Vyhláška č. 53/2001 Sb.

Obecná ustanovení

(1) Podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a podmínky pro výrobu biopotravin se řídí bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství.¹)

(2) V ekologickém zemědělství je možné v souladu s právem Evropských společenství chovat pouze tyto druhy hospodářských zvířat:²)[ skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné Apis melifera (dále jen „vyjmenovaná zvířata“).

Náležitosti žádosti o registraci

(K § 6 odst. 12 zákona)

Náležitosti žádosti o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě (dále jen „žádost“) jsou uvedeny v příloze č. 1.

Materiály a postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin

[K § 10 odst. 3 písm. b) zákona]

Postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin a materiály pro obaly v přímém kontaktu s bioproduktem nebo biopotravinou jsou uvedeny v příloze č. 2.

Požadavky pro chov vyjmenovaných zvířat

[K § 11 odst. 1 písm. c) a k § 12 odst. 3 zákona]

(1) V ekologickém zemědělství lze používat statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty stanovené zvláštním právním předpisem²) a uvedené v příloze č. 3.

(2) V ekologickém zemědělství se použijí přednostně statková hnojiva pocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období. Minerální hnojiva²) se použijí jen v případě, že agrochemické zkoušení půd prokáže pokles obsahu živin do oblasti vyhovující nebo nízké zásoby³) živin. Hnojení stopovými živinami se provádí jen v případě jejich nedostatku zjištěného buď symptomaticky, nebo rozborem.

(3) Substráty pro produkci hub mohou být připraveny pouze ze statkových hnojiv a organických zbytků z hospodaření pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, chemicky neošetřené rašeliny, dřevní hmoty a zeminy. Podíl statkových hnojiv nepocházejících z ekofarmy nebo přechodného období může být nejvýše 25 % hmotnosti všech komponent použitých k přípravě substrátu.

Králíci

(1) Chovní králíci se chovají ve skupinách tvořených samcem a několika ramlicemi, skupinou mladých králíků nebo skupinou králíků ve výkrmu. V kotci jsou umístěny porodní boxy nebo budníky; počet porodních boxů nebo budníků není nižší než počet ramlic ustájených v kotci. Jednotlivá vyjmenovaná zvířata mohou být na nezbytně nutnou dobu umístěna v individuálních kotcích.

(2) Mladí králíci se oddělují od skupiny ve věku minimálně 30 dnů.

(3) Králíkům se umožní přístup do výběhu.

Ryby

(8) Při přikrmování ryb musí činit podíl přirozené potravy minimálně 50 % přijaté potravy. Plůdek se přikrmuje šroty obilovin, pro násady a starší ryby se obiloviny předkládají neupravené.

(K § 18 odst. 3 zákona)

(9) Výlov ryb se provádí tažnými sítěmi umožňujícími šetrné zacházení s rybami (vatka, nevod, plot, podložní síť), aby se minimalizovalo stresové zatížení ryb. Nářadí pro manipulaci s rybami se před použitím navlhčí. Ryby se přepravují v nádobách s vodou. Dopravní nádoby musí mít hladké stěny. Živé ryby se vyskladňují k přepravě ve vylačněném stavu. Ryby jsou po výlovu sádkovány a jejich maximální živá hmotnost nesmí přesáhnout 100 kg na 1 m³ vody. Obsah kyslíku v odtékající vodě nesmí při sádkování kapra poklesnout pod 3 mg.l^-1.

(1) Chov ryb v nádržích z plastických hmot nebo betonu lze použít jen pro líhnutí jiker, odchov plůdku a sádkování.

(2) Rybníky, jezera a odstavená říční ramena musí mít břehové porosty zajišťující vysokou pohlcovací schopnost kontaktní zóny s okolními pozemky.

(3) Voda musí splňovat normu klasifikace jakosti povrchových vod odpovídající I. a II. třídě podle ČSN 75 7221, biologická spotřeba kyslíku musí být za 5 dní do 8 mg.l^-1 s výjimkou letního období od 1. června do 30. září.

(4) Ke zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností rybničního dna se využívá zimování, letnění, vápnění, hnojení statkovými hnojivy a pěstování plodin na zelené hnojení.

(5) Přednost má smíšená vícedruhová rybí obsádka včetně dravých druhů. Býložravé druhy se vysazují se zřetelem ke společenství rostlin v nádrži.

(6) Před vysazením přepravovaných ryb se provede vyrovnání teplot v přepravních nádobách tak, aby rozdíl teplot nepřekročil 12 °C.

(7) Generační ryby chovného hejna musí pocházet z ekologického chovu. Upřednostňují se metody přirozeného výtěru ryb. V klimaticky nepříznivých obdobích může proběhnout počáteční odchov raných stádií a plůdku v kontrolovaných podmínkách rybích líhní.

[K § 11 odst. 1 písm. f) a odst. 3 zákona]

(1) Do osevního postupu se zařazují přednostně jeteloviny, luskoviny nebo směsky obsahující jeteloviny nebo luskoviny.

