Vyhláška č. 383/2001 Sb.

ŽÁDOST O SOUHLAS K PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ A ŽÁDOST O SOUHLAS K NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY

Náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů

(1) Žádost o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (dále jen „zařízení“) obsahuje:

a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,

j) roční projektovanou kapacitu zařízení a další kapacity odpovídající danému typu zařízení související s jeho provozem podle tabulky č. 1 kapacit zařízení obsažené v příloze č. 22,

k) popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení,

l) způsob skladování odpadů v zařízení,

m) návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhům odpadů,

n) plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení,

o) pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení, doklad o souladu zařízení se zvláštními právními předpisy,¹) nejde-li o mobilní zařízení,

p) identifikační číslo zařízení, pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení; v případě mobilních zařízení identifikační číslo zařízení přidělené krajským úřadem příslušným podle sídla,

q) návrh provozního řádu v listinné a elektronické podobě a návrh na zavedení provozního deníku, jejichž obsah pro různé typy zařízení je uveden v příloze č. 1 a zvláštních právních předpisech¹⁹),

r) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí,

s) vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví k provoznímu řádu podle § 75 písm. d) zákona.

b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,

c) označení a adresu provozovny, kde je nebo bude využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů provozován, adresu sídla žadatele, jde-li o mobilní zařízení, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně, zeměpisné souřadnice provozovny ve formátu uvedeném v příloze č. 22,

d) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,

e) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele,

f) jméno, příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle § 15 odst. 5 zákona, pokud žadatel má podle § 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře,

g) název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení, způsoby nakládání s odpadem podle příloh č. 3 a 4 zákona,

h) seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, vstupujících a vystupujících ze zařízení, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízení,

i) způsoby nakládání s odpady v zařízení podle přílohy č. 20 tabulky č. 1,

(2) Žádost o udělení souhlasu k provozování skládky odpadů obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a dále tyto další náležitosti:

a) celkovou projektovanou kapacitu skládky v metrech krychlových podle tabulky č. 1 kapacit zařízení obsažené v příloze č. 22,

b) projektovou dokumentaci,

c) hydrogeologický a inženýrsko-geologický popis a geotechnické podmínky místa skládky,

d) návrh plánu na uzavření skládky a následnou péči o skládku.

(3) Pokud jsou některé z náležitostí žádosti o udělení souhlasu k provozování zařízení uvedené v odstavcích 1 a 2 obsahem provozního řádu zařízení nebo projektové dokumentace skládky, mohou být v žádosti obsaženy formou odkazu na příslušná ustanovení provozního řádu nebo projektové dokumentace skládky.

(4) Je-li to důvodné z technických a ekonomických důvodů, je dostačující poskytnutí mapových, obrazových a grafických podkladů, které jsou součástí návrhu provozního řádu podle odstavce 1 písm. q), pouze v listinné podobě.

Náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady

Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady obsahuje:

a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,

b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,

c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,

d) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele,

e) jméno a příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle § 15 odst. 5 zákona, pokud žadatel má podle § 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře,

f) seznam nebezpečných odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude nakládáno, odhad jejich množství za rok a místa a způsoby nakládání s nimi.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ A SEZNAM ODPADŮ, PŘI JEJICHŽ ODBĚRU NEBO VÝKUPU JE PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ KE SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ POVINEN VÉST EVIDENCI OSOB, OD KTERÝCH ODPADY ODEBRAL NEBO VYKOUPIL

Pro účely této části vyhlášky se rozumí

a) mobilním zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů - zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů schopné pohybu a samostatné funkce, které přemístěním tuto svou funkci neztratí,

b) mobilním zařízením ke sběru nebo výkupu odpadů - sběrový prostředek schopný samostatného pohybu a splňující požadavky na zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů stanovené zákonem a touto vyhláškou a požadavky na přepravu odpadů podle zvláštních právních předpisů,²)

c) odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů - jakékoliv kapalné nebo pevné materiály (včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí), které vznikají při procesu spalování nebezpečných odpadů a naplňují definici odpadu podle § 3 zákona,

d) soustřeďováním odpadů - jejich shromažďování původcem, sběr a výkup k tomu oprávněnou osobou, skladování odpadů jejich původci i oprávněnými osobami, ale i jiné soustřeďování než skladování převzatých odpadů osobami oprávněnými k jejich využití nebo odstranění před jejich využitím nebo odstraněním.

Obecné požadavky na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů

(1) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (dále jen „zařízení“) musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí³) a musí být provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování přístupových cest a jeho okolí využívanými, odstraňovanými, sbíranými nebo vykupovanými odpady.

(2) Každé zařízení musí být vybaveno:

a) doprovodnými zařízeními (zejména manipulačními a skladovacími prostory, technickými prostředky umožňujícími příjem odpadů), zařízení pro zjišťování hmotnosti přijímaného odpadu,

b) monitorovacím systémem předpokládaných dopadů provozu zařízení na jednotlivé složky životního prostředí včetně pracovního prostředí odpovídajícím typu zařízení a druhům odpadů, se kterými je v něm nakládáno,

c) technickým vybavením a/nebo organizačním opatřením zabraňujícím přístupu nepovolaných osob a využívání nebo odstraňování odpadu v rozporu s provozním řádem a právními předpisy,

d) informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace:

1. název zařízení,

2. identifikační číslo zařízení,

3. druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být v zařízení využívány, odstraňovány, sbírány nebo vykupovány,

4. obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li provozovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma a sídlo, je-li provozovatel fyzickou osobou, včetně jména, příjmení a telefonního spojení osoby oprávněné jednat jménem provozovatele,

5. správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem, včetně telefonního spojení,

6. provozní doba zařízení.

(3) Při přejímce odpadů do zařízení postupuje provozovatel zařízení a dodavatel odpadů způsobem uvedeným v příloze č. 2.

(4) Při provozu zařízení musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem k jeho obsluze.

(5) Povinnosti podle odstavců 2 a 4 se nevztahují na zařízení na využití odpadu na povrchu terénu a na zařízení na využití sedimentů na zemědělském půdním fondu, do kterých jsou přijímány výhradně sedimenty vytěžené z vodních koryt a nádrží.

Shromažďování odpadů

(9) Sedimenty mohou být shromažďovány pouze na pozemcích koryta vodního toku, vodní nádrže nebo vodní plochy, nebo na pozemcích s těmito pozemky bezprostředně sousedících, po dobu nejvýše 1 roku.

