Zákon č. 29/1998 Sb. — Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Díl 1

Díl I Všeobecná ustanovení

Všeobecná ustanovení

Úvodní text

nebo

{L C}_{50} = \frac{{L C}_{50} š k o d l i v i n y x 100}{o b s a h š k o d l i v i n y v e h m o t ě - %}

činí nejvýše

a) 1 mg/l,

b) 10 mg/l, jestliže látka není lehce biologicky odbouratelná, nebo jestliže je odbouratelná, vykazuje hodnotu log P_ow ≥ 3,0.

{L C}_{50} j e d o v a t á (s m ě s) = \frac{1}{\sum_{i = 1}^{n} \frac{f_{i}}{T_{i}}}

přičemž

f_i = molový zlomek i-té části směsi

T_i = číslo k označení jedovatosti i-té části směsi. Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC50 nenív normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

{L C}_{50} j e d o v a t á (s m ě s) = \frac{1}{\sum_{i = 1}^{n} \frac{f_{C i}}{T_{C i}}}

přičemž

f_Ci = molový zlomek i-té žíravé části směsi

T_Ci = číslo k označení jedovatosti i-té žíravé části směsi. Hodnota T_ci odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC₅₀ není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

l = 5,56 \sqrt{F_{o}}

kde F_o se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.

SP ≤ 8,5 × 10^-4 × d_g × P_e

když

SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)

d_g = hustota plynu (při 15 °C, 1 bar) (v kg/m³)

P_e = nejnižší zkušební tlak (v barech).

S P \leq \frac{P_{e} \times M M \times 10^{- 3}}{R \times 338}

když

SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)

P_e = nejnižší zkušební tlak (v barech).

MM = molekulární hmota (v g/Mol)

R = 8,31451.10^-2 baru. l. Mol ^-1 K^-1 (plynová konstanta)

(Pro směsí plynů je třeba použít průměrnou molekulární hmotu při zohlednění koncentrací jednotlivých komponentů).

SP ≤ (0,0032.BP - 0,24). d_l

SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)

d_l = hustota kapalné látky při bodu varu (v kg/l)

BP = bod varu (v K).

{L C}_{50} (s m ě s) = \frac{1}{\sum_{i = 1}^{n} \frac{f_{1}}{{L C}_{50 i}}}

přičemž fi = molový zlomek i-té části směsi,

LC₅₀ _i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m³.

V_{i} = P_{i} \times \frac{10^{6}}{101,3} m l / m^{3}

přičemž

P_i = parciální tlak i-té části v kPa při 20 °C a normálním atmosférickém tlaku.

R = \sum_{i = 1}^{n} \frac{V_{1}}{{L C}_{50 i}}

H o d n o t a {L D}_{50} p ř í p r a v k u = \frac{{L D}_{50} - h o d n o t a ú č i n n é l á t k y \times 100}{p o d í l ú č i n n é l á t k y (h m . - %)}

\frac{C_{A}}{T_{A}} + \frac{C_{B}}{T_{B}} + \frac{C_{Z}}{T_{Z}} = \frac{100}{T_{M}}

když:

C = koncentrace v % části A, B, ..., Z směsi

T = hodnota LD₅₀ při požití části A, B, ..., Z

T_M = hodnota LD₅₀ při požití směsi

nebo

e = \frac{P_{M P a} \times D}{\frac{2 \times R e}{1,30} + P_{M P a}} [e = \frac{P_{b a r} \times D}{\frac{20 \times R e}{1,30} + P_{b a r}}]

kde e = nejmenší tloušťka stěny nádoby v mm

P_MPa = zkušební přetlak v MPa (P_bar = zkušební přetlak v barech)

D = jmenovitý vnější průměr nádoby v mm

Re = nejmenší zaručená 0,2 %-ní mez průtažnosti v N/mm².

k = 50 \frac{e}{r}

přičemž e = tloušťka plechu v mm,

r = střední poloměr zakřivení v mm u zkušební tyče v okamžiku, kdy se objeví první trhlina v pásmu tahu.

\frac{17 n}{100 p}

BCF = (C_f) / (C_w).

0,008 \frac{g}{l \times h} p ř i 23 ° C (v i z b o d 1556) .

P r o p u s t n o s t n e s m í b ý t v ě t š í n e ž \frac{g}{l . h}

b) s t u p e ň p l n e n í = \frac{98}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m o b a l u .

α = \frac{d_{15} - d_{50}}{35 \times d_{50}}

Kde: d₁₅ a d₅₀ značí relativní hustoty kapaliny při 15 °C, popř. 50 °C a t_F střední teplotu kapaliny při plnění.

\frac{10 000}{R m} s a b s o l u t n í m m i n i m e m 20 %;

přičemž Rm je zaručená minimální pevnost v tahu použité oceli v N/mm².

\frac{10 000}{6 R m} s a b s o l u t n í m m i n i m e m 8 % .

L o = 5 d n e b o L o = 5,65 \sqrt{A},

přičemž: Lo = měřená délka zkušebního vzorku před zkouškou

d = průměr

A = plocha průřezu zkušebního vzorku

e_{1} = \frac{21,4 \times e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} \times A_{1}}}

přičemž: e₁ = požadovaná ekvivalentní tloušťka stěny použitého kovu (v mm)

e₀ = požadovaná nejmenší tloušťka stěny pro tažnou ocel (v mm)

Rm₁ = zaručená minimální pevnost v tahu použitého kovu (v N/mm²)

A₁ = minimální mez protažení (v procentech) použitého kovu při lomu při namáhání v tahu [viz odstavec (6)]

\sum_{i} \frac{B (i)}{A_{1} (i)} m e n š í n e b o r o v n a j í c í s e 1

\sum_{i} \frac{B (i)}{A_{2} (i)} m e n š í n e b o r o v n a j í c í s e 1

přičemž B (i) je aktivita radionuklidu i a A₁(i) a A₂(i) jsou příslušné hodnoty pro radionuklid i.

A_{2} u s m ě s i = \frac{1}{\sum_{i} \frac{f (i)}{A_{2 (i)}}}

přičemž f(i) je zlomek nuklidu i ve směsi a A₂(i) příslušná hodnota A₂ pro nuklid i.

σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m

Přitom znamená:

R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austentických ocelí mez tažnosti 1,0%.