(2) Osevní postup musí umožnit využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin, udržování nebo zvyšování půdní úrodnosti (obsahu humusu v půdě), co nejdéle trvající vegetační kryt, pokud možno i přes zimu, a působit protierozně.

(3) Střídání plodin se provádí tak, že

a) obilniny mohou po sobě následovat nejvýše dva roky,

b) plodiny s malou konkurenční schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s vyšší konkurenční schopností vůči plevelům,

c) mělce kořenící plodiny se střídají s plodinami hlubokokořenícími,

d) plodiny trpící stejnými škodlivými činiteli se zařazují v dostatečném časovém odstupu podle druhu škodlivého činitele.

Výroba biopotravin

Náležitosti ohlášení o zahájení výroby biopotravin (§ 19 zákona), náležitosti žádosti o osvědčení biopotraviny a náležitosti ohlášení o uvádění bioproduktů či biopotravin do oběhu (§ 20 zákona) jsou uvedeny v příloze č. 12.

[K § 14 odst. 1 písm. d) zákona]

Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě, kdy dojde k takovému narušení zdravotního stavu vyjmenovaného zvířete nebo vzniku onemocnění nebo utrpení vyjmenovaného zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit.

Podmínky zajištění reprodukce

[K § 14 odst. 1 písm. i) zákona]

(1) K založení a doplnění stáda nebo hejna lze užít jen vyjmenovaná zvířata pocházející z přechodného období nebo z ekologického zemědělství s výjimkou

a) telat a hříbat ihned po odstavu, maximálně však do 6 měsíců stáří,

j) plemeníků.

Písmena a) až i) platí do 31. prosince 2003.

b) jehňat a kůzlat ihned po odstavu, maximálně do 45 dnů stáří,

c) drůbeže pro jatečnou produkci do 3 dnů stáří,

d) drůbeže pro produkci vajec do 18 týdnů stáří,

e) selat ihned po odstavu a do maximální živé hmotnosti 25 kg,

f) rybí násady do 1 roku,

g) rojů a oddělků včel,

h) chovných a plemenných vyjmenovaných zvířat pro obnovu stáda v rozsahu maximálně do 10 % průměrného ročního stavu základního stáda koní a skotu, do 20 % základního stáda prasat, ovcí a koz,

i) chovných a plemenných zvířat pro založení chovu,

(2) Žadatel zařazený do přechodného období a ekologický podnikatel s méně než 10 kusy základního stáda skotu a koní nebo méně než 5 kusy základního stáda prasat, ovcí a koz může použít z jiné zemědělské výroby pro obnovu stáda maximálně jednu samici ročně.

(3) Procenta stanovená v odstavci 1 písm. h) neplatí v případě vysoké úmrtnosti zvířat v důsledku nákazy nebo živelné pohromy.

Nejkratší doba chovu

(K § 15 odst. 2 zákona)

(1) Nejkratší doba chovu vyjmenovaných zvířat v ekologickém zemědělství, která se nenarodila nebo nevylíhla na ekofarmě, je 12 měsíců v případě skotu, koní, ryb a včel, 6 měsíců v případě koz, ovcí a prasat, 6 měsíců v případě vyjmenovaných zvířat pro produkci mléka, 10 týdnů v případě jatečné drůbeže a králíků a 6 týdnů v případě drůbeže pro produkci vajec.

(2) Nejkratší doba chovu do 31. prosince 2003 je u prasat 4 měsíce a u vyjmenovaných zvířat určených k produkci mléka 3 měsíce.

Osvědčování, označování, dovoz a evidence

Podrobnosti o označování

(K § 25 odst. 1 zákona)

Grafický znak, kterým se označí bioprodukty a biopotraviny je uveden v příloze č. 14. Identifikační kód kontrolního orgánu zveřejní Ministerstvo zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(K § 26 odst. 2 a 4 zákona)

Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení se uznává za rovnocenné osvědčením podle zákona, je uveden v příloze č. 15.

Skot pro výkrm

(1) Ustájení se uspořádá tak, aby žádné chované zvíře nebylo zraňováno útoky jiných vyjmenovaných zvířat a aby nebyl omezen jeho přístup ke krmivu nebo vodě. Agresivní vyjmenovaná zvířata musí být izolována.

(2) Elektrické zábrany k prevenci vzájemného naskakování vyjmenovaných zvířat se nepoužívají.

(3) Mimo pastevní období se vyjmenovaná zvířata odchovávají ve stájích zpravidla s volným skupinovým stlaným ustájením a výběhem.

Ovce

(1) Výběr plemene chovaných ovcí, jejich počet a způsob chovu se provádí podle vhodnosti přírodního prostředí a možnosti zajistit dostatek pastvy a krmiv pro celý rok. Pro zazimovaná stáda s jehňaty se zajistí pro ležení prostor vystlaný slámou. Délka žlabu je taková, aby všechny ovce mohly přijímat krmivo současně; minimálně činí 0,40 m na jednu ovci.

