Vyhláška č. 37/1986 Sb.

POVINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany

Funkce techniků požární ochrany

Úkoly techniků požární ochrany

Úkoly specialistů požární ochrany

(1) K plnění povinností na úseku požární ochrany se ustanovuje

a) technik požární ochrany ústředního orgánu (dále jen „hlavní technik požární ochrany“),

b) technik požární ochrany nadřízeného orgánu (dále jen „vedoucí technik požární ochrany“),

c) technik požární ochrany organizace.

(2) Národní výbory, které přímo řídí nebo spravují organizace, ustanovují k plnění úkolů na úseku požární ochrany vedoucí techniky požární ochrany. Vedoucí technici požární ochrany krajského národního výboru plní též úkoly, které krajskému národnímu výboru vyplývají z § 3 zákona.

(1) Ustanovení technika požární ochrany se výjimečně nevyžaduje v organizacích, které sídlí ve společném objektu s organizací, která má ustanoveného technika požární ochrany, pokud s ní uzavřely dohodu o zabezpečení požární ochrany; tuto dohodu lze uzavřít jen se souhlasem orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

(2) Uzavřením dohody podle odstavce 1 nejsou dotčeny ostatní povinnosti organizací na úseku požární ochrany.

Vedoucí technik požární ochrany plní ve vztahu k organizacím řízeným nebo spravovaným nadřízeným orgánem úkoly uvedené v § 6.

Povinnosti jiných pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany

Požární hlídky

Pracovníci určení k zabezpečování požární ochrany v mimopracovní době

Požárně technická komise

Požární asistenční hlídka

(1) Požární asistenční hlídka

a) provádí preventivní požární dohled,

b) provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob, přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(2) Požární asistenční hlídka se zřizuje

a) při činnostech spojených se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru,

b) při organizování kulturních, sportovních a společenských akcí, kterých se zúčastňuje větší počet osob,

c) v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.

(3) Členové požární asistenční hlídky jsou povinni zejména

a) seznámit se s charakterem činnosti nebo s charakterem zabezpečované akce,

b) seznámit se s objektem a souvisejícími požárně bezpečnostními opatřeními,

c) kontrolovat dodržování příslušných předpisů upravujících požadavky požární bezpečnosti objektu nebo prováděné činnosti.

(4) Členové požární asistenční hlídky zřízené podle odstavce 2 písm. b) musí být označeni červenou rukávovou páskou s nápisem „POŽÁRNÍ HLÍDKA“, která se nosí na levém záloktí.

(5) Členové požární asistenční hlídky nesmějí být pověřováni jinými úkoly a ani sami vykonávat činnosti, které nesouvisejí s plněním úkolů požární asistenční hlídky.

Pracovníci uvedení v § 15 odstavci 1 jsou povinni znát v potřebném rozsahu

a) dokumentaci zdolávání požárů a pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím v organizaci,

b) umístění a obsluhu prostředků určených k vyhlášení požárního poplachu a způsob vyhlášení požárního poplachu podle požárních poplachových směrnic organizace,

c) rozmístění a obsluhu hasicích přístrojů, hasicích zařízení a jiných věcných prostředků požární ochrany v organizaci a způsoby hašení,

d) pokyny a opatření vedoucího organizace vydané pro mimopracovní dobu.

Ustanovení § 15 a 16 se vztahují přiměřeně na zabezpečování požární ochrany v organizaci v době sníženého provozu.

(1) Požárně technická komise se zřizuje v organizacích výrobního charakteru. V ostatních organizacích se požárně technická komise zřizuje, jsou-li v nich pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vyžaduje-li to hospodářský, kulturní, sociální nebo jiný důležitý zájem.

(2) Jestliže se organizace člení na nižší organizační jednotky, zejména závody, ve kterých jsou pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím, zřizuje se požárně technická komise i v těchto nižších organizačních jednotkách.

(3) Požárně technická komise může být zřízena i v nadřízeném orgánu, jestliže to vyžaduje plnění povinností na úseku požární ochrany, zejména řídí-li organizace, v nichž jsou pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím.

(4) Organizace, která je investorem, zřizuje požárně technickou komisi v době výstavby na velkých stavbách. Tato komise plní zejména koordinační a kontrolní funkci.

(5) Jestliže se zřídí požárně technická komise podle odstavců 3 a 4, vztahují se na ně přiměřeně úkoly uvedené v § 20.

(1) Požárně technická komise se skládá z předsedy, kterým je zástupce vedoucího organizace, zpravidla ten, do jehož působnosti patří řízení výroby, tajemníka, kterým je technik požární ochrany, a z členů, jejichž činnost souvisí nebo ovlivňuje zabezpečování požární ochrany (velitel jednotky požární ochrany, energetik, vodohospodář, stavební technik, technolog výroby apod.). Složení požárně technické komise v nižších organizačních jednotkách (§ 18 odst. 2) je obdobné.

(2) Předsedou požárně technické komise zřízené na velkých stavbách je zástupce vedoucího organizace, která je investorem. Tajemníkem požárně technické komise je technik požární ochrany organizace, která je investorem. Členy jsou vedoucí pracovníci generálního dodavatele stavby, generálního dodavatele technologie, případně jednotlivých subdodavatelů.

(1) Požárně technická komise

a) projednává a vyhodnocuje návrhy opatření na úseku požární ochrany při výstavbě a rekonstrukci objektů, při změně výroby nebo technologie a při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

j) provádí rozbory příčin vzniku požárů a podle zjištěných poznatků navrhuje opatření k jejich odstranění,

k) plní další úkoly, které vyplývají z předpisů o požární ochraně.

b) projednává stav požární ochrany, výsledky kontrol, provádí rozbory příčin zjištěných nedostatků, navrhuje opatření k jejich odstranění a sleduje jejich plnění,

c) podílí se na posuzování požárního nebezpečí v objektech organizace a v technologických procesech,

d) uplatňuje v podnikových normách a technologických procesech požadavky na řešení požární bezpečnosti,

e) posuzuje návrhy plánů hlavních úkolů a kontrolní činnosti na úseku požární ochrany,

f) projednává požadavky na kádrové a materiálně technické vybavení požární ochrany,

g) posuzuje a prověřuje dokumentaci požární ochrany,

h) projednává a vyhodnocuje výsledky školení pracovníků o požární ochraně a výsledky odborné přípravy pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany,

i) vyhodnocuje připravenost a akceschopnost závodních jednotek požární ochrany včetně jejich materiálně technického vybavení,

(2) Požárně technická komise se schází podle potřeby, nejméně však jednou za půl roku. K jednání požárně technické komise mohou být přizváni i další odborní pracovníci.

