Vyhláška č. 165/1979 Sb.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ

Všeobecné ustanovení

Pro nemocenské pojištění

a) domáckých zaměstnanců (oddíl druhý),

d) členů družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni (oddíl pátý),

f) studentů a žáků (oddíl sedmý),

h) členů zastupitelstev územních samosprávných celků,

ch) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),

i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a

k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu¹), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu²) (oddíl třináctý),

l) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky (oddíl čtrnáctý),

platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců,³) pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.

DOMÁČTÍ ZAMĚSTNANCI

Za domácké zaměstnance se pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

Omezení nároku na nemocenské

Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za odváděcí období, ve kterém byl také podle zvláštního předpisu⁴¹) uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu^41a), omezí se výše jeho nemocenského za dny, které z doby jeho pracovní neschopnosti (karantény) připadají na toto období tak, aby nemocenské a započitatelný příjem²⁶) za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se dennímu vyměřovacímu základu vynásobenému počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Jestliže průměr započitatelných příjmů domácké zaměstnankyně, připadající na jeden kalendářní den, je nižší než mzda (plat) stanovená pro domáckou práci, kterou vykonává, považuje se za tento průměr tato mzda (plat).

Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění domáckých zaměstnanců nenáleží.

SEZÓNNÍ A KAMPAŇOVÍ PRACOVNÍCI

Poskytování nemocenského

(1) Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je sezónní pracovník v pracovním poměru, a za svátky, za které by sezónnímu pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

(2) Sezónnímu pracovníku náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce.

(3) Omezení podpůrčí doby stanovené pro sezónního pracovníka v odstavci 2 neplatí

a) vznikla-li jeho pracovní neschopnost pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo

b) byl-li v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti účasten nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nebo nemocenské péče v ozbrojených silách) aspoň 180 dnů.

(4) Je-li sezónní pracovník poživatelem některého z důchodů uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu v něm uvedených.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 13 odst. 2, 3 a 4; jinak platí ustanovení § 40 a 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) Pro zjištění dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství platí obdobně ustanovení § 12; jinak platí ustanovení § 49 a 50 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Ustanovení § 51 odst. 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na sezónní pracovnice nevztahuje.

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského³) a do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl sezónní pracovník pojištěn.

ČLENOVÉ DRUŽSTVA A SPOLEČNÍCI

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Člen družstva, který mimo pracovněprávní vztah vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen „člen družstva“), je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu poprvé začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu přestal takovou práci vykonávat.

(2) Člen družstva je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu^41a),

b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,

c) vykonával službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáků z povolání,

d) byl na mateřské nebo rodičovské dovolené do tří let věku dítěte.

(3) Pojištění člena družstva podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud jeho vztah k družstvu, na jehož základě je odměňován, má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

(4) Jestliže člen družstva utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného; to však neplatí, nevzniklo-li členu družstva pojištění z důvodů uvedených v odstavci 3.

(5) Nebyl-li člen družstva v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění člena družstva zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, zaniká však vždy nejpozději dnem, od něhož přestal pro družstvo vykonávat práci, za kterou je odměňován.

Okruh pojištěných

Za pracovníky na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují pracovníci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb organizace.

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem člena družstva se považuje příjem náležející od družstva za práci, kterou pro ně vykonává, který se zahrnuje do vyměřovacího základu⁴⁰) pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za započitatelný příjem člena družstva se však nepovažuje taková odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud výše odměny za ni není předem určena.

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než 6 dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

(2) Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(3) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(4) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

Výpočet nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

(1) Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců se do vyměřovacího základu člena družstva zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.

(2) Pro členy družstev, kteří práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, vykonávají doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vykonává-li člen družstva pro družstvo práci, za kterou je odměňován, jen občas a nepravidelně podle jeho potřeb, nenáleží mu podpora při ošetřování člena rodiny ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Poskytování nemocenského

(1) Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru, a za svátky, za které by pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

(2) Ustanovení § 13 odst. 2, 3 a 4 platí obdobně i pro pracovníky na nepravidelnou výpomoc.

Přídavky na děti

Ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahuje.

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění člena družstva nebo společníka naposledy ještě trvalo.

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 22 odst. 2; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Ustanovení § 28, § 29 věta první a § 30 až 32 platí obdobně pro společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; je-li jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem této společnosti, považuje se za započitatelný příjem úhrn odměn z obou jeho činností. U osob uvedených ve větě první se rodičovské dovolené podle § 28 odst. 2 písm. d) klade na roveň pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo rodičovského příspěvku při péči o dítě do tří let věku.

