Zákon č. 60/1999 Sb.

Díl I

Všeobecná ustanovení

Všeobecná ustanovení

Díl II

Zvláštní podmínky pro jednotlivé třídy

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 6.1 Jedovaté látky

JEDOVATOST PŘI VDECHNUTÍ PAR DĚLICÍ ČÁRY SKUPIN

Směsi kapalných látek

Metody výpočtu pro jedovatosti směsí při požití a při absorpci pokožkou

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 6.2 Látky způsobilé vyvolat nákazu

Zkoušky obalů podle bodu 653

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 7 Radioaktivní látky

Úvod

Látky o nízké specifické aktivitě (LSA-I)

Látky o nízké specifické aktivitě (LSA-II)

Látky o nízké specifické aktivitě (LSA-III)

Povrchově kontaminované předměty (SCO I a SCO II)

Radioaktivní látky v kusech typu A

Radioaktivní látky v kusech typu B(U)

Radioaktivní látky v kusech typu B(M)

Štěpné látky

Radioaktivní látky, které jsou přepravovány na základě zvláštního ujednání

Označování a nálepky k označení nebezpečí

Nápisy na kusech, včetně kotlových vozů, nádržkových kontejnerů a kontejnerů

Nálepky k označení nebezpečí na kusech, včetně kotlových vozů, nádržkových kontejnerů, kontejnerů a transportních obalových souborů

A₁ a A₂

Těsný vnější obal

Kontaminace

Vzor

Výlučné použití

Štěpné látky

Látky s nízkou specifickou aktivitou

Nejvyšší normální provozní tlak

Transportní obalový soubor

Kus

Obal

Alfazářiče o nízké toxicitě

Zajištění kvality

Dávková intenzita

Radioaktivní obsah

Zvláštní ujednání

Radioaktivní látka zvláštní formy

Specifická aktivita

Povrchově kontaminované předměty (SCO)

Přepravní index

Neozářené thorium

Neozářený uran

Schválení/Povolení

Přírodní uran, ochuzený a obohacený uran

Kontejnery

Dodatkové polepování kontejnerů, kotlových vozů, nádržkových kontejnerů a vozů

Dodatkové údaje k zásilce

Pokyny pro železnici

Přeprava

Oddělení během přepravy

Skladování pro přepravu

Dodatkové podmínky

Tranzitní skladování během přepravy

Nedoručitelné zásilky

Dodatkové předpisy

Tranzitní skladování během přepravy

Nedoručitelné zásilky

Omezená množství radioaktivních látek ve vyjmutých kusech

Přístroje nebo výrobky ve vyjmutých kusech

Výrobky z přírodního nebo ochuzeného uranu nebo z přírodního thoria jako vyjmuté kusy

Prázdné obaly jako vyjmuté kusy

Třída 8 Žíravé látky

Anorganické látky

Organické látky

Anorganické látky

Organické látky

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

Nápisy

Třída 2 Plyny

Jedovaté plyny

Žíravé plyny

Dusivé plyny

Zápalné plyny

Oxidující plyny

Třída 1 Výbušné látky a předměty

Třída 3 Zápalné kapalné látky

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 4.1 Zápalné pevné látky

Látky samovolně se rozkládající

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 4.2 Samozápalné látky

Metody balení

Zvláštní podmínky pro balení

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Nápisy

Třída 4.3

Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 5.1 Látky podporující hoření (působící oxidačně)

Nálepky k označení nebezpečí

Nápisy

Nálepky k označení nebezpečí

Třída 5.2 Organické peroxidy

Znecitlivění (desensibilisace) organických peroxidů

Definice

Vlastnosti

Zařazení organických peroxidů

K nákladnímu listu musí být připojena 1 kopie rozhodnutí příslušného úřadu spolu s přepravními podmínkami.

Pozn. Pro zařazení roztoků a směsí (jako přípravky a odpady), viz též bod 3 (3).

Pozn. 1581 chlorpikrin a brommethan (methylbromid), směs a 1582 chlorpikrin a chlormethan (methylchlorid), směs jsou látkami třídy 2 (viz bod 201, číslice 2F).

Pozn. Chlorkarbonáty (chlorformiáty) s převážně žíravými vlastnostmi jsou látkami třídy 8 (viz bod 801, číslice 64).

Pozn. 1. 1571 azid barnatý, navlhčený, je látkou třídy 4.1 (viz bod 401, číslice 25).

2. Azid barnatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů není dovoleno přepravovat.

Viz bod 703.

Pozn. 1. Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) je předmět, který není sám radioaktivní, na jehož povrchu jsou však rozptýleny radioaktivní látky. Povrchově kontaminované předměty se přiřadí k jedné ze dvou skupin - buď SCO-I nebo SCO-II - podle nejvyšší přípustné kontaminace (viz tabulku 7).

2. Vyskytují-li se štěpné látky, musí být navíc splněna ustanovení listu 12.

3. Při dodatkových nebezpečných vlastnostech, viz též podmínky v bodu 1770.

Pozn. 1. Radioaktivní látky, které jsou též štěpné, musí být baleny, přepravovány a uskladňovány tak, aby požadavky stanovené v ustanoveních tohoto listu pro kritickou nukleární bezpečnost a požadavky odpovídající radioaktivitě v listech 6 až 11 byly splněny.

2. Při dodatkových nebezpečných vlastnostech, viz též podmínky v bodu 1770.

Nefixovaná kontaminace na všech vnějších stranách a navíc na vnitřních stranách vozů, kontejnerů, kotlových vozů, nádržkových kontejnerů a transportních obalových souborů, které jsou pro tyto kusy použity, musí být pokud možno co nejnepatrnější a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

a) beta,gama zářiče a alfa zářiče o nízké toxicitě:

0,4 Bq/cm² (10^-5 µCi/cm²) u zásilek, které obsahují vyjmuté kusy a/nebo neradioaktivní zboží,

4 Bq/cm² (10^-4 µCi/cm²) u všech ostatních zásilek;

b) všechny ostatní alfa zářiče:

0,04 Bq/cm² (10^-6 µCi/cm²) u zásilek, které obsahují vyjmuté kusy a/nebo neradioaktivní zboží,

0,4 Bq/cm² (10^-5 µCi/cm²) u všech ostatních zásilek.

Pozn. Pojem „reagující s vodou“ označuje látku, která ve styku s vodou vyvíjí zápalné plyny.

Pozn. Pojem „reagující s vodou“ označuje látku, která ve styku s vodou vyvíjí zápalné plyny.

Vibrační zkouška: Baterie (akumulátor) se upevní na zkušební desku vibračního přístroje a vystaví se jednoduchému pohybu ve tvaru sinusoidy s amplitudou 0,8 mm (1,6 mm celková výchylka). Frekvence se mění stupňovitě po 1 Hz/min mezi 10 Hz a 55 Hz. Celkový rozsah frekvencí přechází v obou směrech 95 ± 5 minut pro každou polohu upevnění (směr vibrací) baterie (akumulátoru). Baterie (akumulátor) se zkouší ve třech vzájemně kolmých pozicích (včetně polohy, při níž se plnicí otvory a odvzdušňovací otvory, pokud existují, nacházejí v převrácené poloze), ve stejných časových intervalech.

Tlaková zkouška: V návaznosti na vibrační zkoušku se baterie (akumulátor) při 24 °C ± 4 °C po dobu 6-ti hodin vystaví rozdílu tlaku nejméně 88 kPa. Baterie (akumulátor) se zkouší ve třech vzájemně kolmých pozicích (včetně polohy, při níž se plnicí otvory a odvzdušňovací otvory, pokud existují, nacházejí v převrácené poloze), rovněž nejméně 6 hodin dlouho.

Z těchto důvodů smí být velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) typu 31HZ2 přepravovány pouze v krytých vozech.

Pozn. Pro tyto přístroje platí zvláštní podmínky pro balení (viz bod 905).

Tyto podmínky neplatí pro kusy, které jsou opatřeny nálepkou podle vzoru 1.4 skupiny snášenlivosti S.

Pozn. 1. Výbušné látky, které jsou uvedeny pod a) 1., jejichž obsah vody je však nižší než jsou uvedené mezní hodnoty, jsou látkami třídy 1 (viz bod 101, číslice 4 a 26); dinitro-ortho-kresolát sodný, navlhčený, viz však poznámka 2.

2. i) dinitro-ortho-kresolát sodný, navlhčený s nejméně 15 hm.-% vody (číslo k označení 1348), viz pod 1.

ii) dinitro-ortho-kresolát sodný, navlhčený s méně než 15 hm.-% vody (číslo k označení 0234) smí být přepravován podle podmínek třídy 4.1, pokud jsou splněny podmínky pod a)2.

iii) dinitro-ortho-kresolát sodný, navlhčený s méně než 15 hm.-% vody (číslo k označení 0234), v množsvích větších jak 500 g na kus, smí být přepravován pouze podle podmínek třídy 1.

3. Voda musí být ve výbušné látce rozdělena homogenně. Během přepravy nesmí nastat vysrážení, které snižuje inertizační účinek.

4. Vodou navlhčené výbušné látky se nesmí přivést standardní rozbuškou³) k detonaci a nesmí se přivést k hromadné explozi účinkem silné zážehové slože (na bázi černého prachu).

Pozn. Pro tuto látku platí zvláštní podmínky o balení (viz bod 433).

Pozn. Dále uvedené předměty nespadají pod tento pojem: zažehovače, šňůra zápalná; zápalky pro náboje; zápalnice; šňůra zápalná; stopiny, nevýbušné; zažehovače hnacích náplní; rozněcovadla bez detonační iniciace. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

Pozn. Dále uvedené předměty nespadají pod tento pojem: prostředky signální, dýmotvorné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

Pozn. Pod pojem nespadají náboje pro zbraně, cvičné, které jsou uvedeny zvlášť a některé náboje pro vojenské ruční střelné zbraně, které spadají pod pojem náboje pro zbraně s inertní střelou.

Díl III

Přípojky

Stanovení vrubové houževnatosti

Přípojek III

Přípojek I

Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí

Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu

Zkouška pro stanovení zápalné reakce

Přípojek IV

Přípojek V

Všeobecná ustanovení o obalech, druhy, požadavky a podmínky pro zkoušky obalů

Podmínky týkající se směsí nitrované celulózy třídy 4.1

Přípojek II

Oddíl I

Všeobecná ustanovení o obalech

Oddíl II

Druhy obalů

Pojmová ustanovení

Kódování konstrukčních typů obalů podle bodu 1510 (1) a (2)

Označení

Potvrzení

Seznam obalů

Oddíl III

Požadavky na obaly

Oddíl IV

Podmínky o zkouškách obalů

Provedení a opakování zkoušek

Zkouška stohováním

Dodatková zkouška u sudů z přírodního dřeva (se zátkou)

Schválení skupinových obalů a balení

Schvalování záchranných obalů

Zpráva o zkoušce

Příprava obalů a kusů pro zkoušky

Zkouška pádem¹¹⁾

Zkouška těsnosti (vzduchem)

Hydraulická zkouška vnitřním přetlakem

Příloha k přípojku V

I. Standardní kapaliny k důkazu chemické snášenlivosti obalů z vysoko- nebo středněmolekulárního polyethylenu podle bodu 1551 (6)

Pro tento plast se používají následující standardní kapaliny:

a) Roztok smáčecího prostředku pro látky s účinkem vyvolávajícím u polyethylenu silné napěťové trhliny, zvlášť u všech roztoků a přípravků obsahujících smáčecí prostředky.

Použije se 1-10 % vodný roztok smáčecího prostředku. Povrchové napětí tohoto prostředku musí činit při 23 °C 31 až 35 mN/m.

Pro účely zkoušky stohováním se bere za základ relativní hustota minimálně 1,2.

Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím prostředkem, není třeba zkoušky snášenlivosti s kyselinou octovou.

Pro plněné zboží, které vyvolává silněji napěťové trhliny u polyethylenu než smáčecí prostředek, smí být postačující chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle bodu 1551 (6), ale s originálním plněným zbožím.

b) Kyselina octová pro látky a přípravky s účinkem vyvolávajícím u polyethylenu napěťové trhliny, zvláště pro monokarbonové kyseliny a jednomocné alkoholy.

Použije se kyselina octová o koncentraci 98 % - 100 %.

Relativní hustota = 1,05.

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.

Pro plněné zboží, které nabobtnává polyetylén více než kyselina octová, ale nejvýše do 4 % plněné hmotnosti, smí být postačující chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladováním při 40 °C podle bodu 1551 (6), ale s originálním plněným zbožím.

c) n-Butylacetát/n-butylenacetátem nasycený roztok smáčecího prostředku u látek a přípravků, které nabobtnávají polyethylen až asi do 4 % a současně ukazují vliv uvolnění napěťových trhlin, zvláště u prostředků k ochraně rostlin, tekutých barev a určitých esterů.

Použije se n-butylacetát o koncentraci od 98 do 100% pro skladování podle bodu 1551 (6).

Pro zkoušku stohováním podle bodu 1555 se používá zkušební kapalina upraveného 2% n-butylacetátu s vodným roztokem 1 až 10% smáčecího prostředku, podle předcházejícího písmene a).

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.

U plněného zboží, které polyethylen nabobtnává více než n-butylacetát do nejvýše 7,5 % plněné hmotnosti, smí být postačující chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle bodu 1551 (6), ale s originálním plněným zbožím.

d) Směs uhlovodíků (White Spirit) pro látky a přípravky, které polyethylen nabobtnávají, zvláště pro uhlovodíky, určité estery a ketony.

Použije se směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 °C do 220 °C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, s bodem vzplanutí vyšším než 50 °C a s obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21% (jen C9 a vyšší aromatické uhlovodíky).

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.

U plněného zboží, které polyethylen nabobtnává o více než 7,5 % plněné hmotnosti, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle bodu 1551 (6), ale s originálním plněným zbožím.

e) Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které na polyethylen působí stejně nebo méně oxidačně, nebo které snižují molekulární hmotnost jako 55 %-ní kyselina dusičná.

Použije se kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.

U zboží, které má silnější oxidační vlastnosti než 55 %-ní kyselina dusičná, nebo které snižuje molekulární hmotnost, musí být postupováno podle bodu 1551 (5).

Kromě toho je třeba v těchto případech určit dobu použití při zohlednění stupně poškození (např. 2 roky pro kyselinu dusičnou obsahující nejméně 55 %).

f) Voda pro látky, které polyethylen nenapadají způsobem uvedeným pod a) až e), zvláště pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy, organické látky ve vodném roztoku.

Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.

II. Seznam látek, které mohou být přiřazeny standardním kapalinám podle bodu 1551 (6)

Pozn. terc.-butylhydroperoxid s více než 40% peroxidu, jakož i kyseliny peroxyoctové jsou z následujících číslic vyjmuty.

Snášenlivost větracích zařízení a těsnění s organickými peroxidy může být, nezávisle od zkoušky pro konstrukční typ kyselinou dusičnou, prokázána za pomoci laboratorních pokusů.

Přípojek VI

Všeobecné podmínky pro použití velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), druhy IBC, požadavky na konstrukci IBC a podmínky o zkouškách IBC

1600 “Velké nádoby pro volně ložené látky“ (IBC) jsou pevné nebo flexibilní přepravní obaly, které nejsou uvedeny v přípojku V a:

a) mají objem

(i) nejvýše 3,0 m³ (3000 litrů) pro pevné a kapalné látky skupin obalů II a III,

(ii) nejvýše 1,5 m³ pro pevné látky skupiny obalů I, pokud jsou tyto baleny v flexibilních velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), velkých nádobách pro volně ložené látky z plastu (IBC), kombinovaných velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) z lepenky nebo ze dřeva,

(iii) nejvýše 3,0 m³ pro pevné látky skupiny obalů I, pokud jsou tyto baleny v kovových IBC,

b) jsou projektovány pro mechanickou manipulaci;

c) mohou odolat namáháním při manipulaci a přepravě, což se ověří zkouškami podle tohoto přípojku.

Pozn. 1. Podmínky tohoto přípojku platí pro velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), jejichž použití pro určité nebezpečné látky je v jednotlivých třídách výslovně povoleno.

2. Nádržkové kontejnery, které odpovídají podmínkám přípojku X, nejsou velkými nádobami pro volně ložené látky (IBC).

3. Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům tohoto přípojku, se nepovažují za kontejnery ve smyslu RID (PNZ).

4. V následujícím textu se pro název velkých nádob pro volně ložené látky bude používat výhradně zkratka IBC (Intermediate Bulk Container).

Oddíl I

- Všeobecná ustanovení pro IBC

1601 (1) Aby bylo zajištěno, že každá IBC splní podmínky tohoto přípojku, musejí být IBC navrženy, vyrobeny a odzkoušeny podle programu k zajištění kvality schváleného příslušným úřadem¹⁾.