(1) Jako shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů mohou sloužit zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže, které splňují technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů touto vyhláškou a které splňují požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí.³)

(2) Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky:

a) odlišení shromažďovacích prostředků odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů,

b) zajištění ochrany odpadů před povětrnostními vlivy, pokud jsou shromažďovací prostředky určeny pro použití mimo chráněné prostory a nejsou-li určeny pouze pro odpady inertní,

c) odolnost proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,

d) v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí a zboží,²)

e) shromažďovací prostředky pro komunální odpad musí odpovídat příslušným technickým normám,⁴)

f) svým provedením samy o sobě nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před druhotnou prašností, zejména u pevných odpadů vzniklých při spalování nebezpečných odpadů ve spalovnách odpadů a odpadů s obsahem azbestu,

g) zabezpečují, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostředí,

h) umožní svým provedením bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění, zejména u odpadů ze zdravotnických zařízení.

(3) Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.

(4) V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah identifikačního listu je uveden v příloze č. 3.

(5) Shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu musí být označen v souladu s § 26 a popřípadě jménem a příjmením osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.

(6) Shromažďovací prostředek může být vyprázdněn pouze do přepravního obalu určeného pro nakládání se shromažďovaným druhem odpadu nebo může sám být přepravním obalem nebo může být umístěn nebo vyprázdněn do skladu jako skladovací prostředek nebo umístěn či vyprázdněn do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nebo do zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů. Po vyprázdnění musí umožňovat čištění a desinfekci.

(7) Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů²⁰) zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis,⁵) se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů.⁵)

(8) Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 7 se vztahují i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení. Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 7 se nevztahují na shromažďování sedimentů určených k využití na povrchu terénu nebo zemědělském půdním fondu.

Soustřeďování odpadů

Pokud se nejedná o shromažďování, skladování, sběr nebo výkup odpadů, lze odpady soustřeďovat pouze za podmínek stanovených v § 5.

Skladování odpadů

(1) Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují technické požadavky kladené na sklady odpadů touto vyhláškou, požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí³) a které byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy.¹)

(2) Sklady, jejich části a skladovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky:

a) musí být vzájemně oddělené a utěsněné tak, aby bylo zabráněno míšení jednotlivých druhů odpadů a zabráněno jejich úniku do okolního prostředí,

b) svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů,³)

c) sklady nebezpečných odpadů musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností,

d) musí umožnit snadnou a bezpečnou manipulaci s odpady ve vnějších a vnitřních prostorech,

e) s výjimkou míst, na nichž jsou skladovány odpady, které splňují limity pro využití na povrchu terénu, musí místa, na nichž jsou odpady skladovány v přímém kontaktu s terénem nebo podlahou bez využití skladovacích prostředků, svým technickým zabezpečením odpovídat těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování skladovaných odpadů.

(3) Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných podle přílohy č. 3.

(4) Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k odstranění po dobu delší než 1 rok, a sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Takové skladování se považuje za dlouhodobé.

(5) Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů²⁰) zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis,⁵) se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů.⁵)

(6) Sklad odpadů s výjimkou skladu sedimentů určených k využití na povrchu terénu nebo na zemědělském půdním fondu musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1.

(1) Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů musí splňovat kromě obecných požadavků na zařízení podle § 4 i stejné technické požadavky jako zařízení ke shromažďování nebo skladování odpadů uvedené v § 5 a 7.

(2) Jako odpady, při jejichž odběru nebo výkupu je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady a vést o těchto skutečnostech evidenci, se vymezují tyto druhy odpadů podle Katalogu odpadů:

(3) Identifikací fyzických osob podle odstavce 2 se rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu nebo pobytu a čísla občanského průkazu nebo jiného průkazu totožnosti každé z osob, od které byly odpady odebrány nebo vykoupeny.

(4) U autovraků a jejich podstatných částí se evidence podle § 18 odst. 3 zákona nahrazuje evidencí v informačním systému pro sledování toku vybraných autovraků podle § 37b odst. 2 zákona.

(5) Odpady, jež provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat od fyzických osob, se vymezují jako odpady, mající povahu

a) uměleckého díla nebo jeho části,

b) pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,

c) průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,

d) obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo

e) části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c), g) a h) zákona, s výjimkou kompletní autobaterie, která se v tomto případě nepovažuje za součást autovraku.

(6) Při odběru nebo výkupu odpadů vymezených v odstavcích 2 a 5 může provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v § 18 odst. 5 zákona.

Technické požadavky na nakládání s odpady vzniklými při spalování komunálních a nebezpečných odpadů

Přeprava a soustřeďování suchých prachových zbytků po spalování musí být prováděny tak, aby bylo zamezeno znečištění okolí druhotnou prašností a byly dodrženy požadavky zvláštních právních předpisů.³)

PODROBNOSTI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI VÝROBKY, VYBRANÝMI ODPADY A VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI

Technické požadavky na nakládání s odpadními oleji

Pro účely této části vyhlášky se rozumí

a) inertním odpadem - odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož při normálních klimatických podmínkách nedochází k žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně. Inertní odpad se ve vodě snadno nerozpouští, nehoří ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu a neovlivňuje škodlivě jiné látky, s nimiž přichází do styku, způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví. Koncentrace znečišťujících látek (škodlivin) ve výluhu a v sušině tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad. Směsný stavební odpad se nepovažuje za odpad inertní,

j) rekultivace - uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamýšlenému užívání; přednostně se řídí zvláštními právními předpisy,¹)

k) využívání odpadů na povrchu terénu, např. za účelem jeho rekultivace - umisťování odpadů do životního prostředí s úmyslem je tam ponechat, aniž by byl původní terén technicky zabezpečen v souladu s požadavky na skládky odpadů,

l) využívání odpadů v podzemních prostorách - jejich umisťování do horninového prostředí (do zemské kůry) s úmyslem je tam ponechat, přičemž tyto prostory nejsou zabezpečeny jako skládky odpadů; tento způsob využití odpadů se přednostně řídí zvláštními právními předpisy.⁷)

b) biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír),

c) kapalným odpadem - odpad ve skupenství kapalném. Jedná se o takový odpad, který po umístění do nádoby vytvoří hladinu a po opuštění nádoby si nezachová tvar nádoby (přičemž se nejedná o pevný sypký odpad),

d) vodným výluhem - roztok, který byl připraven ze vzorku odpadu dle stanoveného postupu vyluhování odpadů ve vodě,

e) stabilizací odpadu - technologie úpravy odpadu spočívající ve využití fyzikálních, chemických nebo biologických postupů, vedoucí k trvale omezenému (řízenému) uvolňování škodlivin z odpadu do jednotlivých složek životního prostředí v souladu s požadavky tohoto i zvláštních právních předpisů,³)

