Nařízení vlády č. 175/1950 Sb.

Soudním chráněncům sepisuje a vydává potvrzení o osobních, rodinných, majetkových a výdělkových poměrech podle § 143 odst. 1 občanského soudního řádu jejich poručenský (opatrovnický) soud.

(1) Jiným fysickým osobám vydává potvrzení o osobních, rodinných, majetkových a výdělkových poměrech podle § 143 odst. 1 občanského soudního řádu na jejich žádost místní národní výbor.

(2) Žadatel předloží příslušný vzor (§ 3) vyplněný pravdivými údaji místnímu národnímu výboru dvojmo.

Vzory pro potvrzení podle §§ 1 a 2 vyhlásí ministři spravedlnosti a vnitra v úředním listě.

Místní národní výbor vydá potvrzení na jednom z předložených stejnopisů na základě skutečností mu známých nebo na základě listin předložených žadatelem. Nejde-li o příjem žadatele z pracovního (učebního) poměru nebo z národního pojištění, postačí k vydání potvrzení jeho čestné prohlášení učiněné podle zákona č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášení ve správním řízení.

(1) Osobám právnickým nebo úředně ustanoveným orgánům pro správu majetkové podstaty vydává potvrzení podle § 143 odst. 1 občanského soudního řádu dozorčí orgán příslušný podle zvláštních předpisů.

(2) V tomto potvrzení uvede dozorčí orgán poslední zjištěný stav majetku a vyjádří se o tom, lze-li z prostředků právnické osoby nebo ze spravované majetkové podstaty opatřit úhradu potřebnou k soudnímu řízení.

Nemá-li žadatel v Československé republice ani bydliště ani pobyt, předloží potvrzení, které mu vydají podle předpisů o tom platných příslušné úřady státu, kde žadatel bydlí nebo má pobyt. Jestliže úřady tohoto státu nevydávají potvrzení nebo je vydat odepřou, postačí potvrzení, které mu vydá příslušný československý zastupitelský úřad.

Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků a záloh a o ustanovení zástupce není soud vázán obsahem potvrzení.

(1) Osvobození od soudních poplatků a záloh nebo ustanovení zástupce nelze povolit podle potvrzení, která byla vydána dříve než šest měsíců před podáním žádosti o osvobození nebo o ustanovení zástupce.

(2) Osvobození od soudních poplatků a záloh povolené účastníkům pro soudní řízení, v němž byl vydán exekuční titul, platí i pro řízení exekuční, navrhne-li účastník exekuci do jednoho roku od právní moci rozhodnutí ve věci samé.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provedou je ministři spravedlnosti a vnitra.