Zákon č. 36/1974 Sb.

Článek 1

1. Pravidelné přepravy cestujících na autobusových tratích mezi oběma státy, jakož i v tranzitu jejich územím, mohou být prováděny pouze na základě povolení.

2. Příslušné orgány každé smluvní strany vydávají povolení pro tu část tratě, která prochází jejich územím.

Článek 2

Kyvadlové přepravy skupin cestujících tranzitem přes území druhé smluvní strany mohou být prováděny pouze na základě povolení. Tato povolení si vzájemně předají příslušné orgány smluvních stran.

Článek 3

Přepravy cestujících s výjimkou přeprav uvedených v článcích 1 a 2 této dohody, nepodléhají povolovacímu řízení.

Článek 4

Pokud tato dohoda nestanoví jinak, platí Dohoda o všeobecných podmínkách mezinárodních přeprav cestujících autobusy z 5. prosince 1970.

Článek 5

Přepravy nákladů prováděné na nebo z území druhé smluvní strany nebo tranzitem přes její území podléhají povolovacímu řízení s výjimkou přeprav uvedených v článku 6. Povolení si vzájemně předávají příslušné orgány smluvních stran.

Článek 6

Z povolovacího řízení jsou vyjmuty přepravy:

a) stěhovaných svršků,

b) věcí určených pro veletrhy a výstavy,

c) zvířat, vozidel a sportovních potřeb, určených pro sportovní podniky a zařízení stanových táborů,

d) divadelních dekorací a rekvizit,

e) hudebních nástrojů, předmětů a zařízení pro rozhlasová, televizní a filmová natáčení,

f) rakví a popelnic s ostatky zemřelých.

Článek 7

Přepravy nákladů vozidly silniční dopravy podle této dohody se provádějí na základě nákladního listu, kterého každá smluvní strana používá v mezinárodní silniční dopravě.

Článek 8

Přepravy nákladů podle této dohody mohou provádět dopravci, kteří mají sídlo na území jedné ze smluvních stran a kteří podle vnitrostátních předpisů svého státu jsou oprávněni provádět mezinárodní silniční dopravu.

Článek 9

1. Dopravci jedné ze smluvních stran mohou provádět přepravy nákladů mezi místy ležícími na území druhé smluvní strany jen na základě zvláštních povolení, vydaných příslušným orgánem této smluvní strany.

2. Dopravci jedné smluvní strany mohou provádět nákladní přepravy mezi územím druhé smluvní strany a třetím státem tranzitem přes území svého státu; ostatní přepravy do a ze třetích států jen se souhlasem příslušného orgánu druhé smluvní strany.

Článek 10

1. Držitelé a řidiči silničních vozidel v mezinárodní dopravě jsou povinni dodržovat na území druhého státu platné právní předpisy o silničním provozu, přepravě a technickém stavu vozidel.

2. Příslušné orgány smluvních stran uznávají vzájemně vnitrostátní doklady pro řidiče a pro silniční vozidla.

3. Řidiči jsou povinni mít s sebou doklady, odpovídající vnitrostátním právním předpisům obou států, opravňující k překročení státních hranic, řidičský průkaz a doklady o vozidle, jakož i další touto dohodou předvídané doklady a předložit je na požádání příslušných orgánům druhé smluvní stany.

Článek 11

1. Silniční vozidla jedné smluvní strany provádějící dopravu po území druhé smluvní strany a jejich náklad musí odpovídat zejména svými rozměry, vahou a výzbrojí vnitrostátním předpisům druhé smluvní strany.

2. Pro silniční vozidla a jejich náklad, která překročí předepsané míry nebo váhu, se vyžaduje zvláštní povolení příslušných orgánů druhé smluvní strany. Totéž platí pro přepravy nebezpečného zboží.

Článek 12

Silniční vozidla, používání silnic, provádění přeprav a vydávání povolení podléhají daním a poplatkům podle vnitrostátních právních předpisů smluvních stran.

Článek 13

Silniční vozidla jedné smluvní strany provádějící mezinárodní dopravu na území druhé smluvní strany musí být pojištěna ze zákonné odpovědnosti.

Článek 14

Platy vyplývající z provádění této dohody se vyrovnávají podle platebních dohod platných mezi oběma smluvními stranami.

Článek 15

Privilegovaná doprava silničními vozidly z vlastního území jedné smluvní strany na vlastní území tranzitem přes území druhé smluvní strany se touto dohodou neupravuje.

Článek 16

1. V případech, které nejsou upraveny ustanoveními této dohody nebo jiných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány, použijí se vnitrostátní právní předpisy smluvní strany, na jejímž území k události došlo.

2. Příslušné orgány obou smluvních stran se vzájemně informují o vnitrostátních právních předpisech, platných pro silniční dopravu.

Článek 17

1. Smluvní strany si navzájem oznámí, které orgány jsou příslušné upravovat otázky týkající se provádění této dohody.

2. Zástupci příslušných orgánů mohou se sejít na žádost jedné nebo druhé strany ve Smíšené komisi, za účelem projednání nebo úpravy otázek, které vyplývají z provádění nebo výkladu této dohody.

Článek 18

Celní, zdravotní, veterinární a podobné právní předpisy smluvních stran nejsou ustanoveními této dohody dotčeny.

Článek 19

1. Tato dohoda podléhá schválení podle vnitrostátních právních předpisů každé smluvní strany a vstoupí v platnost dnem výměny nót, potvrzujících toto schválení.

2. Tato dohoda může být po vzájemné dohodě smluvních stran kdykoliv pozměněna.

3. Tato dohoda zůstane v platnosti pět let počínaje dnem, kdy vstoupila v platnost. Její platnost se prodlužuje vždy o rok, pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví nótou nejpozději šest měsíců před uplynutím doby její platnosti.