Vyhláška č. 48/1967 Sb.

1. Podnik hradí věcné náklady spojené se závodním stravováním (závodní jídelny, kantýny, pomocná hospodářství) - pokud podle platných předpisů nejsou hrazeny z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (např. úroky, penále apod.) - jako materiální náklady a služby a výdaje nevýrobní povahy.

2. Pořizovací cena potravin pro závodní stravování (včetně nezaviněných mank a škod na zásobách), osobní náklady pracovníků závodního stravování a surovinové náklady pomocných hospodářství se kryjí tržbami a ostatními výnosy závodního stravování; případný rozdíl mezi těmito položkami se posuzuje jako zisk nebo ztráta závodního stravování. Ve všech případech musí strávník uhradit nejméně pořizovací cenu potravin spotřebovaných na přípravu jídla.

3. Pokud podnik požaduje od jiné organizace, jejíž pracovníci se stravují v jeho závodní jídelně, úhradu rozdílu mezi částkou, za niž se strava strávníkům poskytuje, a skutečnými výdaji, může ji dohodnout též jako paušální. Úhrada se pak provádí pravidelně měsíčně bez zvláštního vyúčtování jen na základě smlouvy. Část úhrady týkající se věcných výdajů závodního stravování uhradí podnik na vrub tvorby hrubého důchodu nebo zisku, zbytek pak z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodu do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru), popř. z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

4. Případný zisk z provozu závodních jídelen a kantýn se převede nejpozději při roční účetní uzávěrce ve prospěch fondu kulturních a sociálních potřeb a lze ho dále použít jen pro účely závodního stravování; pokud vznikne ztráta závodního stravování, uhradí se z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodu do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru), popř. z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. Základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu nebo zisku se o zisk nebo o ztrátu závodního stravování neupravuje (zisk se neodečítá a ztráta se nepřipočítává).^†)

5. Kde je to účelné, sdružují se organizace ke společnému provozu závodního stravování. Nemá-li podnik možnost stravovat své pracovníky ve vlastní nebo cizí závodní jídelně, může zajistit jejich stravování v závodech podniků restauračního stravování. Přitom hradí podnik na vrub tvorby hrubého důchodu nebo zisku pouze část příspěvku na stravování ve výši odpovídající věcným nákladům, jež by hradil při provozu vlastní závodní jídelny resp. cizí závodní jídelně; další část příspěvku, týkající se vyšší ceny jídla, může podnik poskytnout pouze z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodu do státního rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru), popř. z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

Fond kulturních a sociálních potřeb

Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb a jejich použití

1. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“)**) slouží především celému kolektivu podniku. O jejich použití rozhoduje příslušný odborový orgán spolu s vedením podniku.

2. O použití prostředků sestavuje příslušný odborový orgán spolu s vedením podniku rozpočet jako součást kolektivní smlouvy.

3. Příkaz pro použití prostředků fondu podpisuje oprávněný pracovník podniku a oprávněný funkcionář příslušného odborového orgánu (závodního výboru ROH, podnikového výboru popř. oborové komise, kde není podnikový výbor ROH).

4. Příděl do fondu se poskytuje v minimální výši*) po uplynutí příslušného čtvrtletí. Na požádání závodního výboru ROH lze poskytnout zálohu do fondu do výše minimálního čtvrtletního podílu.

5. Převody správy majetku pořízeného z fondu kulturních a sociálních potřeb, případně z příspěvku tohoto fondu a z prostředků ROH se uskutečňují vždy po dohodě s odborovými orgány; jde-li o převod vlastnictví národního majetku takto pořízeného, je k převodu vlastnictví podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku, třeba dohody s Ústřední radou odborů.

6. Částky získané z převodu správy nebo z převodu vlastnictví základních prostředků, které podnik pořídil z prostředků fondu, plynou do tohoto fondu, a to bez rozdílu, zda základní prostředky byly pořízeny z prostředků podnikového fondu pracujících či z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. Je-li základní prostředek vybaven drobnými a krátkodobými předměty, plynou do tohoto fondu i prostředky získané jejich prodejem.

1. Prostředků fondu se používá ke kulturním, sociálním, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, a to především k pořizování investic a jiných předmětů trvalé hodnoty. Jde o tyto účely:

a) poskytování návratných půjček pracovníkům podniku na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu, na výstavbu rodinných domků a na stavební úpravy rodinných domků, kterými se získá nový byt, na koupi rodinných domků od socialistických organizací a na koupi bytu do osobního vlastnictví,^**)

i) poskytnutí jednorázové výpomoci nejbližším pozůstalým po obětech smrtelného pracovního úrazu pracovníka podniku, jakož i poskytnutí sociálního příspěvku pracovníku, popř. důchodci (nejbližším pozůstalým) k jiným obdobným účelům, např. při havarijních katastrofách, živelních pohromách apod.,

j) výstavba, rekonstrukce a modernizace, opravy, udržování, technický provoz a užívání tělovýchovného zařízení a nákup předmětů investiční a neinvestiční povahy pro potřeby rekreační tělovýchovy pracovníků podniku a jejich rodinných příslušníků,

k) poskytování příspěvku na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení sdružených zařízení v ČSSR.

