Vyhláška č. 398/2025 Sb.

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb., vyhlášky č. 190/2018 Sb., vyhlášky č. 216/2019 Sb. a vyhlášky č. 265/2022 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

10. V nadpisech pod § 3 až 5, 7, 8, 12 a 16 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

11. V § 3 odst. 3 písm. b) body 1 až 4 znějí:

„¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.
Směrnice Komise 2010/79/EU ze dne 19. listopadu 2010, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění).
Směrnice Komise 2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů.“.

„1. u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně spalujících plynná nebo kapalná paliva a u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,

2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 15 t/rok včetně,

3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 5 t/rok včetně,

4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t/rok a více a současně do 2 t/rok včetně, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 20 t/rok včetně a bodu 4.4.,“.

12. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 5 se slova „ , 6.6. a 6.13.“ nahrazují slovy „a 6.6.“.

13. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 6 se text „3.5.1.,“ a slova „ , pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování emisí“ zrušují.

14. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 10 slovo „nebo“ zrušuje.

15. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 11 doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se bod 12, který zní:

„12. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při plánovaném uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování, při kterých nedochází ke spalování žádného odpadu, pokud jde o měření těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a dále o měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík, plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík a oxidu siřičitého při uplatnění bodu 4 nebo 5 části B přílohy č. 4 k zákonu,“.

16. V § 3 odst. 4 písm. c) se za slova „6 měsíců“ vkládají slova „a současně nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího provedení jednorázového měření,“.

17. V § 3 odst. 6 písm. d) se slova „ , pokud tyto zdroje nejsou vybaveny zařízením ke snižování emisí“ zrušují.

18. V § 4 odst. 3 písm. e) se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní:

„5. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad v případě jednorázového měření emisí podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 12, kdy se současně v nezbytně nutné míře lze odchýlit i od doby stanovené v písmenu d).“.

19. V § 4 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se do výsledků jednorázového měření emisí nezapočítávají hodnoty získané v době plánovaného uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování z provozu prováděném podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 12.“.

2. V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „pro látky obtěžující zápachem“ zrušují.

20. V nadpisech pod § 6, 9 až 11, 14, 15, 20, 22, 24 a 25 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.

21. V § 6 písm. a) se za slova „hmotnostní koncentrací znečišťující látky“ vkládají slova „ ; v případě emisního limitu stanoveného v povolení provozu na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách se postupuje podle příslušného prováděcího nařízení Komise, kterým jsou tyto závěry přijaty“.

22. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

23. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, které je stanovené krajským úřadem v povolení provozu podle § 12 odst. 4 zákona, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č. 4 k zákonu a pro objemový tok odpadního plynu.“.

26. V § 9 odst. 2 písm. b) se slova „nebo v případech, kdy je to relevantní,“ nahrazují slovy „nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitů stanovených pro posuzování všech půlhodinových hodnot nebo nejméně“.

27. V § 9 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „stanovenou pro posuzování 97 % půlhodinových hodnot“.

28. V § 9 odst. 2 se na začátek písmen c) a d) vkládá slovo „nejméně“.

29. V § 9 odst. 7 se slova „odstavci 2 písm. a) až c)“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. a) až d)“.

3. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru“.

30. V § 9 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) Pokud krajský úřad stanoví v povolení provozu zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, stanoví v povolení provozu rovněž podmínky a způsob vyhodnocení plnění specifického emisního limitu, pokud budou odlišné od podmínek a způsobu uvedených v odstavcích 1 až 11.“.

31. V § 12 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

32. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „ , pokud je tak stanoveno v povolení provozu“ zrušují.

33. V § 12 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) jako součin hmotnostního toku stanoveného jednorázovým autorizovaným měřením a provozní doby stacionárního zdroje v kalendářním roce, pokud má tento způsob stanovení lepší vypovídací schopnost o úrovni znečišťování než postup podle písmene c), nebo

e) jiným způsobem, který stanoví krajský úřad.“.

34. V § 12 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. e) krajský úřad v povolení provozu stanoví pouze, pokud nelze použít postup podle odstavce 1 písm. a) nebo způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) neposkytuje reprezentativní hodnoty z důvodu velkého množství fugitivních emisí nebo z důvodu udělení výjimky podle § 17 odst. 3 písm. d) zákona s ohledem na absenci komína nebo výduchu.

(4) V případě emisí těkavých organických látek (VOC) stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) se provede přepočet z TOC na VOC na základě znalosti složení měřených emisí, nebo v případě, že složení měřených emisí není známé, získá se údaj VOC jako hodnota TOC vydělená číslem 0,8.“.

35. V § 15 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo lze spalovat pouze v případě, že neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo v důsledku povrchových úprav, a pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším.“.

36. V § 15 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Biomasu, která může obsahovat polycyklické aromatické uhlovodíky v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a vyšším a pouze, pokud jsou dodrženy minimální podmínky spalování, kterými jsou

a) v případě fluidních topenišť teplota spalování nejméně 600 °C a

b) v případě ostatních topenišť teplota spalin nejméně 850 °C s dobou setrvání spalin nejméně 2 sekundy.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

37. V nadpisech pod § 17, 18 a 26 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“.

38. V § 17 odst. 2 se slova „provedených osobou akreditovanou“ nahrazují slovy „ , které odebrala a analyzovala osoba akreditovaná“.

39. V § 19 se věta druhá zrušuje.

4. V § 1 odst. 1 písm. f) se slovo „protokolu“ nahrazuje slovem „dokumentů“ a slova „a rozsah“ se nahrazují slovem „rozsah“.

40. V § 20 odst. 2 se slova „části II“ nahrazují slovy „části I“.

41. V nadpisu pod § 23 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

42. V § 24 odst. 2 se slova „pro látky obtěžující zápachem“ nahrazují slovy „v povolení provozu podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona“.

43. V nadpisu pod § 26 se slova „K § 12 odst. 8“ nahrazují slovy „K § 9 odst. 4 a 5, § 12 odst. 8, § 15 odst. 8“ a slova „a § 17 odst. 7“ se nahrazují slovy „ , § 17 odst. 7 a § 32 odst. 8 zákona“.

44. V § 26 odst. 5 se slovo „protokolu“ nahrazuje slovem „dokumentů“.

45. V § 26 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

„(9) Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší jsou stanoveny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(10) Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání je stanovena v příloze č. 22 k této vyhlášce.“.

