Vyhláška č. 423/2017 Sb.

Kapitola 1

Úvod

Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), zní:

„Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb.

Plán přidělení kmitočtových pásem
(národní kmitočtová tabulka)

Všeobecné pojmy

Správa kmitočtů

Radiokomunikační služby

Rádiové stanice a soustavy

Provozní pojmy

Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení

Sdílení kmitočtů

Technické pojmy ve vztahu k družicím

Kapitola 2

Kmitočtová pásma

2.1 Rádiové spektrum je rozděleno na devět pásem označených vzestupnými celými čísly dle dále uvedené tabulky. Jednotkou kmitočtu je hertz (Hz) a kmitočty se vyjadřují:

- v kilohertzích (kHz) do 3000 kHz včetně,

- v megahertzích (MHz) od 3 MHz do 3000 MHz včetně,

- v gigahertzích (GHz) od 3 GHz do 3000 GHz včetně.

V případě, kdy by to vedlo k závažným obtížím, například ve spojení s ohlašováním a zápisem kmitočtů, se seznamy kmitočtů a souvisejícími záležitostmi, lze se od tohoto ustanovení v rozumné míře odchýlit⁴).

Poznámka 1: Číslo pásma N platí od 0,3 x 10^N Hz do 3 x 10^N Hz.

Poznámka 2: Předpona k = kilo (10³), M = mega (10⁶), G = giga (10⁹).

2.2 Správy ve vzájemném styku a ve styku s ITU užívají pro kmitočtová pásma výhradně pojmenování, symboly a zkratky uvedené v ustanovení 2.1 Řádu.

Účinnost

Kapitola 3

Technické vlastnosti stanic

3.1 Výběr a provedení zařízení použitého pro stanici a veškeré vysílání z něj musí vyhovovat ustanovením Řádu.

3.10 Při použití širokopásmových technologií musí být použita minimální spektrální hustota výkonu v souladu s efektivním využíváním spektra.

3.11 Přijímač použitý pro danou službu musí být schopen z důvodu efektivního využívání spektra vyrovnat se co nejlépe s kmitočtovou tolerancí vysílače této služby s přihlédnutím k případnému Dopplerovu efektu.

3.12 Přijímací stanice by měly využívat zařízení s technickými charakteristikami odpovídajícími druhu vysílání; zvláště selektivita by měla odpovídat šířce pásma vysílání (viz ustanovení 3.9 výše).

3.13 Vlastnosti přijímačů mají být voleny tak, aby jim vysílače umístěné v odpovídající vzdálenosti a provozované v souladu s Řádem nezpůsobovaly rušení.

3.14 K zajištění souladu s Řádem musí správy zajistit přiměřeně časté kontroly vysílání stanic pod jejich jurisdikcí. Pro tento účel mohou použít prostředky zmíněné v Článku 16 Řádu. Technika a intervaly prováděných měření musí být co nejvíce v souladu s posledními doporučeními ITU-R.

3.2 Volba vysílacích, přijímacích a měřících zařízení by měla být, jak jen to je možné, založena na nejnovějším pokroku v technice, který je popsán, mimo jiné, i v doporučeních ITU-R.

3.3 Vysílací a přijímací zařízení zamýšlené k použití v dané části kmitočtového spektra má být navrženo s ohledem na technické vlastnosti vysílacích a přijímacích zařízení používaných v okolních a dalších částech spektra, za předpokladu že byla uplatněna veškerá technicky a ekonomicky přijatelná opatření k omezení úrovně nežádoucího vyzařování z vysílajícího zařízení uvedeného do provozu později a k omezení vlivu rušení na přijímací zařízení uvedené do provozu později.

3.4 Zařízení použité ve stanici by mělo v maximální možné míře aplikovat metody zpracování signálu, které umožní efektivnější využívání kmitočtového spektra v souladu s příslušnými doporučeními ITU-R.

3.5 Vysílací stanice musí splňovat kmitočtovou stabilitu stanovenou v Dodatku 2 Řádu.

3.6 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně nepodstatného vyzařování stanovené v Dodatku 3 Řádu.

3.7 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně pro mimopásmové vyzařování, nebo nežádoucí vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, specifikované v Řádu pro určité služby a druhy vysílání. V případě, že tyto maximální povolené výkonové úrovně nejsou stanoveny, měla by stanice v maximální možné míře splnit požadavky k omezení mimopásmového vyzařování, nebo nežádoucího vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, stanovené v příslušných doporučeních ITU-R.

