Vyhláška č. 62/1964 Sb.

ŠLECHTĚNÍ ROSTLIN, POVOLOVÁNÍ ODRŮD, VÝROBA OSIVA, SADBY A ŠKOLKAŘSKÝCH VÝPĚSTKŮ A JEJICH UZNÁVÁNÍ

Zvlášť nebezpeční škůdci

(K § 16 zákona)

(1) Škůdci a choroby rostlin a plevele uvedení v seznamech škůdců vnější karantény*) a v seznamech škůdců vnitřní karantény v příloze č. 1 se považují za zvlášť nebezpečné škůdce. Za zvlášť nebezpečné škůdce se považují též nekaranténní škůdci, uvedení v příloze č. 2, pokud došlo k jejich značnému přemnožení.

(2) Všechny osoby, které zjistily výskyt zvlášť nebezpečných škůdců nebo podezření z něho, jsou povinny hlásit to místnímu národnímu výboru. Místní národní výbor hlásí výskyt, popřípadě podezření z něho okresnímu národnímu výboru, výrobní zemědělské správě a krajské pobočce kontrolního ústavu; podle potřeby zašle krajské pobočce kontrolního ústavu vzorky škůdců, a to v obalech zabraňujících jejich rozšíření.

(3) Zvlášť nebezpeční škůdci uvedení v odstavci 1 jsou nakažlivými chorobami nebo škůdci užitkových rostlin podle § 192 trestního zákona.

Šlechtění rostlin

(1) Šlechtěním rostlin jsou pověřeny šlechtitelské a semenářské podniky. Podle potřeby pověří ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství (dále jen „ministerstvo“) další organizace (např. výzkumné ústavy).

(2) Pověřené organizace provádějí šlechtění rostlin podle plánu schváleného ministerstvem. Návrh plánu sestavuje a předkládá ke schválení Sdružení šlechtitelských a semenářských podniků.

Sledování výskytu některých škůdců

(K § 17 zákona)

(1) Pro účely prognózy výskytu škůdců, plánování a rozmístění prostředků na ochranu rostlin vede kontrolní ústav soustavnou mapovou evidenci o rozšíření škůdců a chorob rostlin a plevelů (dále jen „škůdci“), provádí prognózu jejich výskytu a sleduje jejich vývoj. Na základě této činnosti signalizuje podle potřeby termíny k zahájení a ukončení potřebných ochranných zásahů. Tyto termíny jsou pro ukládání a provádění zásahů závazné. Škůdce podléhající mapové evidenci, prognóze a signalizaci, jakož i organizaci těchto činností stanoví ministerstvo.

(2) Při činnosti podle odstavce 1 spolupracuje kontrolní ústav s národními výbory, výrobními zemědělskými správami a ostatními orgány a organizacemi řídícími zemědělské organizace, organizacemi pověřenými nákupem rostlinných výrobků, uživateli skladů rostlinných výrobků nebo výrobků rostlinného původu (dále jen „uživatelé skladů“), výzkumnými ústavy a jejich pracovišti a zemědělskými školami.

(1) Všechny odrůdy, hybridy a jejich komponenty (dále jen „odrůdy“) musí před povolením projít předepsanými odrůdovými zkouškami. Žádosti o přijetí odrůdy ke zkouškám a o její povolení podávají pověřené organizace (§ 1 odst. 1) u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „kontrolní ústav“) na tiskopisech, které u něho obdrží. Odrůda, o jejíž přijetí ke zkouškám a povolení požádá jiný šlechtitel než pověřená organizace, může být přijata ke zkouškám, vyžaduje-li to zájem národního hospodářství, jen za podmínky, že šlechtitel se zaváže po jejím povolení bezplatně odevzdat šlechtitelskou dokumentaci Sdružení šlechtitelských a semenářských podniků a dodat všechen vyšlechtěný materiál za platné ceny šlechtitelskému a semenářskému podniku určenému Sdružením těchto podniků.

(2) O přijetí přihlášených nových odrůd do odrůdových zkoušek rozhoduje ministerstvo.

(3) Kontrolní ústav může navrhnout ministerstvu zařadit do odrůdových zkoušek i vhodnou odrůdu, kterou šlechtitel nepřihlásil; o jejím zařazení do zkoušek rozhodne ministerstvo. Šlechtitel takové odrůdy má stejná práva a povinnosti jako přihlašovatel odrůdy.

(1) Odrůdovými zkouškami se zjišťují pěstitelské hodnoty odrůdy, dále její samostatnost a šlechtitelská vyrovnanost. Zkoušky provádí kontrolní ústav ve svých odrůdových zkušebnách ve spolupráci s výzkumnými ústavy a za pomoci podniků zpracovatelského průmyslu, zdravotnických a jiných zařízení a podniků, v jejichž zájmu jsou odrůdy šlechtěny a povolovány.

