Nařízení vlády č. 40/1947 Sb.

Obecní dávky a poplatky.

Obecní dávky a poplatky podle vzorných pravidel.

Všeobecná úprava sazeb.

(1) Vzorná pravidla o vybírání obecních dávek a poplatků podle vládních nařízení ze dne 27. dubna 1922, č. 143 Sb., k provedení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí, a ze dne 26. ledna 1928, č. 15 Sb., jímž se mění vzorná pravidla, uveřejněná v dodatcích ku vládnímu nařízení ze dne 27. dubna 1922, č. 143 Sb., a vydávají další vzorná pravidla pro obecní dávky a poplatky, ve znění vládního nařízení ze dne 27. března 1941, č. 159 Sb., se mění s výhradou ustanovení odstavců 2 a 3 tak, že se sazby obecních dávek a poplatků, vyjádřené v měnových jednotkách (nikoli v procentech), nahrazují trojnásobkem.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se netýká vzorných pravidel o vybírání dávky z používaných místností a dávky ze spotřeby elektrické energie a plynu k účelům osvětlovacím, ani vzorných pravidel o vybírání vodného (všeobecného a zvláštního) a poplatků za používání obecních stok (§§ 2 a 14 příslušných pravidel) a poplatků za odvoz popela a smetí.

(3) Sazby (odstavec 1) ve vzorných pravidlech o vybírání obecní dávky ze psů, která jsou uvedena v dodatku k vládnímu nařízení ze dne 16. října 1941, č. 421 Sb., jímž se vydávají nová vzorná pravidla pro obecní dávku ze psů, a doplněna nařízením ze dne 6. listopadu 1942, č. 398 Sb., se nahrazují dvojnásobkem, pokud nejde o psy, jichž je zapotřebí k hlídání zemědělských závodů, pro které se sazba nezvyšuje.

Obecní dávka z nápojů.

Vzorná pravidla o vybírání obecní dávky z nápojů, uvedená v dodatku k vládnímu nařízení ze dne 23. ledna 1941, č. 36 Sb., o úpravě vybírání obecní dávky z nápojů, se mění takto:

1. Ustanovení § 1 zní:

„(1) Obecní dávce z nápojů podléhá s výhradou ustanovení odstavců 2 až 4 úplatné podávání (prodej)

1. alkoholu prostých nápojů, zejména minerálních vod, sodovek, limonád, čaje a jiných výtažků z rostlinných látek, kakaa, čokolády, kávy (i mražené čokolády nebo kávy), vyjímajíc však mléko jakéhokoli druhu a v jakémkoli stavu, a to k požití na místě, zvláště v hostinských a výčepních místnostech a v jiných místnostech, kde se takové nápoje podávají za úplatu (prodávají);

2. nápojů obsahujících alkohol, zejména vína jakéhokoli druhu, nápojů vínu podobných nebo víno obsahujících, kořalek (likérů) jakéhokoli druhu, rumu, dále araku a jiných destilátů, vyjímajíc však pivo a líh, a to bez ohledu, zda nápoj je spotřebiteli úplatně podáván (prodáván) v nádobách otevřených nebo uzavřených k požití na místě (ustanovení č. 1), či ke spotřebě mimo podnik nebo místo, kde byl úplatně podán (prodán).

(2) Ustanovení odstavce 1, č. 1 se nevztahuje na podávání nápojů za úplatu (prodej) v úředně uznaných táborových a závodních kuchyních (stravovnách), jsou-li dotčené nápoje podávány (prodávány) v pracovní době nebo v pracovní přestávce a nejvýše za režijní cenu.

(3) Za nápoje, uvedené v odstavci 1, č. 2, které byly z obce vyvezeny, je obec povinna vrátiti zaplacenou dávku jen tehdy, nebyla-li dávka paušalována (§ 8) a bylo-li jich vyvezeno do 24 hodin po prodeji najednou nejméně 10 litrů. Nárok na vrácení dávky náleží prokázati nositeli dávky, který jej může uplatniti u obce jen ve lhůtě 3 dnů po vývozu.

