Vyhláška č. 195/1989 Sb.

OBECNÁ USTANOVENÍ

Předmět a rozsah úpravy

Výklad některých pojmů

Tato vyhláška upravuje

a) postup socialistických organizací¹) (dále jen „organizace“) v souvislosti s prováděním organizačních změn nebo racionalizačních opatření (dále jen „organizační změny“), při nichž dochází u pracovníků k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů (dále jen „uvolnění“), anebo z týchž důvodů u nich dochází ke změně dosavadní pracovní činnosti vyžadující změnu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě (dále jen „změna pracovní činnosti“), a postup při dalším pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení těchto pracovníků,

Úprava postupu organizací uvedená v části druhé této vyhlášky se vztahuje také na ženy, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací nebo dohodou v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy,²) nebo u nichž z těchto důvodů dochází ke změně pracovní činnosti, pokud nejde o dočasné převedení na jinou práci těhotné ženy nebo matky dítěte mladšího než devět měsíců, kdy jí přísluší hmotné zabezpečení podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení.³)

Úprava postupu organizací uvedená v části druhé této vyhlášky se nevztahuje na

b) pracovníky, u nichž při organizačních změnách dochází bez uvolnění nebo změny pracovní činnosti k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizaci.⁵)

Úprava postupu organizací uvedená v části druhé a třetí této vyhlášky se nevztahuje na

a) uvolňování a změny pracovní činnosti u pracovníků, kteří konají v organizaci práce ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

b) příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě.

Obdobně podle této vyhlášky se postupuje v organizacích, v nichž se na pracovněprávní nebo jiné obdobné pracovní vztahy vztahuje působnost zákoníku práce podle zvláštních předpisů,⁶) pokud tato vyhláška nebo tyto zvláštní předpisy nestanoví jinak.

Pracovník, pracovní poměr a zaměstnání

Při uplatňování této vyhlášky podle § 5 se pro účely této vyhlášky rozumí

a) pracovníkem též občan v jiném pracovněprávním nebo obdobném pracovním vztahu k organizaci než v pracovním poměru,

b) pracovním poměrem též jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci,

c) zaměstnáním pracovní poměr, jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci, a pro účely hmotného zabezpečení občanů před nástupem do zaměstnání též služební poměr⁷) a činnost osob samostatně výdělečně činných, pokud zakládá účast na sociálním zabezpečení.²⁶)

Vhodné zaměstnání

Vhodným zaměstnáním se pro účely této vyhlášky rozumí zaměstnání odpovídající zdravotnímu stavu pracovníka nebo občana a přiměřené jeho schopnostem a kvalifikaci.

Občan

Občanem se pro účely této vyhlášky rozumí státní občan Československé socialistické republiky a cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, který má pracovněprávní způsobilost⁹) a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu je schopen vykonávat práci a má trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky.

ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍKŮ PŘI ORGANIZAČNÍCH ZMĚNÁCH

Hmotné zabezpečení pracovníků

Další pracovní uplatnění pracovníků

(1) Pracovníkům, které v důsledku organizační změny nemůže dále zaměstnávat podle pracovní smlouvy, organizace zabezpečuje, jestliže to umožňuje charakter organizační změny, jejich další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání především na jiných svých pracovištích; za tím účelem jim navrhne změnu sjednaných pracovních podmínek,¹⁰) popřípadě rekvalifikaci potřebnou pro jejich další pracovní uplatnění v organizaci.

(2) Pracovníkům, kterým organizace nemůže zabezpečit další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání podle odstavce 1 a které uvolňuje (dále jen „uvolňovaní pracovníci“ a „uvolňující organizace“) napomáhá uvolňující organizace jejich umístění ve vhodném zaměstnání v jiných organizacích. Uvolňující organizace přitom účinně spolupracuje s organizacemi, které uvolňované pracovníky přijímají do zaměstnání, a podle potřeby tuto spolupráci zabezpečuje za účasti nadřízeného orgánu (orgánu hospodářského řízení).¹¹)

(3) Uvolňující organizace průběžně informuje nadřízený orgán (orgán hospodářského řízení) a okresní národní výbor, v jehož obvodu má své sídlo, o počtech a kvalifikační struktuře uvolňovaných pracovníků, pro které není zabezpečeno další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání, a podle jejich pokynů s nimi spolupracuje při stanovení programu opatření pro umístění těchto uvolňovaných pracovníků, jestliže je potřebné jej zpracovat, a podle zpracovaného programu postupuje.