(2) Každá IBC musí ve všem odpovídat svému konstrukčnímu vzoru.

(11) IBC typu 31HZ2 smí být přepravovány pouze v krytých vozech.

Příslušný úřad může kdykoliv, v souladu s ustanoveními tohoto přípojku, požadovat zkouškami důkaz, že IBC vyhovují podmínkám pro zkoušky konstrukčního typu.

(3) Před plněním a předáním k přepravě musí být každá IBC přezkoušena, aby se bezpečně zjistilo, že nevykazuje korozi, znečištění nebo jiné škody a obsluhovací zařízení bezvadně funguje. Každá IBC, u níž se zjistí známky snížené odolnosti ve srovnání se zkoušeným konstrukčním typem, se dále nesmí používat, nebo musí být upravena tak, aby vyhověla zkouškám pro konstrukční typ.

(4) Je-li za sebou zabudováno více uzavíracích zařízení, musí se nejprve uzavřít uzávěr, který je nejblíže k balené látce.

(5) Během přepravy nesmějí ulpívat na vnější straně IBC žádné zbytky nebezpečných látek.

(6) Jestliže zboží naložené v IBC uvolňuje plyn (vzestupem teploty nebo z jiných důvodů), čímž by mohl vzniknout přetlak, smí být IBC opatřena větracím zařízením, pokud vystupující plyn nepředstavuje vzhledem ke své jedovatosti, zápalnosti, uvolněnému množství atd. žádné nebezpečí.

Větrací zařízení musí být uzpůsobeno tak, aby se zabránilo unikání kapaliny a vnikání cizích látek do IBC ve stavu předpokládaném pro přepravu a při normálních přepravních podmínkách.

Látka však smí být v takové IBC přepravována jen tehdy, pokud je větrací zařízení předepsáno pro tuto látku v přepravních podmínkách příslušné třídy nebo jestliže k tomu dá souhlas příslušný úřad smluvního státu COTIF.

(7) Jsou-li IBC plněny kapalnými látkami, musí zůstat volný prostor, aby bylo zajištěno, že roztažnost kapaliny následkem teplot, kterých se při přepravě může dosáhnout, nezpůsobí unikání kapaliny ani trvalou deformaci IBC.

Nejvyšší stupeň plnění při teplotě plnění 15 °C činí, pokud jednotlivé třídy nestanoví něco jiného:

buď a)

nebo b)

V tomto vzorci znamená a střední koeficient objemové roztažnosti kapaliny mezi 15 °C a 50 °C, tj. pro zvýšení teploty nejvýše 35 °C; se vypočítá podle vzorce:

Kde: d₁₅ a d₅₀ značí relativní hustoty kapaliny při 15 °C, popř. 50 °C a t_F střední teplotu kapaliny při plnění.

IBC typu 31HZ2 musí být naplněny nejméně do 80 % objemu vnějšího obalu.

(8) Jestliže se IBC použije pro přepravu kapalných látek s bodem vzplanutí 55 °C (uzavřený kelímek) nebo nižším nebo prachů, náchylných k výbuchu prachu, musí být učiněna opatření, aby se zabránilo elektrostatickým výbojům během plnění a vyprazdňování.

(9) Uzávěr IBC s navlhčenými nebo zředěnými látkami, musí být uzpůsoben tak, aby procentuální podíl kapalné látky (voda, rozpouštědlo nebo flegmatizační prostředek) neklesl během přepravy pod předepsané mezní hodnoty.

(10) Kapalné látky smějí být plněny pouze do IBC z pevného plastu nebo do kombinovaných IBC, které mají přiměřenou odolnost proti vnitřnímu přetlaku, který může vzniknout při normálních přepravních podmínkách. IBC, na nichž je v označení uveden zkušební přetlak hydraulické tlakové zkoušky podle bodu 1612 (2), smějí být plněna pouze kapalnou látkou, jejíž tenze par:

a) je tak velká, že celkový přetlak v obalu (t.j. tenze par plněného zboží plus parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, zmenšený o 100 kPa) při 55 °C, měřeno na základě maximálního stupně plnění podle odstavce (7) a teploty plnění 15 °C, nepřekračuje 2/3 zkušebního přetlaku uvedeného v označení, nebo

b) při 50 °C je menší než 4/7 součtu zkušebního přetlaku, uvedeného v označení, plus 100 kPa, nebo

c) při 55 °C je menší než 2/3 součtu zkušebního přetlaku, uvedeného v označení, plus 100 kPa.

1602-

Oddíl II

- Druhy IBC

Seznam IBC

1614 Různým typům IBC odpovídající kódy, jsou tyto:

1. IBC pro pevné látky, plněné a vyprazdňované vlastní hmotností.

2. IBC pro pevné látky, plněné nebo vyprazdňované přetlakem více než 10 kPa (0,1 bar).

3. IBC pro kapalné látky.

1615-

Pojmová ustanovení

1610 (1) S přihlédnutím ke zvláštním ustanovením každé třídy smějí být používána dále uvedená IBC:

Kovová IBC

IBC z lepenky sestávají z tělesa nádoby z lepenky s nebo bez oddělených horních a dolních základen (vík), popř. s vnitřním vyložením (avšak bez vnitřních obalů), jakož i z vhodného vybavení pro obsluhu a konstrukčního vybavení.

IBC ze dřeva

IBC ze dřeva sestávají z pevného nebo rozebíratelného tělesa nádoby ze dřeva s vnitřním vyložením (avšak bez vnitřních obalů), jakož i z vhodného vybavení pro obsluhu a konstrukčního vybavení.

(2) Pro IBC uvedená v odstavci (1) platí následující pojmová ustanovení:

• Těleso nádoby (pro všechny druhy IBC, mimo kombinovaná IBC):

• Vnitřní vyložení (pro flexibilní IBC, IBC z lepenky a IBC ze dřeva):

Oddělený plášť nebo pytel, vložený do tělesa nádoby, který však není integrální částí tělesa nádoby, včetně uzávěrů pro své otvory.

Vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez vybavení pro obsluhu (viz dále).

• Pevná vnitřní nádoba (pro kombinovaná IBC):

Nádoba, která si v prázdném stavu ponechá svůj obvyklý tvar, bez toho, že jsou uzávěry na správném místě a bez toho, že by byla vnějším pláštěm podpírána. Vnitřní nádoby, které nejsou „pevné“, se považují za flexibilní.

• Vybavení pro obsluhu (pro všechny druhy IBC):

Plnící a vyprazdňovací zařízení a podle druhu IBC, zařízení pro vyrovnání tlaku nebo větrací zařízení, bezpečnostní, vytápěcí a tepelněizolační zařízení, jakož i měřicí přístroje.

• Konstrukční vybavení (pro všechny druhy IBC, mimo flexibilní IBC):

Výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné nebo stabilizační části tělesa nádoby (včetně základní palety pro kombinovanou IBC s vnitřní nádobou z plastu).

• Nejvyšší hmotnost brutto (pro všechny druhy IBC, mimo flexibilní IBC):

Hmotnost tělesa nádoby, jeho vybavení pro obsluhu a konstrukčního vybavení a nejvyšší hmotnosti obsahu povolené pro přepravu.

• Nejvyšší hmotnost nákladu (pro flexibilní IBC):

Nejvyšší hmotnost netto, pro kterou je IBC provedena a pro jejíž přepravu je povolena.

• Chráněná IBC (pro kovová IBC):

IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu, přičemž může toto ochranné zařízení sestávat např. z vrstvené (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo z rámu s mřížovou ohradou z kovu.

• Plastová tkanina (pro flexibilní IBC):

Materiál z tažených pásů nebo jednotlivých vláken vhodného plastu.

• Plast (pro kombinovanou IBC s vnitřní nádobou z plastu):

Pojem “plast“, je-li použit pro kombinovanou IBC v souvislosti s vnitřními nádobami, zahrnuje také jiné polymerní materiály jako pryž atd.

• Manipulační prvky (pro flexibilní IBC):

Nosné popruhy, smyčky, oka nebo rámy, které jsou připevněny na tělese nádoby IBC. Může se přitom také jednat o prodloužení materiálu, ze kterého je vyrobena.

Kovová IBC sestávají z kovového tělesa nádoby, jakož i vhodného vybavení pro obsluhu a konstrukčního vybavení.

Flexibilní IBC

Flexibilní IBC sestávají z tělesa nádoby, které je tvořeno fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo ze složenin materiálů, jejichž typ byl vytvořen a - pokud je to třeba - z vnitřního povlaku nebo vyložení, jakož i z vhodných vybavení pro obsluhu a manipulačních zařízení.

IBC z pevného plastu

IBC z pevného plastu sestávají z tělesa nádoby z pevného plastu, které může být opatřeno rámem a vhodnými vybaveními pro obsluhu.

Kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu

Kombinovaná IBC sestávají z rámu ve formě pevného vnějšího obalu okolo vnitřní nádoby z plastu s vybaveními pro obsluhu nebo jinými konstrukčními zařízeními. Jsou provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje.

IBC z lepenky

Kódování konstrukčních typů IBC

1611 (1) Systém kódování IBC

Kód se skládá z:

– dvou arabských číslic, udávajících typ IBC, jak je uvedeno pod písmenem a),

– jednoho nebo více velkých písmen (latinská písmena) udávajících druh materiálu (např. kov, plast atd.), jak je uvedeno pod písmenem b),

– popřípadě arabské číslice pro typ IBC v rámci konstrukčních typů IBC.

Pro kombinované IBC se použijí dvě velká písmena (latinská písmena). První písmeno označuje materiál vnitřní nádoby IBC a druhé materiál vnějšího obalu IBC.

b) A. Ocel (všechny typy a povrchové úpravy)

B. Hliník

C. Přírodní dřevo

D. Překližka

F. Dřevovláknitý materiál

G. Lepenka

H. Plast

L. Textilní tkanina

M. Papír, vícevrstvý

N. Kov (mimo ocel a hliník)

(2) Po kódovém čísle nádoby IBC následuje v označení písmeno, které udává skupinu látek, pro kterou je konstrukční typ schválen:

X pro látky skupiny obalů I, II a III (jen pro IBC schválená pro přepravu pevných látek);

Y pro látky skupiny obalů II a III;

Z pro látky skupiny obalů III.

Pozn. O skupinách obalů, viz bod 1511 (2).

Označení

1612 (1) Základní označení

Každá IBC, vyrobená a určená pro použití podle těchto podmínek, musí mít trvanlivé a čitelné označení, které se skládá z:

a) symbol OSN pro obaly:

(U kovových IBC, na kterých se označení provádí razítkováním nebo vyražením, smějí být použita místo symbolu písmena UN);

b) kód, udávající typ IBC podle bodu 1611 (1);

c) písmeno (X, Y nebo Z), které udává skupinu(-y) obalů, pro které je konstrukční typ schválen;

d) měsíc a rok (vždy poslední dvě číslice) výroby;

e) značka²⁾ státu, ve kterém bylo schválení uděleno;

f) jméno nebo symbol výrobce nebo jiné přesně stanovené označení IBC podle příslušného úřadu;

g) zkušební zatížení zkoušky stohováním v kg; u IBC, které nejsou konstruovány pro stohování, je třeba uvést „0“;

h) nejvyšší hmotnost brutto v kg, nebo u flexibilní IBC nejvyšší hmotnost nákladu v kg.

Toto základní označení musí být vyznačeno v pořadí následujících pododstavců. Označení předepsaná podle odstavce (2), jakož i všechna další označení schválená příslušným úřadem, je nutno umístit tak, aby jednotlivé části označení byly snadno identifikovatelné. Kromě toho musí být vnitřní nádoby kombinovaných IBC označeny minimálně údaji podle d), e) a f).

Příklady pro základní označení

11A/Y/0289
NL/Mulder 007/5500/1500

Kombinovaná IBC pro přepravu kapalných látek s vnitřní nádobou z pevného plastu a vnějším obalem z oceli.

Kovová IBC z oceli pro přepravu pevných látek, které se vyprazdňují, např. vlastní hmotností / pro skupiny obalů II a III / vyrobená v únoru 1989 /schválená v Nizozemí / vyrobená firmou Mulder podle konstrukčního typu, pro který příslušný úřad přidělil kód 007 / použité zatížení při zkoušce stohováním v kg / nejvyšší hmotnost brutto v kg.

11C/X/0193
S/Mulder 9876/3000/910

IBC z přírodního dřeva pro přepravu pevných látek, s vnitřním vyložením / schválená pro pevné látky skupiny obalů I.

13H3/Z/0389
F/Meunier 1713/1000/500

Flexibilní IBC pro přepravu pevných látek, které se vyprazdňují např. vlastní hmotností, vyrobená z plastové tkaniny s vnitřním vyložením.

31H1/Y/0489
GB/9099/10800/1200

IBC z pevného plastu pro přepravu kapalných látek a vyrobená z plastu s konstrukčním vybavením, které odolává zatížení stohováním.

31HA1/Y/0589
D/Müller/1683/10800/1200

(2) Doplňující označení⁴⁾

Pro všechny typy IBC, mimo flexibilní IBC:

i) Vlastní hmotnost v kg³⁾.

Pro kovová IBC, IBC z pevného plastu a kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu:

j) Objem v litrech při 20 °C³⁾.

k) Datum poslední zkoušky těsnosti (měsíc a rok) (je-li to vhodné).

l) Datum poslední inspekce (měsíc a rok).

m) Nejvyšší plnící/vyprazdňovací přetlak v kPa (nebo v bar)3) (je-li to vhodné).

Pro kovová IBC:

n) Použitý materiál pro těleso nádoby a minimální tloušťka v mm.

o) Výrobní číslo výrobce.

Pro IBC z pevného plastu a kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu:

p) Zkušební přetlak v kPa (nebo v bar)³⁾ (je-li to vhodné).

q) Pokud lze vnější plášť kombinovaného IBC odstranit:

všechny odnímatelné části musí být označeny podle bodu 1612 (1) d) a f).

(3) IBC, jejichž označení odpovídá tomuto přípojku, které však byly schváleny ve státě, který není členem COTIF, smějí být použity rovněž k přepravě podle RID (PNZ).

Potvrzení

1613 Umístěním označení podle tohoto přípojku se potvrzuje, že sériově vyráběné IBC odpovídají schválenému konstrukčnímu typu a že jsou splněny podmínky uvedené v dokladu o schválení.

Oddíl III

- Požadavky na IBC

Zvláštní podmínky pro kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu

1625 (1) Tyto podmínky platí pro kombinované IBC určené k přepravě pevných nebo kapalných látek.

Existují tyto typy těchto IBC:

a) 11HZ1 pro pevné látky, plněné a vyprazdňované vlastní hmotností, s vnitřní nádobou z pevného plastu;

11HZ2 pro pevné látky, plněné a vyprazdňované vlastní hmotností, s vnitřní nádobou z flexibilního plastu;

21HZ1 pro pevné látky, plněné a vyprazdňované přetlakem více než 10 kPa (0,1 bar), s vnitřní nádobou z pevného plastu;

21HZ2 pro pevné látky, plněné a vyprazdňované přetlakem více než 10 kPa (0,1 bar), s vnitřní nádobou z flexibilního plastu;

31HZ1 pro kapalné látky, s vnitřní nádobou z pevného plastu;

31HZ2 pro kapalné látky, s vnitřní nádobou z flexibilního plastu.

b) Tento kód musí být doplněn nahrazením písmene Z velkým písmenem podle bodu 1611 (1) b) k vyznačení druhu materiálu vnějšího obalu.

(2) Všeobecné

a) Vnitřní nádoba není bez svého vnějšího obalu určena k tomu, aby vykonávala funkci obalu.

b) Vnější obal je zpravidla z pevného materiálu formovaného tak, aby chránil vnitřní nádobu před škodami při manipulaci a přepravě, avšak není určen k tomu, aby vykonával obalovou funkci; popřípadě obsahuje základní paletu.

c) Kombinovanou IBC s úplným vnějším obalem je nutno konstruovat tak, aby bylo možno snadno určit stav vnitřní nádoby ve spojení se zkouškami těsnosti a hydraulickými zkouškami.

d) Maximální objem IBC typu 31HZ2 musí být omezen na 1250 litrů.

(3) Vnitřní nádoba

Pro vnitřní nádoby platí stejné podmínky jako pro IBC z pevného plastu v bodu 1624 (2) až (6), přičemž v tomto případě použité podmínky pro tělesa nádob IBC z pevného plastu platí pro vnitřní nádoby kombinovaných IBC.

Vnitřní nádoby IBC typu 31HZ2 se musí skládat minimálně z 3-vrstvé fólie.