46. V nadpisu pod § 27 se text „12 odst. 8“ nahrazuje textem „11 odst. 11“.

47. V § 27 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

48. V § 27 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

49. Nadpis části desáté zní: „KONTROLY SPALOVACÍHO STACIONÁRNÍHO ZDROJE“.

5. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a strukturu řádného a dodatečného poplatkového přiznání“.

50. V § 27a se číslo „1 585“ nahrazuje číslem „2 222“ a číslo „1 848“ se nahrazuje číslem „2 590“.

51. Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které včetně nadpisů znějí:

52. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zní:

¹⁰) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní části jedenáctá a dvanáctá se označují jako části dvanáctá a třináctá.

53. V příloze č. 1 části I poznámce č. 1 pod tabulkou se za slovo „vhodná“ vkládá slovo „normovaná“.

54. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2

Podmínky provozu pro spalovací stacionární zdroje

55. V příloze č. 4 části I se v nadpisu bodu 2 slova „společně s palivem“ zrušují.

56. V příloze č. 4 části I nadpis bodu 2.2. zní:

„Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.1. až 1.4. přílohy č. 2 k zákonu tepelně zpracovávající odpad“.

57. V příloze č. 4 části I se v tabulce pod bodem 2.2. věty „Emisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv, případně stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.“ nahrazují větami „Emisní limity stanovené v této části, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv nebo emisní limity stanovené v povolení provozu. Použije se vždy ten ze stanovených emisních limitů, jehož hodnota je nižší. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.“.

58. V příloze č. 4 části I bod 2.2.1. zní:

„2.2.1. Zrušena“.

59. V příloze č. 4 části I bod 2.3. zní:

„2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje neuvedené v bodech 1., 2.1. a 2.2. tepelně zpracovávající odpad

Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť, kadmium a thalium uvedené v části I bodě 1.2. vyjádřené jako průměrná hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku, a dále specifické emisní limity stanovené v povolení provozu s přihlédnutím k hodnotám emisních limitů uvedených v bodě 1.1. této přílohy a technickým možnostem konkrétního zdroje pro:

1. oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,

2. oxid uhelnatý,

3. tuhé znečišťující látky,

4. celkový organický uhlík,

5. plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík,

6. plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a

7. oxid siřičitý.“.

6. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí:

60. V příloze č. 4 části II odstavci 1 se slovo „ohniště“ nahrazuje slovy „spalovací komory“.

61. V příloze č. 4 části II odstavci 2 písm. c) bodu 1 se slova „stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do provozu a jeho“ nahrazují slovy „spalovny do provozu a jejího“.

„i) rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,

j) postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně,

k) minimální vzdálenosti a způsob jejich použití.“.

62. Příloha č. 5 zní:

„Příloha č. 5

SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK

63. Přílohy č. 8 až 11 znějí:

„Příloha č. 8

Podmínky provozu pro ostatní stacionární zdroje

Obecné emisní limity

Náležitosti provozní evidence

1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárního zdroje

Stálé údaje

Údaje o provozovateli

Identifikační číslo provozovatele (IČO), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.

Údaje o provozovně

Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny*), kód územně technické jednotky*), odpovědná osoba, aktuální znění povolení provozu.

Údaje o stacionárním zdroji

U stacionárního zdroje, pro který příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti, GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed technické jednotky nebo činnosti) ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.

1.2. Údaje o stacionárním zdroji

Stálé údaje

Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje nebo číslo zdroje souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s číslováním používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, název stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu nebo výroby, tepelná účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj zaústěn. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání.

Proměnné údaje

Provozní hodiny (rok, měsíc, den**)), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku, adresy lokalit, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla kalendářním roce provozována činnost na několika místech.

1.3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech

Proměnné údaje

Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den***) ****), měsíc****), rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2. U spaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4.

1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí

Stálé údaje

Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci. Hodnoty nepřetržitě sledovaných provozních parametrů stanovených pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí, případně nahrazujících technických podmínek provozu stanovených povolením k provozu, minimální četnost zaznamenávání těchto parametrů stanovená v provozním řádu nebo povolením k provozu, není-li provozní řád vyžadován.

Proměnné údaje

Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdroje), provozní účinnost, údaje o špatném fungování a o poruchách, objemový tok odpadního plynu, naměřené a zaznamenané hodnoty provozního parametru dokladující plnění emisního limitu.

1.5. Údaje o komínech a výduších

Stálé údaje

Pořadové, (příp. také evidenční) číslo komínu nebo jiného výduchu nebo číslo komínu nebo jiného výduchu souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s označením používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu*), materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.

Proměnné údaje

Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdroje).

1.6. Údaje o emisích

Stálé údaje

****) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně.

Seznam znečišťujících látek, které má provozovatel stacionárního zdroje povinnost zjišťovat, s uvedením, na které znečišťující látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem.

Proměnné údaje

Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, záznamy o překročení emisních limitů a přijatých opatřeních, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5, emisní faktory použité pro výpočet.

V případě kontinuálního měření emisí, jehož výsledky nejsou ohlašovány do informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona, průběžný záznam a vyhodnocení půlhodinových výsledků kontinuálního měření emisí, které jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu.

Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem.

*) V případě zdroje, u nějž je v povolení provozu stanovena činnost na několika místech, název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.

**) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně za podmínky, že provozovatel před využitím této výjimky zajistí takové opatření, které včas indikuje případ, kdy počet provozních hodin záložního zdroje v daném kalendářním roce překročí 300 h.

***) Neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn

Náležitosti souhrnné provozní evidence

1. Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:

a) Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva a spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3., na něž se vztahuje ustanovení § 6 odst. 8 zákona, spalující kapalná nebo plynná paliva vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 18. a 20. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu⁴). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují.

b) Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2. vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu⁴). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.

2. Obecné pokyny k identifikaci provozovny:

a) U stacionárních zdrojů, které mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje, se uvádí namísto adresy provozovny název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.

b) Označení v položce Provádění jednorázového měření se týká stacionárních zdrojů uvedených v bodu 1 písm. a), u kterých se provádí jednorázové měření emisí v intervalu podle § 3 odst. 3.

1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárních zdrojů

Vysvětlivky:

1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.

10) Vztahuje se na stacionární zdroje, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti podle § 12a zákona.

11) Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny.

12) Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2a zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

13) Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace.

14) Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

15) GPS souřadnice geometrického středu stacionárního zdroje, ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.

2) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.

3) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno.

4) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen.

5) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek. V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se tento údaj nevyplňuje.

6) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

7) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů v případě, že není k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.

8) V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu zdroje.

9) U provozovny, za kterou se provádí ohlašování podle bodu 1 písm. a), se uvede, zda se provádí pravidelné měření emisí (v intervalech podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 1).

1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadů

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.

10 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4b zákona.

11 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické dokumentace.

12 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák atd.) dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

13 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.

14 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.

15 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity.

16 Celkové množství tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce.

17 Celkové množství tepla dodaného do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona⁹ ve formě páry, horké či teplé vody, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let a jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let. Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším a u zdrojů využívajících výjimku z plnění emisních limitů na základě stanoveného minimálního podílu dodaného tepla.

18 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nebo palivo vyrobené z odpadu společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).

19 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.

2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 k zákonu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

20 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 18 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.

21 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.

3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.

4 Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. prosince 2018, uvede se datum 1. ledna 1900.

5 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace. Jedná-li se o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo, uvede se tato skutečnost jako součást názvu stacionárního zdroje (např. M1 – záložní zdroj energie).

6 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.

7 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.

8 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje. Nevyplňuje se u zdrojů, které nevyrábí elektrickou energii.

9 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.

1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně. U stacionárních zdrojů, na které se vztahují ustanovení § 27d, se souhrnně vyplňují pouze údaje pro stacionární zdroje, které nejsou umístěny ve stavbě.

1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.

12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), vypuštěných do ovzduší za stacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.

2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 k zákonu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech.

3 Uvede se ANO nebo NE. Jedná se o výjimku podle § 12a odst. 1 písm. b) a c) a odst. 4 zákona.

4 Název jiného stacionárního zdroje (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí). Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu, a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, se uvede v položce 4a.

5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.

6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).

7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.

8 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 6 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.

9 - 11 U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II se uvede spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.

1.4. Údaje o komínech a výduších

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, evidované v ISPOP.

11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.

12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.

13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje.

2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3, u kterého jsou vypouštěny znečišťující látky, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.

3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem.

4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu.

5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS.

7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu.

8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu.

9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (1 = znečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny).

10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do komínu/výduchu).

1.5. Údaje o měření emisí

V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c) dvakrát za kalendářní rok, se uvedou výsledky každého měření samostatně, a to včetně data měření.

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

U zdrojů, u kterých se neprovádí pravidelné jednorázové měření emisí každý rok, se uvádí výsledky posledního pravidelného jednorázového měření emisí.

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.

10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.

11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.

12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).“.

2 Uvede se označení místa jednorázového nebo kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.

3 Datum posledního platného jednorázového měření emisí podle ustanovení § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 3; v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením, se datum měření nevyplňuje. Nepoužije se pro jednorázová měření emisí prováděná podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), kdy se uvede datum a výsledky každého měření.

4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.

5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.

7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg/m³, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok. V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), se uvedou výsledky každého měření společně s datem měření.

9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

64. V příloze č. 11 část 1.5. zní:

„1.5. Údaje o měření emisí

V případě jednorázového měření emisí se část 1.5. nevyplňuje

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.

10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.

11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.

12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).“.

2 Uvede se označení místa kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.

3 Nevyplňuje se

4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.

5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.

7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg/m³, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok.

9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

66. Přílohy č. 12 až 15 znějí:

„Příloha č. 12

Náležitosti provozního řádu

9. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny.

10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu.

11. Definice technických závad, poruch a havárií, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování, způsob předcházení těmto závadám, poruchám a haváriím, způsob jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionárního zdroje. *) Druh, a je-li to možné určit, tak i množství, znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. Určení rizikových částí technologie. Hodnoty nepřetržitě sledovaného a zaznamenávaného provozního parametru, které indikují závadu, případně obdobné hodnoty a podmínky spojené s výjimkou podle § 6 odst. 4 zákona. Postupy pro případy poruch nebo nedodržení primárních opatření na materiálovém vstupu, na technologii a postupy pro poruchy u sekundárních opatření, především odlučovací soustavy, odsávání technologie apod., včetně určení případných záložních systémů a pravidel pro jejich spuštění. Opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků technických závad, poruch a havárií včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.

12. Výjimečné situace – odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. *)

13. Způsob podávání hlášení **) o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.

14. Druh, odhadované množství znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.

15. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.

16. U chovu hospodářských zvířat se dále uvede

a) způsob ustájení hospodářských zvířat,

b) způsob odvádění emisí amoniaku do ovzduší,

c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok emisí amoniaku do ovzduší, a které budou podle provozního řádu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,

d) další technicko-organizační opatření, které mohou ovlivnit emise do ovzduší.

17. U stacionárního zdroje vypouštějícího fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo u stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů, se uvedou rizikové technologické uzly z hlediska prašnosti a technicko-organizační opatření k předcházení a omezování tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. Tato opatření musí být specifikována u všech stacionárních zdrojů kódů 2.2., 2.3., 2.9., 3.3., 3.5.2., 3.5.5., 4.1.1., 4.1.2., 4.1.3., 4.1.4., 4.2.1., 4.3.1., 4.6.1., 4.6.5., 4.7., 5.1.1., 5.2., 5.10., 5.11., 5.14., 7.2., 7.8., 11.1. a 12.1. podle přílohy č. 2 k zákonu.

18. U stacionárního zdroje vypouštějícího znečišťující látky, které mohou obtěžovat zápachem, zejména kódy 2.2., 2.3., 2.4., 2.6., 2.7., 2.8., 3.6., 3.7., 4.6.1. (formovny a jádrovny), 5.14., 6.24., 6.5., 6.8., 7.1., 7.2., 7.3., 7.5., 7.6., 7.8., 7.9., 7.10., 7.11., 7.12., 7.16., 7.18., 8., 9.8. (kataforéza), 9.19., 9.20., 9.23. a 9.24. podle přílohy č. 2 k zákonu, se uvedou v provozním řádu rizikové technologické uzly z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem, a technicko-organizační opatření k předcházení a omezování emisí těchto látek.

1. Identifikace stacionárních zdrojů a provozovny, ve které jsou stacionární zdroje provozovány. Identifikace provozovatele (podle § 2 písm. h) zákona). U kódů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti také GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed).

