Zákon č. 64/1959 Sb.

Vědecké hodnosti

Socialistická společnost plně uznává a oceňuje význam tvůrčí činnosti vědeckých pracovníků při budování socialismu. Proto uděluje vědecké hodnosti pracovníkům, kteří prokázali vědeckou kvalifikaci vědeckovýzkumnou činností ve prospěch socialistické výstavby, aby podnítila snahu o zvýšení vědecké kvalifikace a zaručila vysokou úroveň vědecké práce.

(1) Vědecké hodnosti se udělují ve dvou stupních, a to

a) hodnost kandidáta věd,

b) hodnost doktora věd,

s připojením označení příslušného vědního oboru.

(2) Vědecké hodnosti se uvádějí buď v plném znění nebo zkratkami C Sc (candidatus scientiarum) pro hodnost kandidáta věd a Dr Sc (doctor scientiarum) pro hodnost doktora věd.

(1) Vědecké hodnosti udělují:

a) Československá akademie věd, Slovenská akademie věd, Československá akademie zemědělských věd (dále jen „akademie věd“),

b) vysoké školy.

(2) Státní komise pro vědecké hodnosti stanoví, která místa udělují v jednotlivých vědních oborech vědecké hodnosti.

(3) Akademie věd a vysoké školy vydávají diplomy o vědeckých hodnostech, které udělily.

(1) Vědecké hodnosti se udělují v těchto skupinách věd:

fysikálně matematické vědy,

filosofické vědy,

ekonomické vědy,

právní vědy,

historické vědy,

pedagogické vědy,

psychologické vědy,

filologické vědy,

vojenské vědy.

geologicko-mineralogické vědy,

geografické vědy,

chemické vědy,

biologické vědy,

lékařské vědy,

zemědělsko-lesnické vědy,

veterinární vědy,

technické vědy,

(2) Další skupiny věd, ve kterých se udělují vědecké hodnosti, určí Státní komise pro vědecké hodnosti, která může provést též změny skupin věd uvedených v odstavci 1.

Podmínky udělování vědeckých hodností

(1) Vědeckou hodnost lze udělit politicky a ideologicky vyspělým vědeckým pracovníkům, kteří svou vědeckou tvůrčí činností, založenou na vědeckém světovém názoru, svým dosavadním vývojem i odbornou praxí dávají pevnou záruku svého dalšího vývoje jako socialističtí vědci.

(2) Pracovníkům bez vysokoškolského vzdělání lze udělit vědeckou hodnost výjimečně, jestliže jinak splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a vědeckými pracemi, objevy nebo vynálezy prokázali žádoucí vědeckou tvůrčí úroveň.

(1) Uchazeč o vědeckou hodnost kandidáta věd musí kandidátskými zkouškami (zkouškami z kandidátského minima), disertační prací a její veřejnou obhajobou osvědčit hluboké teoretické znalosti.

(2) Uchazeč o vědeckou hodnost doktora věd musí být vyhraněná vědecká osobnost, jejíž celé vědecké dílo je významné pro rozvoj určitého vědního oboru i pro pokrok společnosti a která platnost výsledků svých vědeckých prací prokáže veřejnou obhajobou doktorské disertační práce.

(1) Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost uchazeče k tvůrčí vědecké práci v příslušném oboru a musí přinášet nové poznatky.

(2) Doktorská disertační práce musí obsahovat vyřešení nebo teoretické zevšeobecnění závažného vědeckého problému, musí znamenat podstatný přínos pro vědu, popřípadě i pro praxi příslušného oboru a musí být výsledkem původního objevného bádání.

(3) K obhajobě doktorské disertační práce mohou být připuštěni kandidáti věd, dále členové akademií věd, profesoři a docenti vysokých škol a pracovníci, kteří zastávají funkce vedoucích vědeckých pracovníků ve vědeckých a výzkumných pracovištích a kteří splňují podmínky § 6 odst. 2.