Odborná způsobilost techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany

Obsah odborné způsobilosti

(1) Odbornou způsobilostí techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany se rozumí souhrn teoretických vědomostí a praktických zkušeností, které jsou nutné k řádnému výkonu určené funkce.

(2) Obsahem odborné způsobilosti je

a) znalost předpisů o požární ochraně,

b) základní znalost organizace, řízení a kontroly požární ochrany v příslušném odvětví a v organizaci,

c) znalost požárního nebezpečí v objektech organizace a v technologických procesech a způsobu jejich posuzování,

d) znalost funkcí a parametrů hasicích zařízení, požární techniky a jiných věcných prostředků požární ochrany,

e) znalost stanovení sil a prostředků ke zdolávání požárů,

f) znalost dalších specifických podmínek požární ochrany v příslušném odvětví.

Prokazování odborné způsobilosti

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany jsou povinni prokázat odbornou způsobilost při ustanovení do funkce, výjimečně nejpozději do šesti měsíců od ustanovení do funkce, jestliže se v tomto období připravují na ověření odborné způsobilosti.

Povinnosti organizací při vybavování věcnými prostředky požární ochrany a zabezpečování jejich akceschopnosti

(1) Organizace jsou povinny se zřetelem na požární nebezpečí jednotlivých objektů, prostorů a technologií obstarávat, instalovat a udržovat v řádném stavu požární signalizaci, hasicí zařízení, hasicí přístroje a jiné věcné prostředky požární ochrany.

(2) Organizace mohou používat jen požární signalizaci, hasicí zařízení a hasicí přístroje, jejichž typy byly schváleny státními zkušebnami nebo posouzeny ministerstvem vnitra, případně jiné věcné prostředky požární ochrany, které si ministerstvo vnitra vyhradilo a posoudilo.⁴)

Dokumentace požární ochrany

Operativní plán

Druhy dokumentace požární ochrany ústředních orgánů

(1) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu tvoří

a) předpis pro organizaci, řízení a kontrolu požární ochrany v jím řízeném odvětví,

b) hlavní zaměření, plán hlavních úkolů a plán kontrolní činnosti na úseku požární ochrany a doklady o jejich plnění,

c) zprávy o stavu požární ochrany v jím řízeném odvětví,

d) dokumentace o školení a odborné přípravě pracovníků o požární ochraně a dokumentace o ověřování odborné způsobilosti prováděných v jeho působnosti,

e) přehled o zřízených jednotkách požární ochrany, jejich početním stavu a základním vybavení,

f) údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, zprávy o výsledcích prováděných rozborů a o provedených opatřeních na úseku požární ochrany.

(2) Předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) obsahuje zejména

a) organizační uspořádání požární ochrany v řízeném odvětví,

j) zvláštní úkoly jednotek požární ochrany,

k) způsob hlášení požárů,

l) vzory základní dokumentace požární ochrany organizace.

b) zásady pro zřizování dvou nebo více funkcí techniků požární ochrany, případně jiných funkcí nebo organizačních útvarů podle § 8 zákona včetně úpravy podřízenosti pracovníků na úseku požární ochrany,

c) zásady pro zřizování organizačních útvarů požární ochrany na ústředním orgánu, nadřízených orgánech a v organizacích v případech, jestliže jsou zřízeny dvě nebo více funkcí techniků požární ochrany nebo je v organizaci zřízen závodní požární útvar,

d) zásady pro spojování funkcí techniků požární ochrany s jinými funkcemi,

e) vymezení pojmu organizace a nadřízený orgán pro účely požární ochrany v řízeném odvětví,

f) povinnosti vedoucích orgánů, vedoucích organizací a ostatních vedoucích pracovníků na úseku požární ochrany,

g) povinnosti pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany a povinnosti ostatních pracovníků na úseku požární ochrany,

h) způsob zabezpečení požární ochrany při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru charakteristický pro dané odvětví,

i) způsob a lhůty provádění kontrol na úseku požární ochrany a preventivních požárních hlídek,

(3) Předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) schvaluje vedoucí ústředního orgánu.

Požární evakuační plán

(1) Požární evakuační plán upravuje organizaci evakuace osob, zvířat a materiálů z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

(2) Požární evakuační plán obsahuje

a) určení pracovníka, který bude řídit evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,

b) určení pracovníků a prostředků, jejichž pomocí bude evakuace prováděna,

c) určení způsobu a cest pro evakuaci,

d) určení místa, kde se evakuované osoby, případně zvířata budou soustřeďovat, a určení odpovědného pracovníka, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,

e) zabezpečení poskytnutí první pomoci postiženým osobám,

f) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení pracovníka, který bude tento materiál střežit.

(3) Požární evakuační plán zpracovává organizace. Součástí požárního evakuačního plánu je i grafické znázornění evakuačních cest v jednotlivých podlažích. Toto vyznačení se umisťuje u vstupu do podlaží. Účinnost opatření upravených v požárním evakuačním plánu se prověřuje formou cvičného požárního poplachu.

(4) Požární evakuační plán je uložen u závodního požárního útvaru. Není-li tento v organizaci zřízen, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě, které určí vedoucí organizace.

(5) Požární evakuační plán nemusí se souhlasem příslušného orgánu vykonávajícího státní požární dozor vyhotovovat organizace, ve kterých jsou jednoduché poměry z hlediska záchrany osob, zvířat a materiálů.

Operativní karta

(1) Operativní karta je zjednodušenou formou dokumentace, která slouží k účinnému zdolávání požáru a záchraně osob, zvířat a materiálů.

(2) Operativní karty zpracovávají organizace pro objekty, pro které se nevyžaduje zpracování operativních plánů. Objekty organizací, pro které se zpracovávají operativní karty, určí orgán vykonávající státní požární dozor.

(3) Operativní karta obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje zejména charakter objektu, popis nejkratší cesty jednotky požární ochrany k objektu, konstrukční zvláštnosti objektu, popis míst uzavření plynu, vypnutí elektrického vedení, zapojení nouzového osvětlení, evakuačních cest, vnitřního rozvodu požární vody a jiné údaje potřebné ke zdolávání požáru a záchraně osob a materiálů. Grafická část obsahuje zejména schéma objektu, podle potřeby i schéma sousedních objektů, dále komunikací a zdrojů vody.