(4) Vnější obal

a) Pevnost materiálu a konstrukce vnějšího obalu musí být přizpůsobeny objemu kombinované IBC a jejímu použití.

j) Jestliže je vnější obal z plastu, platí odpovídající podmínky bodu 1624 (2) až (5) pro IBC z pevného plastu, přičemž v tomto případě platí použité podmínky pro tělesa nádoby IBC z pevného plastu pro vnější obal kombinované IBC.

k) Vnější obal IBC typu 31HZ2 musí zcela obklopovat všechny strany vnitřní nádoby.

b) Vnější obal nesmí mít žádné vyčnívající části, které by mohly poškodit vnitřní nádobu.

c) Vnější plnostěnné nebo mřížované obaly z kovu musí být zhotoveny z vhodného materiálu s potřebnou tloušťkou.

d) Vnější obaly z přírodního dřeva musí být z dobře skladovaného, obchodně obvykle suchého a bezvadného dřeva, aby se zabránilo tomu, že bude ovlivněna pevnost části obalu. Horní a spodní části mohou být z dřevovláknitých materiálů odolných proti vodě, jako dřevovláknitých desek, dřevotřískových desek nebo z jiných vhodných materiálů.

e) Vnější obaly z překližky musí být vyrobeny z dobře skladované, loupané nebo řezané dýhy, obchodně obvykle suché a bez vad, které by mohly ovlivnit pevnost obalu. Jednotlivé vrstvy musí být dobře sklíženy lepidlem, odolným proti vodě. Při výrobě obalu mohou být použity také jiné vhodné materiály spolu s překližkou. Obaly musí být na rohových lištách nebo čelních stranách pevně přibity hřebíky nebo přišity sponami nebo spojeny jinými rovnocennými prostředky.

f) Stěny vnějších obalů z dřevovláknitých materiálů musí být z dřevovláknitých materiálů odolných proti vodě, jako dřevotřískových, dřevovláknitých desek nebo jiného vhodného provedení. Ostatní části obalu smí být vyrobeny z jiných vhodných materiálů.

g) Vnější obaly z lepenky musí být vyrobeny z hladké lepenky nebo tři- a více vrstvé vlnité lepenky dobré kvality, jakož i přizpůsobeny objemu a účelu použití. Odolnost vnější plochy proti vodě musí být taková, aby zvýšení hmotnosti během 30 minut trvající zkoušky na vsákavost podle metody Cobb nečinila více než 155 g/m² (viz norma ISO 535 - 1991, ČSN - ISO 535 - 702 / 94). Lepenka musí mít vhodnou pevnost v ohybu. Lepenka musí být nastříhána bez trhlin a zařezána tak, aby se při sesestavení nelámala, její povrch se nenatrhl a aby se příliš silně nevyboulil. Vlny vlnité lepenky musejí být pevně slepeny s vnější vrstvou.

h) Čelní strany vnějších obalů z lepenky mohou mít dřevěný rám nebo být úplně ze dřeva. Pro zesílení mohou být použity dřevěné lišty.

i) Spojené hrany obalů z lepenky musí být slepeny lepicími pásy, přeplátovány a slepeny nebo přeplátovány a sešity kovovými sponami. U přeplátovaných spojů musí být přeplátování přiměřené velké. Jestliže uzávěr je proveden klížením nebo lepicím pásem, musí být lepidlo odolné proti vodě.

(5) Jiná konstrukční vybavení

a) Paletový podstavec, který tvoří integrovaný díl IBC, nebo odnímatelná paleta, musí být vhodné pro mechanickou manipulaci IBC po naplnění nejvyšší hmotností.

b) Paletu nebo podstavec je nutno konstruovat tak, aby nedošlo k deformacím na dně IBC, které by mohly při manipulaci způsobit škody.

c) Vnější obal je nutno spojit s odnímatelnou paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být povrch prost nerovností, které by mohly IBC poškodit.

d) Zesilovací prvky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako dřevěné podpěry, mohou být použity, musí, ale být umístěny vně vnitřní nádoby.

e) V případě, že IBC je předurčena pro stohování, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozloženo. Tyto IBC musí být utvořeny tak, aby zatížení nebylo neseno vnitřní nádobou.

(6) Pokud příslušným úřadem není stanoveno jinak, činí povolená doba použití pro přepravu nebezpečných kapalných látek, počítáno od data výroby IBC, 5 let, pokud není z důvodů druhu přepravované kapalné látky, předepsána kratší doba použití.

Zvláštní podmínky pro IBC z lepenky

1626 (1) Tyto podmínky platí pro IBC z lepenky pro přepravu pevných látek, plněných a vyprazdňovaných vlastní hmotností.

Existují tyto typy IBC z lepenky: 11G.

(2) IBC z lepenky nesmějí být opatřeny přípravky pro zvedání shora.

(3) Těleso nádoby

a) Je nutno použít hladké lepenky nebo dvoustranné vlnité lepenky (s jednou nebo více vlnami) dobré jakosti, přizpůsobené objemu IBC a předpokládanému použití. Odolnost vnější plochy proti vodě musí být taková, aby zvětšení hmotnosti během 30 minut trvající zkoušky na vsáklivost podle metody Cobb nečinila více než 155 g/m² (viz norma ISO 535 - 1991, ČSN ISO 535 - 702 / 94). Lepenka musí mít vhodnou pevnost v ohybu. Lepenka musí být nastříhána bez trhlin a zařezána tak, aby se při sestavení nezlámala, její povrch se nenatrhl a aby se příliš silně nevyboulil. Vlny vlnité lepenky musejí být pevně slepeny s vnější vrstvou.

b) Stěny, včetně vík a den, musí mít minimální pevnost průrazu 15 J, měřeno podle normy ISO 3036 - 1975 (ČSN ISO 3036 - 03 / 94).

c) Spojené hrany tělesa nádoby je nutno opatřit vhodným přeplátováním a použitím lepicí pásky, zalepením, sešitím kovovými sponami nebo jinými upevňovacími systémy s minimálně stejnou účinností. Jestliže se spojení provádí zalepením nebo použitím lepicí pásky, musí se použít lepidlo odolné proti vodě. Kovové spony se musí propojit všemi upevňovanými díly a tvarovat nebo chránit tak, aby vnitřní vyložení nemohlo být ani odřeno, ani proraženo.

(4) Vnitřní vyložení

Vnitřní vyložení se musí vyrobit z vhodného materiálu. Odolnost použitého materiálu a konstrukci vyložení je nutno přizpůsobit objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musí být prachotěsné a schopné odolávat tlakům a nárazům, které mohou nastat za normálních manipulačních a přepravních podmínek.

(5) Konstrukční vybavení

a) Paletový podstavec, který tvoří integrovaný díl IBC, nebo odnímatelná paleta musí být odolné mechanické manipulaci při naplnění IBC nejvyšší hmotností.

b) Paletu nebo podstavec je nutno konstruovat tak, aby nedošlo k deformacím na dně IBC, které by při manipulaci mohly být příčinou škody.

c) Těleso nádoby je nutno spojit s odnímatelnou paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být povrch prost nerovností, které by mohly IBC poškodit.

d) Zesilovací prvky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako dřevěné podpěry, smějí být použity, musí však být umístěny vně vnitřního vyložení

e) V případě, že je předvídáno stohování IBC, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozloženo.

Zvláštní podmínky pro IBC ze dřeva

1627 (1) Tyto podmínky platí pro IBC ze dřeva pro přepravu pevných látek, plněných a vyprazdňovaných vlastní hmotností.

Existují tyto typy IBC ze dřeva:

11C Přírodní dřevo s vnitřním vyložením

11D Překližka s vnitřním vyložením

11F Dřevovláknitý materiál s vnitřním vyložením

(2) IBC ze dřeva nesmějí být opatřeny přípravky pro zvedání shora.

(3) Těleso nádoby

a) Odolnost použitých materiálů a druh konstrukce musí být přizpůsobeny objemu a účelu použití IBC.

b) Jsou-li tělesa nádoby z přírodního dřeva, musí být toto dobře skladované, obchodně obvykle suché a bez vad, aby se zabránilo snížení odolnosti každého jednotlivého dílu IBC. Každý díl IBC musí sestávat z jednoho kusu nebo být tomuto rovnocenný. Díly se považují za rovnocenné jednomu kusu, použijí-li se následující druhy spojení:

– klihový spoj dle náležitého postupu (např. rybinový spoj, drážkový a pružinový spoj, přeplátované spojení),

– stykový spoj s minimálně dvěma vlnovitými kovovými upevňovacími prvky na každém spoji,

– nebo jiné stejně účinné postupy.

c) Jsou-li tělesa nádoby z překližky, musí tato sestávat nejméně ze tří vrstev. Musí být vyrobena z dobře skladované, loupané, střihané nebo řezané dýhy, obvykle obchodně suché a bez vad, které by mohly ovlivnit pevnost tělesa nádoby. Jednotlivé vrstvy musí být dohromady sklíženy lepidlem odolným proti vodě. Při výrobě těles nádoby mohou být použity také jiné vhodné materiály spolu s překližkou.

d) Skládá-li se těleso nádoby z dřevovláknitého materiálu, jako dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek, nebo jiného vhodného provedení, musí být odolné proti vodě.

e) Desky IBC musí být na hranách nebo rohových lištách pevně přibity nebo připevněny nebo na čelních plochách přibity, nebo jiným vhodným prostředkem spojeny dohromady.

(4) Vnitřní vyložení

Vnitřní vyložení se musí vyrobit z vhodného materiálu. Odolnost použitého materiálu a konstrukci vyložení je nutno přizpůsobit objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musí být prachotěsné a schopné odolávat tlakům a nárazům, které mohou nastat za normálních manipulačních a přepravních podmínek.

(5) Konstrukční vybavení

a) Paletový podstavec, který tvoří integrovaný díl IBC, nebo odnímatelná paleta musí být odolné mechanické manipulaci při naplnění IBC nejvyšší hmotností.

b) Paletu nebo podstavec je nutno konstruovat tak, aby nedošlo k deformacím na dně IBC, které by při manipulaci mohly být příčinou škody.

c) Těleso nádoby je nutno spojit s odnímatelnou paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být povrch prost nerovností, které by mohly IBC poškodit.

d) Zesilovací prvky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako dřevěné podpěry, smějí být použity, musí však být umístěny vně vnitřního vyložení

e) V případě, že je předpokládáno stohování IBC, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozloženo.

1628-

Všeobecná ustanovení

1621 (1) IBC musí být odolné proti poškozením, způsobeným okolním prostředím nebo musí být vhodným způsobem chráněny.

(2) IBC musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby při normálních přepravních podmínkách, zvláště vlivem vibrací nebo teplotních změn, vlhkosti nebo tlaku, nemohlo dojít k unikání obsahu.

(3) IBC a jejich uzávěry musí být zhotoveny z materiálů, snášenlivých s plněným zbožím nebo být vnitřně chráněny, aby se vyloučilo nebezpečí:

a) že budou napadeny obsahem takovým způsobem, který by jejich použití učinil rizikovým;

b) že dojde k reakci nebo rozkladu obsahu, popř. k vytvoření zdraví škodlivých nebo nebezpečných sloučenin, působením obsahu na materiály IBC.

(4) Byla-li použita těsnění, musí být z materiálu, který nemůže být napaden zbožím plněným v IBC.

(5) Veškeré vybavení pro obsluhu musí být umístěno a chráněno tak, aby riziko úniku přepravovaných látek z důvodu jeho poškození při manipulaci a přepravě bylo sníženo na nejmenší možnou míru.

(6) IBC, jejich přídavná zařízení, jakož i jejich vybavení pro obsluhu a konstrukční vybavení musí být uzpůsobena tak, aby odolávaly beze ztráty obsahu vnitřnímu přetlaku plněného zboží a normálnímu namáhání při manipulaci a přepravě. IBC určené ke stohování musí být pro tento účel konstrukčně přizpůsobeny. Zvedací a bezpečnostní prvky na IBC musí mít dostatečnou odolnost, aby odolaly normálním podmínkám manipulace a přepravy bez podstatné deformace nebo poruchy; musí být umístěny tak, aby v žádné části IBC nevznikalo nadměrné namáhání.

(7) Je-li IBC tvořena tělesem nádoby uvnitř rámu, musí být konstruována tak, aby:

– těleso nádoby nedrhlo o rám nebo nedocházelo ke tření, které by způsobovalo poškození materiálu na tělese nádoby,

– těleso nádoby zůstávalo stále zajištěno v rámu,

– části vybavení byly upevněny tak, aby nemohly být poškozeny, jestliže spojení mezi tělesem nádoby a rámem umožňují relativní roztažení nebo posuv.

(8) Je-li k dispozici spodní vypouštěcí ventil, musí být zajistitelný v uzavřené poloze a celý vyprazdňovací systém musí být vhodným způsobem chráněn proti poškození. Ventily s pákovými uzávěry musí být chráněny proti náhodnému otevření, přičemž musí být otevřená nebo uzavřená poloha lehce zjistitelná. U IBC, obsahujících kapalné látky, musí být předvídáno dodatkové zařízení k utěsnění výpustného otvoru, např. slepá příruba nebo stejně účinné zařízení.

(9) Nové, vratné nebo opravené IBC musí s úspěchem projít předepsanými zkouškami.

Zvláštní podmínky pro kovové IBC

1622 (1) Tyto podmínky platí pro kovové IBC určené k přepravě pevných nebo kapalných látek.

Existují tyto typy těchto IBC:

(4) IBC z hliníku pro přepravu zápalných kapalných látek s bodem vzplanutí 55 °C včetně nebo nižším, nesmějí mít žádné pohyblivé části, jako víka, uzávěry atd. z nechráněné rezavějící oceli, které by mohly vyvolat nebezpečnou reakci třením nebo nárazem při styku s hliníkem.

(5) Kovové IBC musí být zhotoveny z kovů, vyhovujících těmto požadavkům:

a) U oceli nesmí protažení po lomu v procentech činit méně než

přičemž Rm je zaručená minimální pevnost v tahu použité oceli v N/mm².

b) U hliníku a jeho slitin nesmí protažení po lomu v procentech činit méně než

Zkušební vzorky použité pro stanovení protažení po lomu musí být odebrány kolmo ke směru válcování a být tak upevněny, aby

přičemž:

Lo = měřená délka zkušebního vzorku před zkouškou

d = průměr

A = plocha průřezu zkušebního vzorku

(6) Nejmenší tloušťka stěn

a) u tažné oceli se součinem Rm x A₀ = 10 000, nesmí tloušťka stěn činit méně než:

přičemž: Ao = minimální mez protažení (v procentech) použité tažné oceli při lomu při namáháni v tahu [viz odstavec (6)].

b) u jiných kovů, než u tažné oceli uvedené pod bodem a), se nejmenší tloušťka stěn vypočítá podle tohoto vzorce:

přičemž: e₁ = požadovaná ekvivalentní tloušťka stěny použitého kovu (v mm)

e_o = požadovaná nejmenší tloušťka stěny pro tažnou ocel (v mm)

Rm₁ = zaručená minimální pevnost v tahu použitého kovu (v N/mm2)

A₁ = minimální mez protažení (v procentech) použitého kovu při lomu při namáhání v tahu [viz odstavec (6)]

Tloušťka stěny však v žádném případě nesmí být menší než 1,5 mm.

(7) Vyrovnání tlaku

IBC určené k přepravě kapalných látek musí umožňovat odvádění dostatečného množství par, aby tím bylo zajištěno, že při působení ohně nedojde k prasknutí tělesa nádoby. Toho může být dosaženo vhodnými zařízeními pro vyrovnání tlaku nebo jinými konstrukčními prostředky.

Tlak, uvádějící zařízení do činnosti (spouštěcí tlak), nesmí činit více než 65 kPa (0,65 bar) a ne méně než zjištěný celkový přetlak v IBC při 55 °C [tzn. tenze par plněného zboží plus parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, zmenšený o 100 kPa (1 bar)], zjištěný na základě maximálního stupně plnění podle definice v bodu 1601 (7). Potřebná zařízení pro zajištění vyrovnání přetlaku musí být umístěna v části nádoby, kde dochází k vývinu par.

11A, 11B, 11N.

IBC pro přepravu látek v pevném stavu, plněných a vyprazdňovaných vlastní hmotností;

21A, 21B, 21N.

IBC pro přepravu látek v pevném stavu, které jsou plněny nebo vyprazdňovány přetlakem více než 10 kPa (0,1 bar);

31A, 31B, 31N.