(4) Z nápojů, za něž byla dávka podle předchozího odstavce vrácena, vybere dávku obec, do které je spotřebitel vyvezl, vybírá-li dávku z nápojů podle pravidel shodujících se s ustanovením odstavce 1, č. 2. Spotřebitel je povinen do 24 hodin po dovozu oznámiti této obci dovezené množství nápojů a zaplatiti dávku nejpozději třetího dne po vrácení dávky.“

2. Ustanovení § 2, odst. 2 zní:

„(2) Započítává-li se dávka do ceny, jest majitel podniku (prodávající) povinen upozorniti na toto započtení dávky vhodným způsobem (vývěskou, poznámkou na ceníku, na př. „V cenách je započtena obecní dávka z nápojů“ nebo pod.). Není-li takto upozorněno na započtení dávky do ceny, vypočte se dávka z celé účtované ceny.“

3. Ustanovení § 3 zní:

„(1) Dávku je povinen platiti:

a) kdo za úplatu podává (prodává) nápoje, uvedené v § 1, odst. 1. Dávková povinnost nastává okamžikem podání (prodeje) nápoje;

b) v případě uvedeném v § 1, odst. 4 ten, kdo nápoje do obce dováží. Dávková povinnost nastává dnem, kdy dávka byla vrácena.

(2) Dávkou povinný [odstavec 1, písm. a)] má každému návštěvníku (spotřebiteli) vydati účet na útržku juxtové propisovací knížky, vydané obcí za náhradu vlastních výloh, v němž zároveň vypočte dávku za nápoje (§ 2). Juxtové knížky jsou účetním dokladem pro vyměření dávky.

(3) Dávkou povinný [odstavec 1, písm. a)] jest povinen vésti podle juxtové knížky pro obecní účely knihu, v níž každodenně vykáže celkovou tržbu za podané (prodané) nápoje podle jejich druhu, množství a cen účtovaných spotřebitelům a nespotřebitelům (obchodníkům, překupníkům), úhrn obecní dávky a účet denně uzavře.“

4. Ustanovení § 5 zní:

„(1) Obec se může svými orgány kdykoli přesvědčiti o správnosti podaného oznámení a dokladů. Kontrolující orgán má právo vstupovati v době provozu podniku do veškerých místností, v nichž se podávají (prodávají) nebo jsou uloženy nápoje, které jsou předmětem dávky, požadovati předložení dokladů podle § 3, odst. 2 a 3 a záznamů konaných pro účely daňové, jakož i jiných dokladů, jimiž lze prokázati druh, množství a cenu nápojů, účtovanou spotřebitelům, nebo vrácení dávky (§ 1, odst. 4), a přesvědčiti se o stavu zásob a o zachovávání pravidel o vybírání dávky. Vstoupiti k tomuto účelu do vojenských podniků a prováděti v nich kontrolu lze jen se souhlasem vojenské správy a za přítomnosti jejích orgánů. O vstupu kontrolujících orgánů do železničního obvodu platí zvláštní předpisy.

(2) Také zaměstnanci dávkou povinného (§ 3, odst. 1) a jeho dodavatelé jsou povinni obci na požádání sděliti všechny okolnosti, rozhodné pro vyměření dávky, a předložiti pomůcky, k nimž jest přihlížeti při vyměřování a kontrole dávky.“

Obecní dávka ze zábav.

Řád o vybírání obecní dávky ze zábav, uvedený v dodatku k nařízení ministra vnitra ze dne 18. května 1943, č. 128 Sb., o dávce ze zábav, ve znění nařízení ze dne 18. června 1943, č. 174 Sb., se mění takto:

1. Ustanovení § 2, odst. 2 se zrušuje.

2. Ustanovení § 8 zní:

3. Ustanovení § 9 zní:

4. Ustanovení § 16 zní:

5. V ustanovení § 17 se nahrazuje slovo „pětinásobek“ slovem „patnáctinásobek“ a dosavadní slovo „dvacetipětinásobek“ slovem „sedmdesátipětinásobek“.

6. V ustanovení § 19, odst. 1 se nahrazují slova „2 K za den“ slovy „4 Kčs za každé, byť i započaté 3 hodiny“.

7. V ustanovení § 20, odst. 2, větě druhé se nahrazují sazby dvojnásobkem příslušné částky.

8. Ustanovení § 21, odst. 2 zní:

„Dávka činí denně 50 h za každých 10 m² plochy pro pořádání. Dávka se nevybírá za dny, v nichž se rozhlasového zařízení prokazatelně nepoužilo.“

Dávkové sazby.

(1) Dávka činí, bez újmy ustanovení odstavců 2 a 3 a ustanovení § 9,

za každou vstupenku v ceně:

ceny nebo úplaty (§ 6).

(2) Pro pořádání druhu, označeného v § 1, odst. 2, č. 7, 9 a 10, konají-li se před sedadly a je-li při nich vyloučeno podávání pokrmů a nápojů, jakož i kouření a tanec návštěvníků, činí dávka za každou vstupenku v ceně

ceny nebo úplaty (§ 6).