R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu

\frac{10 000}{z j i š t ě n á p e v n o s t v t a h u v N / {m m}^{2}}

a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16 % a u ostatních ocelí méně než 20%.

e = \frac{P_{T} \times D}{2 \times σ \times λ} (m m)

e = \frac{P_{C} \times D}{2 \times σ} (m m)

v nichž znamená

P_T = zkušební přetlak v MPa

P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4

D = vnitřní průměr nádoby v mm

σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1

λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, který odpovídá kvalitě svarového spoje.

e_{1} = \frac{21,4 \times e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} \times A_{1}}}

e_{1} = \frac{21,4 \times e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} \times A_{1}}}

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{100}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{98}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{97}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{95}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m

Přitom znamená:

R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austenitických ocelí mez tažnosti 1,0%

R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu

\frac{10 000}{z j i š t ě n á p e v n o s t v t a h u v N / {m m}^{2}}

a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16% a u ostatních ocelí méně než 20%.

e = \frac{P_{T} \times D}{2 \times σ \times λ} (m m)

e = \frac{P_{C} \times D}{2 \times σ} (m m)

v nichž znamená

P_T = zkušební přetlak v MPa

P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4

D = vnitřní průměr nádoby v mm

σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1

λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, odpovídající kvalitě svarového švu.

e_{1} = \frac{21,4 \times e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} \times A_{1}}}

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{100}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{98}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{97}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

s t u p e ň p l n ě n í = \frac{95}{1 + α (50 - t_{F})} % o b j e m

α s e v y p o č í t á p o d l e v z o r c e : α = \frac{d_{15} - d_{50}}{35 \times d_{50}}

kde d₁₅ a d₅₀ značí hustoty kapaliny při 15 °C, popř. 50 °C a t_F střední teplotu kapaliny při plnění.

Díl 2

Díl II Zvláštní podmínky pro jednotlivé třídy

Třída 1

Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou

Tabulka 1: vyjmenování látek a předmětů

Metody balení

Zvláštní podmínky o balení

Tabulka 4: Zvláštní podmínky pro společné balení [viz bod 104 (9)]

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Tabulka 5

Třída 2

Třída 2 Plyny

Třída 3

Třída 3 Zápalné kapalné látky

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 4.1

Třída 4.1 Zápalné pevné látky

Látky samovolně se rozkládající

Tabulka: Nejvýše přípustná množství pro obal/kus¹⁰) pro metody balení OP1 až OP8

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 4.2

Třída 4.2 Samozápalné látky

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 4.3

Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 5.1

Třída 5.1 Látky podporující hoření (působící oxidačně)

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 5.2

Třída 5.2 Organické peroxidy

Definice

Vlastnosti

Zařazení organických peroxidů

Znecitlivění (desensibilisace) organických peroxidů

Tabulka: Nejvýše přípustná množství v obalu/kuse¹) pro metody balení OP1 až OP 8

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 6.1

Třída 6.1 Jedovaté látky

LD₅₀ - hodnota pro akutní jedovatost při požití:

LD₅₀- hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou:

LC₅₀- hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí:

Jedovatost při vdechnutí par:

Směsi kapalných látek

Metody výpočtu pro jedovatosti směsí při požití a při absorpci pokožkou

Tabulka: Seznam užívaných pesticidů s odpovídajícími čísly k označení látky

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 6.2

Třída 6.2 Látky způsobilé vyvolat nákazu

Zkoušky obalů podle bodu 653

Tabulka:

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 7

Třída 7 Radioaktivní látky

Úvod

Omezená množství radioaktivních látek ve vyjmutých kusech

Tabulka 1. Mezní hodnoty, vyjádřené v hodnotách A₁ nebo A₂ pro vyjmuté kusy s radioaktivními látkami⁵)⁶)

Přístroje nebo výrobky ve vyjmutých kusech

Tabulka 2. Mezní hodnoty, vyjádřené v hodnotách A1 nebo A2 pro vyjmuté kusy s přístroji nebo výrobky⁷)⁸)

Výrobky z přírodního nebo ochuzeného uranu nebo z přírodního thoria jako vyjmuté kusy

Prázdné obaly jako vyjmuté kusy

Látky o nízké specifické aktivitě (LSA-I)

Tabulka 3. Průmyslové kusy pro látky LSA-I

Látky o nízké specifické aktivitě (LSA-II)

Tabulka 4. Průmyslové kusy pro látky LSA-II

Tabulka 5. Meze aktivity u vozů při přepravě látek LSA-II

Látky o nízké specifické aktivitě (LSA-III)

Tabulka 6. Meze aktivity u vozů při přepravě látek LSA-III

Povrchově kontaminované předměty (SCO I a SCO II)

Tabulka 7. Dovolené kontaminace povrchu u SCO

Radioaktivní látky v kusech typu A

Radioaktivní látky v kusech typu B(U)

Radioaktivní látky v kusech typu B(M)

Štěpné látky

Radioaktivní látky, které jsou přepravovány na základě zvláštního ujednání

Označování a nálepky k označení nebezpečí

Nápisy na kusech, včetně kotlových vozů, nádržkových kontejnerů a kontejnerů

Symbol záření. Pro rozměry platí vnitřní kruh s poloměrem X, když X musí být minimálně 4 mm.

Nálepky k označení nebezpečí na kusech, včetně kotlových vozů, nádržkových kontejnerů, kontejnerů a transportních obalových souborů

Podmínky pro oranžové označení kotlových vozů a nádržkových kontejnerů, jakož i vozů a kontejnerů pro zboží ve volně loženém stavu

Dodatkové polepování kontejnerů, kotlových vozů, nádržkových kontejnerů a vozů

Dodatkové údaje k zásilce

Pokyny pro železnici

Přeprava

Oddělení během přepravy

Tabulka 8. Nejmenší vzdálenost mezi osobami a kusy kategorie II-žlutá nebo III-žlutá

Tabulka 9. Nejmenší vzdálenost mezi kusy kategorie II-žlutá nebo III-žlutá a zásilkami s nápisem „FOTO“ nebo poštovními pytli

Skladování pro přepravu

Tabulka 10. Přípustné hodnoty přepravního indexu na jeden kontejner a vůz

Dodatkové podmínky

Tranzitní skladování během přepravy

Nedoručitelné zásilky

Třída 8

Třída 8 Žíravé látky

Anorganické látky

Organické látky

Anorganické látky

Organické látky

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 9

Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Příloha

Podklad: oranžový

Okraj, vodorovná čára a číslice: černé, šířka 15 mm

Vzor 1

Vzor 1.4

Vzor 1.5

Vzor 1.6

Vzor 01

Vzor 2

Vzor 2

Vzor 3

Vzor 3

Vzor 4.1

Vzor 4.2

Vzor 4.3

Vzor 4.3

Vzor 5.1

Vzor 5.2

Vzor 05

Vzor 6.1

Vzor 6.2

Vzor 7A

Vzor 7B

Vzor 7C

Vzor 7D

Vzor 8

Vzor 9

Vzor 10 (vyhrazeno) Vzor 11 sbcr1998c013z0029p001d003o068.tif

Vzor 12 (vyhrazeno)

Vzor 13

Vzor 14 (vyhrazeno) Vzor 15 sbcr1998c013z0029p001d003o070.tif

Předpisy pro zkoušky pro nádoby z bílého nebo jemného plechu s obsahem nejvýše 40 l pro přepravu lehce zápalných kapalin třídy 3, číslice 1 až 5 s tenzí par nejvýše 0,11 MPa (1,10 bar) při 50 °C.