f) úpravou směsného komunálního odpadu⁶) před jeho uložením na skládku - minimálně vytřídění nebezpečných složek, komodit určených ke zpětnému odběru a využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. e) a § 17 odst. 3 zákona,

g) výluhovou třídou - třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou, tj. množiny limitních hodnot ukazatelů vybraných chemických látek (škodlivin) uvolněných do prvního vodného výluhu. Limitní hodnoty představují nejvyšší přípustné hodnoty koncentrací těchto látek pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti,

h) skládkovým plynem - plyn, který se vyvíjí z odpadu uloženého ve skládce při biologických rozkladných pochodech, a plyn vyvíjející se abioticky (chemicky) ve skládkách, např. průmyslových odpadů,

i) ukládání odpadů na skládkách a do podzemních prostor - jejich odstraňování v souladu se způsoby odstraňování odpadů uvedených v příloze č. 4 k zákonu pod kódy D1, D5, D12, přičemž ukládání odpadů, které nevznikly při hornické činnosti, do podzemních prostor se přednostně řídí zvláštními právními předpisy,⁷)

Druhy odpadů podle Katalogu odpadů, které se považují za odpadní oleje podle § 28 písm. a) zákona, jsou uvedeny v příloze č. 13.

Technické požadavky na skládky odpadů a podmínky provozu a uzavírání skládek

(9) Odpady kategorie ostatní odpad s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být přijímány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti včetně skládek skupiny S - nebezpečný odpad, ale odpady zařazené do vyšší třídy vyluhovatelnosti nesmějí být přijímány na skládky odpovídající nižší třídě vyluhovatelnosti.

(10) Odpady kategorie nebezpečný odpad je možné přijímat pouze na skládky skupiny S - nebezpečný odpad, s výjimkami uvedenými v odstavci 11.

(11) Nebezpečné odpady lze ukládat na skládky skupiny S - ostatní odpad pouze při splnění těchto podmínek:

a) nebezpečné odpady jsou upravené stabilizací (způsob hodnocení těchto odpadů je uveden v příloze č. 12), která zamezí možnost jejich reakce s jinými ukládanými odpady a s prostředím skládky, a zároveň jejich vodný výluh nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy III, nebo

b) nebezpečné odpady jsou umístěné v uzavřených kontejnerech nebo nádobách, jejichž technické provedení musí doplňovat inženýrské bariéry skládky na úroveň požadavků skládky skupiny S - nebezpečný odpad.

(12) Odpady upravené stabilizací, které jsou přijímány na skládky v průběhu technologického procesu stabilizace, mohou být na skládce umístěny pouze tak, aby bylo možné plnit podmínky a postupy přejímky odpadů uvedené v příloze č. 2, po dokončení technologického procesu stabilizace odpadů.

(13) Přehled odpadů, které jsou zakázány ukládat na skládky všech skupin, je uveden v příloze č. 8.

(14) Přehled odpadů, které lze ukládat na skládky pouze za určitých podmínek, včetně stanoveného časového postupu omezení a kritérií vztahujících se na biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu, je uveden v příloze č. 9.

(15) V případě odstraňování odpadů ukládáním do podzemních prostor v souladu se způsoby dle kódů D 5 a D 12, uvedenými v příloze č. 4 zákona, musí tyto prostory přiměřeně splňovat technické požadavky na skládky odpadů uvedené v odstavci 1. Za přiměřené zabezpečení je považováno i ukládání odpadů do podzemních prostor v obalech, jejichž technické zabezpečení je srovnatelné s technickým zabezpečením skládek.

(16) Pokud jsou při uzavírání skládek využívány odpady k vytváření ochranné vrstvy (rekultivační vrstvy skládky) kryjící těsnící vrstvu, musí tyto odpady splňovat následující podmínky:

a) vodný výluh ukládaných odpadů nesmějí v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6,

b) obsah organických škodlivin v sušině odpadů nesmí překročit limitní hodnoty organických škodlivin v sušině uvedené v tabulce č. 9.2 přílohy č. 9,

c) překročení limitních hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmeny a) a b) se toleruje v případě, že jejich zvýšení je srovnatelné s hodnotami charakteristickými pro dané místo a odpovídá geologické a hydrogeologické charakteristice jeho okolí. Upravené limitní hodnoty nesmějí překročit limitní hodnoty ukazatelů výluhové třídy číslo III a musí být uvedeny v provozním řádu příslušného zařízení.

(1) Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitoring a podmínek jejich uzavření a rekultivace se pokládají za splněné, odpovídají-li příslušným technickým normám ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek.⁸)

(2) Odpady jsou na skládky jednotlivých skupin přijímány podle druhu a kategorie odpadů podle Katalogu odpadů a Seznamu nebezpečných odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle příloh č. 4, 5 a 6, podle obsahu škodlivin v sušině, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 7 a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 8, 9 a 10.

(3) Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek nebo k narušení těsnosti, stability a konstrukce skládky.

(4) Analytické rozbory odpadů pro účely skládkování se provádějí v laboratořích a odborných pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 nebo ČSN EN 45 001. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.

(5) Skládky se dělí podle technického zabezpečení na skupiny:

a) skupina S - inertní odpad - určená pro inertní odpady kategorie ostatní odpad, jejichž vodný výluh nepřekračuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo II uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6 a limitní hodnoty obsahu organických škodlivin v sušině uvedené v tabulce č. 9.2 přílohy č. 9. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,

b) skupina S - ostatní odpad - určená pro odpady kategorie ostatní odpad, jejichž vodný výluh nepřekračuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo III uvedené v tabulce č. 6.3 přílohy č. 6, pro upravené odpady kategorie ostatní odpad, jejichž přijatelnost na jednotlivé skupiny skládek nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. komunální odpad a směsný stavební a demoliční odpad) a za podmínek stanovených v odstavci 11 i pro nebezpečný odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-OO,

c) skupina S - nebezpečný odpad - určená pro nebezpečné odpady. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.

(6) Každá ze skládek s technickým zabezpečením odpovídajícím skupinám S - inertní odpad, S - ostatní odpad, S - nebezpečný odpad může být skládkou jednodruhovou, se specifickým technickým řešením a režimem provozu a monitorování, na niž je možno přijímat vždy pouze jeden druh odpadu nebo odpady srovnatelné svým původem, složením a vlastnostmi.

