Vyhláška č. 284/1995 Sb.

Výdělečná činnost v cizině

(1) Výdělečnou činností v cizině se pro účast na důchodovém pojištění [§ 6 odst. 1 písm. c) zákona] rozumí

a) zaměstnání v pracovním poměru vykonávané pro zaměstnavatele, který má sídlo (bydliště) v cizině, pokud toto zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění v České republice,

b) členství v družstvu, které má sídlo v cizině, spojené s pracovní činností pro takové družstvo, pokud tato činnost nezakládá účast na nemocenském pojištění v České republice,

c) výkon samostatné výdělečné činnosti v cizině podle cizích právních předpisů a na základě registrace, ohlášení nebo povolení podle těchto předpisů, je-li to podle nich potřebné; za výkon samostatné výdělečné činnosti v cizině se však nepovažuje, je-li taková činnost prováděna mimo území České republiky na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.

(2) Příjem z výdělečné činnosti v cizině¹) se přepočítává na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou²) platného k prvnímu dni období, za které se tento příjem sleduje. Pro přepočet cizích měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první.

Postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám

(1) Jestliže se při souběhu více výdělečných činností v rámci kalendářního roku vyskytují různé počty dnů vyloučených dob v rámci jednotlivých výdělečných činností, a nelze-li zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část vyměřovacích základů nebo hrubých výdělků pojištěnce (dále jen „vyměřovací základ“) připadá na tyto vyloučené doby, vyloučené doby se neuplatní a vyměřovací základ z každé této výdělečné činnosti se úměrně navýší. Úměrné navýšení podle věty první se stanoví tak, že se vyměřovací základ z každé výdělečné činnosti vynásobí podílem počtu dní trvání této výdělečné činnosti a počtu dní trvání této výdělečné činnosti sníženého o vyloučené doby v rámci této výdělečné činnosti; takto navýšený vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Vyskytne-li se v kalendářním roce časový úsek, v němž se kryjí vyloučené doby s dobou výdělečné činnosti, za kterou je dosažen příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, a pro účely postupu podle § 16 odst. 7 zákona nelze zjistit výši tohoto příjmu za období, po které trvala zároveň vyloučená doba, považuje se za vyměřovací základ v tomto časovém úseku poměrná část z vyměřovacího základu dosaženého v kalendářním roce v období trvání této výdělečné činnosti. Tato poměrná část se stanoví tak, že se vyměřovací základ za období trvání této výdělečné činnosti v kalendářním roce vydělí počtem dní trvání této výdělečné činnosti v kalendářním roce a vynásobí se počtem dní trvání vyloučené doby; takto stanovená poměrná část se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

(3) Jestliže se při souběhu výdělečné činnosti a vyloučené doby v kalendářním roce vyskytují různé počty dnů vyloučených dob a pro účely postupu podle § 16 odst. 7 zákona nelze zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část vyměřovacích základů na tyto vyloučené doby připadá, upraví se vyměřovací základ obdobně podle odstavce 1 a za vyměřovací základ připadající na dobu, po kterou se kryje výdělečná činnost s vyloučenou dobou, se považuje poměrná část takto upraveného vyměřovacího základu stanovená obdobně podle odstavce 2.

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se § 1 až 8, § 10 až 13, § 14 odst. 1 až 3, § 15 až 30, § 33, § 35 až 39, § 42, § 46 až 49, § 52 až 54, § 56 až 58, § 148 odst. 2, § 149, 153, § 167 až 171, § 175 až 184 a přílohy č. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 463/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., vyhlášky č. 82/1993 Sb., vyhlášky č. 177/1993 Sb., vyhlášky č. 309/1993 Sb., vyhlášky č. 161/1994 Sb. a vyhlášky č. 207/1995 Sb.

Výchova dítěte

(1) Do doby péče o dítě potřebné ke splnění podmínky výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod (§ 32 odst. 4 zákona) se započítává též doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat pro nemoc nebo proto, že dítě bylo ze zdravotních důvodů v ústavní péči.

(2) Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod (§ 32 odst. 4 zákona) se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o nezletilé dítě

a) od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, nebo

b) aspoň poslední tři roky před dosažením věku potřebného podle zákona pro vznik nároku na starobní důchod.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti

(1) Pro účely posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce (§ 39 odst. 3 zákona) se touto schopností rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem.

(2) Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti [§ 39 odst. 1 písm. a) a § 44 odst. 1 zákona] podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

(3) Pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

(4) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je zdravotní postižení, které s ohledem na jeho předchozí výdělečné činnosti, dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a možnost rekvalifikace způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu této schopnosti, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. To platí obdobně, nastal-li pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti uvedený ve větě první v důsledku působení více příčin dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce.

(5) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je zdravotní postižení, které s ohledem na jeho předchozí výdělečné činnosti, dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti, možnost rekvalifikace a dlouhodobě příznivou stabilizaci zdravotního stavu způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu této schopnosti, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.

(6) Pokud v příloze č. 2 není zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, uvedeno, stanoví se procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle takového zdravotního postižení uvedeného v této příloze, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky (§ 44 odst. 2 zákona) jsou zdravotní postižení uvedená v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 284/1995 Sb.

ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ UMOŽŇUJÍCÍ SOUSTAVNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOST ZA ZCELA MIMOŘÁDNÝCH PODMÍNEK

Zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek jsou:

1. Úplná nevidomost obou očí (kategorie 5 dle klasifikace SZO - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí)

Poznámka:

Klasifikací SZO se rozumí Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize schválené Světovou zdravotnickou organizací.

2. Praktická nevidomost obou očí (kategorie 4 dle klasifikace SZO - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena)

3. Amputační ztráta obou dolních končetin v bérci a výše

4. Amputační ztráta obou horních končetin v zápěstí a výše

5. Amputační ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny

6. Ochrnutí dvou končetin (hemiplegie a paraplegie)

7. Zdravotní postižení způsobující imobilitu, pro kterou je osoba trvale odkázána na vozík pro invalidy

8. Střední mentální retardace (IQ 35 - 49)

9. Těžké formy duševních onemocnění provázené častými atakami a opakovaným ústavním léčením, se závažným postprocesuálním defektem a s těžkým narušením sociální přizpůsobivosti

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 284/1995 Sb.

ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ ZNAČNĚ ZTĚŽUJÍCÍ OBECNÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

A. Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou:

1. Zdravotní postižení ortopedická:

a) ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny

b) podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení

c) omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě

d) zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení, nebo pakloub dlouhých kostí končetin

e) ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžující chůzi

f) současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci

g) těžké kyfoskoliózy

h) hypofyzární nanismus nebo chondrodystrofie, pokud tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm

2. Zdravotní postižení chirurgická:

a) umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla

b) stavy po vynětí hrtanu

c) rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku

d) odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelisti znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu

3. Zdravotní postižení nervová:

a) úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny

b) těžké parézy dvou končetin

c) trvalá afazie (ztráta řeči)

4. Zdravotní postižení smyslová:

a) oboustranná úplná nebo praktická hluchota

b) snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí)

c) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů

B. Zdravotními postiženími značně ztěžujícími obecné životní podmínky jsou též zdravotní postižení neuvedená v písmenu A, jejichž důsledky jsou obdobné zdravotním postižením uvedeným v písmenu A; za taková zdravotní postižení se však nepovažují zdravotní postižení, která se neprojevují zjevnými chorobnými příznaky (např. nemoci vnitřní, nemoci duševní včetně defektů intelektu, degenerativní změny pohybového ústrojí).