(2) Odrůdové zkoušky u jednoletých rostlin se provádějí zpravidla v průběhu 3 let, u dvou a víceletých rostlin 4 až 5 let, u ovoce, dřevin a jiných vytrvalých rostlin zpravidla 3 let plné užitkovosti. Ministerstvo může dobu provádění odrůdových zkoušek prodloužit nebo zkrátit, popřípadě odrůdu z odrůdových zkoušek vyloučit.

V rámci odrůdových zkoušek provede kontrolní ústav přehlídku šlechtitelského materiálu komisí složenou z odborníků příslušných odvětví. Komise zhodnotí výsledky šlechtění a sepíše o tom protokol, který odevzdá kontrolnímu ústavu. Kontrolní ústav vypracuje osvědčení o konečném výsledku zkoušek a jejich souhrnné zhodnocení. Osvědčení obsahuje podrobné údaje a souhrnné zhodnocení všech provedených zkoušek s návrhem na rozhodnutí. Osvědčení s případným návrhem na povolení odrůdy předkládá kontrolní ústav ministerstvu; opis osvědčení zašle přihlašovateli.

(1) O povolení nové odrůdy rozhoduje ministerstvo na návrh Státní odrůdové komise; v rozhodnutí též uvede, kdo a jakým podílem je původcem (spolupůvodcem). Nové odrůdy mohou být povoleny jen tehdy, jestliže překonávají užitkovými vlastnostmi jiné povolené odrůdy a jsou pro zemědělskou výrobu potřebné.

(2) O pojmenování a označení povolené odrůdy rozhoduje ministerstvo na základě doporučení Státní odrůdové komise; přihlašovatel může sám navrhnout pojmenování nebo označení. Názvy nových odrůd i jména jejich šlechtitelů zveřejňuje ministerstvo ihned po povolení.

(3) Nově povolené odrůdy se zapisují do státní odrůdové knihy, kterou vede kontrolní ústav. Ministerstvo zveřejňuje každý rok listinu povolených odrůd.

(1) U povolených odrůd šlechtěných, které stanoví ministerstvo, musí být prováděno udržovací šlechtění, jehož účelem je zajistit výkonnost i ostatní vlastnosti, které měla odrůda v době povolení. Ministerstvo může do udržovacího šlechtění zařadit i nešlechtěné povolené odrůdy, které se v takovém případě považují za odrůdy šlechtěné.

(2) Udržovací šlechtění provádějí šlechtitelské a semenářské podniky, popřípadě jiné organizace, které touto činností pověří ministerstvo.

(1) Vyhlášená rajonizace je podkladem pro zpracování plánu výroby osiva a sadby, distribuce uznaného osiva a sadby a pro plánování jejich obměn v zemědělských organizacích. Při povolení nových odrůd vyhlašuje ministerstvo současně jejich rajonizaci. Zemědělské organizace jsou povinny se řídit vyhlášenou rajonizací.

(2) Ministerstvo může v odůvodněných případech povolit výjimku z vyhlášené rajonizace.

Roční odměna původcům (spolupůvodcům)

(1) Roční odměna se určí podle výměry ploch běžného pěstování nově povolenou odrůdou osetých nebo osázených a zjištěných ministerstvem. Pokud by u některých plodin nebyly plochy běžného pěstování zjišťovány, určí se plocha běžného pěstování podle výměry množitelské plochy.

(2) Roční odměnu a její výši určí ministerstvo podle sazeb a za podmínek dohodnutých s ministerstvem financí. Roční odměna za nově povolenou odrůdu může činit v jednom roce nejvýše 10 000 Kčs.

(3) Roční odměna se poskytuje po dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po udělení povolení.

(4) Za nové odrůdy, s výjimkou okrasných rostlin, které byly povoleny přede dnem účinnosti této vyhlášky, může být u odrůd určených ministerstvem poskytována roční odměna za léta, která zbývají do uplynutí doby 15 let počítaných od roku následujícího po udělení povolení. Ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé platí tu obdobně.

Národní výbory, orgány a organizace řídící zemědělské organizace, zejména výrobní zemědělské správy, kontrolní ústav, organizace Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu a organizace skladující a zpracovávající rostlinné výrobky jsou povinny spolupracovat při organizaci, zajišťování, provádění a kontrole ochrany pozemků, porostů a skladů proti škůdcům.

Stanovení úkolů plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků

Při stanovení úkolů plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků zemědělským organizacím, které uzavřely s pověřenými organizacemi hospodářské smlouvy na výrobu osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, se přihlíží k rozsahu výrobních úkolů, které tyto organizace převzaly na základě této hospodářské smlouvy.