PRACOVNÍCI V ZAHRANIČÍ

EXPERTI V ZAHRANIČÍ

Pracovníci v zahraničí

Ustanovení § 28 až 39 se nevztahují

a) na pracovníky – členy posádek československých dopravních prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku;

b) na pracovníky vyslané do zahraničí na pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;

c) na pracující, kteří v době odchodu do zahraničí jsou zabezpečeni podle předpisů o zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodovém zabezpečení umělců⁶) a u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí trvá jejich dosavadní zabezpečení;

d) na členy jednotných zemědělských družstev, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí trvá jejich dosavadní zabezpečení.

Ustanovení § 31 a 32 platí obdobně i pro experty.

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro experty po dobu jejich činnosti v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž expert je, popřípadě naposledy byl v pracovním poměru. Ve výjimečných případech plní tyto povinnosti organizace, která jejich plnění převzala nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního orgánu uloženo.

STUDENTI A ŽÁCI

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni

a) studenti vysokých škol;

b) žáci středních škol a vyšších odborných škol (dále jen „střední škola“) a konzervatoří. Střední školou a konzervatoří se pro účely této vyhlášky rozumí střední škola a konzervatoř, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení^41b);

c) studenti a žáci jiných škol nebo kurzů, jestliže studium nebo výuka na nich se pro účely důchodového pojištění⁴²) považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách,

d) občané České republiky, kteří studují v cizině na vysokých nebo středních školách, pokud byli ke studiu vysláni ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vysokou školou, fakultou nebo střední školou anebo pokud se takové studium pro účely důchodového pojištění⁴³) považuje za studium na vysokých nebo středních školách v České republice.

Vznik, trvání a zánik pojištění

(1) Pojištění žáka střední školy a konzervatoře vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy; pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu na vysokou školu.²⁷) Jestliže však žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky.

(2) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a konzervatoře trvá až do konce posledního ročníku (semestru, bloku) nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku (semestru, bloku) nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia.

Rozhodné období

Den přechodu učně z přípravného období do období odborného rozvoje se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.⁵)

Poměr k jinému pojištění

(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(2) Vykonává-li student podle učebních osnov, studijního programu nebo studijního plánu nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(4) Ustanovení § 30 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.

Nemocenské

(1) U učně v období odborného rozvoje se pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nepřihlíží k počtu pracovních dnů, v nichž se v rozhodném období zúčastnil teoretického vyučování. Za pracovní dny, ve kterých se učeň měl, kdyby nebyl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce (nebyl v karanténě), zúčastnit teoretického vyučování, nemocenské nenáleží.

(2) Učni se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.⁷) Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.⁹)

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství u studentek za kalendářní den činí 254 Kč.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i dny, v nichž se učnice v rozhodném období zúčastnila teoretického vyučování.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se učnice měla, kdyby nebyla na mateřské dovolené, zúčastnit teoretického vyučování. Ustanovení § 43 odst. 2 platí obdobně pro poskytování peněžité pomoci v mateřství; do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítá doba, po kterou byla učnici v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.⁷)

(3) Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) učnice⁸) činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 30 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 25 Kčs, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 30 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 25 Kčs za pracovní den.

(4) Jestliže učnice, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, výjimečně pobírá po část doby mateřské dovolené odměnu, jejíž poměrná část připadající na pracovní den je nižší než denní výše peněžité pomoci v mateřství, jež by jí náležela podle odstavce 3, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství za pracovní den ve výši rozdílu mezi denní výší této dávky, která by jí náležela podle odstavce 3, a poměrnou částí odměny učnice připadající na pracovní den.

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Ustanovení § 43 platí obdobně i pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny.

(2) Za pracovní dny, ve kterých by se učeň jinak měl v době potřeby ošetřování (péče) zúčastnit teoretického vyučování, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží; přitom do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítají pracovní dny teoretického vyučování, jakož i doba, po kterou byla učni v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.⁷)

Nemocenské

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je student pojištěn podle tohoto oddílu.

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.

Ustanovení oddílu sedmého se nevztahují

a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,

b) na studující večerní, dálkovou, distanční a kombinovanou formou vzdělávání nebo podle individuálního vzdělávacího plánu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění již z důvodu jiné činnosti,

c) na studující v kombinovaném studiu a na studující formou distančního studia nebo formou individuálního studijního plánu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění již z důvodu jiné činnosti.