3.8 Veškeré úsilí by mělo směřovat k dosažení co nejvyšší kmitočtové stability a co nejnižší úrovně nežádoucího vyzařování, které technologie a vlastnosti služby umožňují.

3.9 Šířka pásma vysílání musí být taková, aby zajistila co nejefektivnější využívání spektra; všeobecně se požaduje, aby šířka pásma byla co nejmenší, kterou technologie a vlastnosti služby umožňují. Vodítko pro určení potřebné šířky pásma poskytuje Dodatek 1 Řádu.

Kapitola 4

Přidělování a využívání kmitočtů

4.1 Členské státy ITU (včetně České republiky) jsou povinny usilovat o to, aby se využívání kmitočtů a spektra omezilo na minimum potřebné pro poskytování nezbytných služeb v dostatečné míře. Aby toho dosáhly, jsou povinny usilovat o neprodlené zavádění nejnovějšího technického pokroku (CS 195).

4.10. Při přidělování a využívání rádiových kmitočtů členské státy zohlední bezpečnostní hlediska radionavigační služby a ostatních bezpečnostních služeb vyžadující zvláštní opatření k zamezení škodlivého rušení.

4.11 Členské státy uznávají, že mezi kmitočty, které mají charakteristiky šíření na dlouhé vzdálenosti a jsou zvláště užitečné pro dálkovou komunikaci, patří kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz; souhlasí s tím, že vynaloží veškeré úsilí na to, aby si tato pásma rezervovaly pro takovou komunikaci. Kdykoli se kmitočet v těchto pásmech používá pro komunikaci na krátkou nebo střední vzdálenost, použije se minimální potřebný výkon.

4.12 Aby se snížily nároky na kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz a tím se zabránilo škodlivému rušení dálkových radiokomunikací, jsou správy vyzývány k tomu, aby, kdykoli to bylo možné, používaly jakýkoli jiný možný komunikační prostředek.

4.13 Je-li to za zvláštní okolnosti nutné, může správní orgán jako výjimku z běžných provozních postupů povolených těmito předpisy využít zvláštních provozních metod uvedených níže pouze za předpokladu, že charakteristiky stanic stále odpovídají těm, které byly vloženy do Základního mezinárodního registru kmitočtů:

4.14 a) stanice pevné služby nebo pozemská stanice v družicové pevné službě mohou za podmínek definovaných v ustanoveních 5.28 až 5.31 vysílat pohyblivým stanicím na jejich normálních kmitočtech;

4.15 b) pozemní stanice mohou za podmínek definovaných v ustanoveních 5.28 až 5.31 komunikovat s pevnými stanicemi v pevné službě nebo pozemskými stanicemi družicové pevné služby nebo jinými pozemními stanicemi stejné kategorie.

4.16 Za okolností týkajících se záchrany života nebo bezpečnosti lodě nebo letadla může pozemní stanice komunikovat s pevnými stanicemi nebo pozemními stanicemi jiné kategorie.

4.17 Jakákoli správa může, v pásmu přiřazeném pevné službě nebo v pásmu přiděleném družicové pevné službě, přidělit kmitočet stanici oprávněné jednosměrně vysílat z jednoho stanoveného pevného bodu na jeden nebo více specifikovaných pevných bodů za předpokladu, že takové vysílání není určeno pro přímý příjem širokou veřejností.

4.18 Jakákoli pohyblivá stanice vyzařující spektrum, které vyhovuje toleranci kmitočtu platné pro pobřežní stanici, s níž komunikuje, může vysílat na stejném kmitočtu jako pobřežní stanice za podmínky, že stanice požaduje takový přenos a že škodlivé rušení nebude způsobeno jiným stanicím.

4.19 V některých případech stanovených v článcích 31 a 51 Řádu jsou letadlové stanice oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených námořní pohyblivé službě za účelem komunikace se stanicemi této služby (viz ustanovení 51.73).

4.2 Členské státy se zavazují, že při přidělování kmitočtů stanicím schopným působit škodlivé rušení službám zprostředkovávaným stanicemi jiné země, budou postupovat v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení a s ostatními ustanoveními Řádu.