19. Termíny revizí, údržby a s nimi spojené požadavky na provoz zařízení ke snížení emisí (dodržování fyzikálních parametrů, optimalizace poměrů činidel apod.), termíny pravidelných vnitřních kontrol souladu s provozním řádem a opatření ke snížení emisí, způsob a četnost pravidelného proškolení obsluh a odpovědných osob ohledně technicko-organizačních opatření prováděných za účelem snížení emisí a způsob vedení záznamů o těchto školeních.

20. Obsah provozního řádu je zpracován v běžně používaném strojově čitelném formátu.

Vysvětlivky:

*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude požadované údaje obsahovat, v tom případě je taková dokumentace považována za nedílnou součást provozního řádu.

**) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny stacionární zdroje jediné provozovny.

2. Údaje o projektované kapacitě. Číslování stacionárního zdroje (případně číslo ISPOP, je-li evidováno) v jednoznačné návaznosti na platné vnitřní provozní a technologické předpisy provozovatele a blokové schéma s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů v provozovně, komínů, výduchů a příslušných zařízení ke snižování emisí, pokud jsou instalovány.

3. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích a u souvisejících činností, mechanismus chemických reakcí (včetně známých vedlejších reakcí), způsoby řízení a kontroly prováděných operací. Vzniká-li provozem zdroje odpadní teplo, popis jeho využití. Podrobný popis stacionárního zdroje a souvisejících činností, dále popis technologií a opatření ke snižování emisí, jejich funkce a účinností.

Primární opatření ve výrobní nebo zpracovatelské části technologie, zejména podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí. *)

4. Identifikace materiálových vstupů do technologie – suroviny a paliva (případně odpady nebo paliva vyrobená z odpadu) zpracovávané ve stacionárním zdroji. Podrobnosti provádění primárních opatření ke snížení emisí, které spočívají např. v úpravě, kontrole, dodržení fyzikálních, nebo chemicko-fyzikálních parametrů a chemického složení a správném dávkování materiálového vstupu, a to dle typu zdroje a procesu. V případě tepelného zpracování odpadu dále identifikace odpadu podle katalogových čísel katalogu odpadů, uvedení minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a maximální obsahy PCB, pentachlorfenolu, chloru, fluoru, síry a těžkých kovů, případně jiných látek.

5. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo.

6. Emisní výstupy z technologie a souvisejících činností – znečišťující látky, způsob jejich odsávání, opatření ke zvýšení účinnosti tohoto odsávání (je-li využíváno), včetně souvisejících technicko-organizačních opatření (kontrola uzavírání vrat apod.) a specifikace a lokalizace místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. V případě řízení vypouštění odpadního plynu výkonem ventilátoru nebo obdobného zařízení se uvedou limitní hodnoty průtoku odpadního plynu v definovaném měřicím profilu za provozních podmínek.

7. Popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřicího místa pro jednorázové měření emisí.

8. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Podrobnosti sledování a nepřetržitého záznamu provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona (je-li uloženo), případně podrobnosti realizace technické podmínky provozu, která toto sledování nahrazuje, včetně okrajových hodnot signalizujících nutnost údržby nebo závady a poruchy podle bodu č. 11.

Obsahové náležitosti odborného posudku

1. Základní identifikační údaje: Identifikační údaje zadavatele odborného posudku. Identifikační údaje zpracovatele odborného posudku, datum zpracování odborného posudku. Účel zpracování odborného posudku.

2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, použité metodické pokyny a další použitá literatura, protokoly z autorizovaného měření atd.). Identifikační údaje stacionárního zdroje a činností souvisejících s jeho provozem, při kterých mohou vznikat emise znečišťujících látek (název stacionárního zdroje, adresa, provozovatel, IČO provozovatele, umístění v katastru – čísla parcel). Popis umístění stacionárního zdroje. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části II přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení, mapa oblasti s vyznačeným záměrem, měřítkem a legendou. Zařazení stacionárního zdroje pod některý z kódů z přílohy č. 2 k zákonu. Dosavadní vydaná povolení provozu zdrojů, kterých se týkají jakékoli změny uvedené v odborném posudku.

3. Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP, bylo-li přiděleno – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů. Vzniká-li provozem zdroje odpadní teplo, popis jeho využití. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Podrobný popis stacionárních zdrojů, pro které je posudek zpracován, resp. zdrojů, které mají být nově umístěny nebo povoleny a zdrojů, kterých se týkají jakékoliv změny; výčet a stručný popis dotčených stávajících stacionárních zdrojů, 1) které stacionární zdroje (související s posuzovanými stacionárními zdroji) jsou již provozovány, 2) u kterých zdrojů dochází ke změnám, v čem změny spočívají, 3) které zdroje mají být umístěny a povoleny v provozovně nově. U stacionárních zdrojů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenost, zeměpisné souřadnice (formát WGS84 DD) geometrických středů budov, v nichž mají být stacionární zdroje umístěny, případně zeměpisné souřadnice geometrických středů stacionárních zdrojů, pokud budou provozovány mimo budovy a dále uvedení vzdálenosti hran stavebních objektů (případně hranice areálu nebo geometrického středu zdroje tam, kde je to relevantní) od ploch v územním plánu podle přílohy č. 20.

Popis výrobního programu, údaje o plánovaném provozu stacionárního zdroje (počet provozních hodin, směnnost provozu apod.). Projektovaná kapacita, jmenovitý tepelný příkon, výkon, spotřeba surovin a paliv, případně odpadů, včetně uvedení původu těchto údajů (např. konkrétní odkaz na technickou dokumentaci, projektovou dokumentaci, pokud jsou k dispozici apod.) Porovnání stávajícího stavu s plánovaným stavem (informace o všech změnách, které realizací nastanou).

Popis technologického procesu. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení (např. výrobce, typ, funkce, výkon, příkon, kapacita, provozní hodiny apod.). U spalovacích zdrojů dále používané palivo a charakteristiky týkající se uvažovaného paliva (množství paliva, obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost, skupenství, vlhkost apod.) a porovnání s parametry uvedenými v příloze č. 3 k této vyhlášce. Používané suroviny v jednotlivých technologických stupních. Údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší, charakteristika výduchů, umístění, počet, rychlost odsávané vzdušiny, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatické). Zhodnocení umístění měřících míst s ohledem na požadavky technických norem. Podrobný popis technologií ke snižování emisí (garantovaná účinnost, způsob zajištění garantované účinnosti, způsob a interval výměny sorbentu apod.) a způsob zajištění jejich kontroly a údržby v souladu s pokyny výrobce. Odborný posudek musí být doplněn schématickým nákresem areálu (opatřen legendou) s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů, jednotlivých výduchů a nákresem umístění měřicích míst. Posouzení aplikace sčítacího pravidla dle § 4b zákona, včetně zdůvodnění, pokud aplikace pravidla není navržena. Sledování provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona, místo a způsob jeho měření, včetně návrhu způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot, případně návrh podmínky provozu nahrazující toho sledování v případě, že je předpokládána žádost o výjimku podle téhož ustanovení. Návrh hodnot provozních parametrů, při kterých je zajištěno plnění specifických emisních limitů.