(2) Při chovu ovcí se vylučuje

a) vyhánění ostříhaných ovcí v době nepříznivých klimatických podmínek,

b) používání ohradníků z pletiva u rohatých plemen ovcí,

c) chovat tato stádová zvířata individuálně; minimálním stádem jsou 3 zvířata.

(3) Po dobu 45 dnů po porodu se jehňata krmí mateřským mlékem.

Kozy

(1) Plemeno chovaných koz, počet koz a způsob jejich chovu se volí podle přírodního prostředí a možnosti zajistit dostatek pastvy a krmiv pro celý rok. Délka žlabu musí být taková, aby všechny kozy mohly přijímat krmivo současně; minimálně činí 0,40 m na jednu kozu.

(2) K ohrazení pastvin a kotců v chovu rohatých plemen nesmí být používáno pletivo.

(3) Po dobu 45 dnů po porodu se kůzlata krmí mateřským mlékem.

(4) Při chovu koz se vylučuje chovat tato stádová zvířat individuálně; minimálním stádem jsou 3 zvířata.

Prasata

(1) Prasata chovaná venku musí mít umožněno regulování jejich tělesné teploty.

(2) Kanec se ustájí tak, aby ho ostatní chovná prasata mohla slyšet, cítit, a pokud možno i vidět.

(3) Pro každých 10 prasat se zřizuje nejméně 1 napájecí místo. V krmné dávce všech kategorií prasat se zařazují objemná statková krmiva.

(4) Prasata musí mít vždy k dispozici slámu, přístup do výběhu nebo na pastvu a prostor pro rytí.

(5) Prasnice se před vrhem selat umísťují do prostoru, který je pro tento účel zvlášť připraven a který odpovídá specifickým rysům chování prasnic před, během a po porodu a chování selat.

(6) V ekologickém chovu prasat se vylučuje

a) stálé ustájení s řízením stájového prostředí,

b) používání zařízení pro vazné ustájení s výjimkou případu podle § 11 odst. 6,

c) omezování pohybu prasnic,

d) používání klecí pro selata,

e) individuální ustájení prasat s výjimkou chovných kanců, březích prasnic a prasnic se selaty,

f) ve výkrmu vytváření skupin s více než 30 jedinci,

g) používání pevné podlahy bez slámy,

h) odstavování selat před dosažením 6 týdnů věku.

Drůbež

(9) Nelze prodlužovat délku dne umělým světlem na více než 16 hodin.

(10) Krmná dávka pro výkrm drůbeže obsahuje nejméně 65 % obilovin.

(11) Jatečnou drůbež lze porážet až po dosažení věku

a) 81 dnů u kuřat,

b) 49 dnů u pekingských kachen,

c) 70 dnů u kachen pižmových,

d) 84 dnů u kačerů pižmových,

e) 92 dnů u mallardských kachen, kterými jsou kříženci kachen pižmových a pekingských,

f) 94 dnů u perliček,

g) 140 dnů u krůt a hus.

(1) Drůbeži se musí umožnit úkryt před dravci a přístup k čerstvé vodě po celou dobu trvání denního světla.

(2) Hrabavá drůbež musí mít prostor k hrabání, popelení a hřadování a vodní drůbež podmínky k plavení.

(3) Prostory pro ustájení drůbeže musí být podle konstrukce drůbežárny mezi jednotlivými turnusy dezinfikovány. Výběhy musí být ponechány prázdné tak, aby se obnovila vegetace.

(4) Krmítka a napáječky musí být uspořádány a udržovány tak, aby byla minimalizována možnost kontaminace krmiva a napájecí vody.

(5) Pobyt drůbeže ve výbězích je řízen tak, aby nevznikly trvalé blátivé podmínky a minimalizovalo se riziko kontaminace půdy organismy, které vyvolávají nebo přenášejí choroby drůbeže. Vstupy do výběhu mají 4 m délky na 100 m² plochy, která je v drůbežárně volně dostupná drůbeži. Celodenní přístup do výběhu je drůbeži umožněn vždy, kdy to klimatické podmínky dovolí, a to minimálně od věku 6 týdnů u kuřat a 8 týdnů u ostatní drůbeže.

(6) Požadavky stanovené v odstavci 5 neplatí pro malé počty drůbeže, která není chována v drůbežárnách a která se volně pohybuje během dne.

(7) Trvalé drůbežárny mohou mít roštové podlahy ve sběrném místě pro trus. Minimálně jedna třetina podlahové plochy drůbežárny je pokryta stelivem.

(8) V drůbežárnách nelze ustájit více než

a) 4 800 kuřat,

b) 3 000 nosnic,

c) 5 200 perliček,

d) 4 000 kachen pekingských a pižmových nebo 3 200 kačerů pekingských nebo pižmových nebo ostatních kachen,

e) 2 500 hus a krůt.