IBC pro přepravu kapalných látek. Kovové IBC, určené pro přepravu kapalných látek a odpovídající podmínkám tohoto přípojku, nesmějí být použity pro přepravu kapalných látek, které mají tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar) při 50 °C nebo 130 kPa (1,3 bar) při 55 °C.

(2) Tělesa nádoby musí být zhotovena z vhodných tvárných kovových materiálů, jejichž svařitelnost je prokázána. Svary musí být provedeny odborně a musí poskytovat dokonalou bezpečnost.

(3) Musí se dbát na to, aby se zabránilo poškození galvanickým účinkem, vyvolaným postupným ukládáním různých kovů na sebe.

Zvláštní podmínky pro flexibilní IBC

1623 (1) Tyto podmínky platí pro flexibilní IBC určené k přepravě pevných látek.

Existují tyto typy těchto IBC:

(10) Vnitřní vyložení musí být z vhodného materiálu. Pevnost použitého materiálu a povaha vnitřního vyložení vyplývá z objemu IBC a z předpokládaného využití. Spoje a uzávěry musí být prachotěsné a být schopné odolat tlakům a nárazům, které mohou vzniknout za normálních podmínek použití a přepravy.

13H1 plastová tkanina bez vrstvení nebo vnitřního vyložení

13M1 papír, vícevrstvý

13M2 papír, vícevrstvý, odolný proti vodě

13H2 plastová tkanina, vrstvená

13H3 plastová tkanina s vnitřním vyložením

13H4 plastová tkanina, vrstvená s vnitřním vyložením

13H5 plastová fólie

13L1 textilní tkanina bez vrstvení nebo vnitřního vyložení

13L2 textilní tkanina, vrstvená

13L3 textilní tkanina s vnitřním vyložením

13L4 textilní tkanina, vrstvená a s vnitřním vyložením

(2) Tělesa nádoby musí být zhotovena z vhodných materiálů. Pevnost materiálu a konstrukce flexibilní IBC musí být přizpůsobeny objemu flexibilní IBC a jejímu předpokládanému použití.

(3) Všechny materiály použité při výrobě flexibilních IBC typů 13M1 a 13M2 musí po úplném ponoření do vody na dobu nejméně 24 hodin zachovávat ještě nejméně 85 % pevnosti v tahu, měřené původně po vyrovnané klimatizaci materiálu při relativní vlhkosti, která je rovna nebo menší než 67 %.

(4) Švy nebo spoje musí být vytvořeny šitím, tmelením za tepla, lepením nebo jiným rovnocenným postupem. Všechny konce šitých spojů musí být zajištěny.

(5) Flexibilní IBC musí mít dostatečnou odolnost proti stárnutí a poklesu pevnosti, způsobené ultrafialovými paprsky, klimatickými podmínkami nebo plněným zbožím, aby byly vhodné pro předpokládané použití.

(6) U flexibilních IBC z plastu, které musí být chráněny proti ultrafialovému záření, musí být tato ochrana provedena přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti tělesa nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti materiálu.

(7) Aby se zlepšila odolnost proti stárnutí nebo pro jiné účely, mohou být k materiálu tělesa nádoby přimíseny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálu.

(8) Pro výrobu těles nádob IBC nesmí být použit materiál z již použitých nádob. Zbytky z výroby nebo odpady ze stejného výrobního postupu však smějí být použity. Jednotlivé části, jako upevňovací části a podstavce palet, smí být přesto znovu použity, pokud nebyly při svém předchozím použití žádným způsobem poškozeny.

(9) V naplněném stavu nesmí poměr výšky k šířce činit více než 2 : 1.

Zvláštní podmínky pro IBC z pevného plastu

1624 (1) Tyto podmínky platí pro IBC z pevného plastu určené k přepravě pevných nebo kapalných látek.

Existují tyto typy těchto IBC:

11H1 pro pevné látky, plněné a vyprazdňované vlastní hmotností, opatřené rámem tak, aby vydržely celkové zatížení při stohování IBC;

11H2 pro pevné látky, plněné a vyprazdňované vlastní hmotností, volně nesoucí;

21H1 pro pevné látky, plněné nebo vyprazdňované přetlakem více než 10 kPa (0,1 bar), opatřené rámem konstruovaným tak, aby vydržely celkové zatížení při stohování IBC;

21H2 pro pevné látky, plněné nebo vyprazdňované přetlakem více než 10 kPa (0,1 bar), volně nesoucí;

31H1 pro kapalné látky, opatřené rámem konstruovaným tak, aby vydržely celkové zatížení při stohování IBC;

31H2 pro kapalné látky, volně nesoucí.

(2) Těleso nádoby musí být zhotovené z vhodného plastu známé specifikace. Pevnost materiálu a konstrukce musí být přizpůsobeny objemu pevné IBC a jejímu předpokládanému použití. Materiál musí být vhodným způsobem chráněn proti stárnutí a ovlivnění plněným zbožím a popřípadě také odolávat ultrafialovému záření. Prostupnost loženého přepravovaného zboží nesmí za normálních přepravních podmínek představovat žádné nebezpečí.

(3) Je-li nutná ochrana proti ultrafialovému záření, musí se provést přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti tělesa nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti materiálu.

(4) Aby se zlepšila odolnost proti stárnutí nebo pro jiné účely, mohou být k materiálu tělesa nádoby přimíseny přísady za předpokladu, že tyto přísady nemají nepříznivý vliv na fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálu.

(5) Pro výrobu IBC z pevného plastu nesmí být použit materiál z již použitých nádob. Zbytky z výroby nebo odpady ze stejného výrobního postupu však smějí být použity.

(6) IBC z pevného plastu určené k přepravě kapalných látek musí umožňovat odvádění dostatečného množství par, aby tím bylo zajištěno, že nemůže dojít k prasknutí tělesa nádoby. Toho se může dosáhnout vhodnými zařízeními pro vyrovnání tlaku nebo jinými konstrukčními prostředky. Tlak uvádějící toto zařízení do činnosti (spouštěcí tlak) nesmí být větší než zkušební přetlak při hydraulické tlakové zkoušce.

(7) Pokud není příslušným úřadem stanoveno něco jiného, činí povolená doba použití pro přepravu nebezpečných kapalných látek, počítáno od data výroby IBC, 5 let, pokud není z důvodu druhu přepravované kapalné látky předepsána kratší doba použití.

Oddíl IV

- Zkušební podmínky

A. Zkoušky konstrukčního typu

Všeobecná ustanovení

1656 Zkouška těsnosti

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy kovových IBC, jakož i pro všechny typy IBC z plastu a kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu pro přepravu pevných látek, plněných nebo vyprazdňovaných přetlakem, nebo pro přepravu kapalných látek.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

Větrací uzávěry se buď musí nahradit stejnými nevětracími uzávěry, nebo se větrací otvor vzduchotěsně uzavře. Mimo to se musí u kovových IBC provést zkouška konstrukčního typu před instalací tepelné izolace. Při této zkoušce nemusí být IBC vybaveny svými uzávěry. Vnitřní nádoba kombinovaného IBC může být zkoušena bez vnějšího obalu, za předpokladu, že výsledky zkoušky nebudou tímto ovlivněny.

(3) Postup zkoušky a zkušební přetlak

Zkouška musí být prováděna po dobu nejméně 10 minut vzduchem o konstantním přetlaku nejméně 20 kPa (0,2 bar). Vzduchotěsnost IBC musí být určena vhodnou metodou, jako např. měřením rozdílu tlaku nebo ponořením IBC do vody. V posledním případě musí být použit pro hydrostatický tlak korekční činitel. Pro IBC z pevného plastu a kombinované IBC mohou být použity jiné, nejméně však stejně účinné metody.

(4) Kritérium pro vyhovění zkoušce

Žádná netěsnost.

1657 Hydraulická zkouška vnitřním přetlakem

(1) Rozsah použití

(2) Příprava IBC pro zkoušku

Zařízení pro vyrovnání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny.

Mimo to musí být zkouška kovových IBC provedena před instalací tepelné izolace.

(3) Postup zkoušky

Zkouška musí být prováděna po dobu 10 minut hydraulickým přetlakem, který nesmí být menší než tlak uvedený v odstavci (4). IBC nesmějí být během zkoušky mechanicky podpírány.

(4) Zkušební přetlak

a) Kovové IBC:

1. Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, které jsou určeny pro přepravu pevných látek skupiny obalů I: zkušební přetlak 250 kPa (2,5 bar).

2. Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N, které jsou určeny pro přepravu látek skupiny obalů II nebo III: zkušební přetlak 200 kPa (2 bar).

3. Mimo to pro IBC typu 31A, 31B a 31N: zkušební přetlak 65 kPa (0,65 bar). Tato zkouška se musí provádět před zkouškou 200 kPa (2 bar).

b) IBC z pevného plastu a kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu:

1. Pro IBC typů 21H1, 21H2, 21HZ1 a 21HZ2: zkušební přetlak 75 kPa (0,75 bar).

2. Pro IBC typů 31H1, 31H2, 31HZ1 a 31HZ2 vždy vyšší hodnota pod i) nebo ii):

i) celkový přetlak změřený v IBC (t.j. tenze par plněného zboží a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, mínus 100 kPa) při 55 °C, znásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; tento celkový přetlak se stanoví na základě maximálního stupně plnění podle bodu 1601 (7) a teploty plnění 15 °C; nebo
1,75-násobek tenze par přepravované látky při 50 °C, mínus 100 kPa, nejméně však se zkušebním přetlakem 100 kPa; nebo
1,5-násobek tenze par přepravované látky při 55 °C, mínus 100 kPa, nejméně však 100 kPa;

ii) dvojitý statický tlak přepravované látky, nejméně však dvojitá hodnota statického tlaku vody.

(5) Kritéria pro vyhovění zkoušce

– Kovová IBC:

Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N, které byly podrobeny zkušebnímu přetlaku podle odstavce (4)a) 1. nebo 2.: nesmí vzniknout netěsnost. Pro IBC typů 31A, 31B a 31N, které byly podrobeny zkušebnímu přetlaku podle odstavce (4)a) 3.: nesmí dojít ani k trvalé deformaci, která by učinila IBC pro přepravu nevhodnou, ani k netěsnosti;

– IBC z pevného plastu a kombinovaná IBC:

Nesmí dojít ani k trvalé deformaci, která by ohrozila způsobilost IBC k přepravě a nesmí vzniknout netěsnost.

1658 Zkouška pádem

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy IBC.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

IBC musí být plněna:

– pro pevné látky nejméně na 95 % svého objemu,

– pro kapalné látky nejméně na 98 % svého objemu jedná-li se o kovovou IBC nebo o IBC z pevného plastu; nejméně na 90 % svého objemu jedná-li se o kombinovanou IBC s vnitřní nádobou z plastu.

IBC musí být mimo to naplněna na nejvyšší hmotnost nákladu pro konstrukční typ.

U kovových IBC, IBC z pevného plastu a kombinovaných IBC s vnitřní nádobou z plastu musí být zařízení pro vyrovnání tlaku vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny.

U IBC z pevného plastu a kombinovaných IBC s vnitřní nádobou z plastu se zkouška provede po snížení teploty zkušebního vzorku a jeho obsahu na -18 °C nebo méně.

Pokud jsou zkušební vzorky připravovány podle tohoto postupu, nemusí se provádět předepsané kondicionování podle bodu 1651 (2) pro kombinované IBC s vnějším pláštěm z lepenky.

Kapalné látky použité při zkoušce se musí udržovat v kapalném stavu, případně přidáním prostředku proti zamrzání. Kondicionování se nemusí provádět, jestliže se tvárnost a pevnost v tahu stávajících materiálů při teplotách -18 °C nebo nižších podstatně nesníží.

(3) Postup zkoušky

IBC musí spadnout na pevný, nepružící, hladký, plochý a vodorovný povrch takovým způsobem, aby IBC narazila na dno (jedná-li se o flexibilní IBC), nebo na nejslabší místo své základové plochy (pro všechny ostatní typy IBC).

IBC o objemu nejvíce 0,45 m³ musí být také podrobena zkoušce pádem na své nejslabší místo - bez ohledu na místo základové plochy, na kterou byla provedena první zkouška pádem - (u kovových IBC); na nejslabší stranu (u flexibilních IBC); naplocho na jednu stranu, naplocho na horní díl a na roh (u všech ostatních typů IBC). Pro každou zkoušku pádem smí být použity ty samé nebo různé IBC.

(4) Výška pádu

(5) Kritéria pro vyhovění zkoušce

Všechny IBC: Žádná ztráta plněného zboží.

Jiné IBC než kovové:

Malé unikání z uzávěrů (nebo místy ve švech u flexibilních IBC) při nárazu není považováno za selhání IBC za předpokladu, že nedošlo k další netěsnosti.

1659 Zkouška převrácením (překlopením)

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy flexibilních IBC.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

IBC musí být naplněna nejméně do 95 % svého objemu rovnoměrně rozloženým nákladem a nejvyšší hmotností nákladu.

(3) Postup zkoušky

IBC musí být překlopena tak, aby libovolné místo její horní části spadlo na pevnou, nepružnou, hladkou, plochou a vodorovnou plochu.

(4) Výška převracení

(5) Kritéria pro vyhovění zkoušce

Žádný únik plněného zboží. Malé unikání z uzávěrů nebo místy ve švech při nárazu není považováno za selhání IBC za předpokladu, že nedošlo k další netěsnosti.

1660 Zkouška vztyčováním

(1) Rozsah použití

Pro všechny pružné IBC, konstruované pro zvedání shora nebo ze strany.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

IBC musí být naplněna nejméně do 95 % svého objemu rovnoměrně rozloženým nákladem a nejvyšší hmotností nákladu.

(3) Postup zkoušky

Na straně ležící IBC musí být za jedno zvedací zařízení nebo dvě zvedací zařízení, jsou-li k dispozici čtyři, zvednuta rychlostí nejméně 0,1 m/s do svislé polohy tak, až volně visí nad zemí.

(4) Kritéria pro vyhovění zkoušce

Žádné poškození IBC nebo jejich zvedacích prvků, které by ohrozilo způsobilost IBC k přepravě nebo manipulaci.

Zpráva o zkoušce

1661 (1) O zkoušce je nutno vyhotovit zprávu o zkoušce, která musí obsahovat minimálně následující údaje a musí být k dispozici uživatelům IBC:

1. Jméno a adresa zkušebny;

10. Zkušební zpráva musí být podepsána s uvedením jména a funkce podepisujícího.

(2) Zpráva o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že pro přepravu připravený IBC byl zkoušen v souladu s příslušnými podmínkami přípojku VI a že tato zkušební zpráva, při použití jiných metod balení nebo při použití jiných součástek obalu, může být neplatná. Jedno vyhotovení zprávy o zkoušce se dá k dispozici příslušnému úřadu.

2. Jméno a adresa objednavatele (pokud je to žádoucí);

3. Pouze jednou přidělené identifikační číslo zprávy o zkoušce;

4. Datum zprávy o zkoušce;

5. Výrobce IBC;

6. Popis konstrukčního typu IBC (např. rozměry, materiály, tloušťky stěn, uzávěry atd.), včetně výrobního postupu (např. kování), popřípadě s výkresem(-y) nebo fotografií (fotografiemi);

7. Nejvyšší objem;

8. Charakteristické znaky zkoušeného obsahu, např. viskozita a relativní hustota u kapalných látek a rozměry zrn u pevných látek;

9. Popis a výsledky zkoušek;

1650 (1) Konstrukční typ každé IBC musí být zkoušen a schválen příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.

(2) Před použitím se musí pro každý konstrukční typ jedna IBC s úspěchem podrobit zkouškám podle odstavce (5) v pořadí dále uvedeném v tabulce a podle podmínek bodů 1652 až 1660. Pro každou zkoušku se smí použít samostatná flexibilní IBC. Všechny tyto zkoušky musí být prováděny v souladu s postupy stanovenými příslušným úřadem. Konstrukční typ IBC se stanoví konstrukcí, velikostí, použitým materiálem a jeho tloušťkou, způsobem výroby a plnicím a vyprazdňovacím zařízením; může však také zahrnovat různé povrchové úpravy. Zahrnuty jsou rovněž IBC, které se od konstrukčního typu liší pouze menšími vnějšími rozměry. Příslušný úřad může však povolit selektivní zkoušení IBC, které se pouze nepatrně liší od zkoušeného typu, např. při malých zmenšeních vnějších rozměrů.

(3) Zkoušky musí být prováděny na IBC připravených k přepravě. IBC musí být plněny podle údajů pro různé zkoušky. Látky, určené k přepravě, mohou být nahrazeny jinými látkami, pokud se tím nezkreslí výsledek zkoušek. Jestliže pevné látky budou nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna a pod.), jako látka určená k přepravě. Je přípustné použít přísady, jako sáčky s olověným šrotem, aby bylo dosaženo potřebné celkové hmotnosti kusů, pokud jsou vloženy tak, aby neovlivnily výsledek zkoušek.