Údaje o referenčních stacionárních zdrojích, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). Porovnání použitých technologií ke snižování emisí s nejlepšími dostupnými technikami (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů. U ostatních stacionárních zdrojů porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi.

4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje včetně emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a fugitivních emisí. Musí být uvedeny všechny látky, případně skupiny látek, které mohou obtěžovat zápachem včetně koncentračních hodnot. Specifikace rizikových technologických uzlů z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem nebo prachem. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (uvedeno identifikační číslo/a hlášení protokolu v ISPOP), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), výpočet emisí, včetně přepočtu naměřené hodnoty TOC na VOC (pro emise VOC) tam, kde je to relevantní. Přehled stávajícího množství emisí vypouštěné ze stacionárních zdrojů a jejich porovnání s výhledovým stavem. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. Posouzení stacionárního zdroje z pohledu plnění povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d) zákona, případně odůvodnění, proč stacionární zdroj nebude emitovat definovaným výduchem a proč má být udělená výjimka podle tohoto ustanovení.

Návrh způsobu výpočtu množství emisí za rok v návaznosti na § 12 vyhlášky.

5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdroj umístěn: Zhodnocení vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu (shrnutí plnění imisních limitů, na základě rozptylové studie, pokud je zpracována). Posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší, vyhodnocení možnosti snížení emisí dle opatření dotčeného programu zlepšování kvality ovzduší. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části II přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení a zhodnocení těchto vzdáleností stacionárního zdroje od obytné zástavby s ohledem na rizika obtěžování prašností nebo zápachem, zhodnocení souladu s minimálními vzdálenostmi podle § 27d, zhodnocení nezbytnosti dodatečných opatření s ohledem na tyto vzdálenosti.

V případě zpracování odborného posudku pro již provozovaný stacionární zdroj záznam o prohlídce stacionárního zdroje a identifikaci rizikových technologických uzlů dle předchozích bodů.

6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů a u ostatních stacionárních zdrojů návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi a zároveň u obou těchto skupin stacionárních zdrojů s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje, z opatření uvedených v programech zlepšování kvality ovzduší, ze vzdálenosti stacionárního zdroje od budov určených k bydlení nebo od ploch podle části II přílohy č. 20, přičemž se použije metodický pokyn MŽP, je-li vydán, a z úrovně znečištění ovzduší v dané lokalitě. Odůvodnění navržených podmínek provozu a emisních limitů, zejména s ohledem na jejich účel, přínosy a technické možnosti. V případě absence návrhu specifických emisních limitů, odůvodnění absence návrhu. Návrh podmínek pro činnosti a provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje. Návrh opatření a technicko-organizačních či technických podrobností jejich realizace, které je vhodné zahrnout do povolení provozu, případně do provozního řádu. Shrnutí případných rizik s ohledem na množství a charakter emisí znečišťujících látek, na kvalitu ovzduší a na vzdálenost od obytné zástavby včetně porovnání vzdálenosti stacionárního zdroje (hrana stavebního objektu, střed, případně hranice provozovny dle § 27d) s minimální vzdáleností. Zhodnocení rizik přímého působení stacionárního zdroje prachem a zápachem vzhledem ke vzdálenosti stacionárního zdroje od obytné zástavby a ploch podle části II přílohy č. 20 a návrh podmínek provozu nebo emisních limitů směřujících k jejich eliminaci nebo ke snížení prašnosti nebo emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem. Závěr ohledně splnění požadavků vyplývajících z programu zlepšování kvality ovzduší a opatření k jejich naplnění.

7. Závěr o plnění legislativních požadavků a doporučení ohledně umístění či neumístění, resp. povolení či nepovolení provozu stacionárního zdroje, včetně zdůvodnění.

8. Obsah odborného posudku je zpracován v běžně používaném strojově čitelném formátu.

Obsahové náležitosti dokumentů o jednorázovém měření emisí

Obsahové náležitosti rozptylové studie

Obecně:

Rozptylová studie musí obsahovat všechny podklady, které umožní posoudit její správnost a provést kontrolní přepočet. Jedná se o parametry zdrojů vstupující do rozptylového modelu včetně popisu jejich odvození z podkladových materiálů. Tam, kde to z důvodu vysokého počtu zdrojů není možné (např. mobilní zdroje na dopravních komunikacích), musí být uveden podrobný postup výpočtu, který jej umožní zreprodukovat.

1. Zadání rozptylové studie

2. Použitá metodika výpočtu

3. Vstupní údaje

3.1. Umístění záměru

Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.

3.2. Údaje o zdrojích

a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií s ohledem na emise znečišťujících látek do ovzduší a počtu provozních hodin za rok.

b) Podkladové údaje o emisích a výduších, a to jak u posuzovaného zdroje, tak u technologicky propojených či navazujících záměrů (i jiných provozovatelů), pokud jsou situovány v bezprostředním sousedství posuzovaného záměru a dochází u nich z důvodu realizace posuzovaného záměru ke změně emisí, a to:

i. emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek,

ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, případně objemový tok

iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,

iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).

Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.

c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel), složení dle kategorií a emisních tříd vozidel, rychlosti a plynulosti dopravy.

3.3. Meteorologické podklady

Meteorologická data musí být reprezentativní pro danou lokalitu a z důvodu postihnutí dlouhodobého charakteru meteorologických podmínek musí pokrývat nejméně 10 let z 15letého období předcházejícího zpracování rozptylové studie. Použitá meteorologická data jsou souhrnně prezentována ve formě stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice, a to jak v grafické podobě, tak v tabelární podobě, přičemž tabelárně jsou uvedeny četnosti všech kombinací tříd stability a rychlosti větru, se kterými použitý model pracuje. Je nezbytné uvést, jaké výšce nad zemí tato větrná růžice odpovídá a zdroj (zpracovatele) meteorologických dat.