Obhajoby doktorských a kandidátských disertačních prací se konají před plénem vědecké rady, popřípadě před komisí fakulty, vysoké školy nebo ústavu; Státní komise pro vědecké hodnosti stanoví zásady, podle kterých se tvoří komise, a určí, ve kterých případech nelze obhajobu provádět před komisí.

Řádným členům akademikům Československé akademie věd přísluší vědecká hodnost doktora věd od jejich jmenování nebo zvolení.

K vyjádření vysoké pocty za zvláštní zásluhy o pokrok na poli vědy a kultury nebo společenských vztahů a za významné zásluhy o socialistickou výstavbu lze udělit bez obhajoby disertační práce vynikajícím domácím i zahraničním vědeckým nebo veřejným pracovníkům čestnou vědeckou hodnost doktora věd. K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd cizím státním příslušníkům je třeba souhlasu vlády, k udělení čestné vědecké hodnosti československým občanům je třeba souhlasu Státní komise pro vědecké hodnosti.

Výjimky z podmínek pro udělování vědeckých hodností uvedených v §§ 5 až 7 může stanovit Státní komise pro vědecké hodnosti.

(1) Akademie věd a vysoké školy (§ 3) mohou nostrifikovat vědecké hodnosti získané v zahraničí, jestliže tyto hodnosti odpovídají svou úrovní vědeckým hodnostem udělovaným v Republice československé.

(2) K nostrifikaci je třeba souhlasu Státní komise pro vědecké hodnosti.

(1) Vědecké hodnosti pozbývají osoby, které se zpronevěří věci míru a socialismu.

(2) Nenastane-li ztráta vědecké hodnosti již výrokem soudu, rozhodne o odnětí vědecké hodnosti místo, které vědeckou hodnost udělilo.

Státní komise pro vědecké hodnosti

(1) Orgánem pro řídící a vrcholnou koordinační činnost ve věcech udílení vědeckých hodností je Státní komise pro vědecké hodnosti (dále jen „Státní komise“) při ministerstvu školství a kultury.

(2) Předsedou Státní komise je ministr školství a kultury. Jeho náměstky, jimiž jsou zástupce Československé akademie věd a zástupce Slovenské akademie věd, vědeckého sekretáře a ostatní členy Státní komise jmenuje vláda na návrh ministra školství a kultury podaný v dohodě s presidentem Československé akademie věd.

(3) Předseda, jeho náměstkové, vědecký sekretář a další členové ustanovení předsedou tvoří presidium Státní komise.

(4) Členství ve Státní komisi je čestnou funkcí.

(5) Organizační a jednací řád Státní komise schvaluje vláda.

(1) Státní komise dbá o jednotné posuzování vědecké kvalifikace uchazečů o vědecké hodnosti v souladu s požadavky, které klade výstavba socialismu na úroveň vědeckých pracovníků, shromažďuje zkušenosti, k nimž se při udělování vědeckých hodností dochází, a na tomto základě postupně zdokonaluje způsob udílení hodností.

(2) Státní komise zejména:

a) v dohodě s Československou akademií věd a po vyjádření Slovenské akademie věd, Československé akademie zemědělských věd a zúčastněných ústředních úřadů vydává podrobné předpisy k provedení tohoto zákonného opatření a kontroluje jejich plnění;

b) v dohodě s Československou akademií věd určuje místa, na kterých lze konat obhajoby kandidátských nebo doktorských disertačních prací, ze kterých skupin věd a vědních oborů; pokud jde o místa, skupiny věd a vědní obory vojenské, činí tak v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(3) Státní komise může na základě odvolání, stížnosti nebo námitek a v odůvodněných případech též z vlastního podnětu změnit nebo zrušit rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti a popřípadě též nařídit nové projednání.

Závěrečná ustanovení

Akademické tituly a stavovská označení, které byly uděleny přede dnem 1. září 1953, a absolventům lékařských a veterinárních fakult přede dnem 1. ledna 1954, zůstávají nedotčeny.

Zrušují se

a) ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o vysokých školách;

b) vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti ode dne 1. prosince 1959; provede je ministr školství a kultury v dohodě se zúčastněnými členy vlády.