4.20 Letadlové pozemské stanice jsou oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených družicové námořní pohyblivé službě za účelem komunikace prostřednictvím stanic této služby s veřejnými telegrafními a telefonními sítěmi.

4.21 Ve výjimečných případech mohou pozemní pohyblivé pozemské stanice v družicové pozemní pohyblivé službě komunikovat se stanicemi v družicové námořní pohyblivé a družicové letecké pohyblivé službě. Tyto operace musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu týkajícími se těchto služeb a podléhají dohodě mezi dotčenými správními orgány při patřičném zohlednění ustanovení 4.10.

4.22 Jakákoli vyzařování schopná způsobit škodlivé rušení tísňové, výstražné, pilnostní nebo bezpečnostní komunikaci na mezinárodních tísňových a pilnostních kmitočtech stanovených pro tyto účely těmito předpisy jsou zakázána. Doplňkové nouzové kmitočty dostupné na méně než celosvětovém základě by měly být dostatečně chráněny.

4.23 Vysílání pro a od stanic umístěných na platformě ve velké výšce se omezují na pásma specificky určená v kapitole 5.

4.24 Systémy kosmického výzkumu určené k provozu v dalekém kosmu mohou také využívat přidělení vesmírného výzkumu (daleký kosmos) se stejným statusem jako přidělení, když je kosmická loď blízko Země, například při startu, na časné dráze, při létání u Země a návratu na Zemi.

4.3 Každý nový příděl nebo změna kmitočtu nebo jiné základní charakteristiky existujícího přídělu (viz Dodatek 4 Řádu) musí být provedeny tak, aby se zabránilo škodlivému rušení služeb zprostředkovávaných stanicemi užívajícími kmitočty přidělené v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem a s ostatními ustanoveními Řádu, jejichž přídělové charakteristiky jsou zapsány v Základním mezinárodním rejstříku kmitočtů (MIFR).

4.4 Správy členských zemí nejsou oprávněny přidělovat kmitočty stanicím v rozporu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem uvedenou v Řádu, nebo s jinými ustanoveními Řádu, s výjimkou výslovné podmínky, že tím nebude působeno škodlivé rušení službám, jejichž stanice jsou provozovány v souladu s ustanoveními Ústavy, Úmluvy a Řádu, ani že nebude pro takový příděl žádána ochrana před rušením působeným těmito službami.

4.5 Kmitočet přidělený stanici určité služby musí být oddělen od mezí pásma přiděleného této službě tak, že s ohledem na kmitočtové pásmo přidělené stanici nebude působeno škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena bezprostředně sousedící kmitočtová pásma.

4.6 Radioastronomická služba je pro potřeby řešení případů škodlivého rušení považována za radiokomunikační službu. Radioastronomické službě však bude poskytována jen taková ochrana před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.

4.7 Služba kosmického výzkumu (pasivní) a služba družicového průzkumu Země (pasivní) bude pro potřeby řešení případů škodlivého rušení požívat jen takové ochrany před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.

4.8 Pokud je v sousedících Regionech ITU (viz definice v ustanovení 5.2 níže) nebo v jejich částech přiděleno kmitočtové pásmo různým službám s toutéž kategorií (viz Kapitola 5, Oddíly I. a II.), je základním principem rovnost práv na provoz. V souladu s tím musí být stanice každé služby v jednom Regionu nebo v jeho části provozovány tak, aby nepůsobily škodlivé rušení žádné ze služeb shodné nebo vyšší kategorie v ostatních Regionech nebo v jejich částech.

4.9 Stanici v tísni a/nebo stanici, která ji v tísni pomáhá, nebrání žádné ustanovení Řádu v použití veškerých radiokomunikačních prostředků, jimiž disponuje, k tomu, aby upoutala pozornost, oznámila svou situaci a polohu stanice v tísni a aby si zjednala nebo poskytla pomoc.

Úvod

5.1 Pokud se ve správě rádiového spektra používá pojmů přidělení, skupinové přidělení a příděl, mají tyto pojmy ve třech pracovních jazycích Mezinárodní telekomunikační unie a češtině významy uvedené v ustanoveních 1.16 až 1.18 Řádu.

Kapitola 5

Kmitočtová přidělení

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Regiony a pásma

Kategorie služeb a přidělení

Poznámky Řádu

Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka)

Národní kmitočtová tabulka