(7) Jednodruhová skládka může být řešena i jako skládka určená pro oddělené skládkování více druhů odpadů v samostatných prostorech (i v kontejnerech a nádobách dostatečně odolných vůči mechanickému poškození a vlivům uložených odpadů) určených pro oddělené ukládání odpadů uvnitř jedné skládky, pokud technické provedení jednotlivých jejích prostor zabrání smíchání a sloučení odpadů do nich ukládaných po celou dobu jejich uložení.

(8) Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpad inertní, pro který je úprava technicky neproveditelná, a na odpad, u kterého ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení, případně odstranění jeho nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 11.

(1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, třídí a odděleně shromažďují nebo soustřeďují odpadní oleje podle jednotlivých druhů podle Katalogu odpadů.

(2) Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle části druhé a dále musí být vybaveno

a) nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,

b) zařízením pro příjem a výdej odpadních olejů, včetně mechanické filtrace.

(3) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, musí zajistit, aby odpadní oleje nebyly vzájemně míchány nebo smíchány zejména s látkami uvedenými v příloze č. 15.

(1) Zařízení k využívání nebo odstraňování odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů podle části druhé.

(2) Oprávněná osoba provozující zařízení k využívání nebo odstraňování odpadních olejů sleduje zejména následující ukazatele kvality odpadních olejů:

a) obsah PCB,

b) obsah celkového chloru,

c) obsah vody,

d) obsah mechanických nečistot,

e) výhřevnost (při energetickém využití).

(3) Metody pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 jsou stanoveny v příloze č. 16.

(4) Kvalitativní požadavky, které musí splňovat odpadní oleje určené pro regeneraci, jsou stanoveny v ČSN 656690.

(5) Kvalitativní požadavky na odpadní oleje určené ke spalování jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.⁹)

Technické podrobnosti pro nakládání s autovraky

(1) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu autovraků při přejímce autovraku postupuje v souladu s provozním řádem tohoto zařízení a dále

a) zkontroluje, zda autovrak neobsahuje další odpady, které nejsou součástí vozidla, a

b) předá předávající osobě bezplatně písemné potvrzení o převzetí autovraku s náležitostmi uvedenými v příloze č. 17.

(2) Přijaté autovraky s provozními náplněmi nesmějí být vršeny na sebe a nesmějí být ukládány na boku nebo na střeše.

(3) Zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování autovraků nebo jejich částí a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů podle části druhé této vyhlášky a dále musí splňovat požadavky uvedené v bodech 1 a 2 přílohy č. 18.

Postup při demontáži autovraků

(1) Demontáž autovraků a nakládání s autovraky musí probíhat tak, aby nedošlo k poškození částí autovraků obsahujících provozní náplně (např. olejové a palivové nádrže, nádrže pro chlazení a klimatizaci, brzdová vedení) nebo demontovatelných částí (např. okenní skla).

(2) Při demontáži se postupuje následujícím způsobem:

a) bezprostředně po převzetí autovraku se z autovraku vyjmou provozní náplně, pokud části, ve kterých jsou obsaženy, nelze opětovně použít, a ty části autovraku, které jsou uvedeny v bodech 3 a 4 přílohy č. 18, nebo se ověří, že již byly vyjmuty dříve,

b) v souladu s údaji pro demontáž dodanými výrobcem nebo dovozcem automobilu nebo obvyklým technologickým postupem, pokud údaje pro demontáž nebyly výrobcem nebo dovozcem dodány, se demontují znovu využitelné části nebo díly autovraku tak, aby jejich opětovné použití nebo zamontování do funkčního výrobku v souladu s předpisy bylo možné s co nejmenší potřebou oprav nebo úprav,

c) následně se demontují ostatní části autovraku, roztřídí se podle Katalogu odpadů a způsobu následného nakládání,

d) provedou se další nutné operace se zbytkem autovraku. Zbylé odpady nesmějí mít nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona.

ZPŮSOB VEDENÍ PRŮBĚŽNÉ EVIDENCE ODPADŮ, OHLAŠOVÁNÍ EVIDENCE ODPADŮ, ÚDAJŮ O ZAŘÍZENÍ, ČINNOSTI DOPRAVCŮ ODPADŮ, ÚDAJŮ O OBECNÍM SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ, PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ, ZASÍLÁNÍ INFORMACÍ O ROZHODNUTÍCH A VYJÁDŘENÍCH A ZPŮSOB PŘIDĚLOVÁNÍ IDENTIFIKAČNÍHO ČÍSLA ZAŘÍZENÍ

Způsob vedení průběžné evidence odpadů

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu nebo zařízení a za každý druh odpadu zvlášť. Průběžná evidence se vede podle přílohy č. 20 a dále vždy obsahuje

a) datum a číslo zápisu do evidence,

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

(2) Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, a při periodickém svozu komunálního odpadu se vede průběžná evidence v měsíčních intervalech.

(3) Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, kteří vedou průběžnou evidenci odpadů podle vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady nebo podle vyhlášky o podrobnostech nakládání s autovraky, nevedou průběžnou evidenci odpadů podle této vyhlášky.

Ohlašování evidence odpadů

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok (dále jen „roční hlášení“) podle přílohy č. 20. K ročnímu hlášení připojují:

a) provozovatelé čistíren odpadních vod a provozovatelé zařízení na úpravu kalů údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě uvedené na listě č. 3 přílohy č. 20,

b) obec údaje o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „obecní systém nakládání s komunálními odpady“) na listě č. 5 přílohy č. 20.

(2) Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a dále provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, na které se podle § 39 odst. 2 zákona vztahuje ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok podle vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady nebo podle vyhlášky o podrobnostech nakládání s autovraky.

(3) Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu, zařízení, činnost, mobilní zařízení a za každý druh odpadu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému podle místa nakládání s odpadem, s výjimkou mobilních zařízení ke sběru odpadů, za které se ohlašování provádí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla oprávněné osoby. Pokud původce nebo oprávněná osoba provozuje činnost, při níž vznikají odpady, nebo nakládá s odpady na území správních obvodů různých obcí s rozšířenou působností a nemá zde stanovené samostatné provozovny, zasílá každému z těchto úřadů jedno souhrnné roční hlášení za všechny činnosti realizované v jeho správním obvodu.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá hlášení podle odstavců 1 a 2 ministerstvu a krajskému úřadu v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech na elektronickou adresu příslušných orgánů veřejné správy, která se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Vzor formuláře pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce.

(6) Vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce.

(7) Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce.

Rozsah a způsob ohlašování údajů o zařízení ke sběru a výkupu, využívání a odstraňování odpadů, zařízení podle § 14 odst. 2 zákona, malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona a činnosti dopravců odpadů

(1) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 zákona a provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona, včetně mobilních zařízení, zasílají údaje o provozu zařízení podle přílohy č. 22.

