Vyhláška č. 16/2006 Sb.

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie²) další podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství.

Chov hospodářských zvířat

(K § 4 odst. 1 zákona)

V ekologickém zemědělství je možné v souladu s právem Evropské unie²) chovat pouze tyto druhy hospodářských zvířat: skot, koně, prasata, ovce, kozy, jelenovité⁴), králíky, drůbež, ryby, živočichy pocházející z akvakultury, včely medonosné kraňské a hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny.

Vzor žádosti o registraci

(K § 6 odst. 11 zákona)

Vzor žádosti o registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství (§ 3 zákona) je uveden v příloze č. 1.

Chov hmyzu

(K § 14 odst. 2 zákona)

(1) Hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny smí být chován pouze v substrátech, které pocházejí z ekologické produkce. Použití substrátů a krmiv živočišného původu je zakázáno.

(2) Hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny musí být umístěn v boxu nebo kontejneru bez přístupu na volné prostranství, aby se zabránilo jeho úniku.

(3) Pro účely šlechtění lze za účelem genetické regenerace populací doplnit chov o hmyz nepocházející z ekologického chovu. Hmotnost chovného hmyzu nepocházejícího z ekologického chovu nesmí u jednotlivých druhů překročit 0,5 % celkové hmotnosti ekologické produkce na druh a kalendářní rok.

(4) Hmyz nepocházející z ekologického chovu je považován za ekologický, pokud byl po přechodné období uvedené v odstavci 5 chován odděleně od ostatního hmyzu. Přechodné období začíná nejdříve po zařazení hmyzu do produkční jednotky hmyzu.

(5) Přechodné období je stanoveno pro hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny na jednu generaci od vajíčka k vajíčku.

(6) Konstrukční prvky odchovného zařízení

a) musí být vyrobeny z materiálů, které hmyz nemůže používat jako zdroj potravy, nebo

b) se musí skládat výhradně z materiálů, které hmyz může používat jako zdroj potravy a které splňují požadavky na krmiva použitelná v ekologickém zemědělství.

Grafický znak

(K § 23 zákona)

Grafický znak, kterým se označí bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt, je uveden v příloze.

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

2. Vyhláška č. 263/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

3. Vyhláška č. 174/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 263/2003 Sb.

Chov ryb

(8) Při přikrmování ryb musí činit podíl přirozené potravy minimálně 50 % podané potravy. K přikrmování lze použít výhradně obilovin. Při přikrmování nesmí docházet k silné degradaci zooplanktonu a zoobentosu v nádrži.

(K § 14 odst. 2 zákona)

(9) Výlov ryb se provádí sítěmi umožňujícími šetrné zacházení s rybami (vatka, nevod, plot, podložní síť). Nářadí pro manipulaci s rybami se před použitím navlhčí. Ryby se přepravují v nádobách s vodou. Dopravní nádoby musí mít hladké stěny. Živé ryby se vyskladňují k přepravě ve vylačněném stavu. Ryby jsou po výlovu sádkovány a jejich maximální živá hmotnost nesmí přesáhnout 100 kg na 1 m³ vody. Obsah kyslíku v odtékající vodě nesmí při sádkování kapra poklesnout pod 3 mg.l^-1.

(1) Chov ryb ve zvláštních rybochovných zařízeních z plastických hmot nebo betonu lze použít pouze pro líhnutí jiker, odchov plůdku a sádkování a pro přechodné uchovávání generačních ryb před umělým výtěrem (introdukovaných a adaptovaných druhů a plemen ryb).

(2) Rybníky, jezera, chovné potoky a odstavená říční ramena (dále jen „nádrže“) musí mít břehové porosty zajišťující vysokou pohlcovací schopnost kontaktní zóny s okolními pozemky s výjimkou hrází a zpevněných břehů.

(3) Jakost povrchových vod pro chov ryb musí odpovídat I. a II. třídě podle ČSN 75 72 21, biologická spotřeba kyslíku musí být za 5 dní do 8 mg.l^-1 s výjimkou letního období od 1. června do 30. září. Koncentrace kyslíku ve vodě musí být nejméně 3 mg.l^-1 u kaprovitých ryb a nejméně 5 mg.l^-1 u lososovitých ryb. Koncentrace kyslíku ve vodě se měří v hloubce nejméně 30 cm pod vodní hladinou.

(4) Ke zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností rybničního dna se využívá zimování, letnění, vápnění, hnojení statkovými hnojivy a pěstování plodin na zelené hnojení. Hodnota pH v rybnících se udržuje v rozpětí cca 6,5 – 7,5. Uvedené činnosti nesmí trvale zvýšit trofii a saprobitu v nádrži.

(5) Přednost při chovu má vícedruhová rybí obsádka včetně dravých druhů. Z býložravých druhů je možno vysadit pouze amura, a to se zřetelem ke společenství rostlin v nádrži při jejím nadměrném zarůstání makrovegetací.

(6) Před vysazením přepravovaných ryb z přepravních nádob do nádrže se nesmí překročit fyziologicky mezní hranice, aby rozdíl teplot v přepravních nádobách a nádrži nepřekročil pro plůdek 4 °C, pro tržní ryby 10 °C.

(7) Generační ryby chovného hejna musí pocházet z prostředí podle odstavce 3. V klimaticky nepříznivých obdobích může proběhnout počáteční odchov raných stádií a plůdku v kontrolovaných podmínkách rybích líhní.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2006.

Příloha k vyhlášce č. 16/2006 Sb.

Grafický znak, kterým se označí bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt

Značka – popis barev a písma