1200 Kčs a příjmem této osoby. Příjmem se rozumí příjem uvedený v § 109 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí, jde-li o plnění vyživovací povinnosti vůči manželu nebo nezaopatřenému dítěti.

(3) Úhrada příspěvku na výživu se nepožaduje, jestliže výživné na dítě je řádně placeno.

(4) Byla-li dávka sociální péče podmíněná sociální potřebností nebo služba sociální péče poskytnuta účastníku odboje nebo pozůstalému po účastníku odboje, úhrada nákladů se od jejich dětí nepožaduje.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

VÝPLATA DÁVEK

Osobní rozsah

K § 129 zákona

Pro vojáky z povolání a vojáky, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání, příslušníky Sboru národní bezpečnosti, příslušníky sborů nápravné výchovy a občany, kteří byli těmito vojáky nebo příslušníky a splnili podmínky nároku na důchod podle části páté zákona (dále jen „vojáci z povolání“), platí ustanovení této vyhlášky, pokud se dále nestanoví jinak.

Povinnosti organizací

Vedení a předkládání záznamů

Evidenční list důchodového zabezpečení

Povinnosti občanů – zaměstnavatelů

Pro občana, který zaměstnává v pracovním poměru jiného občana, platí obdobně ustanovení o povinnosti organizací vést a předkládat záznamy a podávat hlášení.

Průměrný měsíční výdělek

K § 131 zákona

(1) Hrubým výdělkem vojáka z povolání je

a) služební příjem a zvláštní peněžní náležitosti vyplývající ze služebního poměru,⁶⁵) pokud podléhají dani ze mzdy,

b) zvláštní peněžní náležitosti, pokud mají povahu stabilizačních odměn, i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny,

c) cílové a zvláštní odměny poskytované v souvislosti s prováděním svépomocné výstavby a pracovních výpomocí, odměny poskytované při vojenských a dobrovolných výpomocech a odměny za činnost pro pomocné zemědělské hospodářství, pokud podléhají dani ze mzdy,

d) náhrada za nevyčerpanou řádnou dovolenou, a

e) příjmy uvedené v § 11 odst. 2.

(2) Jestliže voják z povolání konal službu po dobu, která netrvala aspoň jeden celý kalendářní rok, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek za celou dobu trvání služebního poměru.

(3) Invalidní a částečný invalidní důchod vojáka z povolání se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 2000 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něho výhodnější.

Zahájení řízení a rozhodování

Součinnost s orgány společenských organizací

Orgán sociálního zabezpečení informuje o průběhu řízení příslušný odborový, popřípadě družstevní orgán v organizaci, která sepsala žádost o dávku, jestliže o to tento orgán požádá, a zasílá tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

Náhrada nákladů řízení

Krácení důchodu za výsluhu let a vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti

K § 44 odst. 2 a § 48 odst. 2 zákona

Důchody za výsluhu let a vdovské důchody vyplácené orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik se krátí od splátky důchodu splatné v dubnu pro další období podle skutečně dosaženého příjmu v předchozím kalendářním roce. Ustanovení § 23 odst. 1, odst. 2 věty první, odst. 3 a 4 platí i zde.

Výplata důchodů

Důchodcům umístěným v psychiatrické léčebně, léčebně pro dlouhodobě nemocné a v ústavu sociální péče vyplácejí orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik důchody ve výplatním termínu stanoveném podle § 140 zákona.

Řízení

K § 142 a 144 zákona

(1) Orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky sociálního zabezpečení též, jestliže

a) voják z povolání v době služby v ozbrojených silách splnil podmínky nároku na starobní důchod,

b) voják z povolání v době služby v ozbrojených silách nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

c) jde o vdovský nebo sirotčí důchod po vojáku z povolání nebo po občanech uvedených v ustanoveních písmen a) a b),

d) jde o důchod manželky, o který žádá manželka vojáka z povolání nebo občana uvedeného v ustanoveních písmen a) a b).

(2) Při posuzování invalidity (částečné invalidity) vojáka z povolání se hodnotí zdravotní stav z hlediska jeho schopností k výkonu občanského povolání.

(3) Způsob vedení a předkládání záznamů, řízení a rozhodování o dávkách, řízení o přechodu z dočasné neschopnosti ke službě do invalidity a posuzování úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním upravují předpisy federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev spravedlnosti republik.

(4) Dobu služby vojáka z povolání, kterému nevznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, oznamují orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik úřadům důchodového zabezpečení. Hrubý výdělek se oznamuje úřadům důchodového zabezpečení na jejich žádost, pokud je to pro rozhodnutí o dávce potřebné.