Maximální užitná plocha drůbežáren pro výkrm drůbeže na jedné ekofarmě nesmí převýšit 1 600 m².

Závěrečné ustanovení

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Produkty chovu včel

(K § 19 odst. 3 zákona)

(1) Med z plástů (dále jen „med“) se získává odstředivou silou v medometech. Odvíčkovací zařízení a medomety musí být z nerezavějící oceli, skladovací nádoby mohou být pouze z nerezavějící oceli, skla, keramiky nebo plastických hmot určených pro potravinářství s výjimkou PVC.

(2) Med se čistí pouze cezením, čeřením nebo dekantací.

(3) Med z chovů včel v ekologickém zemědělství musí odpovídat těmto parametrům:

a) obsah vody nejvýše 19 %,

b) obsah HMF (hydroxymetylfuralu) nejvýše 20 mg/kg,

c) obsah sacharózy u květových medů nejvýše 5 %,

d) obsah sacharózy u medovicových medů nejvýše 10 %,

e) obsah ve vodě nerozpustných látek nejvýše 0,1 %.

(4) Za bioprodukt je možné považovat v případě splnění požadavků stanovených zákonem a touto vyhláškou

a) bílkovinný koncentrát produkovaný v hltanových žlázách mladých včel - kojiček (nativní mateří kašička) konzervovaný chladem,

b) vosk získaný teplem z plástů bez přidané mezistěny z vosku neekologického původu (divoká stavba), ze kterých vyběhly nejvýše dvě generace včel,

c) propolis.

(K § 19 odst. 5 zákona)

Přídatné látky,¹²) pomocné látky¹³) a suroviny zemědělského původu, nepocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, které mohou být použity pro výrobu biopotravin za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpisu,¹⁴) jsou uvedeny v příloze č. 9.

Evidence při výrobě biopotravin

(K § 19 odst. 8 zákona)

(1) Celý postup výroby biopotravin musí být zajištěn účinným a dokumentovaným systémem k získání záznamů, které umožní kontrolnímu orgánu ekologického zemědělství sledovat

a) původ, vlastnosti a množství bioproduktů, surovin, přídatných látek a pomocných látek a obalových materiálů, které byly dodány do výrobní jednotky,

b) druh, vlastnosti a množství výrobků, které byly vyskladněny z výrobní jednotky,

c) použité obaly a etiketaci výrobků,

d) odběratele výrobků,

e) evidenci o čištění výrobních zařízení při přechodu z výroby potravin na výrobu biopotravin.

(2) Náležitosti vedení evidence při výrobě biopotravin jsou uvedeny v příloze č. 10.

(K § 19 odst. 10 zákona)

Náležitosti čestných prohlášení pro sběr bylin a plodů jsou uvedeny v příloze č. 11.

Skladování a přeprava

[K § 20 odst. 2 písm. a) a k § 21 odst. 1 a 3 zákona]

(1) Skladovací prostory musí být pravidelně čištěny a udržovány v čistotě. Nikde nesmí být viditelné zbytky materiálů, které by mohly kontaminovat nebo narušit obsah skladovaných materiálů. Prostředky k asanaci a čištění výrobních zařízení a skladů jsou uvedeny v příloze č. 7.

(2) Při použití suchých metod čištění nesmí dojít k ohrožení nezávadnosti výrobku. Pro veškeré mokré čisticí postupy u zařízení přicházejících do styku s bioprodukty musí být použita pitná voda.¹⁵)

(K § 22 odst. 6 zákona)

Náležitosti osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině jsou uvedeny v příloze č. 13.

Evidence

(8) Ekologický podnikatel, který kromě ekologického zemědělství provozuje jinou zemědělskou výrobu, výrobce biopotravin, který mimo výroby biopotravin vyrábí i potraviny, a osoba uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu, která uvádí do oběhu také jiné potraviny, zpracují pro potřeby kontroly vnitřní předpis o vedení oddělené věcné a finanční evidence v soustavě účetnictví u majetku, zásob, závazků a pohledávek, pořízených materiálů pro použití v ekologickém zemědělství nebo výrobě biopotravin, prodeji bioproduktů a biopotravin. V tomto vnitřním předpisu stanoví vždy

a) způsob označování účetních dokladů, účetních knih a ostatních písemností vztahujících se k ekologickému zemědělství, výrobě biopotravin a uvádění bioproduktů a biopotravin do oběhu, nejlépe číselnou řadou s předponou „bio“ nebo „eko“,

b) způsob oddělené evidence majetku a zásob sloužících k ekologickému zemědělství, výrobě biopotravin a uvádění do oběhu, v případě vedení podvojného účetnictví analytickou evidenci, v případě jednoduchého účetnictví stanoví samostatné sloupce v peněžním deníku a dále v inventárních knihách, v knize zásob, v knize závazků a pohledávek,