(4) Použije-li se při zkoušce pádem místo kapaliny jiná látka, musí mít tato srovnatelnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která má být přepravována. Pro zkoušku pádem s kapalinou může být, za následujících podmínek, rovněž použita voda:

a) jestliže látky, které se mají přepravovat, mají relativní hustotu nejvíce 1,2, platí výšky pádu, které jsou uvedeny v příslušných odstavcích pro různé typy IBC;

b) jestliže látky určené k přepravě, mají relativní hustotu více než 1,2, musí se vypočítat výška pádu na základě relativní hustoty (d) látky určené k přepravě, zaokrouhlené na jedno desetinné místo, jak následuje:

(5) Předepsané zkoušky pro všechny typy IBC

Každé “X“ znamená, že typ IBC uvedený v záhlaví sloupce se podrobí zkoušce uvedené v řádce a v uvedeném pořadí.

Příprava IBC pro zkoušky

1651 (1) Flexibilní IBC, IBC z lepenky a kombinovaná IBC s vnějším obalem z lepenky.

IBC z papíru, IBC z lepenky a kombinovaná IBC s vnějším obalem z lepenky se musí kondicionovat nejméně 24 hodin v klimatu s regulovanou teplotou a relativní vlhkostí. Jsou tři možnosti, z nichž se musí jedna zvolit. Přednostní klima je 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 2 % relativní vlhkosti. Dvě další možnosti jsou 20 °C ± 2 °C a 65 % ± 2% relativní vlhkosti nebo 27 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % relativní vlhkosti.

Pozn. Tyto hodnoty odpovídají průměrným hodnotám. Krátkodobě se mohou hodnoty relativní vlhkosti změnit o plus nebo mínus 5 %, aniž by tím došlo k ovlivnění zkoušky.

(2) IBC z pevného plastu a kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu.

Musí být přijata dodatková opatření, aby bylo bezpečně zajištěno, že plasty použité při zhotovení IBC z pevného plastu typů 31H1 a 31H2, jakož i kombinovaných IBC typů 31HZ1 a 31HZ2 odpovídají ustanovením bodu 1624 (2) až (4). Na důkaz dostatečné chemické snášenlivosti s plněným zbožím musí být vzorky IBC po 6 měsíců podrobeny předběžnému skladování. Po tuto dobu zůstanou vzorky IBC naplněné zbožím, které má být přepravováno nebo látkami, které mají nejméně stejné vlivy, a to vlivy způsobující trhliny pnutím, uvolňování, bobtnání a molekulární vlivy na materiály z plastu. Dále se vzorky podrobí zkouškám podle bodů 1652 až 1660.

V případě, že chování plastů bylo prokázáno nějakým jiným postupem, může být od výše uvedené zkoušky snášenlivosti upuštěno. Takové postupy, které musí být výše uvedené zkoušce snášenlivosti nejméně rovnocenné, musí být schváleny příslušným úřadem.

Provádění zkoušek

1652 Zkouška zdvihem zdola

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy IBC, opatřené zařízením pro zdvih zdola.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

IBC musí být naplněna při stejnoměrném rozdělení nákladu až do 1,25-násobku své nejvyšší hmotnosti brutto.

(3) Postup zkoušky

IBC musí být dvakrát zdvižena vysokozdvižným vozíkem a opět spuštěna. Přitom musí být vidlice vozíku nasazeny centrálně a vzdáleny od sebe tak, aby tato vzdálenost odpovídala 3/4 naváděcího rozměru strany (ledaže by body pro nasunutí vidlic byly předem dány). Vidlice vysokozdvižného vozíku musí být zasunuty do 3/4 ve směru zasunutí. Zkouška musí být opakována v každém možném směru zasunutí.

(4) Kritéria pro vyhovění zkoušce

Žádná trvalá deformace IBC (včetně paletového podstavce kombinované IBC s nádobou z plastu, IBC z lepenky a IBC ze dřeva), která by ovlivňovala bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží.

1653 Zkouška zdvihem shora

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy IBC, opatřené prvkem pro zdvih shora, případně pro flexibilní IBC opatřené prvky pro zdvih ze strany.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

Kovová IBC, IBC z pevného plastu, kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu:

IBC musí být naplněna 2-násobkem své nejvyšší hmotnosti brutto.

Flexibilní IBC:

IBC musí být zatížena při stejnoměrném rozdělení nákladu 6-násobkem nejvyšší hmotnosti nákladu.

(3) Postup zkoušky

Kovová a flexibilní IBC:

IBC musí být stanoveným způsobem zdvižena, až se nedotýká podlahy a v této poloze držena pod dobu 5 minut.

Pro flexibilní IBC mohou být použity jiné minimálně rovnocenné postupy pro zkoušku zdvihem shora a pro přípravu ke zkoušce.

IBC z pevného plastu a kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu:

– IBC se na dobu 5 minut zdvihne za každou dvojici diagonálně opačných zvedacích zařízení tak, aby zdvihací síly působily kolmo; a

– IBC se na dobu 5 minut zdvihne za každou dvojici diagonálně opačných zvedacích prvků tak, aby zdvihací síly působily ke středu pod úhlem 45° ke kolmici.

(4) Kritéria pro vyhovění zkoušce

Kovová IBC, IBC z pevného plastu, kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu:

Žádná trvalá deformace IBC (včetně paletového podstavce kombinované IBC), která by ovlivnila bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží.

Flexibilní IBC:

Žádné poškození IBC nebo zvedacích prvků, které by ohrozilo funkční způsobilost IBC k přepravě nebo manipulaci.

1654 Zkouška dalšího trhání

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy flexibilních IBC.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

IBC musí být naplněna nejméně na 95 % svého objemu rovnoměrně rozloženým nákladem do nejvyšší hmotnosti nákladu.

(3) Postup zkoušek

Když je IBC na podlaze, provede se řez nožem v délce 100 mm, který úplně pronikne jednou z bočních stěn v úhlu 45° k hlavní ose IBC, a to v polovině výšky mezi podlahou a horní hladinou plněného zboží. IBC musí být potom vystavena rovnoměrně rozdělenému stohovacímu zatížení, odpovídajícímu dvojnásobku nejvyšší hmotnosti nákladu. Zatížení musí účinkovat nejméně po dobu 5 minut.

IBC, konstruované pro zdvihání shora nebo ze strany, musí být potom po odstranění stohovací zátěže zvednuty, až se nedotýkají podlahy a v této poloze musí být drženy po dobu 5 minut. Mohou být použity jiné rovnocenné způsoby.

(4) Kritéria pro vyhovění zkoušce

Řez se nesmí prodloužit o více než 25 % své původní délky.

1655 Zkouška stohováním

(1) Rozsah použití

Pro všechny typy IBC.

(2) Příprava IBC pro zkoušku

Všechny typy IBC, mimo flexibilních IBC:

IBC musí být naplněna až do své nejvyšší hmotnosti brutto.

Flexibilní IBC:

IBC musí být naplněna nejméně do 95 % svého objemu rovnoměrně rozloženým nákladem do nejvyšší hmotnosti nákladu.

(3) Postup zkoušky

IBC musí být uložena dnem na vodorovnou tvrdou podložku a vystavena rovnoměrně rozloženému stohovacímu zkušebnímu zatížení [viz následující odstavec (4)].

Pro všechny typy IBC, mimo kovové IBC, musí být stohovací zkušební zatížení provedeno podle jedné z následujících metod:

– jedna nebo více IBC stejného typu se naplní nejvyšší hmotností brutto (nejvyšší hmotností nákladu, jedná-li se o flexibilní IBC) a uloží se stohováním na zkoušenou IBC;

– vhodná závaží se uloží na plochou desku nebo na napodobeninu dna IBC, která se umístí na zkoušenou IBC.

(4) Výpočet zkušebního stohovacího zatížení

Zatížení, které se uloží na IBC, musí činit nejméně 1,8-násobek souhrnné nejvyšší hmotnosti brutto všech stejných IBC, které by mohly být během přepravy umístěny stohováním na IBC.

(5) Kritéria pro vyhovění zkoušce

– IBC, mimo flexibilních IBC:

Žádná trvalá deformace (včetně paletového podstavce kombinované IBC, IBC z lepenky a IBC ze dřeva), která by ovlivnila bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží;

– Flexibilní IBC:

Žádné poškození tělesa nádoby, ovlivňující bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží.

B. Zkoušky a inspekce každé kovové IBC, IBC z pevného plastu a kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu

První a periodická zkouška

1662 (1) Všechny kovové IBC typů 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N, všechny IBC z pevného plastu typů 21H1, 21H2, 31H1 a 31H2 a všechny kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu typů 21HZ1, 21HZ2, 31HZ1 a 31HZ2 se musí před prvním použitím k přepravě podrobit náležité zkoušce těsnosti a splnit požadavky bodu 1656 (3).

(2) Zkouška těsnosti podle odstavce (1) se musí opakovat

– nejpozději každého dva a půl roku,

– po každé obnově, před opětovným použitím k přepravě.

(3) Výsledky zkoušky musí být uvedeny ve zprávách o zkoušce, uschovávaných vlastníkem IBC.

(4) a) IBC, které byly naplněny podle odstavce (2) před uplynutím lhůty pro periodickou zkoušku, smí být přepraveny v období nejvýše 3 měsíců po uplynutí této lhůty.

b) přes tuto lhůtu smí být tyto IBC, které byly naplněny podle odstavce (2) před uplynutím lhůty pro periodickou zkoušku, přepraveny se souhlasem příslušného úřadu, v období nejvýše 6 měsíců po uplynutí této lhůty, aby se umožnila zpětná přeprava látek podle RID / PNZ za účelem jejich likvidace nebo řádné recyklace. Jestliže se látky za těchto podmínek přepravují v IBC, je třeba do nákladního listu uvést následující záznam „Přeprava podle bodu 1662 (4) b)“.

(5) Nevyčištěné prázdné IBC smějí být přepraveny i po uplynutí lhůty pro periodickou zkoušku, za účelem dopravy k této zkoušce.

Inspekce

1663 (1) Všechny kovové IBC, všechny IBC z pevného plastu a všechny kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu musí být před uvedením do provozu a potom v obdobích ne delších než pět let, podrobeny inspekci způsobem vyhovujícím pro příslušný úřad vzhledem k:

– odsouhlasení s konstrukčním vzorem, včetně označení;

– vnitřnímu a vnějšímu stavu;

– bezvadné funkci obsluhovacího zařízení.

U kovových IBC je nutno tepelnou izolaci odstranit pouze tak, jak je to pro bezvadnou prohlídku tělesa IBC nutné.

(2) Každá IBC podle odstavce (1) musí být nejpozději do dvou a půl roku podrobena vizuální prohlídce způsobem vyhovujícím pro příslušný úřad, pokud se týká jejího vnějšího stavu a bezvadné funkce jejího obsluhovacího zařízení.

U kovových IBC je nutno tepelnou izolaci odstranit pouze tak, jak je to pro bezvadnou prohlídku tělesa IBC nutné.

(3) a) IBC, které byly naplněny podle odstavce (2) před uplynutím lhůty pro vizuální prohlídku, smí být přepraveny v období nejvýše 3 měsíců po uplynutí této lhůty.

b) Přes tuto lhůtu smí být tyto IBC, které byly naplněny podle odstavce (2) před uplynutím lhůty pro vizuální prohlídku, přepraveny se souhlasem příslušného úřadu, v období nejvýše 6 měsíců po uplynutí této lhůty, aby se umožnila zpětná přeprava látek podle RID / PNZ za účelem jejich likvidace nebo řádné recyklace. Jestliže se látky za těchto podmínek přepravují v IBC, je třeba do nákladního listu uvést následující záznam „Přeprava podle bodu 1663 (3) b)“.

(4) Nevyčištěné prázdné IBC smějí být přepraveny i po uplynutí lhůty pro vizuální prohlídku dle odstavce (2), za účelem dopravy k této zkoušce.

(5) Zprávu o každé inspekci je nutno uchovávat u vlastníka nejméně do doby příští inspekce.

(6) Je-li struktura IBC podle odstavce (1) poškozena nárazem (např. nehodou) nebo z jiných příčin, musí být po opravě podrobena zkoušce těsnosti podle bodu 1656, pokud je to pro konstrukční typ nutné a podrobena inspekci podle odstavce (1).

1664-

Přípojek VII

Přípojek VII

Podmínky pro radioaktivní látky třídy 7

Tento přípojek obsahuje:

Oddíl

I Meze aktivity a mezní hodnoty pro štěpné látky

II Podmínky pro přípravu a kontroly při přepravě a při tranzitním skladování

III Podmínky pro radioaktivní látky, obaly a kusy, jakož i podmínky pro zkoušky

IV Schvalování a správní předpisy

V Radioaktivní látky s dodatkovými nebezpečnými vlastnostmi

Oddíl I

Meze aktivity a mezní hodnoty pro štěpné látky

Hodnoty A₁ a A₂

1700 Hodnoty A₁ a A₂ pro jednotlivé radionuklidy jsou uvedeny v tabulce I.

Tabulka I - Hodnoty A₁ a A₂ pro radionuklidy

¹⁾ Hodnoty v Curie (Ci) se zjistí přepočtem údajů v terabecquerelech (TBq) na Ci a následným zaokrouhlením tak, že hodnota A₁ nebo A₂ v Ci je vždy menší než v TBq.

²⁾ Hodnoty A₁ a/nebo A₂ jsou omezeny rozpadem dceřiných nuklidů.

³⁾ Hodnoty A₁ a A₂ nejsou omezeny pouze s ohledem na kontrolu expozice záření. Pro nukleární bezpečnost kritického stavu podléhají tyto látky podmínkám pro štěpné látky.

⁴⁾ Tyto hodnoty neplatí pro recyklovaný uran.

Stanovení A₁ a A₂

1701 (1) Pro radionuklidy známé totožnosti, které však nejsou uvedeny v tabulce I, vyžaduje určení hodnot A₁ a A₂ multilaterálního schválení. Alternativně mohou být použity hodnoty A₁ a A₂, uvedené v tabulce II, bez schválení příslušných úřadů.

Tabulka II - Všeobecné hodnoty pro A₁ a A₂

¹⁾ Hodnoty v Curie (Ci) se zjistí přepočtem údajů v terabecquerelech (TBq) na Ci a následným zaokrouhlením.

(2) Při výpočtech A₁ a A_C u radionuklidu, který není obsažen v tabulce I, platí radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou přítomné radionuklidy ve svých přirozeně vystupujících podílech a v níž nevykazuje žádný dceřiný nuklid poločas buď delší než 10 dní, nebo více než má výchozí nuklid, jako jediný radionuklid. Zde zohledňovaná aktivita a hodnoty A₁ nebo A₂, které mají být dosazeny, musí odpovídat hodnotám, které platí pro výchozí nuklid. U radioaktivních rozpadových řad s dceřiným nuklidem, jehož poločas činí buď více než 10 dní, nebo jehož poločas je větší než poločas výchozího nuklidu, musí být výchozí nuklid a takové dceřiné nuklidy považovány za směsi různých nuklidů.

(3) U směsí radionuklidů, u nichž je známa identita a aktivita každého jednotlivého radionuklidu, se použijí tyto podmínky:

a) u radioaktivních látek zvláštní formy:

b) u radioaktivních látek v jiné formě:

přičemž B (i) je aktivita radionuklidu i a A₁(i) a A₂(i) jsou příslušné hodnoty pro radionuklid i.

Alternativně může být hodnota A₂ u směsí stanovena takto:

přičemž f(i) je zlomek nuklidu i ve směsi a A2(i) příslušná hodnota A2 pro nuklid i.

(4) Je-li známa totožnost každého jednotlivého radionuklidu, ale jednotlivé aktivity některých radionuklidů nejsou známy, mohou být radionuklidy shrnuty do skupin. Pro radionuklidy každé skupiny mohou být vzaty nejnižší vhodné hodnoty A₁ nebo A₂ při použití vzorců podle odstavce (3). Základem pro rozdělení do skupin mohou být celková aktivita alfa a celková aktivita beta/gama, jestliže jsou tyto známy, přičemž nejnižší hodnoty A₁ nebo A₂ se dosadí pro zářič alfa, popř. beta/gama.

(5) Pro radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici žádné relevantní údaje, se použijí hodnoty z tabulky II.