Chmelová sáď a kořenáče

Výrobou chmelové sádě a kořenáčů je pověřeno Chmelařství, národní podnik v Žatci (dále jen „Chmelařství“). Chmelařství uzavírá na výrobu chmelové sádě a kořenáčů hospodářské smlouvy se zemědělskými organizacemi, které ministerstvo k návrhu Chmelařství prohlásí za chmelařská hospodářství.

Uznané osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky lze používat k osevu (výsadbě) pouze ve vegetačním období bezprostředně následujícím po jejich sklizni. Uvádět je do oběhu pro použití v pozdějších vegetačních obdobích lze jen se souhlasem kontrolního ústavu, který jej udělí po novém přezkoušení a zjištění, že mají jakost předepsanou technickými normami.

Chemické přípravky

(1) Zásady zkoušení a povolování chemických přípravků na ochranu rostlin stanoví československá státní norma 46 5890.

(2) Výrobci chemických přípravků jsou povinni zkoušet vlastnosti každé partie přípravků v rozsahu stanoveném v povolení ministerstva a technickými podmínkami a podávat kontrolnímu ústavu měsíční hlášení o vyrobených přípravcích. Výrobci jsou povinni vést přehled o expedici jednotlivých partií podle pokynů ministerstva.

(3) Výrobce je povinen umožnit pracovníkům kontrolního ústavu dohled na výrobu, balení, uskladnění, expedici a na zkoušky prováděné jeho vlastními složkami.

(4) Kontrolu uskladněných chemických přípravků provádí pravidelně kontrolní ústav v případné spolupráci s orgány ministerstva zdravotnictví a ministerstva vnitra.

Mechanizační prostředky

(1) Zkoušení mechanizačních prostředků na ochranu rostlin se skládá z technické zkoušky, kterou provádí Státní zkušebna zemědělských a lesnických strojů v Řepích u Prahy, a ze zkoušek biologické účinnosti a agrotechnické vhodnosti, které provádí kontrolní ústav.

(2) Mechanizační prostředky na ochranu rostlin mohou být vyráběny, dováženy a uváděny do oběhu pouze po povolení ministerstva, vydaném na základě závěrečné zprávy vypracované oběma zkušebními složkami a na základě schválených technických podmínek.

(3) Výrobce je povinen dodat každý nový typ stroje před zavedením jeho sériové výroby s výsledky továrních zkoušek, návodem na obsluhu a návrhem technických podmínek ke zkouškám (odstavec 1). Mechanizační prostředky, které zjevně neodpovídají platným agrotechnickým podmínkám, mohou být výrobci vráceny bez provedení zkoušky.

(4) Uživatelé strojů nesmějí na mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin provádět jakékoliv opravy ovlivňující nepříznivě výkon, jakost a bezpečnost práce. Pracovníci provádějící kontrolu mají právo uložit odpovědným pracovníkům, aby vyřadili z provozu všechny mechanizační prostředky, které neodpovídají technickým podmínkám. Uživatelé mechanizačních prostředků jsou zodpovědni za dodržování předpisů výrobce o správě, údržbě, obsluze a uložení strojů.

(1) Ministerstvo určuje podle bilancí potřeby osiva a sadby na jednotlivá léta, zda lze uvádět do oběhu obchodní osivo a sadbu a jaké jeho množství jsou zemědělské nákupní a zásobovací podniky povinny připravit.

(2) Jako obchodní osivo a sadbu povolí kontrolní ústav osivo a sadbu, které byly řádně vyčištěny a při zkoušení vykázaly alespoň hodnoty stanovené technickými normami pro nejnižší jakostní třídu.

(3) Pro používání obchodního osiva a sadby k osevu (výsadbě) platí obdobně ustanovení § 24.

Podmínky používání prostředků na ochranu rostlin

(1) Chemické přípravky na ochranu rostlin, které neodpovídají podmínkám stanoveným v povolení, a přípravky neúčinné musí být zneškodněny podle pokynů vydaných ministerstvem v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a vnitra.

(2) Uživatelé přípravků na ochranu rostlin jsou povinni dodržovat ochranné lhůty mezi posledním ošetřením a sklizní nebo manipulací s ošetřenými rostlinami stanovené ministerstvem. Pozemky a porosty na nich ošetřené některými chemickými přípravky podléhají evidenci v případech, které stanoví zvláštní pokyny ministerstva vydané v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Evidenci vedou zemědělské organizace.

(3) Pokyny ministerstva vydané ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví stanoví podle jednotlivých druhů mechanizačních prostředků na ochranu rostlin způsob ochrany porostů sousedících s porosty ošetřovanými proti zasažení chemickými přípravky, a to v těch případech, kdy může být ohroženo zdraví lidí nebo hospodářských zvířat.

(4) Používání prostředků na ochranu rostlin se řídí pokyny o bezpečnosti při práci s prostředky na ochranu rostlin vydanými ministerstvem ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.