c) způsob inventarizace majetku, zásob, závazků a pohledávek vztahujících se k ekofarmě, výrobě biopotravin a uvádění bioproduktů a biopotravin do oběhu. Inventarizaci je možno provádět průběžně, jinak jednou ročně, a to nejpozději k 31. prosinci. Skutečné stavy majetku, zásob a závazků se zjišťují inventurou fyzickou u majetku a zásob hmotné povahy nebo dokladovou u závazků a pohledávek a u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru; stavy dle jednotlivých položek se zaznamenávají v inventurních soupisech, které musí být podepsány osobou odpovědnou za ekologické zemědělství nebo výrobu biopotravin,

d) vzor výkazu o majetku, výdajích a příjmech ekologického zemědělství a výroby biopotravin, který bude podnikatelem sestavován k poslednímu dni vykazovaného účetního období, a to odděleně za každou ekofarmu, vyráběnou biopotravinu, do oběhu uváděný bioprodukt a biopotravinu. Výkaz se sestaví v peněžních jednotkách, případně ve fyzických měrných jednotkách. Součástí výkazu je příloha sestavená ve formě tabulek nebo popisným způsobem zajišťujícím přehlednost, průkaznost a srozumitelnost předkládaných informací včetně ukazatelů spotřeby nebo produkce na jednotku bioproduktu nebo biopotraviny.

(K § 27 odst. 6 zákona)

(9) Ustanovení odstavce 8 se nevztahuje na osoby, které skladují, distribuují nebo prodávají biopotraviny v balení určeném pro konečného spotřebitele a na případy, kdy je biopotravina odvažována nebo oddělována z většího balení přímo před konečným spotřebitelem.

(1) Ekologický podnikatel vede evidenci o rostlinné produkci; evidence o pěstovaných plodinách, vegetačním pokryvu a obdělávání půdy obsahuje údaje vedené aktuálně v průběhu roku.

(2) Ekologický podnikatel hospodařící na orné půdě nebo pěstující trvalé kultury vede evidenci podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 části A.

(3) Ekologický podnikatel hospodařící na trvalých travních porostech vede evidenci podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 části B.

(4) Ekologický podnikatel s chovem vyjmenovaných zvířat vede evidenci podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 částech C a D a evidenční kartu vyjmenovaných zvířat, případně skupiny vyjmenovaných zvířat, která není upravena zvláštním právním předpisem,¹⁶) podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 částech E a F.

(5) Jde-li o chovatele včel nebo ekologického podnikatele s chovem včel, evidence obsahuje

a) umístění včelstev,

b) původ včelstev,

c) údaje o ošetřování a krmení včelstev,

d) odstranění nástavků a vytáčení medu,

e) množství získaného medu, vosku, propolisu, mateří kašičky,

f) v případech léčení nebo chemického ošetření se eviduje diagnóza, použité léčivo nebo látka, dávka, ochranná lhůta, doba léčení.

(6) Denní záznamy o přímém prodeji bioproduktů z ekofarmy konečnému spotřebiteli obsahují tyto údaje:

a) datum prodeje bioproduktu,

b) označení bioproduktu,

c) prodané množství.

(7) Ekologický podnikatel, žadatel zařazený do přechodného období, výrobce biopotravin a osoba uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu vedou evidenci stížností třetích osob, vztahujících se k bioproduktům a biopotravinám.

Závěrečné ustanovení

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Náležitosti žádosti o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Náležitosti ohlášení o zahájení výroby biopotravin, náležitosti žádosti o osvědčení biopotraviny, náležitosti ohlášení o uvádění bioproduktů či biopotravin do oběhu a náležitosti žádosti o osvědčení pro vývoz bioproduktů a biopotravin

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin a materiály pro obaly v přímém kontaktu s bioproduktem nebo biopotravinou

A. Postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin

1. mechanické zpracování jako mletí, drcení, stloukání, prosévání, třídění, mačkání, lisování, homogenizace

10. destilace

2. tepelné zpracování jako například odpařování, vaření, sušení, pečení, pasterace, sterilace, extruze

3. uzení bez použití chemikálií

4. filtrace, čiření, dekantace

5. chlazení, mražení, lyofilizace

6. fermentace

7. síření (pouze při výrobě vína)

8. emulgace

9. extrakce vodou, parou, alkoholem

B. Materiály pro obaly v přímém kontaktu s bioproduktem nebo biopotravinou

1. nerezavějící ocel

10. plastické hmoty určené pro potravinářství s výjimkou PVC.

2. porcelán

3. sklo

4. keramika

5. dřevo – pouze pro suché produkty

6. papír, karton, pergamen (papír nepropustný pro tuky),

7. celofán

8. textil, juta – pouze pro suché produkty

9. parafin

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které lze používat v ekologickém zemědělství

1. Statková hnojiva

2. Minerální hnojiva

3. Organická a organominerální hnojiva

*⁾ Číslo typu a označení typu podle vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.

**⁾ Při jejich výrobě smí být použita pouze statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty uvedené v této příloze.