1. Úředně schválené zkušebně musí být dáno k dispozici 50 nádob každého zkušebního vzorku.

2. Bezprostředně před zkouškou musí být nádoby naplněny do 98 % svého maximálního obsahu vodou o teplotě 20 °C.

3. Zkouška se provede volným pádem nádob na pevnou vodorovnou ocelovou plošinu zakotvenou v pevné podlaze nebo na vodorovně uloženou betonovou desku.

4. Polovina vzorků, které mají být zkoušeny, musí být zkoušena podle zkoušky pádem, popsané pod a), druhá polovina podle ustanovení pod b).

a) Pád na hranu dna, pokud možno na průsečík podélného copového svaru a okraje dna, přičemž by bod nárazu měl ležet svisle pod těžištěm.

b) Pád na okraj víka, na závěr nebo tak blízko na závěr jak jen možno, přičemž bod nárazu by měl ležet svisle pod těžištěm.

5. Průměrná volná výška pádu, při které zůstává 50 % nádob těsná, musí být stanovena statistickým postupem.

Pozn.: Uznaný statistický postup je Sequenzova metoda podle Dixon a Mood (postup “up-and-down“), jak je uvedeno ve zprávě TNO č. 202/74. Průměrná volná výška pádu pro zkoušku popsanou pod 4 a) by měla činit:

- 60 cm u nádob pro přepravu kapalin s dynamickou viskozitou nad 200 kP;

- 80 cm u nádob kpřepravě kapalin s menší viskozitou.

Průměrná volná výška pádu pro zkoušku popsanou pod 4 b) by měla činit:

- 40 cm u nádob pro přepravu kapalin s dynamickou viskozitou nad 200 kP;

- 60 cm u nádob pro přepravu kapalin s menší viskozitou.

Připuštění typu nádob může být uskutečněno jen tehdy, nebyly-li jednotlivé hodnoty zkoušky pádem nižší než následující nejmenší hodnoty:

průměrná výška pádu (v cm)	odpovídající přípustná nejmenší hodnota výšky pádu (v cm)
80	40
60	30
40	20

6. Bezprostředně po pádu musí být nádoba vrácena do původního stavu; na jejím nejvyšším místě musí být vpuštěn vzduch, aby byl vyrovnán vzniklý podtlak.

Díl 3

Díl III Přípojky

Přípojek I

Zkouška trhavin na výpotek k bodu 1101

Obr.1: Těleso závaží, tvaru zvonu; hmotnost 2220 g; pro zavěšení na bronzový píst

Obr.2: Dutý bronzový válec, z jedné strany uzavřen, nárys a půdorys rozměry v mm

Obr.3: Válcovitý bronzový píst, rozměry v mm

Podmínky týkající se směsí nitrované celulózy třídy 4.1

Přípojek II

Schéma zkoušky ohýbatelnosti

Střed svarové housenky

Přechodová oblast

Střed svarové housenky

Přechodová oblast

Střed svarové housenky

Přechodová oblast

Obr. 1

Obr. 2

Stanovení vrubové houževnatosti

střed svarového spoje

oblast tepelně ovlivněná

střed svarového spoje

tepelně ovlivněná oblast

střed svarového spoje

tepelně ovlivněná oblast

Přípojek III

Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí

Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu

Zkouška pro stanovení zápalné reakce

Obrázek 1 - Aparatura pro zkoušení hořlavosti

Obrázek 2 - Tryska plynového hořáku a plamen

Obrázek 3

Přípojek IV

Přípojek V

Všeobecná ustanovení o obalech, druhy, požadavky a podmínky pro zkoušky obalů

Příloha k přípojku V

TŘÍDA 3

TŘÍDA 5.1

TŘÍDA 5.2

TŘÍDA 6.1

TŘÍDA 6.2

TŘÍDA 8

Přípojek VI

Přípojek VI Všeobecné podmínky pro použití velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), druhy IBC, požadavky na konstrukci IBC a podmínky o zkouškách IBC

Přípojek VII

Podmínky pro radioaktivní látky třídy 7

Přípojek VIII

Podmínky pro označování a seznam nebezpečného zboží

Označování kotlových vozů, bateriových vozů, vozů s odnímatelnými cisternami a nádržkových kontejnerů, vozů, velkých a malých kontejnerů pro zboží ve volně loženém stavu, jakož i vozů obsahujících vozovou zásilku s kusy jednoho a toho samého zboží

Seznam čísel k označení nebezpečí

Seznam nebezpečného zboží (RID / PNZ)

Konkordační tabulka mezi Harmonizovanou nomenklaturou zboží (NHM) a Řádem pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) /Zvláštními podmínkami pro přepravu nebezpečného zboží (PNZ)

Přípojek IX

Nálepky k označení nebezpečí

Přípojek X

Ustanovení o konstrukci, zkouškách a použití nádržkových kontejnerů

Plyny

Zápalné kapalné látky

Zápalné pevné látky; samozápalné látky; látky které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny

Látky podporující hoření (působící oxidačně); organické peroxidy

Jedovaté látky; látky způsobilé vyvolat nákazu

Přechodná ustanovení

Radioaktivní látky

Žíravé látky

Přechodná ustanovení

Různé nebezpečné látky a předměty

Přípojek XI

Ustanovení o konstrukci, zkouškách a použití kotlových vozů

Plyny

Zápalné kapalné látky

Zápalné pevné látky; samozápalné látky; látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny

Látky podporující hoření (působící oxidačně); organické peroxidy

Jedovaté látky; látky způsobilé vyvolat nákazu

Přechodná ustanovení

Radioaktivní látky

Žíravé látky

Přechodná ustanovení

Různé nebezpečné látky a předměty

Dodatek

Zvláštní ujednání DB 2/96

„Přeprava dimethylaminoboranu třídy 6.1, číslic 25b) a 26b)1. v obalech a IBC s větracím zařízením“

Zvláštní ujednání NS 307

Přeprava lehce zápalných kapalin v nádobách z bílého nebo jemného plechu bez ochranného obalu

PŘÍLOHA

Zvláštní ujednání NS 309

Střídavé používání tlakových kotlových vozů pro přepravu zkapalněných uhlovodíků a zápalných kapalin.

SNCF

Zvláštní ujednání SNCF 4/94

“Zařazování vodu znečišťujících látek, jakož jejich roztoků a směsí“

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Třída 1

Třída 2

Třída 3

Třída 4.1

Třída 4.2

Třída 4.3

Třída 5.1

Třída 5.2

Třída 6.1

Třída 6.2

Třída 7

Třída 8

Třída 9

Směrnice k přípojku V

Předpisy o zkouškách nádob z plastů

Směrnice k přípojku V bod 1551 (7)

Laboratorní metoda A

Laboratorní metoda B (postup vtlačením kolíku)

Obrázek 1

Zkušební těleso bez kolíku

Obrázek 2

Obrázek 3

Laboratorní metoda C

Oddíl 1

Oddíl I

Všeobecná ustanovení o obalech

Oddíl 2

Oddíl II

Druhy obalů

Pojmová ustanovení

Kódování konstrukčních typů obalů podle bodu 1510 (1) a (2)

Označení

Potvrzení

Seznam obalů

Oddíl 3

Oddíl III

Požadavky na obaly

Oddíl 4

Oddíl IV

Podmínky o zkouškách obalů

Provedení a opakování zkoušek

Příprava obalů a kusů pro zkoušky

Zkouška pádem¹¹)

Zkouška těsnosti (vzduchem)

Hydraulická zkouška vnitřním přetlakem

Zkouška stohováním

Dodatková zkouška u sudů z přírodního dřeva (se zátkou)

Schválení skupinových obalů a balení

Schvalování záchranných obalů

Zpráva o zkoušce

Oddíl 1

Oddíl I - Všeobecná ustanovení pro IBC

Oddíl 2

Oddíl II - Druhy IBC

Pojmová ustanovení

Kódování konstrukčních typů IBC

Označení

Potvrzení

Seznam IBC

Oddíl 3

Oddíl III - Požadavky na IBC

Všeobecná ustanovení

Zvláštní podmínky pro kovové IBC

Zvláštní podmínky pro flexibilní IBC

Zvláštní podmínky pro IBC z pevného plastu

Zvláštní podmínky pro kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu

Zvláštní podmínky pro IBC z lepenky

Zvláštní podmínky pro IBC ze dřeva

Oddíl 4

Oddíl IV - Zkušební podmínky

Všeobecná ustanovení

Příprava IBC pro zkoušky

Provádění zkoušek

Řez se nesmí prodloužit o více než 25 % své původní délky.

Zpráva o zkoušce

První a periodická zkouška

Inspekce

Oddíl 1

Oddíl I

Meze aktivity a mezní hodnoty pro štěpné látky

Hodnoty A₁a A₂

Tabulka I - Hodnoty A₁ a A₂ pro radionuklidy

Stanovení A1 a A2

Tabulka II - Všeobecné hodnoty pro A1 a A2

Omezení obsahu u kusů

Tabulka III - Mezní hodnoty pro homogenní vodné roztoky nebo směsi štěpných látek

Oddíl 2

Oddíl II

Podmínky pro přípravu a kontroly při přepravě a při tranzitním skladování

Podmínky pro kontrolu kusů

Přeprava jiného zboží

Podmínky a opatření pro kontrolu, týkající se kontaminace a netěsných kusů

Tabulka IV - Mezní hodnoty nefixované kontaminace na površích

Podmínky a kontrolní opatření při přepravě vyjmutých kusů

Tabulka V - Meze aktivity pro vyjmuté kusy

Podmínky a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek o malé specifické aktivitě (látky LSA) a povrchově kontaminovaných předmětů (SCO) v průmyslových kusech nebo nebalených

Tabulka VI - Podmínky pro průmyslové kusy, které obsahují látky LSA a SCO

Tabulka VII - Meze aktivity na vůz pro látky LSA nebo SCO v průmyslových kusech nebo nebalené

Stanovení přepravního indexu (TI)

Tabulka VIII - Faktory násobení pro náklady velkých rozměrů

Tabulka IX - Stanovení přepravního indexu (TI)

Dodatkové podmínky pro transportní obalové soubory

Mezní hodnoty pro přepravní index a dávkovou intenzitu pro kusy a transportní obalové soubory

Kategorie

Tabulka X - Kategorie kusů

Tabulka XI - Kategorie transportních obalových souborů, včetně kontejnerů, pokud jsou tyto používány jako transportní obalové soubory

Zpravování příslušných úřadů

Oddíl 3

Oddíl III

Podmínky týkající se radioaktivních látek, obalů a kusů, jakož i podmínek pro zkoušky

Oddíl 4

Oddíl IV

Schválení a správní předpisy

Všeobecné

Schvalování radioaktivních látek zvláštní formy

Schválení vzoru kusu

Schválení vzoru kusu typu B(U)

Schválení vzoru kusů B(M)

Schválení vzorů kusu pro štěpné látky

Přechodná ustanovení

Sdělení a registrace sériových čísel

Schválení přepravy

Přeprava na základě zvláštního ujednání

Osvědčení o schválení příslušných úřadů

Identifikační značky udělované příslušnými úřady

Obsah osvědčení o schválení

Prohlášení platnosti osvědčení o schválení

Všeobecná ustanovení pro programy zajištění kvality

Oddíl 5

Oddíl V

Radioaktivní látky s dodatkovými nebezpečnými vlastnostmi

Požadavky na balení a přepravu hexafluoridu uranu

Poznámky pod čarou

¹) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 včetně pozdějších změn a doplňků byla vyhlášena pod č. 8/1985 Sb., č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb. a č. 274/1996 Sb.

¹) Dle definice v bodě 1326.

²) Mezinárodní soustava měrných jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).

³) Při psaní na stroji je pro litr přípustná vedle značky “l“ také značka “L“.

⁴) Pro informaci smí být dodatkově udána v závorkách aktivita v Ci (Curie) (vztah mezi jednotkami: 1 Ci = 3,7.10¹⁰ Bq). Odchylkou od přepočítacího vzorce smějí být udány zaokrouhlené hodnoty.

⁵) Pro informaci smí být dodatkově udán v závorkách ekvivalent dávkové intenzity v rem (vztah mezi jednotkami: 1 rem = 0,01 Sv).

⁶) Pro přepočet dosud užívaných jednotek na jednotky SI platí tyto zaokrouhlené hodnoty:

⁷) Tato Úmluva je zveřejňována Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO) v Londýně.

⁸) Vyhlášky UIC jsou vydávány Mezinárodní železniční unií, Rue Jean Rey, F 75015 Paris.

⁹) Tyto předpisy jsou zveřejněny pro námořní přepravu ve vyhlášce IMDG a pro leteckou přepravu v Technických pokynech ICAO.

¹⁰) Tato úmluva zahrnuje též zvláštní ujednání, která byla podepsána všemi státy, zúčastněnými na přepravě.

¹¹) Zveřejněno Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO). IMO a Mezinárodní organizace práce (ILO) vytvořily rovněž Směrnice pro nakládku zboží do velkých kontejnerů a odpovídající vzdělávání, které byly zveřejněny IMO pod názvem „IMO/ILO-Směrnice pro balení nákladů do nákladních kontejnerů nebo vozidel (kontejnerové směrnice o balení)“.

¹) viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu

²) Tato čísla k označení (identifikační čísla) byla převzata z Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží.

³) Přeprava jen s povolením příslušného úřadu, viz bod 100 (3).

⁴) EVI = explosive, very insensitive.

⁵) EEI = explosive, extremely insensitive.

⁶) Podtřída a skupina snášenlivosti se stanovují se souhlasem příslušného úřadu a podle ustanovení bodu 100 (4).

⁷) Číslo k označení látky nebo předmětu podle Doporučení OSN [viz pozn. pod čarou 2) k bodu 101].

⁸) Není-li země původu členským státem COTIF, musí být stanovené podmínky uznány příslušným úřadem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

⁹) U čísel k označení 0015, 0016 a 0303 pouze ty předměty, které obsahují jednu nebo více látek, které jsou podle kritérií třídy 8 žíravé.

¹⁰) U čísel k označení 0015, 0016 a 0303 pouze ty předměty, které obsahují jednu nebo více látek, které jsou dle kritérií třídy 8 žíravé.

¹) V Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží, v International Maritime Dangerous Goods Code (IMDG) a v Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air (ICAO) jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního ne¬bezpečí jedné z následujících tří podtříd:
Podtřída 2.1: zápalné plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
Podtřída 2.2: nezápalné, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
Podtřída 2.3: jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tj. T, TF, TC, TO, TFC a TOC).

²) Směrnice 75/324/EHS Rady Evropského společenství z 20. května 1975 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o aerosolových obalech, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 147 dne 9.6.1975. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 078306.

³) Směrnice 94/1/ES Evropské komise z 6. ledna 1994 k přizpůsobení technickému pokroku Směrnice 75/324/EHS Rady ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o aerosolových obalech, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 23 dne 28.1.1994. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 698417.

⁴) Směrnice 84/525/EHS Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o bezešvých plynových lahvích z oceli, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 078305 (výroba) a ČSN 078304 (provozní pravidla).

⁵) Směrnice 84/527/ES Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o svařovaných plynových lahvích z nelegované oceli, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984.

⁶) Směrnice 84/526/ES Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o bezešvých plynových lahvích z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984.

⁷) Jestliže země původu není smluvním státem COTIF, příslušný úřad prvního smluvního státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

⁸) Viz poznámka pod čarou 7.

⁹) Usnesení Rady z 22. července 1993 o používaných modulech v technických harmonizačních směrnicích, pro různé fáze metod zhodnocení souhlasnosti, které bylo zveřejněno v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 220 z 30.8.1993.

¹⁰) viz poznámka pod čarou 6 k bodu 212 (1)

¹¹) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být pro tento účel používáno.
Místo technického pojmenování je možno použít jednoho z následujících pojmenování:
- pro 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n., číslice 2A: směs F1, směs F2, směs F3;
- pro 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované, číslice 2F: směs P1, směs P2;
- pro 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněna, j.n., číslice 2F: směs A nebo butan, směs A 0 nebo butan, směs A 1, směs B, směs C nebo propan.

¹²) Viz poznámka pod čarou 11) k bodu 223 (2) a).

¹³) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.

¹⁴) Viz poznámka pod čarou 12.

¹⁵) nelze uplatnit pro nádoby ze sendvičových materiálů [viz bod 217 (2)]

¹⁶) je považován za samozápalný (pyroforický),

¹⁷) je považován za samozápalný (pyroforický)

¹) Dělící zkouška rozpouštědla: Tato zkouška musí být provedena při 23 °C v odměrném válci o obsahu 100 ml, který musí být opatřen zátkou a musí mít celkovou výšku asi 25 cm, jako i stejný vnitřní průměr v kalibrované části asi 3 cm.
Látka se musí dobře promíchat, aby bylo dosaženo homogenity. Pak se nalije do odměrného válce až ke značce 100 ml. Zazátkuje a nechá 24 hodin v klidu. Potom se změří výška horní oddělené vrstvy a zjistí její hodnota v % vzhledem k celkové výšce zkušebního vzorku.

²) Stanovení viskozity: Jestliže předmětná látka nemá vlastnosti newtonické kapaliny nebo není-li metoda s použitím „výtokového kelímku“ vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí, aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23 °C u řady hodnot střihových rychlostí; Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na 0 hodnotu střihové rychlosti. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu v blízkosti 0 hodnoty střihové rychlosti.

³) Mezinárodní dohoda o bezpečnosti kontejnerů (CSC), Ženeva 1972, v nyní platném vydání. Vydáno Mezinárodní námořní organizací (IMO), 4, Albert Embankment, Londýn SEI 7 SR.

⁴) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.

⁵) Tato nomenklatura je obsažena v právě platném znění normy ISO R 1750:1981, jakož i v dodatcích.

¹) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).

²) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu

³) Viz Příručka zkoušky a kritéria, přípojek 1.

⁴) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.

⁵) Viz bod 400 (18).

⁶) Azodicarbonamid, přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria, díl II, odst. 20.4.2 c).

⁷) Se snášenlivým ředidlem s bodem varu od nejméně 150 °C.

⁸) Azodicarbonamid, přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria, díl II, odst. 20.4.2 d).

⁹) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.

¹⁰) Jsou-li uvedeny 2 hodnoty, pak se vztahuje první na nejvýše přípustnou čistou hmotnost (netto) pro vnitřní obal a druhá na nejvýše přípustnou čistou hmotnost (netto) úplného kusu.

¹¹) 60 kg pro kanystry, 100 kg pro bedny.

¹²) Viskozní kapalné látky se považují za pevné látky, pokud jsou splněna kritéria bodu 1310 pro zařazení ke třídě 4.1 nebo pokud dle zkušební metody ASTM D 4359-90 nejsou kapalné.

¹³) 60 l pro kanystry.

¹⁴) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.

¹) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.

²) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.

³) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány

¹) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.

²) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.

³) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.

⁴) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.

¹) Viz Příručka zkoušky a kritéria, díl II, odstavec 20.

²) Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou přiřazena číslu k označení látky 2071 Doporučení OSN, nepodléhají podmínkám RID (PNZ) [viz bod 900 (3)]. Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou přiřazena číslu k označení látky 2072 Doporučení OSN, není dovoleno přepravovat.

¹) O množstvích látek uvedených v bodu 551, které nepodléhají oddílu “Přepravní podmínky“, viz bod 551a.

²) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).

³) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu

¹) Pojem “reagující s vodou“ označuje látku, která při styku s vodou vyvíjí zápalné plyny.

²) LD₅₀ hodnoty jedovatosti pro určitý počet použitelných prostředků k potírání škůdců (pesticidů) mohou být získány z nejnovějšího vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který vydává Světová organizace zdraví (WHO), International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Geneve 27. Zatím, co tento dokument lze použít jako zdroj dat o hodnotách LD50 prostředků k potírání škůdců (pesticidů), nesmí se zde uvedený systém zařazování použít pro zařazení za účelem přepravy prostředků k potírání škůdců (pesticidů) nebo pro stanovení skupin obalů. Toto musí být provedeno podle podmínek RID (PNZ).

³) Slzotvorné látky je třeba zařadit do skupiny b), zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím skupiny c).

⁴) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejích publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být k tomuto účelu používáno.

⁵) Nomenklatura je uvedena v právě platném znění normy ISO R 1750:1981, jakož i v dodatcích.

¹) Látkami ve smyslu této třídy jsou také viry, mikroorganismy, jakož i jimi kontaminované předměty.

²) Viz “Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993) Světové zdravotnické organizace (WHO)“.

³) Viz též Směrnice 90/219/EWG, Úřední list Evropského společenství č. L 117 z 8.května 1990, str.1.

⁴) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.

⁵) Pokyny k tomu jsou obsaženy, např. ve Směrnici 91/628/EWG (Úřední list Evropského společenství č. L 340 z 11. 12.1991, str.17) a v Doporučeních Rady Evropy (ministerského výboru) pro transport určitých druhů zvířat.

⁶) Uvedené biologické pojmenování musí být obvykle uváděno v příručkách, pravidelně vycházejích publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány.

¹) Podmínky třídy 7 spočívají na dále uvedených podkladech a ustanoveních Mezinárodního úřadu pro atomovou energii (IAEA):
Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series No. 6, vydání 1985; tyto obsahují (vydání z roku 1990 také všeobecné zásady pro ochranu proti záření. Vysvětlivky a další informace k těmto předpisům jsou obsaženy v těchto dokumentech:
1. IAEA „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 37, Third Edition (ve vydání 1990).
2. IAEA „Explanatory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 7, Second Edition (ve vydání 1990).
3. IAEA „Basic Safety Standards for Radioactive Protection“, Safety Series No. 9, vydání 1982.
4. IAEA „Emergency Response Planning and Preparedness for Transport Accidents Involving Radioactive Material“, Safety Series No. 87, vydání 1988.
5. IAEA „Schedule of Requirements for the Transport of Specified Types of Radioactive Material Consignments“, Safety Series No.80 (ve vydání 1990).

²) Pro informaci může být dodatkově udána v závorkách dávková intenzita v milirem/h. Milisievert nebo milirem nejsou ve všech případech správné jednotky pro dávkové záření; účelněji se však používají výlučně tyto jednotky.

³) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.

⁴) Tato čísla k označení byla převzata z Doporučení OSN.

⁵) O specifických hodnotách A1 a A2, viz bod 1700 tabulka I

⁶) Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 1701(3).

⁷) O specifických hodnotách A1 a A2, viz bod 1700 tabulka I.

⁸) Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 1701(3).

⁹) “Zvláštní ujednání“ není “Zvláštní ujednání“ ve smyslu článku 5 § 2 Jednotných právních předpisů CIM.

^a) Státy, ze kterých, přes které nebo do kterých budou zásilky přepravovány.

^b) Sestává-li radioaktivní obsah ze štěpných látek, které nejsou vyjmuty z podmínek pro kusy obsahující štěpné látky, platí podmínky o kusech, které obsahují štěpné látky (viz bod 1741).

^c) Vzory kusu pro štěpné látky vyžadují, pokud je to vhodné, také povolení týkající se dalších bodů tabulky.

^d) Schválení přepravy však mohou být potřebná, pokud jde o další body tabulky.

¹) Látka nebo přípravek, která/který splňuje kritéria třídy 8 a vykazuje jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) podle skupiny a), ale vykazuje jedovatost při požití nebo absorpci pokožkou podle skupiny c), nebo vykazuje menší jedovatost, se zařadí do třídy 8.

²) OECD Guidelines for Testing of Chemicals, Guideline 404 „Acute Dermal Irritation/Corrosion“ (1992).

³) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být k tomuto účelu používáno.

¹) O množstvích látek a předmětů uvedených v bodu 901, které nepodléhají oddílu “Přepravní podmínky“, viz bod 901a.

²) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.

³) Viz především díl C Směrnice 90/220/EHS (Úřední věstník Evropského společenství č. 117 z 8.5.1990, str. 18-20), kde jsou určeny postupy schvalování pro Evropské společenství.

⁴) Viz poznámka pod čarou 5) k bodu 650 (7).

⁵) Uvedené technické nebo biologické pojmenování musí být obvykle uváděno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány. Pro pojmenování pesticidů se dosadí, pokud je uvedeno, jméno dle ISO normy R 1750:1981.

¹) Místo hustoty [viz bod 4 (1)] se v tomto přípojku používá výraz relativní hustota (d).

²) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu

³) Pro obaly, schválené také pro mezinárodní přepravu po silnici, smí tento symbol znít “RID/ADR“.

⁴) Rozlišovací značka pro motorová vozidla v mezinárodním provozu podle Vídeňské dohody o provozu na silnicích (1968).

⁵) Podle bodu 1538 mohou být tyto obaly používány jako vnější obaly skupinových obalů.

⁶) Tvaru koše znamená, že vnější obal má otevřenou horní plochu.

⁷) Pro obaly schválené také pro mezinárodní přepravu po silnici smí tento symbol znít “RID/ADR“.

⁸) Tvaru koše znamená, že vnější obal má otevřenou horní plochu.

⁹) Tvaru koše znamená, že vnější obal má otevřenou horní plochu.

¹⁰) Laboratorní metody k prokázání chemické snášenlivosti vysokomolekulárního polyethylenu podle definice v přípojku V, bodu 1551 (6) vůči plněnému zboží (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle přílohy k přípojku V, oddíl I, viz Směrnice v právně nezávazné části textu RID (PNZ).

¹¹) Viz normu ISO 2248.

¹²) Zkouška jen s větracím zařízením.

¹⁴) Nejvýše 60 litrů, dovolená doba používání: 2 roky.

¹³) Zkouška jen s větracím zařízením. Při provádění zkoušky s použitím kyseliny dusičné jako standardní kapaliny, musí být použito kyselinovzdorného větracího zařízení. Zkouší-li se roztoky chlornanu, musí být použito též odvětrávacích zařízení stejného konstrukčního typu odolných proti chlornanu (např. silikonového kaučuku), které však selhávají vůči kyselině dusičné.

¹) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu

²) Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě podle Vídeňské dohody o silničním provozu (1968).

⁴) Každá flexibilní IBC může být opatřena také piktogramem, ve kterém jsou uvedeny doporučené zvedací metody.

³) Přidat jednotky míry.

⁵) O písmenu “Z“, viz bod 1625 (1)b).

⁶) Pro IBC, konstruované pro tento druh manipulace.

⁷) Zkouška hydraulickým vnitřním přetlakem není nutná pro IBC typů 11A, 11B, 11N, 11H1, 11H2, 11HZ1 a 11HZ2.

⁸) Pokud jsou IBC konstruována pro stohování.

⁹) Zkouška těsnosti není nutná pro IBC typů 11A, 11B, 11N, 11H1, 11H2, 11HZ1 a 11HZ2.

¹⁰) Pro zkoušku pádem může být použitá jiná IBC stejné konstrukce.

¹¹) Pokud je IBC konstruována pro zvedání shora nebo ze strany.

¹) Tento symbol znamená, že vzor kusu odpovídá pravidlům pro bezpečnou přepravu radioaktivního materiálu “ Regulations for Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series N° 6,1985“.

²) Jedná se výlučně o normu USA ANSI N 14.1-1982, která byla zveřejněna v roce 1982 a může být získána u “American National Standard Insitute“, 1430 Brodway, New York, NY-10018.

^*) Voda smí být použita jen se souhlasem znalce.

^*) Text musí být vytištěn v jednom z úředních jazyků odesílací země, pokud tento jazyk není francouzština, němčina, italština nebo angličtina, kromě toho francouzsky, německy, italsky nebo anglicky, pokud mezinárodní tarify nebo dohody nestanoví jinak.

¹) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.

²) U plechů se musí provádět tahová zkouška příčně ke směru válcování, protažení po lomu (l=5d) se stanoví na zkušebních tyčích s kruhovým průřezem, přičemž měřená délka l mezi ryskami se rovná 5-násobku průměru tyče d. Při použití tyčí s pravoúhlým průřezem se musí měřená délka l vypočítat podle vzorce

l = 5,65 \sqrt{F_{O}}

kde Fo se rovná původními průřezu zkušební tyče.

³) Konstrukční ocelí se rozumí ocel, jejíž minimální pevnost v tahu je mezi 360 N/mm² a 440 N/mm².

⁴) Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce

e_{1} = e_{0} \sqrt[3]{\frac{{R m}_{0} \times A_{0}}{{R m}_{1} \times A_{1}}}

V tomto vzorci znamená
Rm_o = 360,
A_o = 7 pro vztažnou konstrukční ocel,
Rm₁ = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu v N/mm²,
A₁ = minimální mez protažení po lomu zvoleného kovu v %.

⁵) U jiných nádob než s kruhovým průřezem, např. nádoby s obdélníkovým nebo eliptickým průřezem, odpovídají uvedené průměry takovým, které se vypočítají z kruhového průřezu o stejné ploše jako mají příslušné elipsovité nebo obdélníkové průřezy. U těchto průřezových tvarů nesmí být poloměr zakřivení pláště nádoby po stranách větší než 2000 mm nebo nahoře a dole ne větší než 3000 mm.

⁶) Avšak u nádob určených k přepravě některých krystalizujících nebo velmi viskózních látek, hluboce zchlazených zkapalněných plynů, jakož i u nádob, které jsou vyloženy ebonitem nebo termoplastickým materiálem, smí být vnitřní uzavírací zařízení nahrazeno vnějším uzavíracím zařízením, které vykazuje dodatkovou ochranu.

⁷) U nádržkových kontejnerů o objemu menším než 1 m³ může být tento ventil nebo namontované zařízení nahrazeno slepou přírubou.

⁸) Nádoby se považují za vzduchotěsně uzavřené, jestliže jejich otvory jsou těsně uzavřeny a nemají žádné pojistné ventily, průtržné membrány nebo jiná podobná pojistná zařízení. Nádoby s pojistnými ventily, u kterých je mezi pojistným ventilem a vnitřkem nádoby umístěna průtržná membrána, se považují za vzduchotěsně uzavřené. Ventily bez vložené průtržné membrány k vyloučení nepřípustného podtlaku uvnitř nádoby jsou však povoleny, pokud nádoby nemusí být podle zvláštních podmínek pro jednotlivé třídy během přepravy vzduchotěsně uzavřeny.

⁹) Poznávací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu uvedené v Konvenci o silničním provozu (Vídeň 1968).

¹⁰) Stavební zkouška zahrnuje u nádob s nejmenším zkušebním přetlakem 1 MPa (10 bar) také zkoušku svařeného zkušebního vzorku - pracovní zkoušky - podle zkušebního postupu v přípojku II C.

¹¹) Ve zvláštních případech a po souhlasu úředně uznaného znalce může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena tlakovou zkouškou jinou kapalinou nebo plynem, není-li tento postup nebezpečný.

¹²) Za číselnými hodnotami je třeba doplnit měrné jednotky.

¹³) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.

¹⁴) Příklady ochrany nádob:
1. Ochrana proti bočnímu najetí může být provedena podélnými nosníky, které nádobu chrání na obou stranách také ve výšce střední roviny nádoby.
2. Ochrana proti převržení se může skládat ze zesílených prstenců nebo křížové výztuhy rámu (příčných rámových nosníků).
3. Ochrana proti zpětnému najetí se může skládat např. z narážecích tyčí nebo z rámu.

¹⁵) Za kapalné se ve smyslu tohoto ustanovení považují takové látky, jejichž kinematická viskozita je při 20 °C menší než 2680 mm²/s.

¹⁶) Tyto podmínky jsou zveřejněny v IMDG-Code.

¹⁷) Viz odst. 1.2.8.2..

¹⁸) Tyto předpisy jsou zveřejněny v IMDG-Code.

¹⁹) Je považován za samozápalný (pyroforický).