Uložení dokumentace zdolávání požárů

(1) Dokumentace zdolávání požárů je uložena

a) u útvaru Sboru požární ochrany,

b) u závodního požárního útvaru.

(2) Není-li v organizaci zřízen závodní požární útvar, dokumentace zdolávání požárů je uložena na trvale dosažitelném místě, které určí vedoucí organizace.

(3) Vedoucí organizace je povinen zabezpečit bez zbytečného odkladu úpravu dokumentace zdolávání požárů, jestliže nastanou změny v údajích, které byly podkladem pro její vypracování. Návrh takové změny se schvaluje obdobně jako dokumentace zdolávání požárů.

(4) Jestliže dokumentace zdolávání požárů obsahuje utajované skutečnosti, postupují útvary Sboru požární ochrany a organizace při jejím zpracovávání a používání podle zvláštních předpisů.⁹)

Metodická pomoc

Nadřízené orgány a orgány vykonávající státní požární dozor poskytují organizacím metodickou pomoc při vypracování dokumentace zdolávání požárů.

Požární kniha

(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany v organizaci, zejména o provedených preventivních požárních prohlídkách, zjištěných nedostatcích a způsobu jejich odstranění, o uskutečnění cvičných požárních poplachů a kontrole základní dokumentace požární ochrany. Požární knihu vede technik požární ochrany, případně preventista požární ochrany.

(2) V organizacích rozdělených na preventivní úseky se vedou požární knihy preventivních úseků. V požární knize preventivního úseku se vyznačí, které objekty preventivní úsek zahrnuje. Záznamy o důležitých skutečnostech týkajících se celé organizace vede technik požární ochrany v hlavní požární knize. Do hlavní požární knihy se zapisují též zjištěné nedostatky uvedené v požárních knihách preventivních úseků, jejichž odstranění přesahuje pravomoc vedoucích pracovníků kontrolovaných pracovišť.

(3) Záznam o údajích uvedených v odstavci 1 obsahuje datum, označení objektu, zjištěné skutečnosti, případně provedení akce, navrhovaná opatření, podpis vedoucího pracovníka kontrolovaného pracoviště a osoby, která záznam provedla.

(4) V organizacích, ve kterých se vede pro kontrolní účely inspekční kniha,¹⁰) může plnit funkci požární knihy tato kniha.

(5) Požární kniha (hlavní požární kniha) se předkládá vedoucímu organizace neodkladně, jestliže k odstranění zjištěných nedostatků je třeba rozhodnutí vedoucího organizace. Jinak se požární kniha (hlavní požární kniha) předkládá vedoucímu organizace nejméně jednou za tři měsíce; v bytových domech se předkládá nejméně jednou za rok.

Dokumentace o činnosti jednotek požární ochrany organizace

(1) Dokumentace o činnosti jednotek požární ochrany organizace slouží k provádění záznamů o důležitých skutečnostech týkajících se jejich činnosti. Dokumentaci tvoří zejména strážní kniha, dokumentace o odborné přípravě jednotky požární ochrany a zprávy o zásazích.

(2) Strážní knihu vedou organizace, v kterých je zřízen závodní požární útvar nebo dobrovolný závodní požární sbor, ve kterém jsou zařazeny osoby vykonávající službu jako své povolání. Strážní kniha obsahuje záznamy zejména o převzetí služby a jejím průběhu (např. výjezdy jednotky, úrazy, poskytnutí součinnosti při jiných záchranných pracích). Strážní knihu vede velitel jednotky požární ochrany, který odpovídá za výkon služby ve směně.

(3) Dokumentace o odborné přípravě jednotky požární ochrany obsahuje zejména plány odborné přípravy, seznam pracovníků závodního požárního útvaru nebo členů dobrovolného závodního požárního sboru, kteří se odborné přípravy zúčastnili, a jména velitelů, kteří odbornou přípravu vedli. Za vedení dokumentace odpovídá velitel jednotky požární ochrany.

(4) Zpráva o zásahu obsahuje zejména základní časové údaje o zásahu, počet a druhy zúčastněných jednotek požární ochrany, jejich technické vybavení a postup těchto jednotek při zásahu. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu.

Schvalování a vedení dokumentace požární ochrany

(1) Požární řády pracovišť, požární poplachové směrnice a požární evakuační plány schvaluje vedoucí organizace nebo jiný vedoucí pracovník uvedený v předpise vydaném ústředním orgánem podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona. Dokumentaci zdolávání požárů schvaluje vedoucí organizace se souhlasem orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

(2) Dokumentace požární ochrany je soustředěna u technika požární ochrany. Některé druhy dokumentace (§ 32 odst. 2) mohou být podle svého účelu vedeny a uloženy u jiných pracovníků, případně u jiných organizačních útvarů organizace. Přehled o uložení jednotlivých druhů dokumentace požární ochrany je u technika požární ochrany.

(3) Požární řády pracovišť, požární poplachové směrnice, požární evakuační plány a dokumentaci zdolávání požárů kontroluje organizace po každé organizační nebo jiné změně, pokud měla vliv na její obsah. Kontrola této dokumentace se však provádí nejméně jednou za rok. Po požáru se dokumentace upraví v souladu s poznatky získanými při jeho zdolávání.

(4) Záznam o kontrole dokumentace požární ochrany se zapisuje do požární knihy (hlavní požární knihy).

Povinnosti organizací při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích, kterých se účastní větší počet osob

(1) Organizace při činnostech spojených se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru postupují podle zvláštních předpisů, zejména technických norem.

(2) Provádí-li organizace činnost spojenou se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru a povinnosti při této činnosti nejsou z hlediska požární ochrany výjimečně upraveny, je organizace povinna při těchto činnostech postupovat tak, aby byla zabezpečena požární ochrana; v tomto případě vydá organizace písemný pokyn k zajištění této činnosti.

(3) Pokud organizace provádí činnosti (práce) spojené se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru pro jinou organizaci, plní povinnosti podle tohoto oddílu ta organizace, pro kterou se tyto činnosti (práce) provádějí, pokud zvláštní předpisy nebo písemná dohoda organizací nestanoví jinak.