4. Pomocné půdní látky

huminové a fulvokyseliny

mikrobiální hnojiva (Azotobacter, Bacilus megatherium, Azospirillium braziliense Endomykorrhizní houby, Agrobacterium)

5. Substráty

rašelina substrátová

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Grafický znak, kterým se označí bioprodukty a biopotraviny

SPECIFIKACE POUŽITÝCH BAREV

PRO OFSET:

tmavě zelená barva: PANTONE č. 341 – A, (CMYK: C-100%, M-0%, Y-69%, K-0,5%)

světle zelená barva: PANTONE č.361 – A, (CMYK: C-76%, M-0%, Y-61%, K-0%)

PRO APLIKACI FOLIÍ:

tmavě zelená: PMF série 500 č.572

světle zelená: PMF série 500 č.574

Značka – popis barev a písma

Černobílá verze

Barevná verze

POUŽITÉ PÍSMO

Futura CE – Medium

Šíře znaku: 80 %

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení se uznává za rovnocenné osvědčením podle zákona o ekologickém zemědělství

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

V ekologickém zemědělství se používají krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky, premixy a určitá proteinová krmiva stanovená zvláštním právním předpisem*) s výjimkou krmiv, určitých proteinových krmiv a doplňkových látek uvedených v této příloze

A. Krmiva, která nelze v ekologickém zemědělství používat

1. Skupina: extrahované šroty,

2. Skupina: krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky s výjimkou:

Albumin a globulin mléčný krmný (jen vyrobené fyzikální úpravou syrovátky), kasein krmný, mléko odtučněné sušené, podmáslí krmné sušené, rybí moučky, sušená syrovátka, tuk z mořských živočichů

B. Určitá proteinová krmiva, která nelze v ekologickém zemědělství používat

1. Skupina: aminokyseliny a jejich analogy

2. Skupina: močovina a její deriváty

C. Doplňkové látky, které nelze v ekologickém zemědělství používat

1. Skupina: mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu

10. Skupina: varia.

2. Skupina: antioxidanty (kyselinu L-askorbovou a její deriváty lze jako antioxidant použít)

3. Skupina: vitamíny s výjimkou jejich použití pro monogastry

4. Skupina: zchutňovadla - s výjimkou přirozeně se vyskytujících látek, bylinných přípravků a přípravků na bázi rostlin.

5. Pojiva s výjimkou:

E 551 b Oxid křemičitý koloidní

E 551 c Křemelina

E 553 Sepiolit

E 558 Bentonit

E 559 Kaolinit

E 561 Vermikulit

E 599 Perlit

6. Konzervanty pouze pro konzervaci píce, ale připouští se:

E 236 Kyselina mravenčí

E 260 Kyselina octová

E 270 Kyselina mléčná

E 280 Kyselina propionová

Mikroorganismy používané pro konzervaci

7. Skupina: barviva

8. Skupina: emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky s výjimkou:

E 401 Alginát sodný

E 440 Pektin

E 402 Alginát draselný

E 406 Agar

E 414 Arabská guma

E 407 Karagenan

E 412 Guarová guma

Kaseinát Ca

Kaseinát Na

E 410 Moučka ze svatojánského chleba (karob)

9. Skupina: regulátory kyselosti s výjimkou:

E 170 uhličitan vápenatý

E 341 Ca-hydrogenfosforečnan

E 500 uhličitan a hydrogenuhličitan sodný

E 540 fosforečnan vápenatý

E 541 Ca-hydrogenorthofosforečnan

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Způsob výpočtu procentuálního zastoupení jednotlivých složek biopotraviny pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období

1. Všechny suroviny potraviny se rozdělí na suroviny zemědělského původu a suroviny nezemědělského původu.

2. Suroviny nezemědělského původu (např. voda, sůl, přídatné látky, látky určené k aromatizaci, pomocné látky – viz přílohu č. 9) se nezapočítávají.

3. Suroviny zemědělského původu se rozdělí na:

a) bioprodukty, tj. suroviny pocházející z ekologického zemědělství (jejich původ je prokazatelně doložitelný platným osvědčením o původu bioproduktu),

b) suroviny z přechodného období (jejich původ je prokazatelně doložitelný platným osvědčením o původu bioproduktu),

c) suroviny nepocházející z ekologického zemědělství.

4. Výpočet procentuálního zastoupení jednotlivých surovin se provede na základě celkové hmotnosti surovin zemědělského původu ještě před jejich zpracováním, nikoliv na základě hmotnosti finálního výrobku.