Členové zastupitelstev územních samosprávných celků

Okruh pojištěných

Vznik a zánik pojištění

(1) Nemocenského pojištění jsou účastni členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění.

(2) Účast na nemocenském pojištění podle odstavce 1 vzniká dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na nemocenském pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy.

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem člena zastupitelstva územního samosprávného celku se považuje odměna uvedená v § 64 odst. 1.

Peněžité dávky nahrazující mzdu

Úraz, který utrpí člen zastupitelstva územního samosprávného celku při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek studenta se považuje sociální, podnikové, krajské a resortní stipendium, popřípadě další stipendium, které má obdobnou povahu jako sociální stipendium (dále jen „stipendium“).

(2) Za započitatelný výdělek studenta vyslaného ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] se v době jeho pobytu v Československé socialistické republice považuje stipendium, které by mu po tuto dobu náleželo podle příslušných stipendijních předpisů, a nikoliv stipendium, které je mu poskytováno v době jeho studia nebo studijního pobytu v zahraničí.

Nemocenské

(1) Nemocenské náleží jen studentu, kterému je přiznáno stipendium (§ 49). Poskytuje se nejdříve ode dne, od kterého studentu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium, a studentu vyslanému ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] jen po dobu jeho pobytu v Československé socialistické republice. V případě, že pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době, kdy se mu neposkytuje stipendium, náleží mu nemocenské až ode dne, od něhož by se mu jinak poskytovalo stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která z přiznaného měsíčního stipendia (§ 49) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 78 Kčs. Pokud stipendium podléhá dani ze mzdy, stanoví se jeho poměrná část připadající na kalendářní den až po odečtení této daně od stipendia.

Provádění nemocenského pojištění

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro studenty orgány, které je plní pro pracovníky školy, na které student studuje.

(2) Pro studenty vyslané ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ministerstvo školství, popřípadě organizace jím pověřená.

ZAMĚSTNANCI ČINNÍ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti¹⁵) (dále jen „zaměstnanci na dohodu“), jestliže tato dohoda nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta¹⁰) se považuje stipendium¹¹) včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy.

(2) Za započitatelný výdělek uměleckého aspiranta¹²) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.¹³)

(3) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta, který je vyslán ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, jež by mu náleželo v Československé socialistické republice.

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl zaměstnanec na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

(2) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu^41a),

b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,

c) vykonával službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáků z povolání,

d) zaměstnankyně na dohodu byla na mateřské dovolené,

e) byl na rodičovské dovolené.

(3) Jestliže zaměstnanec na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.

(4) Pojištění zaměstnance na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li zaměstnanec na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění zaměstnance na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Peněžitá pomoc v mateřství

Ustanovení § 58 platí obdobně pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou bylo internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu v témž případě ze stejného důvodu poskytováno stipendium.

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 30 odst. 1 platí pro zaměstnance na dohodu obdobně.

Omezení nároku na nemocenské

Pro zaměstnance na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců na dohodu nenáležejí.

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění zaměstnance na dohodu naposledy ještě trvalo.

Provádění nemocenského pojištění

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty organizace, jež vyřizuje osobní věci interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta.

(2) Pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty vyslané ke stipendijnímu pobytu v zahraničí plní povinnosti uvedené v odstavci 1 organizace, která interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta ke stipendijnímu pobytu v zahraničí vyslala.

DOBROVOLNÍ PRACOVNÍCI PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen „pečovatelé“), jestliže jejich pečovatelská služba nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle pověření nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu^41a),

b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,

c) vykonával službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáků z povolání,

d) pečovatelka pobírala peněžitou pomoc v mateřství nebo pečovatel pobíral peněžitou pomoc,

e) pobíral rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.

(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.

(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.¹⁷)

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 30 odst. 1 platí pro pečovatele obdobně.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.

Přídavky na děti

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a podmínky odpracované doby pro nárok na přídavky na děti platí pro pracovníka na dohodu ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb.

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných příslušným orgánem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.

PĚSTOUNI, KTEŘÍ VYKONÁVAJÍ PĚSTOUNSKOU PÉČI V ZAŘÍZENÍCH PRO VÝKON PĚSTOUNSKÉ PÉČE, NEBO KTERÝM JE ZA VÝKON PĚSTOUNSKÉ PÉČE VYPLÁCENA ODMĚNA NÁLEŽEJÍCÍ PĚSTOUNOVI VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu¹), nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu²), se považuje odměna za výkon pěstounské péče.