3.4. Popis referenčních bodů

Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem, resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.

Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů. Jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod.

Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území.

3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity

Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace apod.) a příslušných imisních limitů látek uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona.

3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě

Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu.

4. Výsledky rozptylové studie

Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny

a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,

b) v tabulkové formě pro vybrané specifické referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky dodat ve formě přílohy k rozptylové studii, přičemž v takovém případě je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi,

c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).

5. Návrh kompenzačních opatření

Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.

Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.

Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.

6. Závěrečné hodnocení

Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.

7. Seznam použitých podkladů“.

67. Přílohy č. 17 a 18 znějí:

„Příloha č. 17

Způsob stanovení specifického emisního limitu

9. V případě, kdy je snižován specifický emisní limit z důvodu obtěžování zápachem, zohledňuje se také, zda byl v území dříve stacionární zdroj daného kódu, případně stejný druh výroby nebo územním plánem bylo území vymezeno pro stejný druh výroby nebo zda byla v území dříve obytná zástavba. Dodatečný vznik obytné zástavby není důvodem pro snížení specifického emisního limitu.

10. Pro stanovení specifického emisního limitu není určující absence pachového vjemu v obytné zástavbě.

11. Specifický emisní limit musí být stanoven včetně nezbytných stavových a vztažných veličin.

12. Je-li specifický emisní limit pouze zpřísňován oproti této vyhlášce, jsou uloženy vztažné podmínky stejné jako v této vyhlášce.

13. V případě stanovení specifického emisního limitu nad rámec této vyhlášky jsou přednostně aplikovány vztažné podmínky, které pro daný emisní limit stanovují Závěry o BAT, pakliže jsou pro daný typ stacionárního zdroje aplikovatelné.

14. V ostatních případech se vztažné podmínky stanovují podle charakteru procesu. Probíháli proces za vyšší než běžné teploty (40 stupňů Celsia a výše), aplikují se vztažné podmínky B. Je-li součástí procesu spalování paliv, aplikují se vztažné podmínky A. Probíhá-li proces za běžné teploty, aplikují se vztažné podmínky C.

1. Specifický emisní limit se stanovuje tak, aby zajišťoval řádnou funkci zařízení ke snižování emisí nebo řádné plnění jiného opatření ke snížení emisí znečišťujících látek, které jsou ze stacionárního zdroje emitovány definovaným komínem, průduchem nebo jiným obdobným místem, kde lze provést reprodukovatelné a opakovatelné měření emisí.

2. Specifický emisní limit se stanovuje jako koncentrační specifický emisní limit znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek jako jsou VOC, TOC nebo PAH.

3. V případech, kdy nelze zajistit, aby specifický emisní limit stanovený jako koncentrace plnil regulační funkci, lze jej odchylně od bodu 2 stanovit jako měrnou výrobní emisi, tedy jako hmotnost znečišťující látky vztaženou na jednotku produkce, případně jej nahradit emisním stropem.

4. Znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek, pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí být ze stacionárního zdroje skutečně emitována nebo musí existovat předpoklad, že z něho bude emitována. Množství znečišťující látky (nebo skupiny znečišťujících látek), pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí mít souvislost s řádným provozem zařízení ke snižování emisí nebo s prováděním opatření, resp. se stanovenými podmínkami provozu.

5. V případě, že je pro danou znečišťující látku stanoven příspěvek k imisní koncentraci pomocí rozptylové studie, je zvolena taková hodnota specifického emisního limitu, která zajistí, že hodnoty emisního toku použitého jako emisní vstup do rozptylové studie, nebudou nikdy překročeny.

6. V případě, že je v rozptylové studii nebo v odborném posudku vysloven předpoklad, že stacionární zdroj nebude mít významný příspěvek k imisní koncentraci nebo nebude obtěžovat prachem či zápachem, musí být specifický emisní limit stanoven v takové výši, která zajistí, že předpoklady, na nichž jsou založena tato tvrzení, budou splněny, tedy budou prováděna opatření, o něž se tato tvrzení opírají.

7. Specifický emisní limit musí být stanoven tak, aby byl splnitelný při řádném provozu zařízení k omezování emisí, při jeho řádné a pravidelné údržbě, případně při provádění jiných opatření ke snižování emisí.

8. Specifický emisní limit nesmí být stanoven v takové výši, aby byl splnitelný bez jakýchkoliv opatření nebo bez provozu zařízení ke snižování emisí.

A) Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje

1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.

2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě, apod.).

3 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.

4 Odpovídající položku označte křížkem.

5 Nehodící se škrtněte.

Nedílnou součástí dokladu o kontrole technického stavu a provozu je kopie oprávnění uděleného výrobcem k instalaci, provozu a údržbě vymezených typů spalovacích stacionárních zdrojů.

TYPY SPALOVACÍCH ZDROJŮ:

Kotel prohořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny procházejí přes vrstvu paliva

Kotel odhořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny neprocházejí přes vrstvu paliva

Kotel zplyňovací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, obvykle s nuceným přívodem spalovacího vzduchu ventilátorem a speciální žárovzdornou spalovací komorou se speciální spalovací tryskou nebo roštem

Kotel automatický se šnekovým dopravníkem - spalovací stacionární zdroj (obvykle na uhlí nebo pelety) se samočinnou dopravou paliva šnekovým dopravníkem

Kotel automatický s rotačním roštem - spalovací stacionární zdroje na uhlí s bubnovým otočným roštem

Kotel automatický přestavěný - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, přestavěné z původních odhořívacích, prohořívacích a zplyňovacích kotlů

Kotel automatický speciální - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, určené primárně ke spalování jiné než peletizované biomasy (piliny, štěpka, sláma)

Lokální topidlo s výměníkem - primárně sálavý zdroj tepla s teplovodním výměníkem určeným k přípravě teplé vody k vytápění

V případě zdrojů, jež jsou konstrukčně tvořeny kombinací výše uvedených typů, je k jejich kontrole nutné oprávnění pro oba základní typy kotlů.

B) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností

Údaje uvedené v této příloze ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinnosti se vykazují způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu⁴⁾.

1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.

2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě apod.).

3 Pokud není obchodní název znám, vyplní se neuvedeno.

4 Pokud není výrobce znám, vyplní se neuvedeno.

5 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.“.

68. Za přílohu č. 18 se doplňují přílohy č. 19 až 24, které znějí:

„Příloha č. 19

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru

1. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se vyžaduje u stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4 a které jsou současně vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5.