(4) Při organizačních změnách prováděných na základě programu strukturálních změn národního hospodářství schváleného příslušnou vládou, v jejichž důsledku bude docházet k uvolňování pracovníků, se postupuje, pokud příslušná vláda stanovila zvláštní opatření pro další pracovní uplatnění a umístění uvolňovaných pracovníků ve vhodném zaměstnání, podle těchto zvláštních opatření.

Seznamovací povinnost organizace

(2) Projeví-li uvolňovaný pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má jeho pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru uvede organizace důvod rozvázání pracovního poměru.

(1) Při provádění organizačních změn se uvolňovaným pracovníkům a pracovníkům, u nichž dochází ke změně pracovní činnosti, poskytuje hmotné zabezpečení formou mzdového vyrovnání.

(2) Mzdové vyrovnání se zjišťuje z rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem pracovníka zjištěným naposled v uvolňující organizaci (před změnou pracovní činnosti) podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku¹³) a hrubým výdělkem dosahovaným pracovníkem v nové organizaci (po změně pracovní činnosti).

(3) Do hrubého dosahovaného výdělku se nezahrnují druhy mezd (příjmů), které se nezahrnují ani do hrubého výdělku pracovníka při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely; zahrnuje se do něho však náhrada mzdy. Pracovníkům, kterým jsou při jejich odměňování poskytovány některé složky mzdy za delší než měsíční, nejdéle však jednoroční období, se tyto složky mzdy zahrnou do hrubého dosahovaného výdělku v předpokládané měsíční výši. Mzdové vyrovnání se těmto pracovníkům poskytuje zálohově¹⁴) s tím, že po zúčtování příslušných složek mzdy k výplatě se určí jejich poměrná část připadající na jeden měsíc a provede se zúčtování mzdového vyrovnání. Organizace pracovníka předem vyrozumí o zúčtovacím období a postupu zúčtování mzdového vyrovnání.

(4) Pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného ostatními pracovníky vykonávajícími stejnou práci, se poskytuje mzdové vyrovnání s přihlédnutím k hrubému výdělku dosahovanému těmito pracovníky v témže období.

(5) Při zjišťování mzdového vyrovnání podle odstavců 2 až 4 u pracovníka odměňovaného za práci v jednotném zemědělském družstvu odměnami nepodléhajícími dani ze mzdy se vychází z čistých výdělků.

(1) Uvolňovanému pracovníku, který po skončení pracovního poměru nastoupí bez zbytečného průtahu zaměstnání v jiné organizaci, přísluší od nástupu nového zaměstnání mzdové vyrovnání po dobu

a) tří měsíců v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12,

b) dalších tří měsíců ve výši 80 % tohoto rozdílu,

c) dalších tří měsíců ve výši 50 % tohoto rozdílu, jde-li o organizační změny uvedené v § 10 odst. 4.

(2) Dochází-li u uvolňovaného pracovníka po nástupu v jiné organizaci k takové změně pracovní činnosti, která vyžaduje jeho rekvalifikaci, přísluší mu mzdové vyrovnání po dobu rekvalifikace v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12, nejdéle však po dobu 12 měsíců. Jestliže rekvalifikace skončí před uplynutím doby, po kterou celkově přísluší mzdové vyrovnání podle odstavce 1, po skončení rekvalifikace se dále poskytuje mzdové vyrovnání po zbývající dobu a ve výši stanovené v odstavci 1.

(3) Mzdové vyrovnání přísluší po celkově stanovenou dobu podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 i v případě, že v nové organizaci, do níž uvolňovaný pracovník nastoupil, dojde v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší, k rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, výpovědí danou pracovníkem, okamžitým zrušením pracovního poměru pracovníkem nebo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době pracovníkem nebo organizací, popř. k jeho skončení uplynutím sjednané doby a tento pracovník nastoupí zaměstnání v další organizaci (organizacích) bez zbytečného průtahu.

(4) Pracovníku, u něhož dochází ke změně pracovní činnosti [§ 1 písm. a)], přísluší ode dne, kdy ke změně pracovní činnosti došlo, mzdové vyrovnání po dobu a ve výši uvedené v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2. Je-li tento pracovník v době, po kterou mu přísluší mzdové vyrovnání, v důsledku téže organizační změny uvolněn, přísluší mu od nástupu zaměstnání v jiné organizaci mzdové vyrovnání po zbývající dobu, po kterou celkově mzdové vyrovnání přísluší, nastoupí-li zaměstnání bez zbytečného průtahu.

Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dobu, po kterou je poskytována pracovníku náhrada mzdy, nebo peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující ušlou mzdu (výdělek). Za dobu poskytování těchto dávek nemocenského zabezpečení se mzdové vyrovnání zjišťuje z rozdílu mezi těmito dávkami, které by podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení pracovníku příslušely před uvolněním (před změnou pracovní činnosti) a které mu přísluší po uvolnění (po změně pracovní činnosti).

Mzdové vyrovnání nepřísluší za měsíc, v němž pracovník neomluveně zameškal směnu (pracovní den); neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

Mzdové vyrovnání poskytuje ze svých mzdových prostředků a v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která pracovníka zaměstnává v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší. Mzdové vyrovnání poskytnuté uvolňovanému pracovníku organizací, v níž nastoupil zaměstnání (§ 13 odst. 1 a 3), uhradí této organizaci uvolňující organizace, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší, pokud se organizace nedohodly na jiném termínu úhrady.

Pokud podle mzdových předpisů platných v organizaci, ve které uvolňovaný pracovník nastoupil zaměstnání, jsou jeho mzdové nároky nebo jiná plnění v jeho prospěch vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru, považuje se tato podmínka při nastoupení zaměstnání bez zbytečného průtahu za splněnou. Záznam o tom se uvede v potvrzení o zaměstnání.

Odstupné

(1) Pracovníku, který je v souvislosti s organizačními změnami uvolňován na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, poskytne uvolňující organizace hmotné zabezpečení formou odstupného, jestliže se na tom s uvolňovaným pracovníkem dohodla; poskytnutí odstupného a jeho výši uvede organizace v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

(2) Uvolňovanému pracovníku, jehož pracovní poměr skončí na základě dohody o rozvázání pracovního poměru nejpozději v době do jednoho měsíce poté, co byl po rozhodnutí o organizační změně seznámen s důvody uvolnění (§ 11), přísluší odstupné v základní výši, která činí pětinásobek průměrného měsíčního hrubého výdělku, zjištěného naposled v uvolňující organizaci podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku.¹³)

(3) Neskončí-li pracovní poměr na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v době do jednoho měsíce podle odstavce 2, za každý i započatý měsíc, v němž dojde ke skončení pracovního poměru po této době, se základní výše odstupného snižuje o jednu pětinu. Odstupné podle věty první se nesnižuje v případě, kdy uvolňující organizace nemohla pracovníka uvolnit v době do jednoho měsíce vzhledem k tomu, že pracovník při zrušení organizace zajišťoval provádění likvidace a z toho důvodu pracovní poměr skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v pozdější době, nejpozději však ke dni ukončení likvidace.

(4) Odstupné podle odstavců 1 až 3 nepřísluší, jestliže pracovník uvolněný z ústředního orgánu státní správy, v jehož čele je člen vlády²⁷) nebo z úřadu příslušné vlády, nastoupí opět do zaměstnání v některém z těchto ústředních orgánů státní správy nebo v některém z úřadů příslušné vlády před uplynutím doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; v takovém případě je uvolněný pracovník povinen odstupné, nebo jeho část, v jaké odstupné nepříslušelo, vrátit jako neoprávněný majetkový prospěch.²⁸) Doba opětovného nástupu do zaměstnání podle věty první se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla pracovníku stanovena při uvolnění výše odstupného podle odstavců 2 a 3.

(5) Uvolňovanému pracovníku, kterému bylo poskytnuto odstupné podle odstavců 1 až 4, nepřísluší mzdové vyrovnání podle § 12 až 16; nárok na mzdové vyrovnání však není dotčen, jestliže uvolňovaný pracovník byl povinen podle odstavce 4 vrátit odstupné v plné výši.

(6) Odstupné hradí uvolňující organizace ze svých mzdových prostředků.

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Při provádění této vyhlášky postupují organizace a nadřízené orgány (orgány hospodářského řízení) v součinnosti s příslušnými odborovými orgány a orgány Svazu družstevních rolníků.

Dohoda o rekvalifikaci

(1) Organizace projedná s pracovníkem, který má být v souvislosti s organizační změnou rekvalifikován, možnosti jeho dalšího pracovního uplatnění na jiné práci, než kterou dosud vykonává nebo vykonával, způsob a postup zabezpečení rekvalifikace pro jinou práci. O provedení rekvalifikace uzavře s pracovníkem písemnou dohodu o rekvalifikaci, ve které se stanoví zejména, na jakou práci bude pracovník rekvalifikován a v jaké době, způsob zabezpečení rekvalifikace a ověření získaných znalostí a dovedností při jejím ukončení, a rozsah hmotného zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací.