5. Podle procentuálního zastoupení jednotlivých surovin se rozlišují následující případy:

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Přídatné látky,¹) pomocné látky²) a suroviny zemědělského původu nepocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, které mohou být použity pro výrobu biopotravin

A. Složky nezemědělského původu

A. 1. Přídatné látky a pomocné látky

E 170 Uhličitany vápenaté - všechny povolené operace s výjimkou barvení

E 333 Citran vápenatý

E 334 Kyselina vinná (L(+)-)

E 335 Vinan sodný

E 336 Vinan draselný

E 341 Dihydrogenfosforečnan vápenatý - kypřící prostředky do samokypřících mouk

E 400 Kyselina alginová

E 401 Alginát sodný

E 402 Alginát draselný

E 406 Agar

E 407 Karagenan

E 220 Oxid siřičitý (pouze pro víno)

E 410 Karubin (moučka ze svatojánského chleba)

E 412 Guma guar

E 413 Tragant

E 414 Arabská guma

E 415 Xanthan

E 416 Guma karaya

E 422 Glycerol – rostlinné extrakty

E 440 Pektiny

E 500 Uhličitany sodné

E 501 Uhličitany draselné

E 270 Kyselina mléčná

E 503 Uhličitany amonné

E 504 Uhličitany hořečnaté

E 516 Síran vápenatý - nosič

E 524 Hydroxid sodný - k ošetření povrchu louhovaného pečiva

E 938 Argon

E 941 Dusík

E 948 Kyslík

E 509 Chlorid vápenatý – prostředek pro koagulaci

E 170 Uhličitan vápenatý

E 526 Hydroxid vápenatý

E 290 Oxid uhličitý

E 516 Síran vápenatý - prostředek pro koagulaci

E 511 Chlorid hořečnatý - prostředek pro koagulaci

E 501 Uhličitan draselný – při sušení hroznů

E 500 Uhličitan sodný - při výrobě cukru

E 330 Kyselina citrónová – při výrobě oleje a hydrolýze škrobů

E 524 Hydroxid sodný - při výrobě cukru, při výrobě oleje ze semene řepky olejné (Brasica spp.) do 31.3.2002

E 513 Kyselina sírová – při výrobě cukru

E 405 Propan-1,2 diol – při výrobě cukru v procesu krystalizace do 31.12.2006

E 290 Oxid uhličitý

E 941 Dusík

E 296 Kyselina jablečná

Etanol - rozpouštědlo

Kyselina tříselná – při filtraci

Albumin z vaječného bílku

Kasein

Želatina

Rostlinné oleje - jako mazadla, prostředky k oddělení komponent a proti tvoření pěny

E 551 Gel nebo koloidní roztok oxidu křemičitého

E 153 Medicinální uhlí

E 553B Talek (prostý azbestu) (synonymum mastek)

E 558 Bentonit

E 300 Kyselina askorbová

E 559 Křemičitan hlinitý (kaolin)

Křemelina

Perlit

Rýžová moučka

E 901 Včelí vosk

E 903 Karnaubský vosk

E 306 Přírodní extrakt s vysokým obsahem tokoferolů - antioxidanty do tuků a olejů

E 322 Lecitiny

E 330 Kyselina citrónová

A.2. Látky určené k aromatizaci potravin

Látky získané fyzikálními procesy, například destilací a extrakcí rozpouštědly, enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (přírodní aromatické látky).³)

Pitná voda⁴)

A.4. Soli

Soli (hlavní složka chlorid sodný nebo draselný) obvykle používané při zpracování potravin.

A.5. Mikroorganizmy a enzymy

Kultury mikroorganizmů a enzymů běžně používané v potravinářské výrobě s výjimkou geneticky modifikovaných organismů (např. droždí, mlékárenské kultury, syřidla).

B. Složky zemědělského původu nepocházející z ekologického zemědělství.

Do výše 30% hmotnosti (nebo objemu u surovin v kapalné formě) složek zemědělského původu lze při výrobě biopotravin používat konvenční nezpracované rostlinné produkty a produkty z nich vyrobené:

B.1. Rostlinné produkty nezpracované:

B.1.1. Jedlé plody, ořechy a semena:

Acerola (Malpighia punicifolia)

Maliny sušené (Rubus idaeus)

Červený rybíz sušený (Ribes rubrum)

Do 31.12.2002 lze dále použít:

Kokosové ořechy

Kakao

Arašídy

Plody řešetláku

Borůvky

Ostružiny

Maliny

Trnky

Javorový sirup

Merlík (quinoa)

Laskavec (amarant)

Para ořechy

Semena křenu

Semena ředkve

Banány sušené v prášku

Jahody sušené v prášku

Čekanka

Sezamové semeno

Slunečnicové semeno

Pšeničné klíčky

Divoká rýže (Zizania plauspra)

Kešu ořechy

Lískové ořechy

Vlašské ořechy

Brusinky

Datle

Ananas

Mango

Žaludy (Quercus spp.)