(4) Organizace může spalovat hořlavé látky na volném prostranství jen výjimečně, pokud je to nezbytně nutné pro plnění jejích úkolů. Organizace je povinna takovou činnost předem oznámit orgánu vykonávajícímu státní požární dozor, který může stanovit pro tuto činnost podmínky nebo ji zakázat. Ustanovení zvláštních předpisů nejsou tím dotčena.¹¹)

(1) Organizace při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích, kterých se účastní větší počet osob, jsou povinny

a) zřídit požární asistenční hlídky (§ 14),

b) zpracovat směrnice pro činnost požárních asistenčních hlídek,

c) vybavit požární asistenční hlídky potřebnými věcnými prostředky požární ochrany.

(2) Požární asistenční hlídku zřizuje vedoucí organizace z osob, které mají k této činnosti potřebné předpoklady. Počet členů požární asistenční hlídky určuje se zřetelem k úkolům, které má tato hlídka plnit. Skládá-li se požární asistenční hlídka ze dvou a více členů, určuje vedoucí organizace jejího vedoucího.

(3) Jestliže akci, které se účastní větší počet osob, uskutečňuje organizace v objektech jiné organizace, zřizuje požární asistenční hlídku pořádající organizace, pokud se nedohodne jinak s organizací, která je správcem objektu.

(4) Akce, kterých se účastní větší počet osob, může organizace uskutečňovat jen v objektech a na místech, které splňují podmínky zabezpečení požární ochrany zejména z hlediska záchrany osob při požáru.

(5) Při organizování větší akce zpravidla okresního nebo krajského významu je pořádající organizace povinna projednat zabezpečení požární ochrany s příslušnou správou Sboru požární ochrany národního výboru, která může určit podmínky pro zabezpečení požární ochrany nebo může pořádání akce zakázat.

Školení o požární ochraně

Organizace školení o požární ochraně

Rozsah školení o požární ochraně

(1) Školení o požární ochraně se vztahuje na všechny osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru (dále jen „pracovníci“) k organizaci provádějící toto školení jako součást preventivních opatření na úseku požární ochrany. Školení o požární ochraně se vztahuje v přiměřeném rozsahu i na osoby, které se s vědomím organizace zdržují na jejích pracovištích.

(2) Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na odbornou přípravu pracovníků zařazených do požárních hlídek, jednotek požární ochrany, techniků požární ochrany, specialistů požární ochrany a na pracovníky zařazené ve funkcích zřízených podle § 8 zákona.

Školení druhého stupně o požární ochraně

(1) Školení druhého stupně o požární ochraně obsahuje zejména podrobný výklad o požárním nebezpečí charakteristickém pro příslušné pracoviště (technologické postupy, skladování hořlavých látek apod.), o požárních poplachových směrnicích, o požárním řádu pracoviště a o požárním evakuačním plánu; z celkového rozsahu školení druhého stupně o požární ochraně musí být nejméně jedna třetina zaměřena na praktický výcvik.

(2) Opakované školení druhého stupně o požární ochraně uskutečňuje organizace jednou za dva roky, pokud vedoucí organizace nebo nadřízený orgán s přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí v organizaci neurčí lhůtu kratší.

(3) Školení druhého stupně o požární ochraně se zúčastňují všichni pracovníci. Opakovaného školení druhého stupně o požární ochraně podle odstavce 2 se nezúčastňují pracovníci, kteří se zúčastňují školení třetího stupně o požární ochraně.

(4) Školení druhého stupně o požární ochraně nově přijatých pracovníků, kteří absolvovali školení prvního stupně o požární ochraně, je organizace povinna provést po jejich zařazení na pracoviště před započetím práce; u pracovníků, kteří se převádějí na jinou práci, přecházejí na jiné pracoviště nebo se jim mění způsob práce, je organizace povinna provést toto školení ještě před započetím práce. Školení druhého stupně o požární ochraně se zúčastňují i osoby uvedené v § 48 odst. 2 písm. b) a c), pokud vykonávají práce na pracovištích organizace.

(5) Školení druhého stupně o požární ochraně pracovníků určených k zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době se uskutečňuje podle zvláštních plánů, vždy však nejméně jednou za rok.

Školení třetího stupně o požární ochraně

(1) Školení třetího stupně o požární ochraně obsahuje zejména podrobné seznámení s organizací a řízením požární ochrany v organizaci, s nebezpečím vyplývajícím z technologie výroby, se základními znalostmi procesu hoření a hašení hořlavých látek a s příslušnými předpisy o požární ochraně.

(2) Opakované školení třetího stupně o požární ochraně uskutečňuje organizace jednou za tři roky, pokud vedoucí organizace nebo nadřízený orgán neurčí lhůtu kratší.

(3) Školení třetího stupně o požární ochraně se zúčastňují

a) vedoucí organizace a jeho zástupce,

b) ostatní vedoucí pracovníci organizace a pracovníci, kteří provádějí školení prvního a druhého stupně o požární ochraně,

c) členové požárně technické komise a preventisté požární ochrany,

d) pracovníci, kteří při výzkumu a vývoji výrobků nebo technologie odpovídají za řešení otázek požární bezpečnosti.

(4) Školení třetího stupně o požární ochraně pro nově přijaté pracovníky nebo pracovníky zařazené do funkcí, ve kterých se tento stupeň školení vyžaduje, zabezpečí organizace do tří měsíců od přijetí (převedení) pracovníka. Pro vedoucího organizace a jeho zástupce zabezpečí školení v této lhůtě nadřízený orgán.

(5) Školení třetího stupně o požární ochraně se nepodrobuje technik požární ochrany a velitel závodního požárního útvaru.

Ověřování vědomostí

(1) Vědomosti získané školením třetího stupně o požární ochraně ověřuje komise určená vedoucím organizace; u vedoucích organizací a jejich zástupců komise určená vedoucím nadřízeného orgánu. Ověřování vědomostí se může zúčastnit zástupce orgánu vykonávajícího státní požární dozor a nadřízeného orgánu; o termínu ověřování vědomostí musí být tyto orgány včas písemně vyrozuměny.

(2) O úspěšném absolvování školení třetího stupně o požární ochraně vydá vedoucí organizace pracovníkům osvědčení na návrh komise. Pracovníkům, kteří úspěšně absolvovali školení třetího stupně o požární ochraně u nadřízeného orgánu, vydá osvědčení vedoucí tohoto orgánu na návrh komise.