b) poskytování příspěvku stavebnímu bytovému družstvu, jehož členy jsou pracovníci podniku, sníží-li se tím o výši příspěvku potřeba bankovního úvěru na výstavbu družstevního bytového domu; u stavebního bytového družstva sdruženého z pracovníků několika organizací musí poskytnout dohodnutý příspěvek všechny zúčastněné organizace,

c) politickovýchovná a vzdělávací činnost základní organizace ROH a její zařízení. Jde zejména o výdaje na technickoekonomickou propagaci, na propagaci socialistické soutěže, ke zvyšování vzdělávání pracujících, učňů a na školení funkcionářského aktivu, jakož i o příspěvky na výdaje spojené s činností souborů a kroužků umělecké tvořivosti na závodě,

d) poskytování stipendií pracovníkům podniku, poskytování půjček studujícím vysokých škol a úhrada půjček nebo jejich části Státní spořitelně podle zvláštních předpisů,

e) výstavba, rekonstrukce a modernizace kulturních zařízení a jejich přiměřené vybavení, jakož i příspěvky na vlastní politickovýchovnou činnost těchto zařízení,

f) výstavba, rekonstrukce a modernizace rekreačních zařízení v ČSSR a jejich vybavení investiční a neinvestiční povahy, jakož i úhrada výdajů spojených s postavením, demontáží a uskladněním stanových táborů v tuzemsku,

g) úhrada poukazů na výběrovou rekreaci ROH pracujících a jejich rodinných příslušníků (tuzemskou i zahraniční); závodní a pionýrská rekreace v tuzemsku (u pionýrské rekreace lze hradit veškeré výdaje po odpočtu příspěvku rodičů); v mimořádných nebo sociálních případech úhrada lázeňských poukazů tuzemských i zahraničních,

h) poskytnutí příspěvku na úhradu bezdevizových recipročních zahraničních zájezdů (schválené družby, výměna nejlepších pracovníků, zlepšovatelů a novátorů) a zahraničních studijních zájezdů, schválených ústředním výborem příslušného odborového svazu,

ch) odměňování pracovníků nepeněžními odměnami,

2. Půjčky podle odstavce 1 písm. a) lze poskytnout po souhlasu závodního výboru ROH na základě písemné smlouvy, a to za těchto předpokladů:

a) výše půjčky nepřesáhne průměrný roční čistý výdělek pracovníka,

b) první splátka bude provedena podle dohody mezi podnikem a pracovníkem, nejpozději však do dvou let ode dne uzavření smlouvy,

c) půjčka bude splacena nejpozději do 10 let ode dne první splátky,

d) při rozvázání pracovního poměru je půjčka splatná do šesti měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru; výjimky povoluje příslušný odborový orgán v dohodě s vedením podniku.

3. Půjčená částka se převede ve prospěch pracovníka do Státní spořitelny, popř. ve prospěch účtu stavebního bytového družstva u Státní banky československé.

4. Je-li poskytnuta úročitelná půjčka, může úroková sazba činit nejvýše 3 %.

Jako doplňkového zdroje se prostředků fondu používá:

a) k poskytování podmíněně nenávratných, bezúročných půjček pracovníkům podniku na bytovou výstavbu podle zvláštních předpisů,*)

i) k poskytnutí příspěvku na technický provoz sdružených zařízení v ČSSR,

j) k poskytnutí příspěvku na zlepšení závodního stravování, a to pouze z prostředků přidělených do fondu nad minimální příděl. Tento příspěvek může podnik poskytnout svým pracovníkům i při stravování v závodech podniků restauračního stravování,

k) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční i neinvestiční povahy učňovských zařízení, zejména kulturních, tělovýchovných a rekreačních zařízení pro učně, dále k úhradě výdajů na mimoškolní výchovu učňů, která není zaměřena k prohlubování jejich odborné přípravy (např. na zájmové kroužky lidové umělecké tvořivosti), jakož i k úhradě poukazů na výběrovou rekreaci ROH a výdajů na rekreaci učňů v podnikových zařízeních v tuzemsku, na nepeněžní odměny vybraným učňům a vítězům v různých soutěžích a na tělovýchovné akce učňů v ČSSR,

l) k úhradě výdajů na dopravné při poskytování politickovýchovné a organizátorské pomoci patronátnímu podniku,

m) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční povahy zařízení závodního stravování.

b) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční povahy zdravotnických zařízení, závodních jeslí, závodních mateřských škol a závodních dětských útulků,

c) k poskytnutí příspěvku na technický provoz závodních dětských zařízení a případně k poskytnutí příspěvku k úhradě pečovatelské služby v rodinách,

d) k financování pořízení, rekonstrukce, modernizace a vybavení drobných ozdravných opatření (šaten, umýváren, sprch, závodních prádelen apod.),

e) k financování činnosti podnikových výborů ROH,

f) k poskytnutí příspěvku na opravy autobusů pořízených z prostředků fondu, jakož i autobusů, které jsou ve vlastnictví základní organizace ROH,

g) k výstavbě, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční a neinvestiční povahy podnikových školských zařízení,

h) k poskytnutí příspěvku na tuzemské exkurze, které nejsou součástí příslušného školení, ale slouží ke zvýšení kulturních, politických a odborných znalostí, jakož i k výměně zkušeností,

ch) k úhradě nákladů na udržování a vlastní provoz rekreačních zařízení v ČSSR s výjimkou stravovacích nákladů uživatelů,

Uživatelé závodních zařízení hradí:

1. v závodních jeslích a závodních mateřských školách pouze příplatky stanovené zdravotní nebo školskou správou, a to i při refundaci provozních výdajů na uvedená zařízení mezi podniky,

2. výdaje na tuzemské exkurze, které nejsou součástí příslušného školení, ale slouží ke zvýšení kulturních, politických a odborných znalostí, jakož i výdaje spojené s výměnou zkušeností získávaných při těchto exkurzích,

3. zcela nebo zčásti výdaje na udržování a vlastní provoz rekreačních zařízení.

Patronátní činnost a pomoc zemědělství

Výdaje na brigády organizované národními výbory k zabezpečení špičkových prací se hradí podle zvláštních předpisů.***)

Závěrečná ustanovení