Omezení obsahu u kusů

1702 Obsah radioaktivních látek v kusu nesmí překročit hranice, stanovené v tomto bodu.

(1) Vyjmuté kusy

a) U radioaktivních látek, které nejsou předměty vyrobenými z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat žádné vyšší aktivity než tyto:

i) Pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v přístroji nebo výrobku, jako např. v hodinách nebo elektronických přístrojích, nebo které tvoří součást takových přístrojů, platí pro každý jednotlivý předmět nebo pro každý kus hranice, stanovené v bodu 1713 (5); a

ii) pro radioaktivní látky, neuzavřené nebo nevyrobené tímto způsobem platí hranice, stanovené v bodě 1713 (5).

b) U výrobků, které jsou vyrobeny z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo z přírodního thoria, může vyjmutý kus obsahovat jakékoliv množství těchto látek za předpokladu, že vnější povrch uranu nebo thoria má neaktivní plášť z kovu nebo jiného pevného materiálu.

(2) Průmyslové kusy

Celková aktivita v jednotlivém kusu s látkami o nízké specifické aktivitě (LSA) nebo v jednotlivém kusu s povrchově kontaminovanými předměty (SCO) musí být omezena tak, aby dávková intenzita, stanovená v bodě 1714 (1) nebyla překročena. Právě tak musí být aktivita v jednotlivém kusu omezena, aby nebyly překročeny hranice aktivity pro vůz, stanovené v bodě 1714 (6).

(3) Kusy typu A

Kusy typu A smějí obsahovat maximálně tyto aktivity:

a) radioaktivní látky zvláštní formy: A₁,

b) všechny ostatní radioaktivní látky: A₂.

Hodnoty pro A₁ a A₂ jsou uvedeny v tabulkách I a II bodech 1700 a 1701.

(4) Kusy typu B

Kusy typu B nesmějí, podle povolení vzoru kusu, obsahovat:

a) vyšší aktivity než aktivity schválené pro vzor kusu,

b) ostatní radionuklidy než radionuklidy schválené pro vzor kusu, nebo

c) látky, které se s ohledem na jejich formu nebo jejich fyzikální nebo chemický stav liší od látek schválených pro vzor kusu.

(5) Obaly, které obsahují štěpné látky

Všechny obaly, které obsahují štěpné látky musí odpovídat použitelným hranicím aktivity, stanoveným pro kusy podle odstavců (1) až (4).

Obaly, které obsahují štěpné látky, s výjimkou látek, které splňují ustanovení bodu 1703, nesmějí podle povolovacího osvědčení obsahovat:

a) hmotnost štěpných látek, která je větší než hmotnost, povolená pro vzor kusu, nebo

b) radionuklidy nebo štěpné látky, které nejsou povoleny pro vzor kusu, nebo

c) látky, které s ohledem na jejich formu nebo jejich fyzikální nebo chemický stav nebo jejich prostorové uspořádání nejsou povoleny pro vzor kusu.

1703 Kusy, které splňují jednu z podmínek tohoto bodu, jsou vyňaty z ustanovení uvedených v bodu 1741 a ostatních ustanovení tohoto přípojku, která platí výlučně pro štěpné látky. Tyto kusy však musí být zařazeny podle kusů s neštěpnými radioaktivními látkami a podléhají dále ustanovením tohoto přípojku, která se vztahují na jejich radioaktivní povahu a vlastnost:

a) Kusy, které neobsahují více než 15 g štěpných látek na kus, za předpokladu, že nejmenší vnější rozměr každého kusu není menší než 10 cm. U nebalených látek platí hranice množství pro zásilku přepravovanou ve voze nebo na voze.

b) Kusy s homogenními roztoky obsahujícími vodu nebo směsmi, které splňují podmínky uvedené v tabulce III. Pro nebalené látky platí mezní množství podle tabulky III pro zásilku přepravovanou ve voze nebo na voze.

c) Kusy, obsahující obohacený uran s hmotnostním obsahem uranu-235 až do 1% a s celkovou hmotností plutonia a uranu-233, která nepřevyšuje 1% hmotnosti uranu235 za podmínky, že štěpné látky jsou v podstatě rovnoměrně rozptýleny v materiálu. Kromě toho nesmí štěpná látka tvořit uvnitř kusu žádné mřížkové uspořádání, je-li uran-235 v kovové, oxydické nebo karbidické formě.

d) Kusy, které v každém libovolném 10 litrovém objemu neobsahují více než 5 g štěpných látek za podmínky, že jsou radioaktivní látky obsaženy v kusech, které zaručují požadované omezení rozptýlení pro štěpné látky za podmínek, které by byly při běžné přepravě.

e) Kusy, které obsahují na kus nejvýše 1 kg plutonia, ze kterého nejvýše 20 % hmotnosti sestává z plutonia-239, plutonia-241 nebo kombinace těchto radionuklidů.

f) Kusy s kapalnými roztoky dusičnanu uranylu obohaceného uranem-235 s nejvýše 2 % hmotnosti uranu, s celkovým obsahem plutonia a uranu-233, nepřekračujícím 0,1 % hmotnosti uranu-235; kromě toho musí činit poměr atomy dusíku/atomy uranu (N/U) nejméně 2.

Tabulka III - Mezní hodnoty pro homogenní vodné roztoky nebo směsi štěpných látek

¹⁾ H/X je poměr počtu atomů vodíku k počtu atomů štěpných nuklidů.

²⁾ S celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nejvýše 1 % hmotnosti uranu-235.

1704-

Oddíl II

Podmínky pro přípravu a kontroly při přepravě a při tranzitním skladování

1714 (1) Množství látek LSA nebo SCO v typu-1-průmyslového kusu (IP-1), typu-2průmyslového kusu (IP-2), typu-3-průmyslového kusu (IP-3) nebo předmětu, nebo případně v souboru předmětů musí být omezeno tak, že vnější záření ve vzdálenosti 3 m od nestíněné látky nebo předmětu nebo souboru předmětů nepřekračuje 10 mSv/h (1000 mrem/h).

(2) Látky LSA a SCO, které jsou štěpnými látkami nebo takové obsahují, musí odpovídat příslušným podmínkám bodu 714 (2), (3) a 1741.

(3) Kusy, včetně kotlových vozů, nádržkových kontejnerů nebo kontejnerů, které obsahují látky LSA nebo SCO, musí odpovídat podmínkám bodu 1712 (1) a (2).

(4) Látky LSA a SCO ve skupinách LSA-I a SCO-I mohou být přepravovány nebalené za těchto podmínek:

a) Všechny nebalené látky, vyjma rud, které obsahují radionuklidy, vyskytující se výlučně v přírodě, musí být přepravovány tak, že za podmínek vyskytujících se při běžné přepravě nemůže obsah z vozu unikat a nemůže dojít ke ztrátě zastínění.

b) Každý vůz musí být pod “výlučným použitím“, ledaže by jím byly přepravovány jen předměty SCO-I, na nichž není kontaminace na přístupných a nepřístupných vnějších plochách vyšší než 10-ti násobek hodnoty uvedené v bodě 700 (2).

c) Lze-li se u SCO-I domnívat, že nepřístupné vnější plochy jsou silněji kontaminovány, než to odpovídá hodnotám stanoveným v bodu 700 (2), musí být provedena opatření, která zabezpečí, že radioaktivní látky nemohou unikat ven z vozu.

(5) Látky LSA a SCO musí být baleny, pokud není v odstavci (4) určeno jinak, podle typu kusů stanovených v tabulce VI tak, že obsah nemůže unikat za podmínek, vyskytujících se při běžné přepravě a nemůže dojít ke ztrátě zastínění, tvořeného obalem. Látky LSA-II, LSA-III a SCO-II nesmějí být přepravovány nebalené.

Tabulka VI - Podmínky pro průmyslové kusy, které obsahují látky LSA a SCO

¹⁾ Viz bod 700 (2).

²⁾ Za podmínek podle odstavce (4) smějí být látky LSA-I a SCO-I přepravovány nebalené.

(6) Celková aktivita látek LSA a SCO v jednom voze nesmí překročit mezní hodnoty podle tabulky VII.

Tabulka VII - Meze aktivity na vůz pro látky LSA nebo SCO v průmyslových kusech nebo nebalené

Stanovení přepravního indexu (TI)

1715 (1) Přepravní index (TI) pro kontrolu expozice záření pro kus, transportní obalový soubor, kotlový vůz, nádržkový kontejner, kontejner nebo nebalené látky LSA-I nebo nebalené SCO-I se zjišťuje takto:

a) Zjistí se nejvyšší dávková intenzita ve vzdálenosti 1 m od vnějších ploch kusu, transportního obalového souboru, kotlového vozu, nádržkového kontejneru, kontejneru nebo nebalených látek LSA-I nebo SCO-I. Změří-li se dávková intenzita v milisievertech za hodinu (mSv/h), musí být takto zjištěná hodnota násobena 100. Změří-li se dávková intenzita v milirem za hodinu (mrem/h), zjištěná hodnota se nemění. U uranových a thoriových rud a jejich koncentrátů smějí být pro nejvyšší dávkové intenzity v každém bodě ve vzdálenosti 1 m od vnějších ploch přijaty tyto hodnoty:

0,4 mSv/h (40 mrem/h) pro rudy uranu a thoria a jejich fyzikální koncentráty,

0,3 mSv/h (30 mrem/h) pro chemické koncentráty thoria,

0,02 mSv/h (2 mrem/h) pro chemické koncentráty uranu, kromě hexafluoridu uranu.

b) Pro kotlové vozy, nádržkové kontejnery, kontejnery a nebalené látky LSA-I a SCO-I se hodnota zjištěná podle a) násobí odpovídajícím faktorem z tabulky VIII.

c) Hodnoty zjištěné podle a) a b) se zaokrouhlí na první desetinné místo (např. z 1,13 bude 1,2). Výjimka: hodnota 0,05 nebo nižší může být nula.

Tabulka VIII - Faktory násobení pro náklady velkých rozměrů

(2) Přepravní index ke kontrole nukleární bezpečnosti kritického stavu se zjistí dělením čísla 50 hodnotou “N“, která je odvozena při použití metod uvedených v bodu 1741 (tzn. přepravní index = 50/N). Hodnota přepravního indexu pro kontrolu nukleární bezpečnosti kritického stavu může být nula za předpokladu, že neomezený počet kusů je podkritický (tzn. N se prakticky rovná nekonečnu).

(3) Přepravní index se pro každou zásilku musí zjistit podle tabulky IX.

Tabulka IX - Stanovení přepravního indexu (TI)

Dodatkové podmínky pro transportní obalové soubory

1716 Pro transportní obalové soubory platí tyto dodatkové podmínky:

a) Kusy se štěpnými látkami, u kterých se přepravní index pro kontrolu nukleární bezpečnosti kritického stavu rovná nule a kusy s neštěpnými radioaktivními látkami, smějí být sdruženy pro přepravu v transportních obalových souborech za předpokladu, že každý kus obsažený v transportním obalovém souboru splňuje platné podmínky tohoto přípojku.

b) Kusy se štěpnými látkami, u kterých je přepravní index pro kontrolu nukleární bezpečnost kritického stavu vyšší než nula, nesmějí být přepravovány v transportním obalovém souboru.

c) Jen prvnímu odesilateli může být dovoleno použít ke zjištění přepravního indexu kusů sdružených v transportním obalovém souboru metody přímého měření dávkové intenzity.

Mezní hodnoty pro přepravní index a dávkovou intenzitu pro kusy a transportní obalové soubory

1717 (1) S výjimkou zásilek za podmínek výlučného použití nesmí přepravní index u jednotlivých kusů nebo transportních obalových souborů překročit 10.

(2) S výjimkou kusů a transportních obalových souborů za podmínek výlučného použití podle bodu 713 (1)a), nesmí nejvyšší dávková intenzita v každém bodě vnější plochy kusu nebo transportního obalového souboru překročit 2 mSv/h (200 mrem/h).

(3) Nejvyšší dávková intenzita nesmí v každém bodě vnějších ploch kusu přepravovaného za podmínek výlučného použití překročit 10mSv/h (1000 mrem/h).

Kategorie

1718 Kusy a transportní obalové soubory se zařadí příslušně do jedné z kategorií I-bílá, II-žlutá nebo III-žlutá podle podmínek specifikovaných v tabulkách X a XI a podle těchto podmínek:

a) Při určení příslušné kategorie pro kus musí být respektovány přepravní index a dávková intenzita na povrchu. Splňuje-li přepravní index podmínku pro jednu kategorii, ale dávková intenzita na povrchu je jiné kategorie, přiřadí se kus k vyšší z obou kategorií. V této souvislosti se kategorie I-bílá považuje za nejnižší kategorii.

b) Přepravní index se určuje podle postupu stanoveného v bodu 1715 při dodržení omezení podle bodu 1716 c).

c) Je-li přepravní index větší než 10, musí být kus nebo transportní obalový soubor přepravován za podmínek výlučného použití.

d) Je-li dávková intenzita na povrchu vyšší než 2 mSv/h (200 mrem/h), musí být kus nebo transportní obalový soubor přepravován za podmínek výlučného použití a podle příslušných podmínek bodu bodu 713 (1) a).

e) Kus, přepravovaný podle zvláštního ujednání, se zařadí do kategorie III-žlutá.

f) Transportnímu obalovému souboru, obsahujícímu kusy přepravované na základě zvláštního ujednání, se přidělí kategorie III-žlutá.

Tabulka X - Kategorie kusů

¹⁾ Není-li měřený přepravní index větší než 0,05, může být přepravní index podle bodu 1715 (1) c) stanoven rovnající se 0.

Tabulka XI - Kategorie transportních obalových souborů, včetně kontejnerů, pokud jsou tyto používány jako transportní obalové soubory

Zpravování příslušných úřadů

Podmínky pro kontrolu kusů

1719 (1) Před první přepravou kusu, který vyžaduje schválení příslušného úřadu, musí odesilatel zajistit, aby byly kopie všech příslušných schvalovacích osvědčení, která jsou pro konstrukční typ kusu nutné, zaslány příslušným úřadům každého státu, jímž nebo do kterého bude zásilka přepravována. Odesílatel nemusí čekat na potvrzení těchto příslušných úřadů a příslušné úřady nejsou povinny vydávat potvrzení o příjmu schvalovacího osvědčení.

(2) Při každé přepravě uvedené pod a), b) nebo c) musí odesilatel zpravit příslušné úřady každého státu, jímž nebo do kterého má být zásilka přepravována. Toto oznámení musí každý příslušný úřad obdržet před započetím přepravy, pokud možno nejméně 7 dní předem.

a) Kusy typu B(U) s radioaktivními látkami, jejichž aktivita je vyšší než 3 x 10³ A₁ nebo 3 x 10³ A₂ nebo 1000 TBq (20 kCi) podle toho, která hodnota je nižší.

b) Kusy typu B(M).

c) Přeprava podle zvláštního ujednání.

(3) Oznámení o zásilce musí obsahovat:

a) dostačující údaje, umožňující identifikaci kusu, včetně všech potřebných čísel schvalovacího osvědčení a identifikační značky;

b) údaje o datu odeslání, předpokládané datum příchodu a předpokládanou přepravní cestu;

c) název radioaktivní látky nebo nuklidu;

d) popis fyzikálního stavu nebo chemické formy radioaktivní látky nebo údaj, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formy a

e) nejvyšší aktivitu radioaktivního obsahu během přepravy v bequerelech (Bq) [a případně v Curie (Ci)] s příslušným předsazením jednotky SI [viz bod 4 (1)]. U štěpných látek může být místo aktivity uvedena celková hmotnost štěpné látky v gramech (g) nebo násobku této hmotnosti.

(4) Odesilatel nemusí podávat zvláštní zprávu, jestliže byly potřebné informace učiněny v návrhu na udělení souhlasu k přepravě, viz bod 1757 (3).

Vlastnictví schvalovacího osvědčení a pokynů pro práci

(5) Odesilatel musí mít kopii každého schvalovacího osvědčení, nutného podle oddílu III tohoto přípojku a kopii pokynů pro správné uzavření kusu a všech opatření pro přípravu zásilky dříve, než bude provedena přeprava podle podmínek tohoto schvalovacího osvědčení.

1720-

1710 (1) Před první přepravou kusu je třeba dbát těchto podmínek:

a) Přesahuje-li výpočtový přetlak těsného vnějšího obalu 35 kPa (0,35 bar), je třeba zjistit, zda těsný vnější obal každého kusu odpovídá připuštěnému konstrukčnímu typu ve vztahu k dodržení jeho neporušenosti za vnitřního přetlaku.

b) U každého kusu typu B a u každého obalu obsahujícího štěpné látky, je třeba zjistit, zda účinnost odstínění a těsného vnějšího obalu a - pokud je zapotřebí - vlastnosti přenosu tepla, leží uvnitř mezních hodnot, použitelných pro schválený konstrukční typ, nebo které byly pro něj stanoveny.

c) Každý obal, který obsahuje štěpné látky a do kterého byly výslovně přidány neutronové jedy jako součást kusu, aby byla splněna ustanovení bodu 1741, musí být podroben zkouškám ke zjištění přítomnosti a rozdělení těchto neutronových jedů.

