Vyhláška č. 53/2002 Sb.

(1) Tato vyhláška stanoví množství a druhy látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, které se smějí vyskytovat v potravinách a potravinových surovinách, podmínky jejich použití, potraviny a potravinové suroviny, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat. Dále tato vyhláška stanoví přípustná množství látek kontaminujících, které smějí potraviny a potravinářské suroviny obsahovat. Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanoví zvláštní právní předpisy.¹)

(2) Požadavky na balené vody upravuje zvláštní právní předpis.²)

(3) Potravní doplňky uvedené v příloze č. 4 lze použít k obohacování potravin nejvýše do hodnoty stanoveného procentuálního podílu referenční dávky. Používání potravních doplňků neuvedených v příloze č. 4 stanoví zvláštní právní předpis.⁵)

(4) Potravní doplňky,⁶) které lze použít k obohacování potravin, jejich formy, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloze č. 4.

(3) U látek, které se používají buď jako potravní doplněk, nebo jako přídatná látka, se čistota a identita hodnotí podle účelu, pro který byla látka při výrobě potraviny použita.

Zrušuje se vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb., vyhlášky č. 323/1999 Sb. a vyhlášky č. 274/2000 Sb.

Přechodné ustanovení

(1) K dosažení snadného a přesného dávkování potravních doplňků a přídatných látek při výrobě potravin lze tyto látky používat také v naředěné formě jednotlivě nebo v jejich směsi.

(2) K ředění těchto látek se používá voda odpovídající požadavkům zvláštního právního předpisu,⁹) potraviny, potravinové suroviny a dále nosiče a rozpouštědla pro tento účel povolená (část 12 přílohy č. 1).

(3) Pro zajištění stability naředěných forem se používají

a) bez omezení ty přídatné látky uvedené v příloze č. 1, které jsou povolené k použití pro výrobu potravin v nezbytném množství, a

b) konzervanty uvedené v příloze č. 1, a to pouze v množství, které je k tomuto účelu potřebné.

(4) Množství nežádoucích příměsí a kontaminantů, jejichž obsah v čisté látce (v potravním doplňku a přídatné látce) je zvláštním právním předpisem⁷),⁸) omezen, se snižuje v naředěných formách úměrně stupni ředění a v případě kontaminantů také úměrně obsahu v látce použité k naředění.

Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2002.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 53/2002 Sb.

POTRAVNÍ DOPLŇKY

Část 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato příloha stanoví podmínky obohacování potravin potravními doplňky. Obohacováním potravin je přidávání potravních doplňků do potravin za účelem zvýšení jejich obsahu v potravinách.

(2) Ustanoveními této přílohy není dotčeno jiné použití látek, které mohou být, podle své funkce v potravině buď potravním doplňkem nebo přídatnou látkou. Podmínky použití ve funkci přídatných látek jsou uvedeny v příloze č. 1.

(3) Ustanovení této přílohy se nevztahují na potraviny pro zvláštní výživu.

Část 2

Povolené látky, referenční dávky

Povolené druhy potravních doplňků a jejich referenční dávky uvádí tabulka č. 1. Referenční dávka je množství potravního doplňku, které je základem pro určení horní hranice obohacování.

Tabulka č. 1

Potravní doplňky povolené k obohacování potravin a jejich referenční denní dávky

Část 3

Druhy potravin, povolená množství

(1) Potravními doplňky smí být obohacovány potraviny uvedené v tabulce č. 2 a to nejvýše do množství odpovídající procentickému podílu referenční dávky uvedeném v tabulce. Dále smí být obohacena jedlá sůl jodem.

(2) Potraviny, které je třeba před spotřebou upravit k použití podle návodu výrobce, a které po této přípravě patří mezi potraviny uvedené v tabulce č. 2, smí být obohacovány tak, aby v potravině určené ke spotřebě nebyly překročeny dané hodnoty procentického podílu referenční denní dávky.

(3) Podle předpokládané denní průměrné spotřeby se potraviny (kromě jedlé soli) zařazují do skupin A,B, C, a D.

