Vyhláška č. 188/2009 Sb.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropské unie¹) postup ověření znalosti českého jazyka pohovorem.

POSTUP OVĚŘENÍ ZNALOSTI ČESKÉHO JAZYKA

Oborová atestační komise

(1) Atestační zkouška se koná před oborovou atestační komisí (dále jen „atestační komise“) zřízenou ministerstvem podle zákona. Atestační komise má nejméně 3 členy. U praktické části atestační zkoušky je přítomen nejméně 1 člen atestační komise a školitel akreditovaného zařízení. Členové atestační komise zvolí předsedu, který řídí jednání atestační komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(2) Atestační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky²) a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.

(3) O výsledku atestační zkoušky nebo její části rozhoduje atestační komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

Postup ověření znalosti českého jazyka

(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo

a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,

b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo

c) pohovorem.

(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). O tomto úkonu se provede záznam do protokolu.

(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má specializovanou způsobilost v daném specializačním oboru k výkonu zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

Přihláška k atestační zkoušce

(1) Přihlášku k atestační zkoušce podává uchazeč ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje školitel akreditovaného zařízení, v němž se uskutečňuje vzdělávací program, a zaměstnavatel uchazeče.

(2) Pokud uchazeč získal odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v cizině, připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.

(3) Pokud uchazeči byla ministerstvem započítána odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v cizině, nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním programu³), uchazeč připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o tomto započtení.

Termín a místo konání ověření znalosti českého jazyka pohovorem

Termín a místo konání ověření znalosti českého jazyka určí ministerstvo a oznámí je uchazeči nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání ověření.

Obsah, průběh a hodnocení ověřování znalosti českého jazyka pohovorem

(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného zdravotnického povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem a písemného záznamu údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace.

(2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se provede záznam do protokolu.

(3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se provádí záznam o obsahu pohovoru.

Neúčast na atestační zkoušce, odstoupení od atestační zkoušky, odložení a opakování atestační zkoušky

(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce v termínu, na který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci svou neúčast omluvit. Za omluvu se považuje

a) písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem atestační zkoušky,

b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 10 kalendářních dnů po termínu konání atestační zkoušky, nebo

c) odstoupení od praktické nebo teoretické části atestační zkoušky před jejím zahájením.

Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k atestační zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací atestační zkoušky se nevrací.

(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze praktickou část zkoušky a omluvil se z teoretické části zkoušky, je tato část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání teoretické části dojde do 2 let ode dne vykonání praktické části zkoušky.

(3) Pokud uchazeč odstoupí od atestační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.

(4) Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.

(5) Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 12 měsíců ode dne termínu neúspěšně vykonané zkoušky. Atestační zkoušku může uchazeč ve stejném oboru opakovat nejvýše dvakrát.

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Uchazeč přihlášený k atestační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná atestační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.

(2) Uchazeč přihlášený k aprobační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná aprobační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.

Zkušební komise

(1) Aprobační zkouška, s výjimkou první a druhé části a absolvování praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným dohledem (dále jen „praktická část“), se koná před zkušební komisí zřízenou ministerstvem podle zákona. Zkušební komise má nejméně 3 členy. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(2) Aprobační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky²) a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.

(3) O výsledku aprobační zkoušky nebo její části rozhoduje zkušební komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.

(4) První a druhá část aprobační zkoušky podle § 11 odst. 2 se koná za přítomnosti nejméně 1 osoby, která je zaměstnancem ministerstva.

Přihláška k aprobační zkoušce

(1) Přihlášku k aprobační zkoušce podává uchazeč ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci.

(2) K přihlášce uchazeč připojí osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle jiných právních předpisů (nostrifikaci)⁴), doklad o vzdělání opatřený překladem do českého jazyka, který musí být proveden tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků⁵), doklad o zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti.

Termín a místo konání aprobační zkoušky

(1) Aprobační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby ministerstvo stanoví další termíny pro vykonání aprobační zkoušky.

(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání aprobační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání aprobační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k aprobační zkoušce podle § 9. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání aprobační zkoušky. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč.

(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání aprobačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k aprobační zkoušce.

Obsah, průběh a hodnocení aprobační zkoušky

(1) Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické vědomosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem.

(2) Aprobační zkouška se člení na 4 na sebe navazující části:

a) první a druhou částí jsou písemné testy; prvním testem se ověřují odborné znalosti a druhým testem se ověřují znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče v České republice. Testy je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Úspěšné absolvování písemných testů aprobační zkoušky je předpokladem pro vykonání praktické části,

b) třetí částí je absolvování praktické části. Úspěšné absolvování praktické části je předpokladem pro vykonání ústní zkoušky, která následuje v nejbližším možném termínu,

c) čtvrtou částí je ústní zkouška, kterou se ověřují odborné znalosti, případně schopnost vyjadřovat se v českém jazyce.

(3) Praktickou část zkoušky uchazeč absolvuje v délce 5 měsíců v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod odborným dohledem lékaře, popřípadě zubního lékaře nebo farmaceuta se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru, který písemně zhodnotí, zda byla praktická část vykonána úspěšně. V průběhu praktické části vypracují uchazeči 5 případových studií. Zkušební komise vybere 1 případovou studii, kterou bude uchazeč při ústní zkoušce obhajovat.

(4) Ústní zkouška začíná obhajobou případové studie a pokračuje losováním otázek z jednotlivých předmětů aprobační zkoušky. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě, že při ústní zkoušce nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu ústní zkoušky. Průběh ústní zkoušky, včetně znění zadaných otázek a případné doplňující otázky, a průběh obhajoby případové studie se zaznamenají do protokolu o aprobační zkoušce.

(5) Před zahájením každé části aprobační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky. Předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.

(6) Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou praktické části, a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.

(7) Celkové hodnocení aprobační zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku aprobační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.

POSTUP OVĚŘENÍ ZNALOSTI ČESKÉHO JAZYKA

Vyhláška č. 395/2004 Sb., kterou se stanoví zkušební řád pro atestační zkoušky a pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, se zrušuje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.