2. U spalovacích stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 1.1. a 1.2. přílohy č. 2 k zákonu, které jsou vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů, které zjišťují úroveň znečišťování výpočtem a spalovacích stacionárních zdrojů sloužících výhradně k pohonu požárních čerpadel.

3. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body: 2.1. (kód 9.5.), 4.1. (kód 9.8.), 4.3. (kód 9.10.), 4.7. (kód 9.14.), 8. (9.18.), 9. (kód 9.19.), 10. (kód 9.20.), 13. (kód 9.23.), 14 (kód 9.24.), pokud je celková roční projektovaná spotřeba organických rozpouštědel 5 tun a více.

4. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body:

1.6. (kód 2.8.). 2.2.1. (kód 3.3.), 2.2.2. (kód 3.4.), 2.3.2. (kód 3.5.2.), 2.3.3. (kód 3.5.4.), 2.4.1. (kód 3.6.), 3.1.3. (kód 4.1.3.), 3.1.4. (kód 4.1.4.), 3.2.1. (kód 4.2.1.), 3.3.1. (kód 4.3.1.), 3.3.2. (kód 4.3.2.), 3.3.3. (kód 4.3.3.), 3.3.4. (kód 4.3.4.), 3.3.5. (kód 4.3.5.), 3.3.6. (kód 4.3.6.), 3.5.1. (kód 4.6.1.), 3.5.3. (kód 4.6.3.), 3.5.4. (kód 4.6.4.), 3.5.5. (kód 4.6.5.), 3.5.6. (kód 4.6.6.), 3.5.7. (kód 4.6.7.), 3.6.1. (kód 4.7.), 3.7.1. (kód 4.8.1.), 3.7.2. (kód 4.8.2.), 3.7.4. (kód 4.10.), 3.8.2. (kód 4.12.), 3.8.3. (kód 4.13.), 3.8.6 (kód 4.16.), 4.5 (kód 5.11), 6.6. (kód 7.7) o celkové projektované spotřebě materiálu 1500 m³ za rok a více, 6.7 (kód 7.8), 6.14. (kód 7.16.).

V případě stacionárních zdrojů uvedených pod následujícími body se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje pouze u procesů zahrnujících přímý či nepřímý procesní ohřev, který je realizován záměrně dodanou energií nebo chemickou reakcí:

4.1.1. (kód 5.1.1.), 4.1.2. (kód 5.1.2.), 4.1.3. (kód 5.1.3.), 4.1.4. (kód 5.1.4.), 4.1.5. (kód 5.1.5.), 4.1.6. (kód 5.1.6.), 4.1.7. (kód 5.1.7.), 4.2.1. (kód 5.3.), 4.2.2. (kód 5.3.), 4.2.3. (kód 5.4.), 4.3.1. (kód 5.7.), 4.3.2. (kód 5.8.), 4.3.3. (kód 5.9.), 4.4.1. (kód 5.10.), 4.6. (kód 5.14.), 5.1.4. (kód 6.5.).

V případě stacionárních zdrojů uvedených v tomto bodě se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru nevyžaduje na vedlejších výduších technologie, které odvádí emise z jejích dílčích obslužných částí a kterými je současně odváděna emise menší než 1 tuna za rok (jednotlivě) při projektovaných provozních parametrech a při koncentraci na úrovni specifického emisního limitu. Podmínky v tomto odstavci uvedené musí být splněny současně.

5. Seznam technologií ke snižování emisí a příslušných znečišťujících látek a provozních parametrů, které se u zařízení vybavených těmito technologiemi sledují a zaznamenávají

U stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4, které jsou vybaveny některou z následujících technologií ke snižování emisí, musí být v případě povinnosti periodického jednorázového měření uvedených znečišťujících látek současně stanovena povinnost sledování a nepřetržitého zaznamenávání stanoveného provozního parametru, který udává následující tabulka. V případech, kdy tabulka nabízí více možností, je aplikován a v povolení provozu v souladu s § 6 odst. 4 zákona určen vždy minimálně ten parametr, který lépe popisuje řádný provoz daného konkrétního zařízení ke snížení emisí. V případě odlučovací soustavy tvořené více různými zařízeními ke snižování emisí, je provozní parametr nepřetržitě sledován a zaznamenáván na každém z nich, přičemž tato tabulka platí pro každé jednotlivé zařízení ke snižování emisí, není-li v povolení provozu stanoveno jinak. V případě níže uvedených zařízení ke snižování emisí, jejichž řádný provoz a údržbu zajistí sledování a záznam jiného provozního parametru, než který je uveden v tabulce, může krajský úřad v souladu s § 12 odst. 4 písm. b) a § 6 odst. 4 zákona určit jiný provozní parametr.

Poznámka:

V případech nuceného odtahu je rovněž nepřetržitě sledován a zaznamenáván příkon ventilátoru či obdobného zařízení zajišťující odsávání technologie a odvod emisí definovaným výduchem nebo komínem s výjimkou případů s kontinuálním sledováním a zaznamenáváním průtoku vzdušiny nebo spalin v měřicím profilu a případů, kdy je nepřetržitě zaznamenávána tlaková ztráta, napětí a protékající proud na elektrodách elektrostatického odlučovače, výška hladiny hladinového odlučovače nebo teplota odpadního plynu u SCR a SNCR.

Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití

Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší

A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona

Poznámky:

Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě.

Počet řádků tabulky je ilustrativní.

B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona

Poznámka:

Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona.

Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení.

Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě.

Počet řádků tabulky je ilustrativní.

C. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2

1. Kód opatření – kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší.

2. Název opatření – úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší.

3. Gesce – orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší.

4. Aktivita – jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší.

5. Dílčí kroky – dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu.

6. Interní gesce – Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí.

7. Zdroje financování – zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést.

8. Termín splnění – termín, do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“.

9. Zhodnocení plnění – sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona.

Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání

1. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny

Pokyny:

1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání.

2) Označení správce poplatku. Místně příslušným správcem poplatku je krajský úřad, na jehož území se nachází stacionární zdroj.

3) Identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní unikátní identifikátor (ID) přidělený v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

4) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely stanovení základu poplatku veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje.

5) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.

6) Územně technickou jednotkou (ÚTJ) se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou uvedeny v číselníku, který je součástí statistického metainformačního systému.

7) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

8) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů; nevyplňuje se, pokud je k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.

9) V případě zdroje uvedeného v pokynu 4), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu.