(2) Při uzavírání dohody o rekvalifikaci organizace vychází z dosavadní kvalifikace pracovníka a ze stanovených předpokladů, popřípadě požadavků pro výkon práce, na kterou má být pracovník rekvalifikován. Přitom dbá, aby podle možností pracovního uplatnění v organizaci byl pracovník rekvalifikován na práci příbuznou té, kterou dosud vykonává nebo vykonával, a aby rekvalifikace byla provedena zpravidla v době, po kterou pracovníku přísluší mzdové vyrovnání (§ 13).

(1) Pracovníku, kterému před 1. lednem 1990 vznikl nárok na mzdové vyrovnání podle dosavadních předpisů, se mzdové vyrovnání poskytuje podle dosavadních předpisů.

(2) Občanu, kterému je ke dni 1. ledna 1990 poskytován příspěvek podle dosavadních předpisů a který splňuje podmínky pro poskytování příspěvku podle této vyhlášky, se od 1. ledna 1990 poskytuje příspěvek ve výši a za podmínek stanovených touto vyhláškou tak, aby celková doba jeho poskytování nepřesáhla dobu jednoho roku; jestliže občan podmínky pro poskytování příspěvku podle této vyhlášky nesplňuje, poskytuje se mu příspěvek dále podle dosavadních předpisů.

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 234/1988 Sb., s výjimkou § 6 odst. 4, § 7 a 17,

2. čl. III a IV vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 234/1988 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků,

3. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.

Zabezpečuje-li organizace podle § 19 odst. 2 rekvalifikaci ve výchovně vzdělávacím zařízení jiné organizace, uzavře k tomu účelu s touto organizací písemnou dohodu, ve které se stanoví zejména obsah a způsob provedení rekvalifikace, rozsah teoretické a praktické přípravy a doba zahájení a provádění rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností pracovníka, doba a způsob úhrady nákladů spojených s rekvalifikací. Při uzavírání této dohody se vychází z obsahu dohody o rekvalifikaci uzavřené s pracovníkem.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Náklady spojené s prováděním rekvalifikace hradí organizace, v níž bude pracovník vykonávat práci, pro kterou se rekvalifikuje. Jde-li o rekvalifikaci uvolňovaných pracovníků, které přijala do zaměstnání jiná organizace po dohodě s uvolňující organizací s tím, že k jejich dalšímu pracovnímu uplatnění bude nezbytná rekvalifikace, mohou se tyto organizace dohodnout na úhradě nákladů spojených s rekvalifikací těchto uvolňovaných pracovníků; tím není dotčena úhrada mzdového vyrovnání podle § 16.

HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ PŘED NÁSTUPEM DO ZAMĚSTNÁNÍ

Podmínky nároku

Poskytování příspěvku

Občanu, který se uchází u okresního národního výboru, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt, o zaměstnání¹⁵) (dále jen „občan“ a „národní výbor“), a kterému národní výbor nezabezpečí vhodné zaměstnání, vzniká při splnění podmínek uvedených v dalších ustanoveních nárok na hmotné zabezpečení příspěvkem před nástupem do zaměstnání (dále jen „příspěvek“).

(1) Při splnění podmínek pro přiznání příspěvku se příspěvek přizná nejdříve ode dne, kdy občan písemně požádal národní výbor o zprostředkování zaměstnání, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Občanu, který písemně požádal národní výbor o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů ode dne skončení předchozího zaměstnání, nebo po odpadnutí překážky, která mu v tom bránila, se příspěvek přizná již ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

(3) Příspěvek se přizná také občanu, jestliže mu národní výbor pro další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání nabídl zajistit rekvalifikaci a občan tuto rekvalifikaci nastoupí; přitom se nepřihlíží k podmínkám nároku na příspěvek uvedeným v § 24 a 25.