(2) Před každou přepravou kusu je třeba dbát těchto podmínek:

a) Je třeba zajistit, aby zdvíhací zařízení, která nesplňují podmínky uvedené v bodu 1732, byla odstraněna nebo jiným způsobem učiněna nepouživatelným pro zdvihání kusů.

b) U každého kusu typu B a každého obalu, který obsahuje štěpné látky, je třeba zajistit dodržení všech podmínek stanovených v povolovacím osvědčení a platných podmínek tohoto přípojku.

c) Každý kus typu B je třeba zadržet tak dlouho, až nastane přibližně rovnovážný stav, takže se dosáhne důkazu souladu s předepsanými podmínkami pro teplotu a tlak za přepravy, ledaže by byla jednostranně schválena odchylka od těchto podmínek.

d) U každého kusu typu B je třeba zjistit prohlídkou nebo vhodnými zkouškami, zda jsou všechny uzávěry, ventily nebo jiné otvory těsného vnějšího obalu, jimiž by mohl unikat radioaktivní obsah, vhodným způsobem uzavřeny a případně opatřeny pečetí tak, jak byly v čase zkoušky způsobilé na důkaz souladu s bodem 1738.

Přeprava jiného zboží

1711 (1) Kromě předmětů a dokumentů, které jsou potřebné pro použití radioaktivních látek, nesmí kus obsahovat nic jiného. Tyto podmínky nevylučují přepravu radioaktivních látek o malé specifické aktivitě a povrchově kontaminovaných předmětů s ostatními předměty. Přeprava takových předmětů a dokumentů v kusu nebo přeprava radioaktivních látek o nízké specifické aktivitě nebo povrchově kontaminovaných předmětů společně s jinými druhy zboží je dovolena za předpokladu, že nemůže dojít k vzájemnému působení mezi nimi a obalem nebo jejich obsahem, které by mohlo snížit bezpečnost kusu.

(2) Kotlové vozy a nádržkové kontejnery, které se používají k přepravě radioaktivních látek, nesmějí být použity pro tranzitní skladování nebo přepravu jiného zboží.

(3) Přeprava jiného zboží se zásilkami přepravovanými za podmínek výlučného použití je dovolena za předpokladu, že byla provedena opatření výhradně odesilatelem a přeprava není zakázána na podkladě jiných podmínek.

(4) Zásilky musí být během přepravy a tranzitního skladování odděleny od jiného nebezpečného zboží podle bodu 703, oddíl 7.

(5) Radioaktivní látky musí být dostatečně odděleny od nevyvolaných fotografických filmů. Pro potvrzení vzdálenosti odstupů platí v této souvislosti, že účinek záření na nevyvolané fotografické filmy při přepravě radioaktivních látek je třeba omezit na 0,1 mSv (10 mrem) na zásilku těchto filmů v souladu s bodem 711 (1).

Podmínky a opatření pro kontrolu, týkající se kontaminace a netěsných kusů

1712 (1) Nefixovaná radioaktivní kontaminace na vnějším povrchu kusu musí být udržována na co nejnižší možné úrovni a nesmí za podmínek, které by byly stejné jako při obvyklé přepravě, překročit úrovně uvedené v tabulce IV.

(2) U transportních obalových souborů a kontejnerů nesmí úroveň nefixované kontaminace na vnějších nebo vnitřních površích překročit meze uvedené v tabulce IV.

(3) Zjistí-li se, že kus je poškozen nebo netěsní nebo je-li podezření, že kus byl poškozen nebo byl netěsný, musí být přístup ke kusu omezen a kvalifikovaná osoba musí co nejdříve vyhodnotit rozsah kontaminace a intenzitu záření z kusu, která z toho vyplývá. Vyhodnocení musí být provedeno na kusu, voze, sousedních místech s nakládkou a vykládkou a v případě potřeby na všech ostatních zásilkách, které se nacházely ve voze. V případě potřeby by měla být provedena další opatření k ochraně zdraví lidí podle podmínek vydaných příslušným úřadem, k co největšímu snížení a odstranění následků netěsnosti nebo škod.

(4) Kusy, jejichž únik obsahu radioaktivních látek přesahuje meze povolené pro podmínky normální přepravy, smějí být za dozoru odstraněny, ale nesmějí být přepravovány dále, pokud nebyly opraveny nebo uvedeny do správného stavu a dekontaminovány.

Tabulka IV - Mezní hodnoty nefixované kontaminace na površích

¹⁾ Mezní hodnoty jsou přípustnými průměrnými mezními hodnotami pro každý 300 cm² velký díl vrchní plochy.

(5) Vozy a vybavení používané pro obvyklou přepravu radioaktivních látek, musí být pravidelně přezkušovány k určení úrovně kontaminace. Četnost takových zkoušek se řídí pravděpodobností kontaminace a podle množství přepravovaných radioaktivních látek.

(6) Není-li v odstavci (7) určeno nic jiného, musí být všechny vozy, vybavení nebo jejich části, které byly během přepravy radioaktivních látek radioaktivně kontaminovány nad meze stanovené v tabulce IV nebo vykazují intenzitu záření větší jak 5 Sv/h (0,5 mrem/h), pokud možno, co nejdříve dekontaminovány kvalifikovanou osobou; nesmějí být znovu použity, pokud nefixovaná radioaktivní kontaminace převyšuje hodnoty stanovené v tabulce IV a dokud není dávková intenzita, vyplývající z fixované radioaktivní kontaminace na povrchu po dekontaminaci menší než 5 Sv/h (0,5 mrem/h).

(7) Transportní obalové soubory, kontejnery nebo vozy použité pro přepravu radioaktivních látek o nízké specifické aktivitě nebo povrchově kontaminovaných předmětů přepravovaných za podmínek výlučného použití, jsou vyjmuty z podmínek odstavců (2) a (6), jen ve vztahu k jejich vnitřním plochám a jen po tu dobu, po kterou při tomto speciálním výlučném použití zůstávají.

Podmínky a kontrolní opatření při přepravě vyjmutých kusů

1713 (1) Vyjmuté kusy podléhají jen těmto podmínkám:

a) V oddílech II, III a V jen podmínkám

i) odstavců (2) až (6) tohoto bodu, je-li to vhodné a bodu 1770, jakož i

ii) všeobecným podmínkám týkajícím se všech obalů a kusů podle bodu 1732.

b) Podmínkám bodu 1703, obsahuje-li vyjmutý kus štěpné látky.

c) Přepisům bodu 705 (1).

(2) Dávková intenzita v každém bodě vnějšího povrchu vyjmutého kusu nesmí překročit 5 Sv/h (0,5 mrem/h).

(3) Nefixovaná radioaktivní kontaminace na všech vnějších plochách vyjmutého kusu nesmí překročit meze, stanovené v tabulce IV.

(4) Radioaktivní látky, které jsou obsaženy v přístroji nebo ve výrobku nebo tvoří součást těchto předmětů a jejich aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupcích 2, popř. 3 tabulky V pro přístroje, výrobky a kusy, smějí být přepravovány ve vyjmutém kusu za následujících předpokladů:

a) dávková intenzita ve vzdálenosti 10 cm od každého bodu vnější plochy každého nebaleného přístroje nebo výrobku není vyšší než 0,1 mSv/h (10 mrem/h) a

b) každý přístroj nebo každý výrobek (vyjma hodin s radioluminescenčními světélkujícími údaji) je opatřen nápisem „Radioaktivní“.

(5) Radioaktivní látky jiných forem než popsaných v odstavci (4) smějí být přepravovány ve vyjmutém kusu, nepřekračuje-li aktivita meze stanovené ve sloupci 4 tabulky V, za předpokladu, že:

a) kus udrží obsah uzavřený, za podmínek vyskytujících se za běžné přepravy a

b) kus je na jedné vnitřní ploše opatřen nápisem „Radioaktivní“, takže při otevření kusů je viditelně poukazováno na přítomnost radioaktivních látek.

Tabulka V - Meze aktivity pro vyjmuté kusy

Pozn. O směsích z radionuklidů, viz bod 1701 (3) až (5).

(6) Výrobek, ve kterém jsou neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium jedinými radioaktivními látkami, může být přepravován za předpokladu, že vnější plochy uranu nebo thoria mají neaktivní plášť z kovu nebo jiného pevného materiálu než vyjmutý kus.

Oddíl III

Podmínky týkající se radioaktivních látek, obalů a kusů, jakož i podmínek pro zkoušky

1737 Podmínky pro kusy typu A

Číslo 524 až 540

1738 Podmínky pro kusy typu B

Číslo 541 až 548

1739 Podmínky pro kusy typu B(U)

Číslo 549 až 556

1740 Podmínky pro kusy typu B(M)

Číslo 557 až 558

1741 Podmínky pro kusy, obsahující štěpné látky

Číslo 559 až 568

1742 Podmínky pro zkoušky

Číslo 601 až 633

1743-

Pozn. Podmínky v oddílu III odpovídají “Doporučení IAEA pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek“, vydání 1985 (ve znění z r. 1990). Čísla, která jsou uvedena v bodech 1730 až 1742, se vztahují na odstavce Doporučení IAEA, vydání 1985.

1730 Podmínky pro látky skupiny LSA-III

Číslo 501

1731 Podmínky pro radioaktivní látky zvláštní formy

Číslo 502 až 504

1732 Všeobecná ustanovení pro všechny obaly a kusy

Číslo 505 až 514

1733 Podmínky pro průmyslové kusy typ 1 (IP-1)

Číslo 518

1734 Dodatkové podmínky pro průmyslové kusy typ 2 (IP-2)

Číslo 519

1735 Dodatkové podmínky pro průmyslové kusy typ 3 (IP-3)

Číslo 520

1736 Alternativní podmínky pro kotlové vozy, nádržkové kontejnery a kontejnery pro kvalifikaci jako kusy IP-2 a IP-3

Číslo 521 až 523

Oddíl IV

Schválení a správní předpisy

Schválení vzoru kusů B(M)

1753 (1) Každý vzor kusu typu B(M), včetně vzorů pro štěpné látky, které navíc podléhají podmínkám bodu 1754, vyžaduje vícestranné schválení.

(2) Žádost o schválení vzoru kusu typu B(M) musí obsahovat, navíc k údajům požadovaným v bodě 1752 (2) pro kusy typu B(U):

a) seznam požadavků stanovených pro kusy typu B(U) podle bodů 1738 a 1739, jimž kus neodpovídá;

b) doplňkově předvídaná provozní opatření, která mají být provedena během přepravy, která nejsou v tomto přípojku obsažena, ale která jsou potřebná, aby byla zajištěna bezpečnost kusu a aby se vyrovnaly nedostatky uvedené pod a), např. měření teploty a tlaku prováděné jednou osobou nebo pravidelné větrání; přitom je třeba mít na zřeteli nepředpokládaná prodlení;

c) údaje o možných omezeních vzhledem k druhu přepravy a o zvláštních postupech při nakládání, přepravě, vykládce nebo manipulaci;

d) nejvyšší a nejnižší hodnoty okolních poměrů (teplota, sluneční záření), která lze očekávat během přepravy a ze kterých se v návrhu konstrukce vycházelo.

(3) Příslušný úřad vystaví osvědčení o schválení, ve kterém potvrdí, že vzor odpovídá podmínkám pro kusy typu B(M).

Schválení vzorů kusu pro štěpné látky

1754 (1) Každý vzor kusu pro štěpné látky vyžaduje vícestranné schválení.

(2) Žádost o schválení musí obsahovat důkaz o programu zajištění kvality a všechny údaje, které příslušný úřad přesvědčí, že konstrukční typ odpovídá podmínkám bodu 1741.

(3) Příslušný úřad vystaví osvědčení o schválení, ve kterém potvrdí, že konstrukční typ odpovídá podmínkám bodu 1741.

Přechodná ustanovení

1755 Obaly typu B(U) a B(M) a obaly, které obsahují štěpné látky, které podmínkám tohoto přípojku zcela neodpovídají, ale směly být používány podle podmínek RID (PNZ) pro látky třídy 7 platných dne 31. 12. 1989, smějí být dále pro přepravu těchto látek používány za těchto podmínek:

Je potřebné

a) vícestranné schválení po uplynutí platnosti jednostranného povolení a

b) sériové číslo podle podmínek bodu 705 (3), které bylo přiděleno každému jednotlivému obalu a je vyznačeno na vnější straně obalu.

Změny vzoru obalu nebo druhu nebo množství radioaktivního obsahu schváleného příslušným úřadem, které by podstatně ovlivnily bezpečnost, musí odpovídat podmínkám tohoto přípojku.

Sdělení a registrace sériových čísel

1756 Příslušnému úřadu země původu, který vystavuje osvědčení o schválení vzoru kusu, musí být sděleno sériové číslo každého obalu zhotoveného podle schváleného vzoru podle bodů 1752, 1753 (1), 1754 (1) nebo 1755. Příslušný úřad vede registr těchto sériových čísel.

Schválení přepravy

1757 (1) S výjimkou ustanovení podle odstavce (2), vyžaduje vícestranné schválení:

a) přeprava kusů typu B(M), konstruovaných pro příležitostné, kontrolované odpouštění plynů;

b) přeprava kusů typu B(M) s radioaktivními látkami, jejichž aktivita je větší než 3 x 10³ A₁ nebo 3 x 10³ A₂ nebo 1000 TBq (20 kCi), podle toho, která hodnota je nižší;

c) přeprava kusů, které obsahují štěpné látky, jestliže součet přepravních indexů jednotlivých kusů přesahuje 50, podle podmínek bodu 712 (4).

(2) Příslušný úřad může dovolit přepravu bez schválení přepravy na svém území na základě zvláštního ustanovení v jeho schválení vzoru (viz bod 1759).

(3) Žádost o schválení přepravy musí obsahovat:

a) přepravní období, pro které je schválení požadováno;

b) údaj skutečného radioaktivního obsahu, předvídané druhy přepravy, typ vozu, pravděpodobnou nebo předvídanou přepravní cestu a

c) údaje o tom, jak budou zajištěna zvláštní bezpečnostní opatření, jakož i zvláštní administrativní nebo provozní kontroly, uvedené v osvědčeních o schválení vzoru kusu, vystavených podle bodů 1752 (3), 1753 (3) a 1754 (3).

(4) Schválí-li příslušný úřad přepravu, vystaví osvědčení o schválení.

Pozn. Kde podmínky oddílu IV odpovídají předpisům “Doporučení IAEA pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek“, vydání 1985 (ve znění z r. 1990), značí čísla uvedená v bodech 1761 až 1764 odpovídající odstavce Doporučení IAEA, vydání 1985.

Přeprava na základě zvláštního ujednání

1758 (1) Každá zásilka přepravovaná na základě zvláštního ujednání vyžaduje vícestranné schválení.

(2) Žádost pro zásilku, na základě zvláštního ujednání, musí obsahovat všechny údaje, které jsou nutné, aby bylo příslušnému úřadu dokázáno, že všeobecná bezpečnost při přepravě odpovídá nejméně té, které by bylo dosaženo, kdyby byly splněny všechny příslušné podmínky tohoto přípojku. Žádost musí kromě toho obsahovat:

a) prohlášení o tom, z jakého hlediska a z jakých důvodů nemůže být zásilka přepravena zcela v souladu s příslušnými podmínkami tohoto přípojku;

b) údaje o zvláštních bezpečnostních opatřeních nebo zvláštních administrativních nebo provozních kontrolách, které musí být během přepravy prováděny, aby byla vyrovnána odchylka od příslušných podmínek tohoto přípojku.

(3) Souhlasí-li příslušný úřad se zvláštním ujednáním, vystaví osvědčení o schválení.

Osvědčení o schválení příslušných úřadů

1759 Smějí být uděleny čtyři druhy osvědčení o schválení: pro radioaktivní látky zvláštní formy, zvláštní ujednání, přepravy a vzory kusů. Schválení pro vzory kusů a přepravu mohou být shrnuta v jednom osvědčení o schválení.

