Zákon č. 23/1933 Sb.

Madridská dohoda ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtoně dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925.

účinný od 1933-03-03

Čl. 1

Článek 1.
Každý výrobek nesoucí falešný údaj o původu, v kterém jsou přímo nebo nepřímo označeny jako země původu některé smluvní země nebo některé místo ležící v některé ze smluvních zemí, bude zabaven při dovozu do každé z uvedených zemí.
K zabavení dojde rovněž v zemi, kde falešné označení původu bylo připojeno nebo v té zemi, kam byl dovezen výrobek, opatřený tímto falešným označením.
Nedovoluje-li zákonodárství některé země zabavení při dovozu, bude zabavení nahrazeno zákazem dovozu.
Nedovoluje-li zákonodárství některé země zabavení ve vnitrozemí, bude toto zabavení nahrazeno žalobami a prostředky, které zákon této země zajišťuje ve stejném případě vlastním státním příslušníkům.
Nebude-li tu zvláštních předpisů, které by zabezpečovaly potlačení falešných údajů o původu, bude použito příslušných ustanovení zákonů o známkách a obchodních jménech.

Čl. 2

Článek 2.
K zabavení dojde na žádost celního úřadu, který ihned zpraví účastníka, ať je to osoba fysická nebo právnická, aby, přeje-li si toho, mohl spraviti zabavení, které bylo vykonáno jen prozatímně. Státní zastupitelství nebo každý jiný příslušný úřad může však žádati o zabavení buď k návrhu poškozené strany, nebo z úřední povinnosti; řízení má pak svůj obvyklý průběh.
Úřady nebudou povinny prováděti zabavení v případě průvozu.

Čl. 3

Článek 3.
Tato ustanovení nezabraňují prodávajícímu, aby uvedl své jméno nebo svou adresu na zboží, které pochází odjinud než ze země prodeje; v tomto případě musí však býti k této adrese či k tomuto jménu připojeno přesné a zřetelným písmem provedené označení země či místa výroby nebo těžby, nebo nějaký jiný údaj, který postačí k tomu, aby byl vyloučen všeliký omyl o skutečném původu zboží.

Čl. 4

Článek 4.
Soudy každé země rozhodnou, která pojmenování se pro svou vlastnost druhových jmen vymykají ustanovením této dohody, krajinná označení původu vinařských produktů nespadají pod výhradu, stanovenou tímto článkem.

Čl. 5

Článek 5.
Státy unie na ochranu průmyslového vlastnictví, které se nezúčastnily této dohody, budou moci, požádají-li o to, přistoupiti k ní ve formě předepsané článkem 16. hlavní úmluvy.
Ustanovení článku 16 b unijní úmluvy platí pro tuto dohodu.

Čl. 6

Článek 6.
Tato dohoda bude ratifikována a ratifikace budou uloženy v Haagu nejpozději dne 1. května 1928.
V zemích, které ji ratifikovaly, nabude účinnosti za měsíc po tomto datu a bude míti tutéž platnost a totéž trvání jako hlavní dohoda. Kdyby však byla ratifikována dříve nejméně šesti zeměmi, nabyla by účinnosti v těchto zemích za měsíc poté, kdy by jim bylo vládou Švýcarského spolkového státu oznámeno uložení šesté ratifikace, a v zemích, které by ji ratifikovaly později, za měsíc po oznámení každé z těchto ratifikací.
Tato dohoda nahradí ve vztazích mezi státy, které ji budou ratifikovati, dohodu sjednanou v Madridě dne 14. dubna 1891 a revidovanou ve Washingtoně dne 2. června 1911. Tato poslední dohoda zůstane však v účinnosti ve vztazích mezi zeměmi, které neratifikovaly tuto dohodu.
Tomu na svědomí příslušní zmocněnci podepsali tuto dohodu.