Zákon č. 92/1951 Sb.

Zákon o branné výchově

účinný od 1951-12-06 do 1961-05-01

§ 1

§ 1.
Účelem branné výchovy je zajištění řádné přípravy nejširších vrstev pracujícího lidu k plnění úkolů obrany vlasti, prohloubení jednoty pracujícího lidu s lidově demokratickou armádou, výchova pracujícího lidu k věrnosti a spojeneckému svazku se Sovětským svazem a se státy lidové demokracie, zvýšení jeho odhodlanosti a schopnosti k obraně vlasti a tím i úsilí o zajištění světového míru.

§ 2

§ 2.
Plnění těchto úkolů se zajišťuje politickou, tělesnou a vojenskou přípravou především na podkladě dobrovolné účasti nejširších vrstev pracujícího lidu.

§ 5

§ 5.
Svaz pro spolupráci s armádou.
(1) Brannou výchovu provádějí dobrovolné organisace, především Svaz pro spolupráci s armádou (dále jen „Svaz“), který se prohlašuje za dobrovolnou organisaci podle zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních.
(2) Svaz v úzké součinnosti s dobrovolnými organisacemi dbá o provádění branné výchovy v těchto organisacích.

§ 3

§ 3.
(1) Branná výchova se provádí:
a) ve školách,
b) ve střediscích pracujícího dorostu a jiných zařízeních plnících obdobné úkoly (dále jen „střediska“),
c) v dobrovolných organisacích.
(2) Zásadní směrnice pro provádění branné výchovy stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady; podrobnosti k nim stanoví příslušné ústřední úřady a pokud jde o dobrovolné organisace, Svaz pro spolupráci s armádou.

§ 6

§ 6.
Používání budov a pozemků k branné výchově.
K branné výchově lze používat pozemků, budov a zařízení, které jsou ve vlastnictví státu nebo dobrovolných organisací, a to v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra a se zúčastněnými ústředními úřady.

§ 7

§ 7.
Nemocenská a úrazová péče.
(1) Osoby, které při provádění branné výchovy utrpěly úraz nebo onemocněly a nejsou účastníky vojenské nemocenské péče, mají nárok na dávky nemocenského pojištění podle zákona o národním pojištění, i když nejsou podle něho pojištěny.
(2) Stanou-li se dotčené osoby následkem úrazu nebo onemocnění výše uvedeného nezpůsobilými k výkonu povolání, mají nárok na zaopatření podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, pokud nemají nárok na zaopatření (důchod) podle jiných pro ně příznivějších právních předpisů. Zemřely-li dotčené osoby následkem úrazu nebo onemocnění výše uvedeného, mají pozůstalí po nich obdobné nároky.
(3) Podrobnosti k provedení ustanovení odstavců 1 a 2, jakož i případné výjimky stanoví ministerstvo pracovních sil v dohodě s příslušnými ústředními úřady a Revolučním odborovým hnutím, a to pokud jde o opatření obecné povahy, vyhláškou v úředním listě.

§ 8

§ 8.
Osvobození od daní, dávek a poplatků.
Právní a úřední úkony, jichž je třeba k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.

§ 9

§ 9.
Náklady branné výchovy.
(1) Náklady na provádění branné výchovy hradí dobrovolné organisace z vlastních prostředků.
(2) Náklady Svazu, k jejichž úhradě nedostačují jeho prostředky, hradí stát.

§ 10

§ 10.
Opatření učiněná před vyhlášením zákona a ve shodě s ním jsou platná.

§ 11

§ 11.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje zákon č. 184/1937 Sb., o branné výchově.

§ 12

§ 12.

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.