Příspěvek, který již byl přiznán, se odejme, jestliže v době po jeho přiznání občan

a) splnil podmínky uvedené v § 25 odst. 1 písm. a),

b) bez vážných důvodů [ 25 odst. 1 písm. b)] odmítl vhodné zaměstnání, které mu národní výbor nabídl, nebo rekvalifikaci, jestliže mu ji národní výbor nabídl zajistit, anebo tuto rekvalifikaci přerušil,

c) oznámil, že nemá další zájem o zprostředkování zaměstnání,

d) nespolupracuje s národním výborem a maří vzájemnou součinnost potřebnou ke zprostředkování zaměstnání zejména tím, že se bezdůvodně nedostavuje na národní výbor (§ 33 odst. 2) a neplní jeho pokyny související se zprostředkováním zaměstnání, nebo na delší dobu změní místo svého pobytu, aniž by o tom vyrozuměl národní výbor,

e) odmítne účastnit se dočasné výpomoci na špičkových zemědělských nebo jiných krátkodobých pracích nepřesahujících celkem 60 pracovních dnů v kalendářním roce doporučené mu národním výborem, aniž mu v takové výpomoci bránil zdravotní stav; národní výbor při doporučování takové výpomoci přihlíží k oprávněným zájmům občana, zejména k péči o dítě do skončení povinné školní docházky a k osobní péči o další osoby uvedené v § 24 odst. 3 písm. a), a to zejména, jestliže se dočasná výpomoc má uskutečnit mimo obvod obce trvalého pobytu občana.

(1) Příspěvek se občanu poskytuje, pokud nedojde k jeho odnětí podle § 27, až do dne nástupu do zaměstnání nebo do ukončení rekvalifikace, jestliže ji zajišťuje národní výbor, nejdéle však po dobu jednoho roku.

(2) Příspěvek se neposkytuje po dobu, po kterou

a) občan pobírá peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující ušlou mzdu (výdělek),

b) občanu náleží sirotčí důchod,

c) na občana náleží přídavky na děti nebo výchovné, nebo

d) občan koná vojenskou základní (náhradní) službu, pokud tuto službu nastoupil v době poskytování příspěvku;

o tuto dobu se prodlužuje doba poskytování příspěvku.

(3) Příspěvek se poskytuje občanu i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání,¹⁸) kdy mu nepřísluší nemocenské; o dobu této pracovní neschopnosti se prodlužuje doba poskytování příspěvku. Prokáže-li občan v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být příspěvek zvýšen až do výše nemocenského, které by mu jinak příslušelo podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení, z jeho posledního zaměstnání.

(4) Příspěvek se občanu neposkytuje po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody a po dobu, po kterou se z osobních nebo rodinných důvodů dočasně, po dobu delší než jeden měsíc zdržuje v cizině. Doba poskytování příspěvku se o dobu uvedenou v předchozí větě neprodlužuje.

Příspěvek občanu ze změněnou pracovní schopností

Občanu, který je občanem se změněnou pracovní schopností,²²) se poskytuje příspěvek podle této vyhlášky, pokud pro něho není výhodnější hmotné zabezpečení podle právních předpisů o sociálním zabezpečení.²³) Jestliže tomuto občanu byl poskytován příspěvek podle této vyhlášky, po skončení doby jeho poskytování (§ 28) se dále poskytuje hmotné zabezpečení za podmínek stanovených v právních předpisech o sociálním zabezpečení.

(1) Národní výbor občana, který podává žádost o zprostředkování zaměstnání, poučí o podmínkách nároku na příspěvek a povinnostech, které pro něho v souvislosti s jeho přiznáním a poskytováním vyplývají.

(2) Občan je povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro přiznání příspěvku a do pěti pracovních dnů ohlásit národnímu výboru změny, které jsou rozhodné pro poskytování příspěvku. Nejméně jednou za 14 kalendářních dnů je povinen dostavit se na národní výbor k projednání otázek souvisejících se zprostředkováním jeho zaměstnání, pokud mu k tomu národní výbor podle průběhu zprostředkování zaměstnání neurčí jinou dobu.

(1) Jestliže byl příspěvek zaviněním občana přiznán a vyplácen neprávem nebo ve vyšší výměře než skutečně příslušel, zejména proto, že občan zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost anebo nesplnil svoji ohlašovací povinnost podle § 33 odst. 2, je povinen vrátit neprávem přijatý příspěvek nebo jeho část poskytnutou v nesprávné výši. Nárok na vrácení příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne jeho výplaty. O přeplatku rozhoduje orgán, který rozhoduje o přiznání příspěvku a jeho poskytování (§ 32).

(2) Zjistí-li se dodatečně, že příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké přísluší, anebo že byl občanu neprávem odepřen, popřípadě že byl přiznán od pozdějšího data než od kterého přísluší, příspěvek se občanu přizná, zvýší nebo doplatí. Nárok na výplatu příspěvku nebo jeho části zaniká uplynutím tří let ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část přísluší.

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