Tabulka č. 2

Obohacování jedlé soli

Obohacování jedlé soli jodem se provádí tak, aby obsah jodu (vyjádřeno jako prvek) nebyl nižší než 20 mg.kg^-1 a vyšší než 34 mg.kg^-1 soli.

Část 4

Formy potravních doplňků

Jednotlivé potravní doplňky určené pro obohacování potravin smí být přidávány do potravin výhradně ve formách stanovených v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

Formy potravních doplňků určené k obohacování potravin

Část 5

Značení a uvádění do oběhu

(1) Pro označování potravních doplňků v obohacených potravinách platí zvláštní předpis.¹) V případech stanovených zvláštním předpisem se obsah potravních doplňků v obohacených potravinách značí jako součást značení výživové (nutriční) hodnoty.

(2) Obsah potravních doplňků na konci doby minimální trvanlivosti nebo doby použitelnosti obohacené potraviny musí odpovídat údajům uvedeným na obalu výrobku.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2002 Sb.

POMOCNÉ LÁTKY URČENÉ K VÝROBĚ POTRAVIN

(8) Pro použití uvedené v tabulkách č. 1 a 2 nesmí být obsah hexanu v ethylmethylketonu vyšší než 50 mg.kg^-1. Hexan a ethylmethylketon nelze použít souběžně.

(9) Podmínky použití 1,2-diolu (propylenglykolu) jsou uvedeny v části 12 přílohy č. 1.

(10) K výrobě ovocných šťáv a nektarů lze použít i jedlou želatinu, taniny, bentonit, silikagel, kaolin, aktivní uhlí a inertní pomocné filtrační látky (perlit, promytou křemelinu, celulózu a nerozpustný polyamid⁴)).

Extrakční rozpouštědla

(1) Tato příloha stanoví podmínky použití extrakčních rozpouštědel určených k výrobě potravin a potravinových surovin nebo zamýšlených k použití pro tento účel.

(2) Extrakčními rozpouštědly ve smyslu této vyhlášky jsou rozpouštědla, která se používají při extrakčním procesu uplatňovaném během výroby potravinových surovin, potravin, při extrakci složek potravin a která jsou během dalšího postupu odstraněna. Po jejich použití smí v potravině nebo potravinové surovině přetrvávat pouze technicky nevyhnutelná rezidua těchto látek či jejich derivátů, která nejsou nebezpečná pro zdraví člověka.

(3) Extrakční rozpouštědla musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena, vedle údajů stanovených zákonem, v české řeči:

a) označením rozpouštědla,

b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením druhu, skupiny, podskupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro kterou je extrakční rozpouštědlo určeno,

(4) Bez omezení účelu smí být používána při výrobě potravin, potravinových surovin a složek potravin tato extrakční rozpouštědla:

a) propan,

b) butan,

d) ethylacetát,

e) ethanol,

f) oxid uhličitý¹)

g) aceton, s výjimkou jeho použití při rafinaci olivového oleje,

h) oxid dusný.¹)

(5) K extrakci smí být použity také voda, případně obsahující regulátory kyselosti či alkality a dále kapalné potraviny. Tyto látky však nejsou ve smyslu této vyhlášky extrakčními rozpouštědly.

(6) Podmínky použití extrakčních rozpouštědel, která smí být používána pouze pro specifikované účely, jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

(7) K výrobě přírodních aromatických látek při extrakci odpovídajících surovin smí být používána výhradně dále uvedená extrakční rozpouštědla. Přitom musí být podmínky použití extrakčních rozpouštědel upraveny tak, aby při použití aromatu v dávkování doporučeném jeho výrobcem nebyla překročena v potravině, určené k prodeji spotřebiteli, nejvyšší povolená množství uvedená v tabulce č. 2. V tabulce č. 2 stanovená nejvyšší povolená množství se týkají potravin upravených ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud takovou úpravu před spotřebou vyžadují.

Tabulka č. 2