(5) Ochrana včel, ryb a vod při používání prostředků na ochranu rostlin se řídí zvláštním předpisem.*)

(1) Obchodní osivo a sadbu zajišťují zemědělské nákupní a zásobovací podniky, a to z tržního zboží získaného z ploch, které kontrolní ústav při uznávacím řízení zamítl, a z ploch běžného pěstování, které vykazovaly takové vlastnosti, že skýtají záruku výroby osiva a sadby alespoň v hodnotě nejnižší jakostní třídy stanovené technickými normami.

(2) Za účelem zajištění jakostního obchodního osiva a sadby jsou zemědělské nákupní a zásobovací podniky povinny připravit osivo a sadbu především z ploch, které kontrolní ústav při uznávacím řízení zamítl, avšak v osvědčení označil za způsobilé pro sklizeň na přípravu obchodního osiva a sadby. Kontrolní ústav předá zemědělskému nákupnímu a zásobovacímu podniku ve stanoveném termínu osvědčení o výsledku přehlídky těchto ploch. Zemědělské nákupní a zásobovací podniky jsou též samy povinny vyhledávat plochy z běžného pěstování vhodné pro obchodní osivo a sadbu a zajistit, aby tržní zboží vyrobené na takových plochách bylo po nákupu zvlášť uskladněno.

(3) Po přečištění uskladněného tržního zboží požádá zemědělský nákupní a zásobovací podnik kontrolní ústav o jeho přezkoušení. Kontrolní ústav odebere z připraveného tržního zboží vzorky, přezkouší je, a vykazuje-li osivový a sadbový materiál hodnoty uvedené v § 26 odst. 2, povolí je jako obchodní osivo a sadbu.

Odpovědnost za osivové hodnoty při dodávkách osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků

(K § 14 zákona)

(1) Organizace, která dodává osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky odpovídá za pravost druhu a odrůdy a za jejich předepsanou jakost, jakož i za to, že na ně byl vydán uznávací list, popřípadě u obchodního osiva a sadby povolovací list.

(2) Kontrolní ústav prověřuje, jak organizace pověřená výrobou osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, popřípadě zemědělská organizace, která je na základě hospodářské smlouvy vyrábí, plní své povinnosti při jejich přípravě a dodávce.

(3) Za účelem zjištění pravosti druhu a odrůdy uznaných osiv a sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, osiva a sadby z dovozu a pro vývoz provádí kontrolní ústav skleníkové, laboratorní a polní vegetační zkoušky v rozsahu, který určí ministerstvo.

Odstraňování odumřelého nebo přestárlého ovocného stromoví a vinic

(1) Všichni pěstitelé jsou povinni na svůj náklad vykácet zcela odumřelé (úplně zaschlé) ovocné stromy všech druhů a vyklučit přestárlé vinice nejpozději do 31. 12. běžného roku a dříví z vykácených stromů odstranit.

(2) Rozptýlené zdravé ovocné stromy, které ztěžují obdělávání půdy mechanizačními prostředky, lze vykácet jen se souhlasem místního národního výboru. Registrované semenné a matečné roubové ovocné stromy a keře lze vykácet jen se souhlasem šlechtitelského a semenářského podniku (§ 11 zákona) a stromy chráněné podle předpisů o státní ochraně přírody lze určit k vykácení pouze se souhlasem orgánu státní ochrany přírody.

(3) Všem pěstitelům, kteří ovocné stromy podle ustanovení odstavce 1 včas nevykácejí, nařídí místní národní výbor, aby tak učinili do 15 dnů. Nesplní-li pěstitelé těchto stromů uloženou povinnost, nařídí místní národní výbor na základě svého vykonatelného rozhodnutí na jejich náklad náhradní výkon, kterým může pověřit nejbližší strojní a traktorovou stanici.

(4) Vykácené dřevo (odstavce 1 až 3) vykupují pověřené organizace lesního hospodářství.*)

Zrušují se ustanovení § 4 a 5 nařízení ministra spravedlnosti č. 54/1955 Sb., o tom, co se považuje za omamné prostředky, jedy, nakažlivé choroby a za škůdce užitkových rostlin podle trestního zákona.

Při zakládání nových chmelnic jsou zemědělské organizace povinny používat uznané chmelové sádě a kořenáčů při postupném zvyšování podílu šlechtěných klonů č. 72, 114 a 31 tak, aby v roce 1970 dosáhly 50 % podílu na celkové výměře chmele a vyšlechtěných krajových odrůd poloraného Červeňáku typu Žateckého, Úštěckého a Tršického chmele. Vysazování chmelové sádě klonu č. 126 je zakázáno; výjimku může povolit pouze ministerstvo.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 62/1964 Sb.

SEZNAM ŠKŮDCŮ VNITŘNÍ KARANTÉNY

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 62/1964 Sb.

SEZNAM ŠKŮDCŮ NEKARANTÉNNÍCH