Nemocenské

Pěstounu, který vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče, nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti již neposkytuje odměna uvedená v § 102a.

Denní vyměřovací základ

Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu²), je jedna třicetina částky odměny, která naposledy náležela tomuto pěstounovi za kalendářní měsíc před měsícem, v němž mu pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li tomuto pěstounovi odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž mu vznikla pracovní neschopnost, je jeho denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která mu náležela za kalendářní měsíc, v němž mu pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu^41a) a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u tohoto pěstouna stanoví obdobně.

Týdenní pracovní doba pracovníků na dohodu se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se u pečovatele považují za splněné v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 700 Kčs. Jde-li o pečovatele se změněnou pracovní schopností nebo o pečovatelku, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby výdělek v kalendářním měsíci činil aspoň 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž pečovatel nemohl vykonávat pečovatelskou službu z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.

POSLANCI POSLANECKÉ SNĚMOVNY A SENÁTOŘI SENÁTU PARLAMENTU A POSLANCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU, ZVOLENÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

(1) Započitatelným příjmem poslance Poslanecké sněmovny je poslanecký plat vyplacený podle příslušných předpisů.³⁸)

(2) Úraz, který utrpí poslanec Poslanecké sněmovny při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro senátory Senátu Parlamentu a poslance Evropského parlamentu, zvolené na území České republiky.

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o sociálním zabezpečení,¹⁸) kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění¹⁹) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.

Vznik, trvání a zánik pojištění

Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený národním výborem²⁰) (dále jen „příspěvek“) včetně jeho případného zvýšení.²¹) Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.²²)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.²³)

(3) Do započitatelného výdělku občana se změněnou pracovní schopností se nezahrnuje zvýšení, které k příspěvku náleží na jeho manželku.²⁴)

Týdenní pracovní doba pečovatelů se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93).

Poskytování nemocenského

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93), a za svátky, které připadají na tyto dny, jestliže v době pracovní neschopnosti pečovatele nevykonával pečovatelskou službu v jeho prospěch nikdo jiný.

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je občan se změněnou pracovní schopností pojištěn podle tohoto oddílu.

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pečovatelky považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pečovatelce náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 SB. se na pečovatelky nevztahuje.

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

(1) Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly před 1. lednem 1980, postupuje se podle dosavadních předpisů.

(2) Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí peněžité pomoci v mateřství učnici nastaly před 1. lednem 1980, posuzuje se její poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů, avšak denní výše peněžité pomoci v mateřství se počínaje 1. lednem 1980 určí podle ustanovení § 44 odst. 3, je-li to pro učnici výhodnější.

(3) Ochranná lhůta stanovená touto vyhláškou plyne až z nemocenského pojištění, které skončilo po 31. prosinci 1979.

Zrušuje se:

1. vyhláška č. 61/1957 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, ve znění vyhlášek č. 102/1964 Sb. a č. 95/1968 Sb.;

10. ustanovení § 29, § 32 odst. 3, § 45 odst. 4, § 58 a § 60 odst. 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb.

2. vyhláška č. 102/1957 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;

3. vyhláška č. 7/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc, ve znění vyhlášek č. 102/1964 Sb. a č. 95/1968 Sb.;

4. vyhláška č. 8/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;

5. vyhláška č. 190/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;

6. vyhláška č. 8/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;

7. vyhláška č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;

8. vyhláška č. 48/1961 Sb., o poskytování některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení občanům, kteří se účastní přípravy k obraně Československé socialistické republiky, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;

9. vyhláška č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, ve znění vyhlášek č. 94/1968 Sb. a č. 128/1975 Sb., pokud upravuje nemocenské pojištění;

(1) Občan, který utrpěl úraz při některé z činností uvedených v § 21 odst. 2 písm. b) až f) vyhlášky č. 143/1965 Sb. nebo v přímé souvislosti s ní anebo onemocněl přenosnou nebo parazitární nemocí, která vznikla v příčinné souvislosti s některou z těchto činností, je povinen to ohlásit bez prodlení organizaci, která takovou činnost organizovala; to platí i pro jeho pozůstalé.

(2) Organizace, která činnost organizovala, je povinna zjistit skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky podle této části a vydat o těchto skutečnostech potvrzení.

(3) Nároky na dávky podle této části se uplatňují u okresní správy nemocenského pojištění příslušné podle místa bydliště oprávněného občana.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