(2) Provozovatelé skládek odpadů zasílají údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, údaje o volné kapacitě skládky a údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky na listě č. 4 přílohy č. 20.

(3) Dopravci odpadů zasílají údaje o své činnosti podle přílozhy č. 27.

(4) Hlášení podle odstavců 1 až 3 zasílá krajský úřad ministerstvu v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech na elektronickou adresu, která se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Rozsah a způsob zasílání informací o rozhodnutích a vyjádřeních vydaných podle zákona

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá ministerstvu informace o jím vydaných rozhodnutích a vyjádřeních podle § 79 odst. 4 písm. e) zákona podle přílohy č. 25 elektronicky v přenosovém standardu dat o odpadech na elektronickou adresu, která se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o jím vydaných rozhodnutích podle zákona podle přílohy č. 25 elektronicky v přenosovém standardu dat o odpadech na elektronickou adresu, která se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Způsob přidělování identifikačního čísla zařízení

(1) Formát identifikačního čísla zařízení je CZXYYYYY, kde X je označení kraje a YYYYY je pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. Označení kraje je následující: A – Hlavní město Praha, S – Středočeský, U – Ústecký, L – Liberecký, K – Karlovarský, H – Královéhradecký, E – Pardubický, P – Plzeňský, C – Jihočeský, J – Vysočina, B – Jihomoravský, M – Olomoucký, T – Moravskoslezský, Z – Zlínský.

(2) Přidělení identifikačního čísla zařízení zahrnuje jeho vytvoření ve formátu podle odstavce 1 a sdělení provozovateli zařízení.

(3) V případě mobilního zařízení přiděluje identifikační číslo zařízení krajský úřad, na jehož území má provozovatel mobilního zařízení sídlo.

(4) Krajský úřad, který vede řízení o žádosti o vydání souhlasu k provozování mobilního zařízení, které doposud nemá přidělené identifikační číslo zařízení a jehož provozovatel nemá na území kraje sídlo, informuje krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, o vydání tohoto souhlasu do 5 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, zašle sdělení identifikačního čísla mobilního zařízení na vědomí krajskému úřadu, který vydal souhlas k provozování zařízení.

(5) Již jednou přidělené identifikační číslo zařízení nelze měnit, odstranit ani přidělit jinému zařízení.

(6) Pokud dojde k převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, identifikační číslo zařízení se nemění.

(7) Samostatné identifikační číslo zařízení se přidělí každému zařízení určenému k nakládání s vybranými výrobky, které se staly odpadem, uvedenými v § 25 odst. 1 písm. g) zákona a každému zařízení určenému k nakládání s vybranými výrobky, které se staly odpadem, uvedenými v § 25 odst. 1 písm. h) zákona.

(8) Samostatné identifikační číslo zařízení se přidělí každému zařízení určenému k nakládání s odpady provádějícímu prozatímní uložení odpadní rtuti, každému zařízení určenému k nakládání s odpady provádějícímu konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti a každému zařízení provádějícímu trvalé uložení odpadní rtuti.

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

(1) Ohlašovací list pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů od jednoho odesílatele k jednomu příjemci z jednoho nebo více míst nakládky do jednoho místa vykládky je uveden v příloze č. 26.

(2) V případě, že se přeprava nebezpečných odpadů uskuteční vícekrát v jeden den jedním dopravním prostředkem z jednoho místa nakládky do jednoho místa vykládky, může být ohlášena podle příloze č. 26 na jednom ohlašovacím listu s uvedením, že se jedná o kyvadlovou přepravu.

(3) Doklad přiložený v listinné podobě k zásilce nebezpečného odpadu obsahuje informace v rozsahu ohlašovacího listu uvedeného v příloze č. 26.

(4) Pokud se jedná o přepravu nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany, ohlašuje se ministerstvu pouze v listinné podobě. Odesílatel vyplní dva ohlašovací listy, z nichž jeden si ponechá potvrzený. Druhý ohlašovací list odesílatel přiloží k zásilce nebezpečného odpadu a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce.

Způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů je uveden v příloze č. 29.

OBSAH ROČNÍ ZPRÁVY O PLNĚNÍ POVINNOSTI ZPĚTNÉHO ODBĚRU ZA UPLYNULÝ KALENDÁŘNÍ ROK

ZPŮSOB VEDENÍ EVIDENCE ODPADŮ A OHLAŠOVÁNÍ ODPADŮ

Plán odpadového hospodářství kraje

Plán odpadového hospodářství kraje vedle náležitostí uvedených v § 41 odst. 3 a § 43 odst. 4 zákona obsahuje dále

a) vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje se zaměřením na:

1. vymezení klíčových problémů odpadového hospodářství kraje,

2. podrobné vyhodnocení stavu v produkci a nakládání s komunálním odpadem,

3. náklady na odpadové hospodářství a dynamiku ve využívání zdrojů,

4. informační zabezpečení výkonu veřejné správy,

5. vyhodnocení souladu odpadového hospodářství kraje se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky,

6. podnikovou sféru zajišťující nakládání s odpady;

b) přehled a množství produkovaných odpadů, pro které v kraji nejsou zařízení k jejich využití, případně odstranění nebo jsou kapacitně nedostatečná, a opatření zaměřená na dosažení stavu stanoveného zákonem;

c) přehled zařízení pro nakládání s odpady krajského významu a celorepublikového významu s vyhodnocením dostatečnosti kapacit a vyjádřením objemu chybějících kapacit;

d) řízení změn v odpadovém hospodářství kraje a zabezpečení kontroly plnění stanovených cílů a postupů;

e) spolupráci správních úřadů s veřejností;

f) mapovou a grafickou část.

Tvorba finanční rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹²) poplatníků daní z příjmů. Další podrobnosti týkající se tvorby finanční rezervy, její průkaznosti a zrušení se řídí zvláštním právním předpisem.¹³)

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Zrušují se:

1. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,

2. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 340/1997 Sb., kterou se stanoví výše finanční rezervy na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu a podrobnosti jejího vytváření a užití.

ÚČINNOST

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Obsah provozního řádu a provozního deníku zařízení

9. Do skupiny D jsou zařazena:

zařízení k odstraňování odpadů dle technologie D1, D3, D4, D5., D6, D12 - viz TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek.

9.1 Provozní řád skládky musí obsahovat i požadavky na množství a kvalitu materiálu využívaného pro technické zabezpečení a uzavírání skládky. Tento materiál musí splňovat přinejmenším požadavky na ukládání odpadů na jednotlivé skupiny skládek podle této vyhlášky.