2. Výpočet poplatku

2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona

Pokyny:

1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.

2) Pokud celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k zákonu nebo před uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona, není poplatník dle § 15 odst. 8 zákona povinen řádné poplatkové přiznání dle § 15 odst. 8 zákona podat.

3) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.

2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona¹⁾

Pokyny:

1) Součástí poplatkového přiznání za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona je příloha s podrobným výpočtem množství emisí jednotlivých zdrojů včetně způsobu uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona uvede provozovatel kalendářní rok, ke kterému se tento postup vztahuje. Pokyny k formátu přílohy určuje provozovatel ISPOP.

2) Označí se, pokud byl pro jeden nebo více zdrojů uplatněn postup podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficient úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona.

3) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.

4) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.

Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně

9. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje.

1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí

a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a

b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu.

I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně.

2. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje.

3. Odborně způsobilá osoba ověří:

a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje – přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace,

b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností,

c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky.

4. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem.

5. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě – jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje.

6. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje.

7. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší.

8. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění.

Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně

1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji:

a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován,

b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek,

c) potřeby pro úklid po odběru,

d) zařízení na pořízení fotografií,

e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem,

f) ochranné pomůcky,

g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a

h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela.

2. Postup odběru vzorku popela u provozovatele

a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru).

b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem.

c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm³.

d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu.

3. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele

Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice.

4. Výběr laboratoře a předání vzorku

Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři.

5. Zadání pro laboratoř

a) Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele

I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm)

II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“)

III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu)

IV. analýza vzorku „B“

b) Požadované analýzy vzorku „B“

K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů – Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.].

c) Požadované metody analýz

I. kovy:

Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF).

Analytické koncovky:

ICP-OES – emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

AAS – atomová absorpční spektrometrie

II. chloridy (Cl^-):

Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela.

Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj.

6. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních – stanovení limitních hodnot

Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela.

a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety)

b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety

c) černé uhlí

d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí)

e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí)

f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)

Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva:

7. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků

Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů.

Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot:

a) „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %

b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %

c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %

ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno:

dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)

ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit

dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)

ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno

všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)

8. Závěr – vyhodnocení výsledků

Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu.“.

7. V § 1 odst. 2 se slova „směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES“ nahrazují slovy „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti“.

8. V § 2 písm. e) se za číslo „2658/87³)“ vkládají slova „nebo jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva a plynového oleje“.

9. V § 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) celkovým organickým uhlíkem (TOC) hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,

h) fugitivními emisemi jakékoliv emise, které nejsou odváděny do ovzduší komínem nebo výduchem.“.

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru

(K § 6 odst. 10 zákona)

Stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru jsou uvedeny v příloze č. 19 k této vyhlášce.“.

Kontrola technického stavu a provozu

(K § 17 odst. 7 zákona)

Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce.

Prokazování tepelného zpracování odpadu

(K § 16 odst. 11 zákona)

Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně je stanoven v příloze č. 24 k této vyhlášce.“.

MINIMÁLNÍ VZDÁLENOSTI

Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití

(8) V případě, že je pro stacionární zdroj aplikována výjimka podle § 12a odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 12a odst. 4 zákona, hodnoty minimálních vzdáleností se při vymezování ploch v územních plánech podle odstavce 2 neuplatní.

(K § 12a zákona)

(1) Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k zákonu a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu jsou uvedeny v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce.

(2) Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti podle odstavce 1, jsou stanoveny v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce.

(3) Minimální vzdálenosti podle odstavce 1 použijí orgány ochrany ovzduší při postupu podle § 12a odst. 1 zákona při

a) vymezování zastavitelných ploch v územním plánu, které jsou plochou s rozdílným způsobem využití uvedenou v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce, a

b) umisťování nových stacionárních zdrojů uvedených v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce do území.

(4) Minimální vzdálenost se u stacionárního zdroje umístěného ve stavebním objektu určuje od hrany stavebního objektu, který má unikátní identifikátor v základní bázi geografických dat¹⁰), nebo od hrany stavebního objektu, který je nově umisťován jako součást záměru. V ostatních případech se minimální vzdálenost určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.

(5) Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu minimální vzdálenost určuje od hranice provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, tak, jak je zakreslená v základní bázi geografických dat, nebo v případě umisťování nových stacionárních zdrojů od parcelních pozemků, na kterých budou stacionární zdroje umístěny jako součást záměru. V případě, že hranice provozovny u stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu nejsou zaneseny v základní bázi geografických dat, se minimální vzdálenost vždy určuje od parcelních pozemků se stacionárními zdroji.

(6) Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.3. a 5.11. přílohy č. 2a k zákonu minimální vzdálenost vždy určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.

(7) Minimální vzdálenost se určuje vůči hranici plochy, a to v místě nejkratší spojnice hranice plochy a hrany stavebního objektu, hranice provozovny, parcelního pozemku, nebo geometrického středu zdroje podle odstavců 4 až 6.

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším

Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014

Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW

Tabulka 1.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014

Tabulka 1.3.2 - Specifické emisní limity platné pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014

Tabulka 2.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Tabulka 2.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Tabulka 2.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Tabulka 3.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později

Tabulka 3.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Tabulka 3.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později

Tabulka 3.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Tabulka 3.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později

Tabulka 3.2.2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování více druhů paliv

Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším

Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003

Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014

Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014

OBECNÁ USTANOVENÍ A POJMY

SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU

EMISNÍ STROP A ZPŮSOB JEHO VÝPOČTU

ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK

Obecná ustanovení a pojmy

Specifické emisní limity a technické podmínky provozu

NÁLEŽITOSTI OHLÁŠENÍ TERMÍNU PROVEDENÍ NEBO ZRUŠENÍ JEDNORÁZOVÉHO MĚŘENÍ EMISÍ

OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ

Přechodná ustanovení

1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limitu pro SO₂, který nesmí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky vyšší než 1 100 mg.m^-3.

2. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

3. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

4. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2025 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění, které je účinné ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2025.

5. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2027 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2027.

6. Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání podle přílohy č. 22 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé pro podání poplatkového přiznání za rok 2026.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, s výjimkou

a) čl. I bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026,

b) čl. I bodů 15, 18 a 19, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2026,

c) čl. I bodu 63, pokud jde o body 1.0., 1.6. a 6.16. části II přílohy č. 8 k této vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027, a

d) čl. I bodů 24, 25 a 65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.