Zákon č. 52/1969 Sb.

(1) Promíjím nevykonané tresty odnětí svobody a tresty nápravného opatření, popřípadě jejich zbytky uložené přede dnem tohoto rozhodnutí pravomocně soudem za trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 1, 2 trestního zákona, který byl spáchán v době od 9. května 1968, a za trestný čin spáchaný v téže době, jehož podstatou je jednání, které má povahu trestné součinnosti k trestnému činu opuštění republiky.

(2) Tresty odnětí svobody podmíněně odložené a tresty nápravného opatření uložené za trestné činy uvedené v odstavci 1 promíjím s účinkem, že se na pachatele dnem tohoto rozhodnutí hledí, jako by odsouzen nebyl; je-li tu jiný nevykonaný trest uložený za uvedené trestné činy nastane tento účinek teprve dnem výkonu onoho trestu.

Z úhrnných a souhrnných trestů uložených jednak za trestné činy uvedené v článku I odst. 1, jednak za sbíhající se trestné činy jiné, promine se neodpykaný trest, jeho část nebo zbytek rovnající se horní hranici trestu stanoveného v zákoně za trestný čin uvedený v článku I odst. 1. Nepřesahuje-li nevykonaný trest nebo jeho zbytek tuto hranici, promine se celý.

Nařizuji, aby nebylo zahajováno, a bylo-li již zahájeno, aby bylo zastaveno trestní stíhání pro trestné činy uvedené v článku I odst. 1 spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí.

Zdržuje-li se pachatel trestných činů uvedených v článku I odst. 1 v cizině, toto rozhodnutí o amnestii se na něj vztahuje jen tehdy, jestliže se do 15. září 1969 vrátí na území republiky nebo v této lhůtě si pobyt v cizině uvede do souladu s příslušnými československými zákony.