10. Součástí provozního řádu zařízení předkládaného k odsouhlasení musí být i:

a) návrh na zavedení provozního deníku zařízení sloužícího k dokumentování jeho provozu. Návrh obsahuje popis způsobu vedení provozního deníku, odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány. Obsah provozního deníku zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu:

- všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování, záznamy o směru a síle větru, o množství srážek,

- další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu,

- záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod.,

- záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření,

b) stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro případ, že odpad nebyl do zařízení přijat nebo že byl přijat na základě písmene B. bodu 1 přílohy č. 5 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů,

c) ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let, v případě skládek po dobu 30 let.

1. Obsah provozního řádu skládky je upraven technickou normou TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek.

2. Pro obsah provozního řádu ostatních zařízení pro nakládání s odpady bude přiměřeně použito obsahové členění provozního řádu skládky.

3. Zařízení pro nakládání s odpady se pro účely stanovení obsahu jejich provozního řádu dále dělí do skupin A, B, C, D.

4. Do skupiny A jsou zařazeny:

Zařízení ke sběru a výkupu odpadů (např. sběrna, výkupna, sběrný dvůr pro odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu). Pro mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů a pro sklady odpadů, které nejsou zařízeními, se obsah provozního řádu zařízení této skupiny použije přiměřeně.

5. Provozní řád zařízení skupiny A, včetně skladů odpadů, obsahuje následující základní kapitoly:

5.1 Základní údaje o zařízení: název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje provozovatele zařízení včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánů (Česká inspekce životního prostředí, orgán místní samosprávy - obecní úřad, příslušný orgán státní správy apod.), adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno (č.p.p. a kat. území), údaj o ukončení stavby zařízení (kolaudační rozhodnutí, č.j., datum vydání), základní kapacitní údaje zařízení, údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.

5.2 Charakter a účel zařízení: přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle Katalogu odpadů), účel, k němuž je zařízení určeno.

5.3 Stručný popis zařízení: popis technického a technologického vybavení zařízení (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř) apod).

5.4 Technologie a obsluha zařízení: povinnost obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení, přejímka odpadu - administrativní postup a praktický postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), další nakládání s odpadem - způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení.

5.5 Monitorování provozu zařízení - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními předpisy, meteorologické ukazatele apod.).

5.6 Organizační zajištění provozu zařízení.

5.7 Vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů.

5.8 Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie.

5.9 Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí.

6. Do skupiny B jsou zařazena:

zařízení, kde jsou uplatňovány technologie k využívání a odstraňování odpadů R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R11, R12, D2, D8, D9, D10, D11, D13, D14 dle příloh č. 3 a 4 zákona. Obsah provozního řádu zařízení této skupiny se pro mobilní zařízení použije přiměřeně.

7. Mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A (odst. 5 této vyhlášky) obsahuje provozní řád zařízení ze skupiny B následující údaje:

7.1 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.

7.2 Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady).

7.3 Využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům (např. kW/t odpadu).

7.4 Energetická náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů.

7.5 Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení.

7.6 Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.

8. Do skupiny C jsou zařazena:

zařízení k využívání odpadů dle technologie R10 (program použití kalů na zemědělské půdě a jeho náležitosti jsou popsány v příslušné prováděcí vyhlášce). Provozní řád pro kompostování odpadů a pro biologické transformační procesy obsahuje mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A (odst. 5 tohoto předpisu) následující údaje:

8.1 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.

8.2 Suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v technologii R 10 používány.

8.3 Způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie (včetně hodnocení zdravotního rizika).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Přejímka odpadů do zařízení a předávání informací o vlastnostech přejímaných odpadů

1. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu následující činnosti:

a) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu,

b) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu s informacemi poskytnutými dodavatelem odpadu,

c) zaznamenání kódu druhu odpadu, kategorii, hmotnosti odpadu, data dodávky, totožnosti dodavatele odpadu, včetně identifikačního čísla zařízení u oprávněných osob a v případě komunálního odpadu totožnost firmy, která provádí jeho shromažďování nebo svoz, včetně identifikačního čísla zařízení, při dodávkách nebezpečného odpadu i údaje o nebezpečných vlastnostech,

d) zaznamenání údajů o vlastnostech odpadu nezbytné pro zjištění, zda je možné v příslušném zařízení s daným odpadem nakládat, včetně protokolů o zkouškách a k nim příslušné protokoly o odběru vzorků, pokud to vyplývá ze souhlasu k provozování zařízení nebo z jeho provozního řádu, a jejich uchování po dobu 5 let,

e) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijatého do zařízení, včetně identifikačního čísla tohoto zařízení.

2. Dodavatel odpadu poskytne osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek následující písemné informace:

a) IČO, bylo-li přiděleno, obchodní firmu/název/jméno a příjmení dodavatele odpadu, identifikační číslo zařízení, pokud je dodavatelem oprávněná osoba, identifikační číslo provozovny, pokud je dodavatelem původce odpadu, název, adresu a identifikační číslo základní územní jednotky (dále jen „IČZUJ“) provozovny. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se uvede kód ORP/SOP z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem podle místa vzniku odpadu a stručné označení činnosti, při které odpad vznikl, adresa a IČZUJ podle místa vzniku odpadu; v tomto případě se identifikační číslo provozovny a název provozovny neuvádí,

b) kód odpadu, kategorie a při dodávkách nebezpečného odpadu také údaje o jeho nebezpečných vlastnostech,

c) další údaje o vlastnostech odpadu nezbytné pro zjištění, zda je možné v příslušném zařízení s daným odpadem nakládat, včetně protokolů o zkouškách a k nim příslušné protokoly o odběru vzorků, pokud to vyplývá ze souhlasu k provozování zařízení nebo z jeho provozního řádu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Hodnocení vyluhovatelnosti odpadů

1. Vzorkování odpadů

Odběr vzorků odpadů pro hodnocení jejich vyluhovatelnosti a stanovení obsahu škodlivin v sušině dle přílohy č. 10 této vyhlášky se musí zásadně provádět tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného materiálu. Přitom je třeba přihlédnout k homogenitě a konzistenci vzorkovaného odpadu. Hmotnost laboratorního vzorku by měla činit alespoň 2 kg. Odběry vzorků může provádět pouze osoba, která byla k této činnosti proškolena a přezkoušena. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. O odběru vzorku musí být sepsán protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. /2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Před odběrem vzorků musí být vypracován plán odběru, jehož zásady jsou uvedeny v příloze č. 4 uvedené vyhlášky. Podrobnosti o odběru jsou uvedeny v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí (Vzorkování odpadů, Věstník MŽP, ročník XI, částka 5, květen 2001).