Identifikační značky udělované příslušnými úřady

1760 (1) Každému osvědčení o schválení udělenému příslušným úřadem je přidělena identifikační značka. Tato značka musí mít všeobecně tuto formu:

Zkratka státu / číslo / kód

a) Zkratka státu je rozlišovací značka pro vozidla v mezinárodním provozu, předvídaná ve Vídeňské úmluvě o silniční dopravě (1968).

b) Číslo je přidělováno příslušným úřadem; vztahuje se jen na jeden určitý vzor nebo na jednu určitou přepravu. Identifikační značka, přidělená pro schválení přepravy, musí být jednoznačně ve vztahu k identifikační značce, udělené pro schválení vzoru kusu.

c) Následující kódy se používají v dále uvedeném pořadí, aby se označily druhy osvědčení o schválení:

d) U osvědčení o schválení pro vzor kusu se doplní, kromě případů schválení podle bodu 1755, ke kódu vzoru kusu symbol "-85"¹⁾.

(2) Tyto kódy se používají takto:

a) Každé osvědčení a každý kus musí být opatřeny odpovídající identifikační značkou, která sestává ze symbolů, předepsaných v odstavci (1). U kusů se však zapíše jen příslušný kód konstrukčního typu, případně včetně symbolu "-85"¹⁾, za druhou šikmou čárou, tzn. “T“ a “X“ se neobjeví v identifikační značce kusu. Jsou-li schválení pro vzor kusu a pro přepravu shrnuta v jednom osvědčení, nemusí být příslušné kódy opakovány.

Příklady:

A/132/B(M)F-85: Vzor kusu typu B(M) pro štěpné látky, které vyžaduje vícestranné schválení a kterému byla příslušným úřadem Rakouska přidělena identifikační značka 132 (vyznačí se na kusu a zapíše do osvědčení o schválení pro vzor kusu).

A/132/B(M)F-85T: Schválení přepravy, udělené pro kus s nahoře označenou identifikační značkou (zapíše se jen do osvědčení o schválení).

A/137/X-85: Zvláštní ujednání, schválené příslušným úřadem Rakouska a kterému bylo udělena identifikační značka 137 (zapíše se jen do osvědčení o schválení).

A/139/IF-85: Vzor průmyslového kusu pro štěpné látky, schválený příslušným úřadem Rakouska, kterému byla přidělena identifikační značka 139 (vyznačí se na kusu a zapíše do osvědčení o schválení pro vzor kusu).

b) Je-li uděleno vícestranné schválení prohlášením platnosti, použije se jen identifikační značka, vystavená zemí původu vzoru kusu nebo přepravy. Je-li uděleno vícestranné schválení vystavením osvědčení o schválení v různých státech po sobě, musí být do každého osvědčení o schválení zapsána příslušná identifikační značka; a kus, jehož konstrukční typ byl v této formě schválen, musí být opatřen všemi příslušnými identifikačními značkami. Například by bylo:

A/132/B(M)F-85

CH/28/B(M)F-85

identifikační značkou kusu, který by byl původně schválen Rakouskem a následně dalším osvědčením o schválení schválen Švýcarskem. Další identifikační značky by byly pak uvedeny na kusu stejným způsobem.

c) Revize osvědčení o schválení se uvede v závorce bezprostředně vedle identifikační značky. Například A/132/B(M)F-85(Rev.2) znamená druhou revizi rakouského osvědčení o schválení pro vzor kusu nebo A/132/B(M)F-85(Rev.0) původní osvědčení rakouského schválení vzoru kusu. Při prvním udělení je výraz v závorce fakultativní, místo „Rev.0“ mohou být použita také jiná slova, jako například „První vydání“. Pro revidované schválení musí být přiděleno číslo jen státem, který vystavil původní osvědčení o schválení.

d) Jiná písmena a číslice (pokud jsou na základě předpisů v jednotlivých státech vyžadovány) mohou být zapsána(-y) v závorkách na konci identifikační značky, např. A/132/8(M)F-85(SP503).

e) Není nutné měnit identifikační značku na obalu při každé revizi osvědčení o schválení. Takové změny označení jsou nutné jen, je-li s revizí osvědčení o schválení vzoru kusu spojena změna kódu vzoru kusu za druhou šikmou čárou.

Obsah osvědčení o schválení

(viz úvodní poznámky k tomuto oddílu)

1761 Osvědčení o schválení pro radioaktivní látky zvláštní formy

Číslo 726

1762 Osvědčení o schválení pro zvláštní ujednání

Číslo 727

1763 Osvědčení o schválení pro přepravy

Číslo 728

Všeobecné

1764 Osvědčení o schválení pro vzory kusů

Číslo 729

Prohlášení platnosti osvědčení o schválení

1765 Vícestranná schválení mohou být provedena formou prohlášení platnosti prvně uděleného originálního osvědčení o schválení uděleného příslušným úřadem země původu pro vzor nebo přepravu. Toto prohlášení platnosti může být provedeno záznamem souhlasu na prvně uděleném originálním osvědčení o schválení nebo vystavením odděleného osvědčení o souhlasu, přípojku, doplňku, atd. příslušným úřadem státu, přes který nebo do kterého se přeprava uskutečňuje.

Všeobecná ustanovení pro programy zajištění kvality

1766 Programy zajištění kvality se vyhotoví pro konstrukci, výrobu, zkoušku, dokumentaci, použití, údržbu a inspekci všech kusů a pro všechny postupy při přepravě a tranzitním skladování radioaktivních látek s cílem, zajistit dodržování příslušných podmínek tohoto přípojku. Pokud je pro konstrukční typ nebo přepravu potřebné schválení příslušného úřadu, musí být toto schválení odvislé od přiměřenosti programu zajištění kvality. Potvrzení, že požadavky na konstrukční typ byly v plném rozsahu splněny, musí být příslušnému úřadu k dispozici. Výrobce, odesilatel nebo uživatel vzoru kusu musí dát příslušnému úřadu na požádání k dispozici vhodná zařízení pro inspekci během výroby a při používání obalů a všem zúčastněným úřadům prokázat, že

a) konstrukční postup a materiály, použité pro výrobu obalů souhlasí se specifikacemi schváleného vzoru kusu a

b) všechny obaly schváleného konstrukčního typu budou pravidelně přezkušovány a - pokud je to nutné - tak upraveny a udržovány v dobrém stavu, že také po několikerém použití odpovídají dále všem příslušným podmínkám a specifikacím.

1767-

1750 Schválení příslušným úřadem je nutné pro:

a) radioaktivní látky zvláštní formy (viz bod 1751);

b) všechny kusy se štěpnými látkami (viz bod 1754, 1755);

c) kusy typu B, typu B(U) a typu B(M) (viz bod 1752, 1753, 1755);

d) zvláštní ujednání (viz bod 1758);

e) určité přepravy (viz bod 1757);

f) výpočet hodnot A1 a A2 neuvedených v seznamu [viz bod 1701 (1)].

Schvalování radioaktivních látek zvláštní formy

1751 (1) Každý konstrukční typ pro radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení. Žádost o schválení musí obsahovat:

a) přesný popis radioaktivních látek nebo jedná-li se o pouzdro, jeho obsahu, zejména s údajem jeho fyzikálního stavu a chemické formy;

b) přesný popis konstrukčního typu pouzdra, které má být použito;

c) zprávu o provedených zkouškách a jejich výsledcích nebo výpočtech, které dokazují, že radioaktivní látky splňují podmínky nebo jiné důkazy, že radioaktivní látky zvláštní formy odpovídají platným podmínkám tohoto přípojku;

d) důkaz o programu zajištění kvality.

(2) Příslušný úřad vystaví osvědčení o schválení, ve kterém se potvrzuje, že schválený konstrukční typ splňuje podmínky pro radioaktivní látky zvláštní formy a udělí tomuto konstrukčnímu typu značku. V osvědčení o schválení se přesně uvedou podrobnosti o radioaktivních látkách zvláštní formy.

Schválení vzoru kusu

Schválení vzoru kusu typu B(U)

1752 (1) Každý konstrukční typ kusu typu B(U), který byl navržen ve státě, který je smluvním státem COTIF, musí být schválen příslušným úřadem tohoto státu. Jestliže stát, ve kterém byl kus navržen, není smluvním státem COTIF, je přeprava přípustná, pokud:

a) tento stát vystaví potvrzení, podle kterého odpovídá kus technickým podmínkám RID a toto potvrzení bude uznáno příslušným úřadem prvního státu COTIF,;

b) - není-li předloženo žádné potvrzení - schvaluje se konstrukční typ kusu příslušným úřadem prvního státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

Každý konstrukční typ kusu typu B(U) pro štěpné látky, který podléhá též ustanovením bodu 1741, vyžaduje vícestranné povolení.

(2) Žádost o schválení musí obsahovat:

a) přesný popis předpokládaného radioaktivního obsahu, zejména jeho fyzikální stav a chemickou formu a druh vysílaného záření;

b) přesný popis konstrukčního typu, včetně úplných konstrukčních výkresů, materiálových listů a použitého postupu výroby;

c) zprávu o provedených zkouškách a jejich výsledcích nebo údaje o výpočetním postupu nebo jiné důkazy, že konstrukční typ odpovídá platným podmínkám;

d) návrh pokynů pro použití a kontrolu obalu;

e) - je-li kus určen pro nejvyšší normální provozní přetlak vyšší než 100 kPa (1,0 bar) zejména údaje o materiálech, použitých k zhotovení těsného vnějšího obalu, jeho specifikaci, odběr vzorků a druh zkoušek;

f) - je-li jako obsah předvídáno ozářené palivo - údaje a zdůvodnění ke všem opatřením obsaženým ve zprávě o bezpečnosti, která se vztahují na vlastnosti paliva;

g) všechny zvláštní podmínky o uložení, které jsou nutné pro spolehlivé odvádění tepla z kusu; přitom je třeba vzít v úvahu rozličné druhy přepravy, jakož i typy vozů a kontejnerů, přicházející v úvahu pro užívání;

h) nejvýše 21 x 30 cm velké vyobrazení kusu, které lze rozmnožit;

i) důkaz o programu zajištění kvality.

(3) Příslušný úřad vystaví osvědčení o schválení, ve kterém potvrdí, že vzor odpovídá podmínkám pro kusy typu B(U).

Oddíl V

Radioaktivní látky s dodatkovými nebezpečnými vlastnostmi

1770 (1) Radioaktivní látky s dodatkovými nebezpečnými vlastnostmi musí být baleny:

a) podle podmínek třídy 7 a

b) pokud nejsou přepravovány jako kus typu A nebo B, podle požadavků příslušné třídy.

(2) Pyroforní radioaktivní látky musí být baleny do kusů typu A nebo typu B a navíc vhodným způsobem inertizovány.

(3) O radioaktivních látkách ve vyjmutých kusech s dodatkovými nebezpečnými vlastnostmi, viz bod 3 (5) a (6).

(4) Obaly pro hexafluorid uranu musí být konstruovány, vyrobeny a používány podle podmínek bodu 1771.

Požadavky na balení a přepravu hexafluoridu uranu

1771 (1) Obaly pro hexafluorid uranu musí být konstruovány jako tlakové nádoby a vyrobeny z vhodné uhlíkové oceli nebo z jiné vhodné legované oceli.

(2) a) Obaly a jejich provozní vybavení musí být konstruovány pro provozní teploty od nejméně -40 °C až do +121 °C a pro provozní tlak 1,4 MPa (14 bar).

b) Obaly a jejich provozní a konstrukční vybavení musí být konstruovány tak, aby zůstaly těsné a trvale se nedeformovaly, jestliže budou po dobu 5 minut podrobeny zkušebnímu hydraulickému přetlaku 2,8 MPa (28 bar).

c) Obaly a jejich konstrukční vybavení (pokud jsou trvale spojena s obalem) musí být konstruovány tak, aby odolaly vnějšímu přetlaku 150 kPa (1,5 bar), aniž by se trvale deformovaly.

d) Obaly a jejich provozní vybavení musí být konstruovány tak, aby zůstaly těsné tak, že bude dodržena mezní hodnota uvedená v odstavci (4) f).

e) Přetlakové ventily nejsou přípustné a počet otvorů má být pokud možno nejmenší.

f) Obaly o objemu více než 450 l a jejich provozní a konstrukční vybavení (pokud jsou tato trvale spojena s obalem) musí být konstruovány tak, aby zůstaly těsné, jsou-li podrobeny zkoušce pádem uvedené v bodu 1742.

(3) Po zhotovení se vnitřní strana částí odolávajících tlaku pečlivě očistí vhodným způsobem od tuku, oleje, okují, oxidové strusky a ostatních cizích komponentů.

(4) a) Každý obal a jeho provozní a konstrukční vybavení musí být podrobeny buď společně, nebo odděleně před prvním uvedením do provozu a opakovaně zkoušce. Tyto zkoušky musí být provedeny a ověřeny ve spolupráci s příslušným úřadem.

b) Zkouška před prvním uvedením do provozu sestává ze zkoušky konstrukce, zkoušky pevnosti, zkoušky těsnosti, ověření objemu v litrech a funkční zkoušky provozního vybavení.

c) Opakované zkoušky sestávají ze zkoušky pohledem, zkoušky pevnosti, zkoušky těsnosti a funkční zkoušky provozního vybavení. Interval opakované zkoušky činí nejvýše pět let. Obaly, které nebyly v průběhu této pětileté lhůty zkoušeny, musí být přezkoušeny před přepravou podle programu, schváleného příslušným úřadem.

Smějí být znovu plněny teprve po ukončení kompletního programu pro opakované zkoušky.

d) Konstrukční zkouška musí prokázat, že byly dodrženy specifikace konstrukce a výrobní program.

e) Zkouška pevnosti před prvním uvedením do provozu se provede formou hydraulické tlakové zkoušky s vnitřním přetlakem 2,8 MPa (28 bar). Pro opakované zkoušky smí být použit jiný, stejně hodnotný, příslušným úřadem uznaný, nedestrukční postup zkoušky.

f) Zkouška těsnosti se provede postupem, který je schopný prokázat unikání v těsném vnějším obalu s citlivostí 0,1 Pa.1/s (10^-6 bar.1/s).

g) Objem obalů v litrech se stanoví s přesností ± 0,25 % vztažmo k 15 °C. Objem se uvede na štítku, jak je popsáno v odstavci (6).

(5) S výjimkou obalů určených pro obsah méně než 10 kg hexafluoridu uranu, má příslušný úřad země původu pro každý konstrukční typ kusu pro hexafluorid uranu potvrdit dodržení podmínek tohoto bodu a udělit schválení. Toto schválení může být součástí schválení pro kus typu B a/nebo pro kus se štěpným obsahem podle oddílu IV tohoto přípojku.

(6) Na každém obalu musí být trvale umístěn štítek z nerezavějícího kovu a na lehce přístupném místě. Způsob umístění štítku nesmí nepříznivě ovlivnit pevnost obalu. Na štítku musí být vyraženy nebo podobným způsobem vyznačeny nejméně dále uvedené údaje:

– schvalovací číslo;

– razítko znalce, který zkoušku provedl.

– sériové číslo výrobce (výrobní číslo);

– nejvyšší provozní přetlak 1,4 MPa (14 bar);

– zkušební přetlak 2,8 MPa (28 bar);

– obsah: hexafluorid uranu;

– objem v litrech;

– nejvyšší hmotnost plnění hexafluoridem uranu;

– vlastní hmotnost;

– datum (měsíc, rok) první zkoušky a posledně provedené opakované zkoušky;

(7) a) Hexafluorid uranu musí být přepravován v pevném stavu.

b) Stupeň plnění smí být jen tak velký, aby byl objem při 121 °C naplněn nejvýše do 95 %.

c) Čištění obalů musí být prováděno jen vhodným postupem.

d) Provádění oprav je dovoleno jen podle písemně platného programu konstrukce a výroby. Programy oprav vyžadují předchozího schválení příslušným úřadem.

e) Nevyčištěné prázdné obaly musí být během přepravy a tranzitního skladování uzavřeny a těsné tak jako v plném stavu.

f) Pro údržbu musí být použito programu, schváleného příslušným úřadem.

(8) Obaly, které byly zhotoveny podle normy USA č.14.1-1982²⁾ nebo srovnatelným způsobem, smějí být používány se souhlasem příslušného úřadu, kterého se to týká, jestliže zkoušky uvedené v těchto normách byly provedeny v nich uvedeným znalcem a budou dále prováděny a ověřeny podle odstavce (4) c) se souhlasem příslušného úřadu.

1772-

Přípojek VIII

Podmínky pro označování a seznam nebezpečného zboží

Označování kotlových vozů, bateriových vozů, vozů s odnímatelnými cisternami a nádržkových kontejnerů, vozů, velkých a malých kontejnerů pro zboží ve volně loženém stavu, jakož i vozů obsahujících vozovou zásilku s kusy jednoho a toho samého zboží

Látky se smějí zařadit do všeobecného označení j.n., jen pokud je nelze zařadit do některého specifického souhrnného označení nebo specifického označení j.n.