Vyhláška č. 8/1970 Sb.

Článek 1

Poplatníci

K § 2 zákona

(1) Organizace uvedené v § 2 odst. 1 zákona jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění – pokud zákon neustanovuje jinak – bez ohledu na jejich organizační začlenění a bez ohledu na to, které ústřední orgány nebo národní výbory je řídí.

(2) Za průmyslovou nebo stavební činnost ve smyslu zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; za průmyslovou nebo stavební činnost se však nepovažuje činnost podniků podléhajících generálnímu ředitelství Vodní toky, vodohospodářských organizací řízených národními výbory, dále činnost podniků Krajská vodohospodářská správa Banská Bystrica, Východoslovenské vodovody a kanalizace Košice, Ústředí uměleckých řemesel a Divadelní služba.

(3) Pro posouzení, zda objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů, je rozhodný poměr tržeb z průmyslové a stavební činnosti k celkovým tržbám z výrobních činností*) dosažených v předchozím kalendářním roce; u poplatníků, kteří vznikli v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.

(4) Oborová (generální) ředitelství, která jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění, platí daň ze zisku a daň z jmění, jen pokud jde o zisk z jejich vlastní činnosti a z vlastního majetku. Pro posouzení toho, zda zákonu podléhají oborová (generální) ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací podléhajících těmto daním k začátku zdaňovacího období.

(5) Organizacemi zahraničního obchodu se rozumějí:

a) organizace (podniky) zřízené podle předpisů o státní organizaci zahraničního obchodu;**)

b) ostatní organizace (podniky), které provádějí zahraniční obchod jako hlavní činnost.

Článek 2

Připočitatelné položky

K § 5 zákona

(1) Příspěvky podle písmena a) č. 1 zákona, k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou např. příspěvky na dobrovolné pojištění pracujících u Státní pojišťovny, příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů jejich činnosti.

(2) Tvorba nebo zvýšení stavu rezerv je připočitatelnou položkou tehdy, jestliže je účtována na vrub nákladů poplatníka v rozporu s právními předpisy. Jednotlivé druhy rezerv, které právní předpisy dovolují tvořit, jsou určeny v směrnicích k jednotné účtové osnově v národním hospodářství.

(3) Přerozdělení prostředků***) se provádí ze zisku po zdanění. U příjemců se přijaté částky z přerozdělení prostředků nezdaňují. Výjimku tvoří jen částky přijaté [§ 5 písm. c) zákona] nebo poskytnuté [§ 6 odst. 2 písm. e) zákona] z přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu.

Článek 3

Odpočitatelné položky

K § 6 zákona

(1) U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu [podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona] 50 % částek, které zaplatí dodavateli jako splátky (včetně splátkami vypořádaných záloh) nebo jako doplatek na fakturu.*) U podnikové bytové výstavby prováděné ve vlastní režii může si odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1970 se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby.

(2) Pokud v rámci podnikové bytové výstavby jsou budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostor z rozpočtové ceny.

(3) Odečítat lze jenom částky zaplacené na podnikovou bytovou výstavbu z vlastních zdrojů (včetně splátek úvěru na podnikovou bytovou výstavbu čerpaného do 31. prosince 1969) a z úvěru čerpaného po 1. lednu 1970, nikoliv však částky z dotací, které byly poplatníku na podnikovou bytovou výstavbu poskytnuty.

(4) Sdruží-li se několik podniků k společnému provedení bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si jednotliví účastníci odečíst příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek svrchu uvedených, a to poměrnou částkou podle výše účasti.

Článek 4

Základ daně

K § 9 zákona

(1) Zálohy a splátky, které poskytli investoři dodavatelům podle § 9 a 10 vyhlášky č. 22/1967 Sb., nesnižují základ daně z jmění.

(2) Za akciový kapitál u tuzemských akciových společností, který je součástí jmění poplatníka podle § 9 odst. 1 zákona, se považuje pouze splacený akciový kapitál.

(3) Zůstatkovou cenu základních prostředků, která se z jmění poplatníka odečítá, lze odečíst jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv úvěry nebo jinými zdroji.

(4) Z jmění poplatníka se odečítá zůstatková cena vestavěných objektů, které slouží výlučně pro účely civilní obrany a pro zvláštní úkoly.

Článek 5

K § 10 zákona

Průměrný stav jmění poplatníka se vypočítá ze stavu jmění k 1. lednu a k 31. prosinci zdaňovacího období.

Článek 6

Sazba daně

K § 15 zákona

(1) Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle účetních a statistických předpisů platných pro běžný rok.

(2) Do objemu mezd jako základu daně z objemu mezd a příspěvku na sociální zabezpečení patří všechny v běžném roce zúčtované mzdy včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku, které se ve smyslu § 3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, zahrnují do mzdových prostředků.

Článek 7

Správa daní

K § 19 zákona

Správu podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení u poplatníků zdaňovaných podle tohoto zákona vykonává v prvním stupni příslušný okresní národní výbor, Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy a městský národní výbor s pravomocí okresu (dále jen „národní výbor“), v druhém stupni ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky.

Článek 8

Přiznání k daním

K § 21 zákona

(1) Lhůtu k podání přiznání k podnikovým daním může finanční správa (národní výbor) prodloužit z důležitých důvodů. Prodloužení této lhůty má za následek 1 prodloužení lhůty pro doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou v přiznání (§ 25 odst. 4 zákona).

(2) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním i za rok, ve kterém vykázal ztrátu.

Článek 9

Placení daní

K § 25 zákona

(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku a na daň z objemu mezd je finanční plán organizace.

(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit finanční správě (národnímu výboru) do 8 dnů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se přihlíží k připočitatelným a odpočitatelným položkám podle § 5 a § 6 zákona.

(4) U poplatníků se sezónní výrobou stanoví finanční správa (národní výbor) na žádost poplatníka měsíční zálohy na daně zpravidla ve výši jedné třetiny čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí, na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.

(5) Každá daň se platí na zvláštní účet finanční správy (národního výboru) u Státní banky československé a u finanční správy (národního výboru) se účtuje na samostatném účtu.

Článek 10

K § 26 zákona

(1) Za včas nezaplacenou daň nebo zálohu se považuje rozdíl, o který poplatník zaplatil méně než měl zaplatit.

(2) Penále vypočte finanční správa (národní výbor) po uplynutí každého čtvrtletí a oznámí to poplatníku výměrem.

(3) Penále je příslušenstvím dlužné částky daně nebo dlužné částky příspěvku na sociální zabezpečení.

Článek 11

K § 31 zákona

Příspěvek se odvádí na zvláštní účet finanční správy (národního výboru) u Státní banky československé.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášeni.