Část 1
ČÁST PRVNÍ
Úplaty za odběry vody z vodních toků
§ 1
§ 1
Organizace, které odebírají vodu z vodních toků v množství přesahujícím 15 000 m3 ročně nebo 1250 m3 měsíčně, platí správci vodního toku, popřípadě správci toho jeho úseku, v němž k odběru vody dochází, úplaty ve výši stanovené cenovými předpisy.1)
§ 2
§ 2
(1) Povinnost platit úplaty se nevztahuje na odběry vody z vodních toků uvedené v § 43 odst. 2 vodního zákona a na odběry
a) vody pro napouštění rybníků, rybích líhní a sádek, slepých ramen vodních toků a jiných nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů,
b) okalových vod pro lesní výrobu a vod pro udržení vodních poměrů zemědělských pozemků,
c) vody pro potřeby ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených spojeneckých sil na území vojenských újezdů.2)
(2) Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním. Vodohospodářský orgán stanoví pro úseky vodních toků spodní hranici zvýšeného průtoku (vodního stavu) umožňujícího odběr okalových vod, vztaženou k vodočtu nebo k jiné výškové značce podle místních podmínek.
Část 2
ČÁST DRUHÁ
Úplaty za odběry podzemní vody
§ 3
§ 4
§ 4
Povinnost platit úplaty se nevztahuje na odběry:
a) pro veřejné vodovody,
b) pro zásobování sídlišť nebo veřejných vodovodů ze zařízení odebírajících organizací, jsou-li tyto odběry zvlášť měřeny,
c) pro účely, pro něž je použití pitné vody stanoveno zvláštními předpisy,5) jsou-li tyto odběry zvlášť měřeny; při odběrech používaných k více účelům, které nelze samostatně měřit, se změří celkové množství odebrané vody a množství vody, na které se povinnost platit úplaty nevztahuje, se určí podle ročních směrných čísel spotřeby vody,5a)
d) pro potřeby ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených spojeneckých sil na území vojenských újezdů,
e) při jímání podzemních vod, které nejsou použity k provozním účelům organizace,
f) z umělých infiltrací povrchové vody, pokud vlastní odběr povrchové vody podléhá úplatě,
g) geotermálních podzemních vod pro jejich energetické využití,
h) v případech, v nichž není z vodohospodářského hlediska podle určení ústředního vodohospodářského orgánu republiky účelné užití podzemní vody jako pitné; jednotlivé případy určí tento orgán na základě prokázané potřeby a na časově omezenou dobu.
§ 5
§ 5
Úplata činí Kčs 2,– za 1 m3 odebrané podzemní vody.
§ 6
§ 6
Nemá-li odebírající organizace povinnost měřit odběry vodoměry,6) je povinna o odběrech vést evidenci a mít k dispozici dokumentaci o jejich výši a časovém rozložení. Neprokáže-li odebírající organizace touto dokumentací množství odběru, stanoví se úplata na základě množství odběru uvedeného v povolení vodohospodářského orgánu k tomuto odběru.
§ 7
§ 7
(1) Odebírající organizace je povinna oznámit správci toků každoročně do 31. října celkové množství odběrů pro příští rok s uvedením jednotlivých odběrů (dále jen „oznámení“). V oznámení uvede též odběry, na něž se nevztahuje povinnost platit úplaty podle § 4.
(2) Dojde-li k povolení odběru až po uplynutí termínu pro oznámení, je odebírající organizace povinna předložit oznámení do dvou měsíců ode dne, kdy došlo k prvnímu odběru.
(3) Správce toků vypočte zálohu na úplatu pro následující rok a oznámí její výši odebírající organizaci do 30. listopadu. Záloha na úplatu je splatná do 30. září běžného roku.
(4) Odebírající organizace je povinna oznámit správci toků do 15. února údaje o skutečném množství odběrů za předchozí rok.6)
(5) Správce toků vypočte roční úplatu podle skutečného množství odběrů a vyúčtuje nedoplatky nebo přeplatky za předchozí rok do 31. března. Nedoplatky a přeplatky jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení vyúčtování.
(6) Neprovede-li odebírající organizace úhradu plateb podle odstavců 3 a 5, je povinna za každý den prodlení zaplatit poplatek z prodlení ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené. Totéž platí pro vrácení přeplatku správcem toků.
Část 4
ČÁST ČTVRTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 8
§ 8
(1) Organizace, které vypouštějí do vod povrchových odpadní vody (dále jen „vypouštějící organizace“) obsahující organické látky, charakterizované hodnotou biochemické spotřeby kyslíku (dále jen „BSK5“), nerozpuštěné látky, ropu a ropné látky nebo odpadní vody vyznačující se zjevnou aciditou nebo alkalitou anebo obsahující rozpuštěné anorganické soli (dále jen „ukazatele znečištění“), jsou povinny za vypouštění těchto vod platit správcům toků úplaty podle množství znečišťujících látek v odpadních vodách a podle míry jejich závadnosti.
(2) Povinnost platit úplaty není dotčena tím, že vypouštějící organizaci bylo podle § 8 odst. 1 písm. c) a § 23 odst. 3 vodního zákona povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(3) Placení úplat nezbavuje vypouštějící organizaci odpovědnosti za způsobené škody podle obecně závazných právních předpisů.
§ 15
§ 15
Ve věcech týkajících se obrany státu postupují správci toků podle pokynu ústředního vodohospodářského orgánu republiky, vydaného v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.
§ 15a
§ 15a
Správce toků upraví výši úplaty za dobu od účinnosti tohoto zákona do konce roku 1992 a sdělí ji znečišťovateli podle § 13 odst. 4.
§ 16
§ 16
Zrušují se:
1. vyhláška ministerstva energetiky a vodního hospodářství č. 73/1960 Sb., o náhradách za odběr povrchové vody, ve znění vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 20/1963 Sb., a vládního nařízení č. 99/1966 Sb.;
§ 10
§ 10
(1) Základní úplata se vypočte podle nákladů na konkrétní nebo obecně použitelný způsob čištění odpadních vod, na jejichž vypouštění se povinnost platit úplaty vztahuje. Podle nákladů na konkrétní způsob čištění se vypočte základní úplata pro příští kalendářní rok, dodala-li vypouštějící organizace ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 1 správci toků přípravnou nebo projektovou dokumentaci7) zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod, které se vypouštějí do povrchových vod; tento způsob výpočtu se použije přednostně. Jinak se základní úplata vypočte pro uvedené období podle nákladů na obecně použitelný způsob čištění.
(2) Dokumentace podle odstavce 1 musí obsahovat údaje umožňující výpočet základní úplaty a nesmí být starší 5 let, ledaže podle ní výstavba čistícího zařízení dosud neskončila. Dokumentace zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod ropou nebo ropnými látkami se použije k výpočtu základní úplaty jen, lze-li podle ní zabezpečit snížení koncentrace znečištění odpadních vod pod hodnotu 10 mg/l.
(3) Základní úplata je součinem sazby a množství ročních znečištění nebo množství vypouštěných odpadních vod. Způsob výpočtu sazeb je stanoven v části A přílohy tohoto nařízení.
(4) Vypouštějí-li se odpadní vody obsahující BSK5 nebo nerozpuštěné látky více výtoky, množství znečištění se pro výpočet sazby a základní úplaty sčítají. Samostatně se posuzují jen tehdy, nejsou-li dány technické možnosti pro spojení výtoků, nebo ústí-li výtoky do různých povrchových vod.
(5) Vypouští-li vypouštějící organizace odpadní vody do zařízení na vodním toku, které je podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu určeno k čištění (dočištění) těchto odpadních vod, vypočte se základní úplata podle množství znečištění, které se vypouští až z tohoto zařízení.
(6) Má-li vypouštějící organizace zařízení k akumulaci a řízenému vypouštění odpadních vod, stanoví se základní úplata podle vypouštěného množství ročního znečištění, sníženého o množství znečištění, obsaženého v akumulačním zařízení. Toto snížení však nesmí překročit množství znečištění, které přepočteno na celoroční odtok vody ve vodním toku by způsobilo zhoršení kvality o 2,5 mg/l BSK5 nebo 0,5 mval/l acidity nebo alkality, nebo o 500 mg/l rozpuštěných anorganických solí. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na odpadní vody s ostatními ukazateli znečištění a na vypouštění odpadních vod do jiných povrchových vod než vodních toků.
(7) Při výpočtu základní úplaty se nepřihlíží k výnosu, který vznikne vypouštějící organizaci provozem čistírny (využitím hodnotných látek z odpadních vod).
§ 17
§ 17
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980, s výjimkou ustanovení § 12 a 13 odst. 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
§ 11
§ 11
(1) Výše přirážky k základní úplatě (dále jen „přirážka“) je závislá na míře zhoršení jakosti vody ve vodním toku, způsobeného odpadními vodami. Způsob výpočtu přirážky je stanoven v části B přílohy tohoto nařízení.