2. Předběžná úprava vzorku

Vzorky pevných odpadů není nutné drtit, je-li zrnitost 95 % hmotnosti materiálu menší než 4 mm. V žádném případě se vzorky nesmějí mlít. Pokud se vlhký vzorek před sítováním nebo drcením suší, nesmí teplota sušení překročit 40 °C. Způsob přípravy analytického vzorku musí být popsán v protokolu o zkoušce. Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č. 12 k této vyhlášce.

3. Postup přípravy vodného výluhu

Vodný výluh se připraví podle následujících zásad:

• poměr fází voda: pevná fáze (L/S) je 10 : 1 l/kg (navážka pevné fáze přepočtena na sušinu při 105 °C)

• používá se láhev z inertního materiálu

• vyluhování se provádí plynulým otáčením lahve způsobem „hlava - pata“ rychlostí 5 - 10 otáček za minutu po dobu 24 hodin ± 0,5 hodiny, při teplotě 15 - 25 °C

• pro oddělení kapalné a tuhé fáze se použijí:

♦ papírové filtry se střední velikostí pórů 5 μm pro ekotoxikologické testy

♦ membránové filtry z inertního materiálu se střední velikostí pórů 0,45 μm pro ostatní analytické metody.

Postup přípravy vodného výluhu odpadů upravených stabilizací je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

4. Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů

Výluhy se analyzují doporučenými metodami pro analýzu vody, které jsou uvedeny v příloze č.5. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.V případě rozdílných výsledků bude jako referenční použita jedna z uvedených metod.

5. Limitní hodnoty ukazatelů jednotlivých tříd vyluhovatelnosti

V tabulkách č. 6.1 - 6.3 (příloha č. 6 této vyhlášky) jsou uvedeny limitní hodnoty ukazatelů chemických látek (škodlivin) uvolněných do vodného výluhu (10 : 1). Tyto hodnoty představují nejvyšší přípustné hodnoty koncentrací těchto látek ve výluzích pro třídy vyluhovatelnosti I - III.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, které se považují za odpadní oleje

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů

Vysvětlivky:

TNV = odvětvová technická norma vodního hospodářství

TNO = odvětvová technická norma odpadového hospodářství

Názvy norem:

Distribuci TNV a TNO zabezpečuje: Hydroprojekt a.s., Praha

Oddělení technické normalizace Táborská 31, 140 16 Praha 4

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Seznam látek, se kterými nesmějí být smíšeny odpadní oleje

i) zbytky parafinů, gačů a ceresinů a z nich vyráběné prostředky,

j) zbytky z lakování a odlakování,

k) kyselina z akumulátorů a jiné kyselé látky,

l) brzdové kapaliny,

m) nemrznoucí kapaliny,

n) vody,

o) tuhé odpady,

p) látky obsahující těžké kovy,

q) alkalické látky.

a) látky obsahující polychlorované bifenyly a terfenyly (PCB) či jiné chlorované uhlovodíky a látky,

b) emulze ropných látek s obsahem vody anebo jiné emulze,

c) obsahy olejových nebo benzinových odlučovačů,

d) prostředky pro čištění zejména obsahující detergenty a emulgátory,

e) antikorozní prostředky,

f) pohonné hmoty (benzin, nafta, směsné palivo),

g) alkoholy, ředidla, nitroředidla, aceton apod.,

h) rostlinné olej,

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Metody pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů

Laboratoře provádějící analýzu vzorků odpadních olejů používají metody a postupy definované v příslušných ČSN, jako např.:

- ČSN 65 60 62 - Stanovení vody,

- ČSN 65 62 34 - Stanovení chloru,

- ČSN 65 66 90 - Upotřebené ropné oleje pro regeneraci, kde v příloze je uveden postup stanovení PCB.

Rozsah prováděných analýz je podřízen škále sledovaných příměsí, a to ve vazbě na jakostní požadavky zpracovatelských technologií.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Třídy vyluhovatelnosti

Tabulka č. 6.1

Třída vyluhovatelnosti I

Tabulka č. 6.2

Třída vyluhovatelnosti II

Tabulka č. 6.3

Třída vyluhovatelnosti III

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Hlášení o produkci a nakládání s odpady

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Přehled odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin

9. Veškerá léčiva a návykové látky¹⁶).

10. Biocidy (pesticidy).

11. Odpady silně zapáchající¹⁷).

12. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.

13. Pneumatiky, s výjimkou pneumatik používaných jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky, v souladu s provozním řádem skládky.

14. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí¹⁸).

15. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

16. Kompostovatelné odpady s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 1 přílohy č. 9 této vyhlášky a s výjimkou odpadů ukládaných do skládek již provozovaných se zavedenou výrobou bioplynu v souladu s provozním řádem skládky.

Použité zkratky:

BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

EOX (Cl) - extrahovatelné organicky vázané halogeny

NEL - nepolární extrahovatelné látky

PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma acenaftenu, antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, dibenzo(a,h)antracenu, fenantrenu, fluoranthenu, fluorenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101,138, 153, 180)

1. Odpady, které obsahují vyšší koncentrace škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 8.1

Tabulka č. 8.1

Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin

Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č.10.

2. Využitelné odpady podle § 11 zákona, včetně složek již vytříděných z komunálních odpadů.

3. Neupravené odpady s výjimkou inertních odpadů, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpadů, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.

4. Odpady podléhající povinnosti zpětného odběru - viz § 38 zákona.

5. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. Za kapalný se nepovažuje kašovitý odpad, který v důsledku probíhajících chemických změn po uložení tuhne, např. odpady stabilizované hydraulickými pojivy.

6. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny,žíravost, infekčnost.

7. Látky, které prudce reagují při styku s vodou.

8. Chemické a biologické látky vznikající při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Hlášení údajů o zařízení ke sběru a výkupu, využívání a odstraňování odpadů, zařízení podle § 14 odst. 2 zákona a malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Hlášení krajského úřadu o vydaných rozhodnutích podle zákona, včetně ohlášených údajů o zařízeních a přidělovaných identifikačních číslech zařízení a hlášení obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydaných rozhodnutích a vyjádřeních podle zákona

Hlášení obsahuje:

1) identifikaci ohlašovatele:

a) identifikační číslo krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

b) název úřadu,

c) úplnou a přesnou adresu úřadu,

d) jméno a příjmení osoby zpracovávající hlášení, včetně kontaktních údajů (telefon, e-mail),

2) informaci o vydaných a platných rozhodnutích a vyjádřeních obsahující:

a) číslo jednací,

j) označení ustanovení zákona o odpadech, podle kterého bylo v řízení rozhodováno, a to podle číselníku, který je součástí přenosového datového standardu ministerstva, zveřejněného na portálu veřejné správy,

b) věc (předmět řízení),

c) datum žádosti, datum vydání rozhodnutí a datum nabytí právní moci,

d) dobu platnosti, pokud je rozhodnutí vydáno na dobu určitou,

e) identifikaci účastníků řízení²³) podle stavu platného v době vydání rozhodnutí zahrnující: identifikační číslo osoby, identifikační číslo základní územní jednotky, obchodní firmu nebo název a sídlo, pokud jde o právnickou osobu, obchodní firmu nebo jméno a příjmení a sídlo, pokud jde o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání,

f) seznam odpadů uvedených v rozhodnutí, vstupujících a vystupujících z technologie a dalších odpadů, se kterými bude v zařízení nakládáno podle provozního řádu nebo odpady podle § 16 odst. 3 zákona, včetně katalogového čísla odpadu, skutečné kategorie odpadu a název odpadu podle Katalogu odpadů,

g) název, kód zařízení pro katalogizaci typů zařízení podle číselníku, který je součástí přenosového datového standardu ministerstva, zveřejněného na portálu veřejné správy. Uvádí se pouze v případě rozhodnutí týkajících se provozování zařízení a ohlašování zařízení,

h) roční projektovanou kapacitu zařízení v tunách za rok nebo celkovou projektovanou kapacitu skládky v metrech krychlových,

i) další údaje o kapacitě podle tabulky č. 1 přílohy č. 22,

3) rozhodnutí, vyjádření podle zákona a provozní řád zařízení ve formátu, který je stanoven v přenosovém datovém standardu ministerstva, zveřejněného na portálu veřejné správy. Je-li to důvodné z technických důvodů a ekonomických důvodů, je možné upustit od elektronické podoby mapových, obrazových a grafických podkladů, které jsou součástí provozního řádu,

4) údaje z evidence zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízení podle § 14 odst. 2 a malých zařízení podle § 33b odst. 1, kterým krajský úřad přidělil identifikační číslo zařízení, včetně těchto čísel, dále včetně PID u zařízení povolených podle integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci²²), a to v požadovaném rozsahu údajů podle přenosového datového standardu ministerstva, zveřejněného na portálu veřejné správy,

5) údaje z evidence ohlášených údajů dle § 23 v požadovaném rozsahu údajů podle přenosového datového standardu ministerstva, zveřejněného na portálu veřejné správy.

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Ohlašovací list pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Dopravce odpadů

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku

Odpady upravené stabilizací s využitím jednoho ze způsobů odstraňování odpadů uvedených pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí následujícím způsobem:

A. Upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin se hodnotí podle příloh č. 4 a č. 9

B. U upravených odpadů s konzistencí pevnou charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) a skla se provádí:

• hodnocení vyluhovatelnosti podle přílohy č. 4 s výjimkou uvedených postupů pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu

• chemické analýzy sušiny vzorku upraveného odpadu podle přílohy č. 9.

Specifický postup pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu upravených odpadů uvedených pod písmenem B je stanoven následovně:

Předběžná úprava vzorku

Vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu se zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.

Postup přípravy vodného výluhu

Vodný výluh se připraví podle následujících zásad:

• poměr fází voda: pevná fáze (L/S) je 10 : 1 l/kg

• používá se nádoba z inertního materiálu

• vyluhování se provádí plynulým otáčením loužicí nádoby způsobem „hlava - pata“ rychlostí 5 - 10 otáček za min po dobu 24 hodin ± 0,5 hodiny při teplotě 15 - 25 °C

• pro oddělení kapalné a tuhé fáze se používají:

- papírové filtry se střední velikostí pórů 5 µm pro ekologické testy

- membránové filtry z inertního materiálu se střední velikostí pórů 0,45 μm pro stanovení ostatních složek.

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Označování nebezpečných odpadů

1. Prostředky a místa pro soustřeďování nebezpečných odpadů (shromažďování, sběr, sklady, obaly, jímky a nádrže) obsahující odpady s nebezpečnými vlastnostmi uvedenými v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů²⁰) se označují písemně názvem odpadu, jeho katalogovým číslem a dále kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem vycházejícím z přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí²¹) a grafickým symbolem nebezpečné vlastnosti HP 9 podle Evropské dohody ADR²).

2. Označení kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem se uvádí na označovacím štítku, který je umístěn tak, aby byl při běžném nakládání viditelný pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady. Název odpadu a jeho katalogové číslo musí být při běžném nakládání viditelné pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady, a mohou být součástí štítku. Pokud jsou název odpadu a jeho katalogové číslo součástí štítku, musí být uvedeny stejnou velikostí písma jako nápis „nebezpečný odpad“. Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku podle bodu 4.

3. V případě, že odpad vykazuje současně více nebezpečných vlastností je prostředek a místo pro soustřeďování nebezpečných odpadů označeno štítkem se dvěma nebo více grafickými symboly všech těchto nebezpečných vlastností.

4. Nejmenší možné rozměry označení nebezpečných odpadů (štítků) jsou stanoveny v následující tabulce:

5. Použití grafických symbolů podle tabulky:

Grafické symboly mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný.

Vysvětlivky k tabulce:

^a) Pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: žíravost pro kůži Skin corr. 1A, (H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí) a na poškození očí Eye dam. 1, (H318 Způsobuje vážné poškození očí).

^b) Pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315 Dráždí kůži) a na podráždění očí Eye irrit. 2 (H319 Způsobuje vážné podráždění očí).
V případě, že odpad obsahuje nebo je podezření, že odpad obsahuje nebezpečné látky nebo směsi uvedené v písmeni a) i v písmeni b), pak se použije grafický symbol uvedený pod písmenem a).

^c) V případě, že odpad nebude vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl, ale bude uvolňovat do vodného výluhu škodliviny v množstvích překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v tabulce č. 2 přílohy č. 1 k vyhlášce o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, nebo pokud obsahuje látku, které je možné přiřadit alespoň jednu vlastnost ze standardních vět o nebezpečnosti nebo doplňkových informací o nebezpečnosti uvedených v tabulce č. 9 v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů²⁰), přiřazuje se mu grafický symbol pod pořadovým číslem 5 a název nebezpečné vlastnosti „Následně nebezpečný“.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Formulář pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852

Příloha č. 32 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.