²⁰) Je považován za samozápalný (pyroforický).

²¹) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
Místo technického pojmenování je povoleno použít jedno z následujících pojmenování:
- pro 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n., číslice 2 A: směs F1, směs F2, směs F3;
- pro 1060 methylacetylen a propadien, směs, stabilizovaná, číslice 2 F: směs P1, směs P2;
- pro 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n., číslice 2 F: směs A, směs A0, směs A1, směs B, směs C. Obchodní pojmenování uvedená v pozn. 1 k bodu 201, číslici 2 F, číslu označení látky 1965 se však smí použít jen dodatkově.

²²) Viz poznámka pod čarou 12).

²³) Viz poznámka pod čarou 21).

²⁴) Viz odst. 1.2.8.2.

²⁵) Viz poznámka pod čarou 7).

²⁶) Viz poznámka pod čarou 7).

²⁷) Viz odst. 1.2.8.2.

²⁸) Viz poznámka pod čarou 7).

²⁹) Viz poznámka pod čarou 7).

³⁰) Viz odst. 1.2.8.2.

³¹) Viz odst. 1.2.8.2.

³²) Viz poznámka pod čarou 7).

³³) Viz poznámka pod čarou 7).

³⁴) Viz poznámka pod čarou 15).

³⁵) Viz odst. 1.2.8.2.

³⁶) Viz poznámka pod čarou 7).

³⁷) Viz poznámka pod čarou 7).

³⁸) Viz odst. 1.2.8.2.

³⁹) Viz poznámka pod čarou 7).

¹) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.

²) U plechů se musí provádět tahová zkouška příčně ke směru válcování, protažení po lomu (l=5d) se stanoví na zkušebních tyčích s kruhovým průřezem, přičemž měřená délka I mezi ryskami se rovná 5-násobku průměru tyče d. Při použití tyčí s pravoúhlým průřezem se musí měřená délka l vypočítat podle vzorce

l = 5,65 \sqrt{F_{0}}

kde F0 se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.

³) Konstrukční oceli se rozumí ocel, jejíž minimální pevnost v tahu je mezi 360 N/mm² a 440 N/mm².

⁴) Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce

e_{1} = e_{0} \sqrt[3]{\frac{{R m}_{0} \times A_{0}}{{R m}_{1} \times A_{1}}}

V tomto vzorci znamená
Rm₀ = 360 A₀ = 27 pro vztažnou konstrukční ocel
Rm₁ = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu v N/mm²
A₁ = minimální mez protažení po lomu zvoleného kovu v %.

⁵) Avšak u nádob určených k přepravě některých krystalizujících nebo velmi viskózních látek, hluboce zchlazených zkapalněných plynů, jakož i u nádob, které jsou vyloženy ebonitem nebo termoplastickým materiálem, smí být vnitřní uzavírací zařízení nahrazeno vnějším uzavíracím zařízením, které vykazuje dodatkovou ochranu.

⁶) Nádoby se považují za vzduchotěsně uzavřené, jestliže jejich otvory jsou těsně uzavřeny a nemají žádné pojistné ventily, průtržné membrány nebo jiná podobná pojistná zařízení. Nádoby s pojistnými ventily, u kterých je mezi pojistným ventilem a vnitřkem nádoby umístěna průtržná membrána, se považují za vzduchotěsně uzavřené. Ventily bez vložené průtržné membrány k vyloučení nepřípustného podtlaku uvnitř nádoby jsou však povoleny, pokud nádoby nemusí být podle zvláštních podmínek pro jednotlivé třídy během přepravy vzduchotěsně uzavřeny.

⁷) Stavební zkouška zahrnuje u kotlových vozů s nejmenším zkušebním přetlakem 1 MPa (10 bar) také zkoušku svařeného zkušebního vzorku-pracovní zkoušky- podle odstavce 1.2.8.4 a podle zkušebního postupu v přípojku II C.

⁸) Ve zvláštních případech a po souhlasu úředně uznaného znalce může být hydraulická tlaková zkoušky nahrazena tlakovou zkouškou jinou kapalinou nebo plynem, není-li tento postup nebezpečný.

⁹) Za číselnými hodnotami je třeba doplnit měrné jednotky.

¹⁰) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.

¹¹) Za odnímatelné se označují nádoby, které jsou přizpůsobeny zvláštní konstrukci vozu a mohou být z něj sejmuty teprve po uvolnění upevňovacích prostředků.

¹²) Viz odst. 1.2.8.2.

¹³) Tyto podmínky jsou zveřejněny v IMDG-Code.

¹⁴) Viz poznámka pod čarou 11).

¹⁵) Je považován za samozápalný (pyroforický).

¹⁶) Je považován za samozápalný (pyroforický).

¹⁷) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
Místo technického pojmenování je povoleno použít jedno z následujících pojmenování:
- pro 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n., číslice 2 A: směs F1, směs F2, směs F3; - pro 1060 metylacetylen sa propadien, směs, stabilizovaná, číslice 2 F: směs P1, směs P2; - pro 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n., číslice 2 F: směs A, směs A0, směs A1, směs B, směs C. Obchodní pojmenování uvedená v pozn. 1 k bodu 201, číslici 2 F, číslu označení látky 1965 se však smí použít jen dodatkově.

¹⁸) Viz poznámka pod čarou 9).

¹⁹) Viz poznámka pod čarou 17).

²⁰) Viz přípojek VIII, bod 1800 (1), pozn.

²¹) Viz odst. 1.2.8.2.

²²) Viz poznámka pod čarou 6).

²³) Viz poznámka pod čarou 6).

²⁴) Viz odst. 1.2.8.2.

²⁵) Viz poznámka pod čarou 6).

²⁶) Viz poznámka pod čarou 6).

²⁷) Viz poznámka pod čarou 6).

²⁸) Viz odst. 1.2.8.2.

²⁹) Viz odst. 1.2.8.2.

³⁰) Viz poznámka pod čarou 6).

³¹) Viz poznámka pod čarou 6).

³²) Za kapalné se ve smyslu tohoto ustanovení považují takové látky, jejichž kinematická viskozita je při 20 °C menší než 2680 mm²/s.

³³) Viz odst. 1.2.8.2.

³⁴) Viz poznámka pod čarou 6).

³⁵) Viz poznámka pod čarou 11).

³⁶) Viz poznámka pod čarou 6).

³⁷) Viz odst. 1.2.8.2.

³⁸) Viz poznámka pod čarou 6).

³⁹) Viz poznámka pod čarou 6).

¹) Zákon o drahách č. 266/1994, uveřejněný ve Sbírce zákonů částka 79, z 30.12.1994