Preambule
vyjadřujíce své rozhodnutí vést důslednou politiku mírového soužití mezi státy s různým společenským zřízením a pokračovat v úsilí o upevňování míru a bezpečnosti v Evropě a ve světě,
vedeny cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů,
konstatujíce, že Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, uzavřená mezi Československou republikou a Lidovou republikou bulharskou dne 23. dubna 1948, sehrála svou příznivou úlohu v rozvoji přátelských vztahů mezi oběma státy,
berouce v úvahu úspěchy československo-bulharské spolupráce v uplynulých letech a změny, které nastaly v Evropě a ve světě,
rozhodly se uzavřít tuto smlouvu a dohodly se na tomto:
Československá socialistická republika a Bulharská lidová republika,
vedeny trvalou snahou rozvíjet a upevňovat tradiční přátelské vztahy, spolupráci a vzájemnou pomoc mezi oběma státy, spočívající na zásadách socialistického internacionalismu,
hluboce přesvědčeny, že přátelství, spolupráce a vzájemná pomoc mezi oběma státy odpovídá životním zájmům československého a bulharského lidu a slouží upevňování celého socialistického společenství,
konstatujíce, že hospodářská spolupráce mezi oběma státy přispívá k jejich rozvoji a k dalšímu prohlubování mezinárodní socialistické dělby práce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci,
pamětlivy zkušeností z druhé světové války, vyvolané nacistickým Německem, a pevně odhodlány zabránit tomu, aby síly imperialismu neohrožovaly mír a bezpečnost v Evropě,
konstatujíce, že zatímco Německá demokratická republika uskutečnila zásady Postupimské dohody, provádí důslednou mírovou politiku a je důležitým činitelem bezpečnosti v Evropě, síly západoněmeckého militarismu a revanšismu ohrožují mír,
usilujíce o zajištění míru a bezpečnosti v Evropě na základě závazků vyplývajících z Varšavské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955,
Čl. 1
Článek 1
Vysoké smluvní strany budou i nadále v souladu se zásadami socialistického internacionalismu upevňovat trvalé a nerozborné přátelství mezi národy obou států, rozvíjet všestrannou spolupráci a poskytovat si pomoc na zásadách rovnoprávnosti, vzájemného respektování státní svrchovanosti a nevměšování do vnitřních záležitostí druhé strany.
Čl. 2
Článek 2
Vysoké smluvní strany budou na základě přátelské spolupráce a vzájemných výhod všestranně rozvíjet a upevňovat hospodářské a vědeckotechnické styky, uskutečňovat podle zásad mezinárodní socialistické dělby práce koordinaci národohospodářských plánů, specializaci a kooperaci ve výrobě, přispívat k dalšímu rozvíjení spolupráce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci a tím zajišťovat rozvoj národního hospodářství obou států.
Čl. 3
Článek 3
Vysoké smluvní strany, ve snaze napomáhat dalšímu vzájemnému poznání a sblížení národů obou států, budou rozvíjet a upevňovat své vztahy v oblasti kultury, umění, vědy, školství a zdravotnictví, jakož i tisku, rozhlasu, televize, filmu, tělesné výchovy a turistiky a v jiných oblastech. Budou podporovat všestrannou spolupráci mezi společenskými organizacemi obou států.
Čl. 4
Článek 4
Vysoké smluvní strany budou i nadále provádět opatření za účelem posílení světového socialistického společenství a v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů pokračovat v úsilí o zajištění světového míru a bezpečnosti národů, o zmírňování mezinárodního napětí, o zastavení horečného zbrojení a dosažení všeobecného a úplného odzbrojení, jakož i o konečnou likvidaci kolonialismu a neokolonialismu v jakékoliv formě a podobě.
Čl. 5
Článek 5
Vysoké smluvní strany konstatují, že Mnichovské dohody ze dne 29. září 1938 bylo dosaženo hrozbou útočné války, jakož i použitím síly proti Československu, že byla součástí zločinného spiknutí vlády nacistického Německa proti míru a hrubým porušením základních pravidel soudobého mezinárodního práva, a že byla proto od samého počátku neplatná se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Čl. 6
Článek 6
Vysoké smluvní strany, uskutečňujíce důsledně politiku mírového soužití mezi státy s různým společenským zřízením, budou společně usilovat o zajištění míru v Evropě a o vytvoření účinného systému evropské bezpečnosti, jejímž důležitým činitelem je nedotknutelnost existujících státních hranic v Evropě.
Čl. 7
Článek 7
Vysoké smluvní strany vyslovují své pevné odhodlání v souladu s Varšavskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955 zabezpečovat nedotknutelnost hranic obou států a podnikat všechna nutná opatření k odvrácení agrese sil imperialismu a revanšismu.
Čl. 8
Článek 8
V případě ozbrojeného útoku ze strany kteréhokoliv státu nebo skupiny států proti jedné z Vysokých smluvních stran druhá Vysoká smluvní strana jí neprodleně poskytne v souladu s Varšavskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955 a podle článku 51 Charty Organizace spojených národů veškerou pomoc, včetně vojenské, a podporu všemi prostředky, kterými disponuje.
O opatřeních učiněných na základě tohoto článku uvědomí Vysoké smluvní strany ihned Radu bezpečnosti a budou postupovat podle příslušných ustanovení Charty Organizace spojených národů.
Čl. 9
Článek 9
Vysoké smluvní strany se budou navzájem radit o všech důležitých otázkách dotýkajících se jejich zájmů.
Čl. 10
Článek 10
Tato smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let a bude se prodlužovat vždy na další pětileté období, jestliže ji žádná z Vysokých smluvních stran nevypoví dvanáct měsíců před uplynutím příslušného období.
Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Sofii v době co nejkratší.