(3) Pokud pracovníci, na které se vztahuje školení třetího stupně o požární ochraně, při ověřování vědomostí neuspěli, jsou povinni podrobit se do tří měsíců novému ověření vědomostí.

(1) Organizace vypracuje pro všechny stupně školení o požární ochraně tematické plány a časový rozvrh školení. Vedoucí organizace projedná tyto dokumenty s nadřízeným orgánem a vyžádá si souhlas příslušného orgánu vykonávajícího státní požární dozor. Součástí tematického plánu musí být též seznam funkcí a pracovníků, kteří jsou povinni zúčastnit se školení třetího stupně o požární ochraně.

(2) Nadřízený orgán zpracuje tematický plán a časový rozvrh školení o požární ochraně vedoucích organizací a jejich zástupců; k těmto dokumentům si vyžádá souhlas příslušného orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

Odborná příprava pracovníků o požární ochraně

Ustanovení § 55 a 57 se vztahují i na odbornou přípravu pracovníků zařazených do funkcí zřízených podle § 8 zákona.

POVINNOSTI OBČANŮ

Všeobecné povinnosti občanů při předcházení požárům

Občan při předcházení požárům je povinen zejména

a) nekouřit a nepoužívat otevřený oheň na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru,

b) udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít ke vzniku požáru nebo ke ztížení zásahu jednotky požární ochrany; skladovat hořlavé materiály na půdě je možno jen ve vzdálenosti nejméně 1 metr od komínového tělesa,

c) dbát na zvýšenou opatrnost při skladování a používání hořlavých nebo jiných požárně nebezpečných látek, které mohou způsobit požár nebo jej mohou dále rozšiřovat,

d) dbát na zvýšenou opatrnost při zacházení s ohněm v době sklizně, při skladování úrody a v době sucha,

e) nezakládat oheň v prostorách, kde může dojít k jeho rozšíření a nevypalovat porosty; ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.¹³)

Skladování a používání kovových tlakových nádob na propan-butan

(1) Používá-li občan v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání plynový spotřebič na propan-butan, může být uvnitř těchto prostorů umístěna jen jedna provozní kovová tlaková nádoba s celkovou hmotností obsahu do 15 kg propan-butanu. Tato nádoba musí být umístěna na lehko přístupném a dostatečně větratelném místě, kde se nepoužívají jiné tepelné spotřebiče s otevřeným ohněm. Při používání plynových spotřebičů je občan povinen dodržovat návod k obsluze spotřebiče.

(2) Občan může skladovat zásobní kovovou tlakovou nádobu na propan-butan jen ve zděných nebo plechových větratelných přístavcích přístupných z volného prostoru nebo na otevřených balkónech. Nádoba musí být chráněna proti slunečnímu záření a proti jiným vlivům, které mohou nepříznivě působit na její technický stav.

(3) Zásobní kovové tlakové nádoby na propan-butan o celkové hmotnosti nad 5 kg nesmí občan skladovat

a) v místnostech a prostorách pod úrovní okolního terénu nebo ve vzdálenosti menší než 2,5 m od otvorů do těchto míst,

b) ve světlících, půdách, garážích a kotelnách,

c) v místnostech určených ke spaní, v místnostech tvořících bytové příslušenství a v šachtách bytových jader,

d) na schodištích, chodbách a v jiných společných prostorách.

(4) Zásoba propan-butanu pro přenosné plynové spotřebiče v bytě nebo v jiném objektu ve vlastnictví nebo užívání občana může být nejvýše o celkové hmotnosti obsahu 5 kg.

(5) Prostory, v nichž jsou uloženy kovové tlakové nádoby na propan-butan, musí být vně zřetelně označeny bezpečnostní značkou nebo tabulkou.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na skladování jiných kovových tlakových nádob k dopravě plynu,¹⁷) pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

Povinnosti občanů při poskytování služeb

Poskytuje-li občan na základě povolení národního výboru služby,¹⁹) při nichž může vzniknout požár, je povinen dodržovat podmínky k zabezpečení požární ochrany určené zvláštními předpisy nebo národním výborem v povolení poskytovat služby.

Povinnosti občanů při sklizni a skladování úrody

Jestliže občan sklízí nebo skladuje úrodu a při této činnosti může vzniknout požár, je povinen zabezpečit zejména v místech výmlatu, stohování nebo skladování zásobu vody v množství alespoň 200 litrů a jiné věcné prostředky, které je možné použít ke zdolání požáru.

ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Výkon státního požárního dozoru

Druhy požárních kontrol

(1) Komplexní kontrolou se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení a provádění požární ochrany v orgánech a organizacích. Komplexní kontrola se provádí nejméně jednou za pět let. V organizacích, v nichž převládají pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím, nebo v organizacích s důležitým hospodářským, kulturním a jiným významem se komplexní kontrola provádí v kratších lhůtách určených plánem požárních kontrol.

(2) Tematickou kontrolou se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vybraných oblastech nebo činnostech.

(3) Kontrolní dohlídkou se prověřuje splnění opatření uložených při požárních kontrolách podle odstavců 1 a 2.

Plány požárních kontrol

(1) Orgány vykonávající státní požární dozor provádějí požární kontroly podle plánu požárních kontrol.

(2) Provádění komplexních požárních kontrol se konkretizuje v jednoročních prováděcích plánech.

(3) V zájmu koordinovaného postupu při výkonu státního požárního dozoru správa Sboru požární ochrany okresního národního výboru projednává plány požárních kontrol se správou Sboru požární ochrany krajského národního výboru. Plány požárních kontrol správy Sboru požární ochrany krajského národního výboru projednává tato správa se správou Sboru požární ochrany ministerstva vnitra.

Posuzování dokumentace staveb

(1) Ministerstvo vnitra z hlediska požární bezpečnosti posuzuje

a) dokumentaci staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více krajských národních výborů,

b) dokumentaci staveb, pro které nejsou upraveny podmínky požární ochrany.

(2) Krajský národní výbor z hlediska požární bezpečnosti posuzuje

a) dokumentaci staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních národních výborů,

b) dokumentaci staveb, jejichž rozpočtové náklady přesahují 150 mil. Kčs.

Zjišťování příčin vzniku požárů a zpracování rozborů požárů

Zpracování rozborů požárů

(1) Při zpracování rozborů požárů se sleduje

a) počet požárů,

b) výše škod způsobených požáry,

c) příčiny vzniku požárů,

d) počet usmrcených a zraněných osob při požárech,

e) zhodnocení porušení předpisů v souvislosti se vznikem a rozšířením požáru,

f) činnost jednotek požární ochrany při zdolávání požárů,

g) další důležité údaje potřebné ke stanovení protipožárních opatření.