(3) Pořádání druhu, označeného v § 1, odst. 2, č. 7, 9 a 10, při nichž jsou splněny podmínky předchozího odstavce, jsou osvobozena od dávky, jsou-li uznána okresním národním výborem na návrh příslušného místního národního výboru (ústředním národním výborem) v zájmu péče o umění nebo v zájmu státní péče osvětové za obecně užitečná. Okresní národní výbor (ústřední národní výbor) si vyžádá posudek k němu přičleněné osvětové rady, po případě jí přiděleného státního osvětového instruktora.“

Zvláštní sazby za předvádění filmů.

(1) Dávka za předvádění filmů činí za každou vstupenku v ceně

(2) Cenou ve smyslu předchozího odstavce se rozumí cena udaná na vstupence mimo dávku a mimo přechodný příspěvek na obnovu, pokud se vybírá ve prospěch československého filmovnictví. Jak na vstupence, tak i na útržku budiž jasně vyznačena kromě ceny vstupenky též dávka na ni připadající; odchylky od tohoto ustanovení povoluje ministerstvo vnitra.

(3) Konají-li se vedle předvádění filmů pořádání jiného druhu podléhající dávce, vyměří se dávka podle ustanovení § 8 tak, jako by filmy předváděny nebyly; ustanovení § 8, odst. 3 zůstává nedotčeno.“

Podle počtu účastníků.

(1) Dávka za bezúplatně pořádané zábavy, pokud nemá býti vypočtena podle ustanovení odstavce 2 nebo podle ustanovení §§ 18 až 21, se vybírá jako dávka paušální podle počtu účastníků ve výši 2 Kčs za každého účastníka.

(2) Dávka ze zábavy, pořádané za vstupné dobrovolné, se vybírá - nejde-li o pořádání, při němž je obvyklé vybírání dobrovolných příspěvků obcházením po návštěvnících (§ 20, odst. 4) - jako dávka paušální podle počtu účastníků, a to ve výši 3 Kčs za každého účastníka. Lze-li zjistiti výši veškerého vybraného vstupného, činí dávka 25 % hrubého příjmu, pokud takto vypočtená dávka je vyšší než dávka vypočtená podle ustanovení předchozí věty.

(3) O osvobození pořádání druhu, označeného v § 1, odst. 2, č. 7, 9 a 10, na něž se vztahují ustanovení odstavce 1 nebo 2, platí obdobně § 8, odst. 3.“

Ustanovení závěrečná a přechodná.

Ustanovení čl. I, k § 37, odst. 6 vl. nař. č. 143/1922 Sb., podle něhož jsou obce povinny nahraditi výlohy spojené se zvláštním dozorem na vyměřování a vybírání obecní dávky ze zábav, se zrušuje.

Vyhlášky ministra vnitra, vydané podle čl. II nařízení ministra vnitra č. 128/1943 Sb. nebo podle čl. I vládního nařízení ze dne 3. července 1943, č. 203 Sb., o změně zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí, se zrušují, pokud se tak již nestalo dříve.

Stanoviti a vybírati přirážky, příplatky a pod. k obecním dávkám a poplatkům nebo k základům pro jejich vyměřování, po případě k předmětům podrobeným obecním dávkám a poplatkům, pokud příslušný právní předpis nestanoví výslovně výjimku, je nepřípustné, i když by se takové úplaty měly odváděti dobrovolně nebo ve prospěch někoho jiného než obce. Usnesení a opatření místních národních výborů tomu odporující jsou neplatná.

(1) Obecní dávku z nápojů lze vybírati podle pravidel odpovídajících dosavadním vzorným pravidlům nejdéle do 31. května 1947. Dohody o dávce z nápojů (§ 8 vzorných pravidel) pozbývají účinnosti dnem, kterým obec začne vybírati dávku z nápojů podle pravidel odpovídajících vzorným pravidlům ve znění tohoto nařízení.

(2) Pořádání, která byla ohlášena (§ 4 dávkového řádu v dodatku k nařízení č. 128/1943 Sb.) před 1. květnem 1947 a která se budou konati nejpozději do 15. května 1947, podléhají - s výjimkou předvádění filmů - dávce ze zábav podle dosud platných předpisů.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 1947, pokud však jde o dávku za předvádění filmů, dnem 18. dubna 1947, a platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provede je ministr vnitra v dohodě s ministrem financí a s ostatními zúčastněnými ministry.