Kešu ořechy (Anacardium occidentale)

Ořechy koly (Cola acuminata)

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum)

Angrešt (Ribes uva crispa)

Maracuja (pašijové ovoce) (Passiflora edulis)

Papaja (Carica papaya)

Semena borovice (Pinus pinea)

B.1.2. Jedlé koření a byliny:

Nové koření (pimentovník pravý, jamajský pepř) (Pimenta dioica)

Světlice barvířská květ (Carthamus tinctorius)

Potočnice lékařská (Nasturtium officinale)

Do 31.12.2002 lze dále použít jedlé koření a byliny s výjimkou následujících druhů pěstovaných v ČR v ekologickém zemědělství:

Anýz (Pimpinella anysum)

Kmín (Carum carvi)

Kopr (Anethum graveolens)

Kopřiva (Urtica dioica)

Koriandr (Coriandrum sativum)

Kozlík (Valeriana officinalis)

Levandule (Lavandula angustifolia)

Libeček (Levisticum officianale)

Máta peprná (Mentha piperita)

Máta okrouhlolistá (Mentha rotundifolia)

Mateřídouška (Thymus serpyllum)

Bazalka (Ocimum basilikum)

Meduňka (Melissa officinalis)

Měsíček (Callendula officinalis)

Majorán (Majorana hortensis)

Pažitka (Alium schoenoprasum subsp. Schoenoprasum)

Petržel (Petroselinum crispum)

Pelyněk černobýl

Růže (Rosa canina)

Řebříček (Achillea millefolium)

Řepík (Agrimonia eupatoria)

Saturejka (Satureja hortensis)

Celer (Apium graveolens)

Sléz (Malva silvestris)

Šalvěj (Salvia officinalis)

Šanta (Nepeta cataria)

Tymián (Thymus vulgaris)

Yzop (Hyssopus officinalis)

Dobromysl (Origanum vulgare)

Estragon (Draconia dracunculus)

Fenykl (Foeniculum vulgare)

Heřmánek pravý (Chamomilla recutita)

Chrpa (Centaurea cyanus)

Jitrocel (Plantago lanceolata)

Kardamom (Fructus cardamomi, minoris, malabariensis)

Skořice (Cinnamomum zeylanicum)

Hřebíček (Syzygium aromaticum)

Zázvor (Zingiber officinale)

Pepř černý (Piper nigrum) - do 30.4.2001

Pepřovec (pepř růžový) (Schinus molle L.)

Křen selský semena (Armoracia rusticana)

Galgán lékařský (Alpinia officinarum)

B.1.3. Různé

Řasy (Algae) - včetně vochy (Zostera), které lze použít pro výrobu běžných potravin

Do 31.12.2002 lze dále použít:

Houby

B.2. Rostlinné produkty zpracované:

B.2.1. Tuky a oleje rafinované a nerafinované, ale nikoli chemicky modifikované ze všech surovin kromě:

Kakaa (Theobroma cacao)

Kokosového ořechu (Cocos nucifera)

Oliv (Olea europaea)

Slunečnice (Helianthus annuus)

Do 31.12.2002 lze použít i tuky a oleje ze surovin výše uvedených.

B.2.2. Cukry, škroby, jiné produkty z obilovin a hlíz:

Řepný cukr – do 1.4.2003

Rum – pouze vyrobený z třtinového cukru

Ovocný likér vyrobený z višní a látek určených k aromatizaci podle části A této přílohy

Do 31.12.2002 lze dále použít:

Ovocná šťáva (s výjimkou jablek, hrušek, hroznů révy vinné)

Sušená zelenina

Sušené ovoce (s výjimkou jablek, hrušek, švestek, rozinek a meruněk)

Sušené mléko sójové

Sójové oříšky

Sójová mouka

Rajský protlak

Karobová čokoláda ze svatojánského chleba

Fruktóza

Rýžový papír

Lepek

Škrob rýžový a kukuřičný (Zea mays convar. amylacea) chemicky nemodifikovaný

Do 31.12.2002 lze dále použít:

Škroby z ostatních obilovin a hlíz chemicky nemodifikované

Sladová moučka

Sladový výtažek

Bramborová kaše

B.2.3. Jiné

Kari koření složené z:

- Koriandru (Coriandrum sativum)

- Hořčice (Sinapis alba)

- Fenyklu (Foeniculum vulgare)

- Zázvoru (Zingiber officinale)

Protein z hrachu (Pisum sp.)

B.3. Živočišné produkty

Vodní organismy nepocházející z akvakultury, které lze použít pro výrobu běžných potravin

Sušené podmáslí

Želatina

Med

Laktóza

Sušená syrovátka

Do 31.12.2002 lze dále použít:

Smetanový zákys

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Náležitosti vedení evidence při výrobě biopotravin

A. Náležitosti knihy vstupů a výstupů při výrobě biopotravin

Vysvětlivky:

¹⁾ Uveďte obchodní firmu, popřípadě název. V případě vlastní spotřeby použijte označení „V“.

B. Náležitosti deníku výroby

Název podniku:

Jméno odpovědného pracovníka:

Název biopotraviny:

Obalový materiál:

Vysvětlivky:

¹⁾ E – původ ekologický = bioprodukt, K – konvenční, P – produkt z přechodného období.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Vzory pro vedení evidence podle § 27 odst. 6 zákona