(2) Rozbory požárů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požárech zpracovávané okresním národním výborem. Krajský národní výbor tyto údaje soustřeďuje, kontroluje a předává ministerstvu vnitra.

(3) Ústřední orgány, nadřízené orgány a organizace vedou vlastní přehledy požárů a zpracovávají vlastní analýzy; přitom postupují podle metodických pokynů, které vydá ministerstvo vnitra. Pokud ústřední orgány nebo nadřízené orgány nemohou získat potřebné údaje z vlastních rozborů požárů, mohou je požadovat z rozborů požárů zpracovaných ministerstvem vnitra.

Dokumentace požární ochrany národních výborů

Požární řád obce

(1) Jestliže není v obci požární vodovod²²) a není možné pro účely požární ochrany zabezpečit v dostatečném množství vodu z přírodních zdrojů, místní národní výbor zabezpečuje jiné dostatečné zdroje požární vody.²³)

(2) Pokud slouží vodní toky nebo vodohospodářská díla i účelům požární ochrany, je vlastník (správce, uživatel) těchto vodních zdrojů povinen je udržovat v provozuschopném stavu. Provádění prací, které by omezily nebo znemožnily použití těchto zdrojů pro účely požární ochrany, je povinen vlastník (správce, uživatel) předem projednat se správou Sboru požární ochrany okresního národního výboru, která může určit podmínky pro zabezpečení požární ochrany.

Dokumentace požární ochrany krajského národního výboru a okresního národního výboru

Krajský národní výbor a okresní národní výbor v rámci své působnosti vedou dokumentaci požární ochrany, kterou tvoří zejména

a) výhledový plán rozvoje požární ochrany,

b) evidence organizací a plán požárních kontrol,

c) požární poplachový plán,

d) dokumentace o činnosti útvarů Sboru požární ochrany,

e) dokumentace o jednotkách požární ochrany v příslušném územním obvodu včetně jejich materiálně technického vybavení,

f) dokumentace o požárech.

Dokumentace o činnosti útvaru Sboru požární ochrany

Dokumentace o činnosti útvaru Sboru požární ochrany slouží k provádění záznamů o důležitých skutečnostech. Tuto dokumentaci tvoří zejména strážní kniha, dokumentace o odborné přípravě a zprávy o zásazích.

Provádění preventivních požárních kontrol

Obsah preventivních požárních kontrol

(1) Při provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny prověřují dodržování předpisů o požární ochraně, zejména

a) skladování hořlavých látek, umístění a instalaci tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů,

b) stav přístupových cest k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu, vody a stav únikových cest,

c) vybavení objektů hasicími přístroji a jinými věcnými prostředky požární ochrany.

(2) Při preventivních požárních kontrolách v objektech organizací kontrolní skupiny prověřují i dokumentaci požární ochrany, provádění školení a odborné přípravy pracovníků o požární ochraně apod.

(3) Součástí preventivních požárních kontrol je i seznámení vlastníků (správců, uživatelů) objektů, případně jiných osob s požadavky na požární ochranu a poskytování odborných rad.

(4) Jestliže vzniknou při provádění preventivní požární kontroly pochybnosti o požárně nezávadném stavu komínů, rozvodů elektrické energie a plynu, navrhnou kontrolní skupiny místnímu národnímu výboru, aby požádal příslušné orgány o předložení dokladů o jejich stavu.

Plánování preventivních požárních kontrol

(1) Místní národní výbor provádí preventivní požární kontroly podle plánu preventivních požárních kontrol, nejméně však jednou za dva roky, pokud požární nebezpečí kontrolovaných objektů nevyžaduje lhůtu kratší.

(2) Plán preventivních požárních kontrol projednává místní národní výbor se správou Sboru požární ochrany okresního národního výboru.

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY

Zřizování jednotek požární ochrany a jejich vybavení

Dobrovolný veřejný požární sbor

Závodní požární útvar

(1) Při určování, která organizace je povinna zřídit závodní požární útvar, a při stanovení jeho velikosti se vychází zejména z

a) charakteru a velikosti pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím,

b) hospodářského, kulturního, sociálního nebo jiného významu organizace,

c) množství sil a prostředků potřebných ke zdolávání požárů,

d) vzdálenosti z hlediska možnosti poskytnutí pomoci jinými jednotkami požární ochrany,

e) potřeby zahájení účinného zásahu zpravidla do pěti minut od hlášení o vzniku požáru,

f) druhů speciální požární techniky²⁴) potřebné ke zdolávání požárů,

g) zvláštních podmínek řízení zásahu v organizaci.

(2) Jestliže má organizace závody, které jsou rozmístěny na různých místech a na tyto se vztahují kritéria podle odstavce 1, je možné určit, že povinnost zřídit závodní požární útvar se vztahuje i na tyto závody.

(3) Jestliže povaha stavby vyžaduje trvalé zajištění požární ochrany již v době výstavby, může krajský národní výbor určit povinnost zřídit závodní požární útvar již v době výstavby v souladu s dokumentací postupu výstavby.

(4) Při uplatňování požadavků na zřízení závodního požárního útvaru pro zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby se postupuje podle zvláštních předpisů.²⁵)

Dobrovolný závodní požární sbor

(1) Dobrovolný závodní požární sbor zřizuje organizace, ve které se nevyžaduje zřízení závodního požárního útvaru a zabezpečení požární ochrany jen požárními hlídkami je nedostatečné; za obdobných podmínek se zřizuje dobrovolný závodní požární sbor i v jednotlivých organizačních jednotkách organizace. Okresní národní výbor zároveň určí i jeho minimální velikost.

(2) S přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí v organizaci může okresní národní výbor po projednání s krajským národním výborem určit, že dobrovolný závodní požární sbor se zřizuje i vedle závodního požárního útvaru.

(3) Jestliže zřizuje organizace místo dobrovolného závodního požárního sboru požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a zpravidla čtyři členy; to platí i pro nižší organizační jednotky organizace.

(1) Jestliže zřizuje místní národní výbor místo dobrovolného veřejného požárního sboru požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a nejméně čtyři členy.