Zápočet některých dob zaměstnání

V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. říjnem 1988 se hodnotí

a) před 1. lednem 1984 doba zaměstnání občanů poskytujících služby,

b) před 1. lednem 1980 doba zaměstnání domáckých pracovníků, sezónních a kampaňových pracovníků, pečovatelů, občanů se změněnou pracovní schopností a vědeckých a uměleckých aspirantů,

c) před 1. lednem 1969 činnost, po kterou členka jednotného zemědělského družstva před vstupem do tohoto družstva byla účastna na výdělečné činnosti svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny,

d) před 9. květnem 1945 doba zařazení do pracovního útvaru podle vládního nařízení č. 223/1938 Sb. a doba začlenění v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely,

e) před 9. květnem 1945 doba služby v tzv. vládním vojsku, doba služby vojáků z povolání v armádě tzv. Slovenského státu a doba služby těch příslušníků policie a četnictva, kteří byli přijati do služeb v době nesvobody.

Osoby samostatně hospodařící

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin, kteří byli k 30. září 1988 pojištěni⁶⁸) a po 30. září 1988 již nesplňují podmínky stanovené v § 83, jsou po 30. září 1988 nadále pojištěni podle této vyhlášky, pokud splňují ostatní podmínky v ní stanovené.

(2) Jestliže občan vykonával ke dni 30. září 1988 činnost, která zakládala pojištění jako jiné osoby samostatně hospodařící a spolupracujícího člena její rodiny, a po 30. září 1988 nesplňuje podmínky stanovené v § 84, je po 30. září 1988 pojištěn nadále podle této vyhlášky, splňuje-li ostatní podmínky v ní stanovené.

(3) Manželce jednotlivě hospodařícího rolníka a manželce spolupracujícího člena rodiny se hodnotí doba účasti na výdělečné činnosti manžela před 1. lednem 1976 jako doba pojištění spolupracujícího člena rodiny v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před tímto dnem.⁶⁹)

(4) Vyměřuje-li se po 30. září 1988 pojistné za dobu před 1. říjnem 1988, vyměří se ve výši podle této vyhlášky.

Účastníci odboje

Pro zařazení účastníků odboje z I. světové války do skupin účastníků odboje platí předpisy platné před 1. říjnem 1988; výše nároků těchto občanů a pozůstalých po nich na dávky důchodového zabezpečení se posuzuje podle § 59 až 69 zákona.

Nároky na některé dávky z doby před 1. lednem 1957

Dávky uvedené v § 157 odst. 1 písm. a) až c) a e) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, se po 30. září 1988 poskytují podle předpisů platných před 1. říjnem 1988. Pro souběh těchto dávek s důchodem, který byl vyměřen podle předpisů platných po 30. září 1988, však platí nejvyšší výměry důchodů stanovené v § 56 a 139 zákona.

Srovnatelný výdělek

(1) Pokud je to pro poživatele částečného invalidního důchodu výhodnější, zjišťuje se při nejbližší kontrole po 30. září 1988 podstatný pokles výdělku podle předpisů platných před 1. říjnem 1988;⁶⁶) podmínka pěti let pobírání částečného invalidního důchodu se přitom považuje za splněnou. Částka, se kterou se průměr hrubých výdělků poživatele částečného invalidního důchodu při této kontrole srovnával, se upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 až za období následující po dni jejího konání.

(2) Podmínka poklesu výdělku stanovená v § 18 odst. 2 se považuje za splněnou u poživatelů invalidních důchodů, kterým byl tento důchod přiznán podle § 25 odst. 3 písm. c) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, přede dnem 1. října 1988.

Příloha č. 2 vyhlášky č. 149/1988 Sb.

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky

A. Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou:

1. Zdravotní postižení ortopedická:

a) ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty,

b) podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení,

c) omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonaviculoris a art. calcaneucuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě,

d) zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení,

e) ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžujícím chůzi,

f) současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci,

g) těžké kyfoskoliózy.

2. Zdravotní postižení chirurgická:

a) umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla,

b) stavy po vynětí hrtanu,

c) rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku,

d) odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelistí znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu.

3. Zdravotní postižení nervová:

a) úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny,

b) těžké paresy dvou končetin,

c) trvalá afazie (ztráta řeči).

4. Zdravotní postižení smyslová:

a) oboustranná úplná nebo praktická hluchota (hodnocená s použitím sluchadla),

b) snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí),

c) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.

B. Zdravotními postiženími značně ztěžujícími obecné životní podmínky jsou též anatomické a funkční poruchy jiného původu, jejichž důsledky pro postiženého občana jsou obdobné stavům uvedeným v písmenu A, například nemoci svalstva (myopatie) nebo paklouby dlouhých kostí končetin.

C. Značné ztížení obecných životních podmínek se neuznává tam, kde se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neprojevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami, např. u nemocí vnitřních, u nemocí duševních včetně defektů intelektu, u degenerativních změn pohybového ústrojí apod.