(2) Přirážka se nestanoví:
a) za vypouštění odpadních vod obsahujících rozpuštěné anorganické soli,
b) jde-li o vypouštění odpadních vod do jiných povrchových vod než vodních toků,
c) za vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace.
(3) Při placení úplat za vypouštění odpadních vod do vodárenského toku nebo do vodního toku v jeho povodí8) se výše přirážky zdvojnásobuje. Výše přirážky nesmí činit více než 200 % základní úplaty u toků vodárenských a vodních toků v jejich povodí a více než 100 % základní úplaty u vodních toků ostatních.
(4) K žádosti vypouštějící organizace může správce toků snížit vypočtenou přirážku za vypouštění odpadních vod obsahujících znečištění ve všech nebo jen v některých ukazatelích znečištění, nejvýše však o její jednu desetinu, za každý z těchto důvodů:
a) jde-li o vypouštění zbytkového znečištění při čištění odpadních vod,
b) zlepší-li se vypouštěním odpadních vod vodohospodářské podmínky využití vodního toku,
c) je-li zajištěno krátkodobé vyrovnání nebo zrovnoměrnění odtoku odpadních vod zvláštním, k tomu účelu provedeným zařízením nebo opatřením,
d) je-li zajištěno okamžité smíšení vypouštěných odpadních vod s vodou vodního toku technickým zařízením.
§ 14
§ 14
(1) Úplaty jsou splatné vždy 25. den v měsíci, jednou dvanáctinou roční úplaty (dále jen „měsíční splátky“). Správce toků může s vypouštějící organizací dohodnout jinou výši měsíčních splátek.
(2) Neprovede-li vypouštějící organizace úhradu plateb včas a v plné výši, je povinna za každý den prodlení zaplatit penále ve výši 1 ‰ z částky včas nezaplacené.
Část 4
ČÁST ČTVRTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
Příloha č. 4.1
Příloha k nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb.
A. Sazby pro výpočet úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Sazby se stanoví pro odpadní vody s ukazatelem znečištění:
a) BSK5 v Kčs za 1 kg.
BSK5 je množství kyslíku spotřebovaného k aerobnímu biochemickému rozkladu organických látek obsažených ve vodě za dobu pěti dnů při standardních podmínkách.
b) Nerozpuštěné látky v Kčs za 1 t.
Nerozpuštěné látky jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku na filtru při 105 °C do konstantní hmotnosti.
c) Ropa a ropné látky v Kčs za 1 m3 odpadní vody.
Ropa a ropné látky jsou látky vyextrahovatelné z vody tetrachlormetanem bez látek polárních, které se v extraktu oddělí standardizovaným způsobem.
d) Zjevná acidita nebo alkalita v Kčs za 1 kg ekv.
Acidita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné zásady. Zjevná acidita je ten podíl acidity, který odpovídá množství zásady potřebné ke zvýšení hodnoty pH na 4,5.
Alkalita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné kyseliny. Zjevná alkalita je ten podíl alkality, který odpovídá množství kyseliny potřebné ke snížení hodnoty pH na 8,3.
e) Rozpuštěné anorganické soli v Kčs za 1 t.
Rozpuštěné anorganické soli ve smyslu tohoto nařízení vlády jsou látky, které zbudou ve filtrátu vzorku vody po odpaření, vysušení a vyžíhání při 600 °C do konstantní hmotnosti.
Sazby se vypočítávají s přesností na tři desetinná místa.
1. Výpočet sazeb podle nákladů na konkrétní způsob čištění (podle dokumentace).
Z přípravné nebo projektové dokumentace, popř. z jiných technicko-ekonomických podkladů, které tuto dokumentaci doplňují, pokud je možné je použít za podklad pro stanovení ročních úplat (§ 10 odst. 2), se vypočte sazba jako podíl ročních úplných vlastních nákladů zařízení určeného k odstranění znečištění odpadních vod a ročního množství znečištění9) odstraňovaného provozem čistícího zařízení, v případě odpadních vod s ukazatelem znečištění ropa a ropné látky ročního množství čištěné vody.
Slouží-li jedno čistící zařízení k čištění odpadních vod s více ukazateli znečištění, musí dokumentace obsahovat technicky zdůvodněné rozdělení úplných vlastních nákladů podle jednotlivých ukazatelů znečištění.
2. Výpočet sazeb podle nákladů na obecně použitelný způsob čištění (obecným způsobem).
Sazby činí pro odpadní vody s ukazatelem znečištění:
a) BSK5
při znečištění
| aa) | 5 | až do | 50 t/rok | 6,021 | Kčs/kg | |
| ab) | nad | 50 | až do | 200 t/rok | 4,621 | Kčs/kg |
| ac) | nad | 200 | až do | 500 t/rok | 3,779 | Kčs/kg |
| ad) | nad | 500 | až do | 1 000 t/rok | 3,221 | Kčs/kg |
| ae) | nad | 1 000 | až do | 5 000 t/rok | 2,800 | Kčs/kg |
| af) | nad | 5 000 | až do | 10 000 t/rok | 1,8212 | Kčs/kg |
| ag) | nad | 10 000 t/rok | 1,4000 | Kčs/kg |
Tyto sazby se snižují:
| ad aa) | o 0,0311 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 5 t/rok |
| ad ab) | o 0,0056 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 50 t/rok |
| ad ac) | o 0,00186 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 200 t/rok |
| ad ad) | o 0,000842 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 500 t/rok |
| ad ae) | o 0,0002447 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 1 000 t/rok |
| ad af) | o 0,00008424 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 5 000 t/rok |
| ad ag) | o 0,00004214 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 10 000 t/rok |
b) nerozpuštěné látky
při znečištění
| ba) | 10 | až do | 50 t/rok | 443 Kčs/t | |
| bb) | nad | 50 | až do | 200 t/rok | 296 Kčs/t |
| bc) | nad | 200 | až do | 500 t/rok | 210 Kčs/t |
| bd) | nad | 500 | až do | 1 000 t/rok | 166 Kčs/t |
| be) | nad | 1 000 | až do | 5 000 t/rok | 140 Kčs/t |
| bf) | nad | 5 000 | až do | 10 000 t/rok | 94 Kčs/t |
| bg) | nad | 10 000 | t/rok | 79 Kčs/t |
Tyto sazby se snižují:
| ad ba) | o 3,675 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 10 t/rok |
| ad bb) | o 0,573 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 50 t/rok |
| ad bc) | o 0,147 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 200 t/rok |
| ad bd) | o 0,052 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 500 t/rok |
| ad be) | o 0,0115 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 1 000 t/rok |
| ad bf) | o 0,003 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 5 000 t/rok |
| ad bg) | o 0,00004 | Kčs za každou tunu znečištění nad | 10 000 t/rok |
c) ropa a ropné látky
0,50 Kčs/m3 odpadní vody při obsahu ropy a ropných látek 10 až 50 mg/l
1,00 Kčs/m3 odpadní vody při obsahu ropy a ropných látek nad 50 mg/l
d) zjevná acidita nebo alkalita
45 Kčs/kg ekv. zjevné acidity nebo alkality
e) rozpuštěné anorganické soli
200 Kčs/t při průtoku do 0,01 m3/sec
100 Kčs/t při průtoku nad 0,01 m3/sec do 0,1 m3/sec
66 Kčs/t při průtoku nad 0,1 m3/sec do 1,0 m3/sec
50 Kčs/t při průtoku nad 1,0 m3/sec do 10,0 m3/sec
40 Kčs/t při průtoku nad 10,0 m3/sec.
Průtokem se rozumí třistapadesátipětidenní vodnost vodního toku v místě vypuštění odpadních vod (dále jen „Q 355“).
Je-li zaručený průtok vodního toku vyšší než průtok odpovídající Q 355, vychází se při výpočtu z tohoto vyššího průtoku.
B. Způsob výpočtu přirážky k základní úplatě
Výše přirážky k základní úplatě je úměrná zhoršení jakosti vody ve vodním toku, které nastane vypouštěním odpadních vod, za které se platí základní úplata. Při výpočtu přirážky se vychází z bilance znečištění a Q 355.
Je-li zaručený průtok vodního toku vyšší než průtok odpovídající Q 355, vychází se při výpočtu z tohoto vyššího průtoku.
Jednotky zhoršení jakosti vody ve vodním toku činí pro odpadní vody s ukazateli znečištění:
a) BSK5 0,25 mg/l
b) nerozpuštěné látky 0,50 mg/l
c) ropa a ropné látky 0,05 mg/l
d) zjevná acidita nebo alkalita 0,025 mval/l.
Přirážka činí tolik procent základní úplaty, kolikrát je ve vypočteném zhoršení jakosti vody ve vodním toku v místě vypouštění odpadních vod obsažena jednotka zhoršení. Procenta přirážky se zaokrouhlují na celá čísla.