(2) Požární hlídka místního národního výboru provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob, přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(3) Místní národní výbor odpovídá za odbornou přípravu požární hlídky a za její vybavení potřebnými věcnými prostředky požární ochrany.

Vybavení jednotek požární ochrany věcnými prostředky požární ochrany

Do vybavení jednotek požární ochrany může být zařazena požární technika a jiné věcné prostředky požární ochrany, pokud byly určeny k používání ministerstvem vnitra.

Organizace jednotek požární ochrany

Vnitřní organizace

(1) Jednotku požární ochrany tvoří družstva a čety.

(2) Základní organizační jednotkou je družstvo. Družstvo se skládá z velitele a dalších osmi osob. Se souhlasem ministerstva vnitra se může družstvo závodního požárního útvaru výjimečně skládat z velitele a dalších nejméně šesti osob, pokud to postačí k zabezpečení účinného požárního zásahu.

(3) Četa je jednotkou, která se skládá z velitele a dvou nebo tří družstev.

(4) Výkon služby v útvaru Sboru požární ochrany a v závodním požárním útvaru je organizován na směny. Směna se skládá nejméně z jednoho družstva a dalšího nezbytného počtu příslušníků útvarů Sboru požární ochrany (dále jen „příslušník“) nebo pracovníků závodního požárního útvaru (dále jen „pracovník útvaru“) z odborných pracovišť těchto útvarů.²⁶)

Operační střediska

V rámci útvaru Sboru požární ochrany se může zřídit operační středisko, které zabezpečuje příjem a vyhodnocování informací o požárech a na jejich základě vysílá síly a prostředky ke zdolávání požárů a přijímá další opatření. Operační středisko je oprávněno vyžadovat součinnost od energetických, plynárenských, vodárenských, zdravotnických a dalších speciálních služeb. Pokud v útvaru Sboru požární ochrany není zřízeno operační středisko, plní funkci tohoto střediska příslušné pracoviště spojovací služby.

Úkoly jednotek požární ochrany

(1) Jednotka požární ochrany při plnění úkolů uvedených v § 70 zákona zejména

a) útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru

1. provádí odbornou přípravu v útvarech Sboru požární ochrany národních výborů týkající se speciálních služeb požární ochrany; v ostatních jednotkách požární ochrany může provádět odbornou přípravu ke speciálním otázkám přesahujícím rámec možností těchto jednotek,

2. zabezpečuje údržbu, revize a zkoušky určené požární techniky a určených věcných prostředků požární ochrany jednotek požární ochrany národních výborů,

3. provádí kontrolu dodržování zásad radiového provozu;

b) útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru

1. provádí odbornou přípravu svých příslušníků a v určeném rozsahu provádí odbornou přípravu velitelů závodních požárních útvarů,

2. provádí v určeném rozsahu odbornou přípravu velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany,

3. poskytuje technickou pomoc dobrovolným veřejným požárním sborům při zkouškách věcných prostředků požární ochrany;

c) závodní požární útvar

1. provádí odbornou přípravu svých pracovníků,

2. podílí se v určeném rozsahu na odborné přípravě členů dobrovolného závodního požárního sboru a velitelů požárních hlídek.

(2) Není-li zřízen útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru nebo útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru, zajišťuje plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) příslušná správa Sboru požární ochrany.

Odborná příprava jednotek požární ochrany

Obsah odborné přípravy jednotek požární ochrany

(1) Odborná příprava jednotek požární ochrany se skládá z teoretické přípravy, praktického výcviku a fyzické přípravy, které jsou zaměřeny k dosažení požadované úrovně zručnosti a návyků potřebných pro výkon služby. Fyzickou přípravu tvoří všeobecná a speciální tělesná příprava zaměřená ke zvýšení fyzické zdatnosti a rozvoji pohybových vlastností odpovídajících charakteru činnosti při zásahu jednotek požární ochrany.

(2) Odbornou přípravu příslušníků a pracovníků útvarů provádějí velitelé všech stupňů a určení příslušníci a pracovníci útvarů podle plánů odborné přípravy. Příslušníci a pracovníci útvarů se na závěr výcvikového období podrobují zkouškám; totéž platí o osobách, které v dobrovolných jednotkách požární ochrany vykonávají službu jako svoje povolání.

(3) Odbornou přípravu členů dobrovolných jednotek požární ochrany provádějí velitelé těchto jednotek, pokud zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak.

(4) Nově přijatí příslušníci a pracovníci útvarů nemohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů, pokud neabsolvují nástupní odborný výcvik. Tento výcvik příslušníků a pracovníků útvarů zabezpečuje a provádí ministerstvo vnitra.

(5) Základní zaměření a rozsah odborné přípravy jednotek požární ochrany vydává ministerstvo vnitra. Obsah odborné přípravy závodních požárních útvarů a dobrovolných závodních požárních sborů doplní příslušný ústřední orgán s ohledem na specifické podmínky jím řízeného odvětví.

Požární sport

(1) Příslušníci a pracovníci útvarů se zúčastňují soutěže v požárním sportu. Výjimku z této povinnosti může v odůvodněných případech, zejména se zřetelem ke zdravotnímu stavu příslušníka nebo pracovníka útvaru, povolit velitel příslušného útvaru Sboru požární ochrany nebo velitel závodního požárního útvaru. Soutěže v požárním sportu se mohou zúčastňovat i členové dobrovolných jednotek požární ochrany.

(2) Soutěž v požárním sportu se skládá z disciplín zaměřených k praktické činnosti jednotek požární ochrany. Soutěž v požárním sportu se organizuje na úrovni jednotky, okresu, kraje a republiky. Obdobné soutěže se organizují i v působnosti příslušných ústředních orgánů.

(3) Náklady spojené s organizováním soutěže v požárním sportu nese ten, kdo soutěž organizuje. Náklady spojené s obstaráváním výstroje pro příslušníky, pracovníky útvarů a členy dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří se zúčastňují soutěží v požárním sportu, nese příslušný národní výbor nebo příslušná organizace.

Požární prověřovací cvičení

(1) Požární prověřovací cvičení se provádějí za účelem

a) prověrky připravenosti velitelů jednotek požární ochrany k řízení zdolávání zejména velkých a složitých požárů podle předpokládané situace u požáru,

b) prověření připravenosti jednotek požární ochrany.

(2) Požární prověřovací cvičení jsou oprávněny nařídit orgány vykonávající státní požární dozor, nadřízené orgány a vedoucí organizace.

Požární taktické cvičení

(1) Požární taktická cvičení se provádějí za účelem prohloubení schopností velitelů k řízení sil a prostředků požární ochrany a součinnosti mezi jednotkami požární ochrany a ostatními službami (energetická, plynárenská, vodárenská apod.) pro případ vzniku požáru. Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu.

(2) Požárními taktickými cvičeními se prověřuje i dokumentace zdolávání požárů.

(3) Požární taktická cvičení organizují náčelníci správ Sboru požární ochrany a velitelé jednotek požární ochrany. Dokumentaci požárního taktického cvičení schvaluje náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany; v jednotkách požární ochrany organizací po projednání s vedoucím organizace.

Odborná způsobilost příslušníků, pracovníků útvarů a členů dobrovolných jednotek požární ochrany

Řízení zásahu jednotek požární ochrany

Stravování a ubytování jednotek požární ochrany

Velitel zásahu

(1) Činnost jednotek požární ochrany na místě zásahu řídí velitel zásahu.

(2) Při zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany je velitelem zásahu velitel té jednotky požární ochrany, která zahájila zásah první, kromě případů, kdy převezme řízení zásahu velitel zásahu s přednostním velením.

(3) Při převzetí řízení zásahu musí přebírající oznámit veliteli zásahu, že přebírá velení. Pokud takto nepřevzal velení při zásahu, nemůže vydávat rozkazy.

Určování velitele zásahu s přednostním velením

(1) Při určování velitele zásahu s přednostním velením se postupuje podle těchto zásad

a) velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany krajského národního výboru má přednost před veliteli jednotek požární ochrany všech druhů na území kraje s výjimkou případu uvedeného v písmenu c),

b) velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany okresního národního výboru má přednost před veliteli jednotek závodních požárních útvarů s výjimkou případu uvedeného v písmenu c) a před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany,

c) velitel jednotky závodního požárního útvaru má přednost před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany; v případě, že požár je ve vlastní organizaci, má přednost před všemi veliteli jednotek požární ochrany,

d) velitel jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru má přednost před velitelem jednotky dobrovolného závodního požárního sboru, s výjimkou případu uvedeného v písmenu e),

e) velitel jednotky dobrovolného závodního požárního sboru má přednost před velitelem jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru v případě, je-li požár ve vlastní organizaci.

(2) Přednostní velení jsou oprávněni kdykoliv převzít náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci.

(3) Při zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany téhož druhu je povinen převzít velení velitel místně příslušné jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže se jeho jednotka požární ochrany nezúčastňuje zdolávání požáru, zejména s ohledem na stav zdolávání požáru.

(4) Náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci mohou v závažných případech pověřit řízením zásahu velitele jednotky požární ochrany odchylně od zásad uvedených v odstavci 1.

(1) Náčelník správy Sboru požární ochrany zabezpečí příslušníkům

a) ochranné nápoje, vyžaduje-li zásah použití speciálních ochranných prostředků v celkové délce nejméně dvě hodiny nebo provádí-li se zásah za extrémních povětrnostních podmínek a za těchto podmínek trvá zásah nejméně dvě hodiny,

b) bezplatné stravování, jde-li o zdolávání dlouhotrvajícího požáru nebo jiné mimořádné události a zásah trvá nepřetržitě nejméně šest hodin.

(2) Výše nákladů na ochranné nápoje poskytované podle odstavce 1 písm. a) činí až 20 Kčs na příslušníka a den. Výše nákladů na bezplatné stravování poskytované podle odstavce 1 písm. b), trvá-li zásah více než šest hodin, činí 30 Kčs na příslušníka, a trvá-li zásah více než dvanáct hodin, činí 45 Kčs na příslušníka a den.

Náčelník správy Sboru požární ochrany zabezpečí příslušníkům vhodné místo pro odpočinek, případně ubytování, trvá-li práce příslušníků při zásahu déle než dvanáct hodin.

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

Přechodná ustanovení

Závěrečné ustanovení

(1) Příslušníci při plnění svých úkolů prokazují svá oprávnění ( § 88 odst. 1 a 2 zákona) služebním průkazem. V případě zdolávání požárů, jestliže to okolnosti nedovolují, lze od této povinnosti upustit.

(2) Členové kontrolních skupin při plnění úkolů prokazují svá oprávnění ( § 88 odst. 1 zákona) pověřením místního národního výboru, které platí jen ve spojení s občanským průkazem.

(3) Velitelé závodních požárních útvarů a velitelé dobrovolných jednotek požární ochrany při plnění úkolů prokazují svá oprávnění ( § 88 odst. 2 zákona) průkazem, který vydává příslušná správa Sboru požární ochrany.

(4) Velitel zásahu svá oprávnění prokazuje červenou rukávovou páskou s nápisem „VELITEL ZÁSAHU“, která se nosí na levém záloktí.

(1) Pro účely této vyhlášky se za pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím považují zejména pracoviště, na kterých se

a) používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru; toto ustanovení se však nevztahuje na stavební konstrukce z hořlavých hmot a na hořlavé předměty tvořící zařízení místnosti,

b) používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky,

c) usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach²⁷) v souvislé vrstvě schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit,

d) vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny nebo plyny,

e) vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny,

f) používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs,

g) používá při zpracovávání hořlavých látek otevřený oheň.

(2) Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo ke škodám na materiálních hodnotách, nebo které mělo za následek usmrcení nebo zranění osob. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém sice nedošlo ke škodě, ale kde byly bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo materiální hodnoty nebo kde došlo k ohrožení životního prostředí.

(3) Pro účely této vyhlášky se za předpisy o požární ochraně považují zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě a jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany.

(1) Ústřední orgány jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti vedoucích techniků požární ochrany nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti

a) techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

b) velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených v závodních požárních útvarech nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

c) velitelů a strojníků dobrovolných závodních požárních sborů nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3) Okresní národní výbory jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti velitelů a strojníků dobrovolných veřejných požárních sborů nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Oprávnění k údržbě, opravám, plnění a kontrole hasicích přístrojů udělená podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti s tím, že ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky bude udělovat oprávnění k této činnosti výrobce nebo servisní organizace k této činnosti zvlášť zmocněná.

Dokumentace požární ochrany vedená podle dosavadních předpisů musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; do této doby musí být vyhotovena i nová dokumentace upravená touto vyhláškou.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.